|
|
Martin Heidegger: Člověk, svět a prostor
Kocman, Vojtěch ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
4 Abstrakt Tato práce představuje pokus o interpretaci klíčových momentů Heideggerovy koncepce prostorovosti. Vzhledem k tomu, že Heidegger své chápání prostorovosti nikde v systematické podobě nepodává, je nezbytné pracovat s velkým množstvím často fragmentárních primárních textů. Další obtíž představuje autorův jazyk, který klade značné nároky na překladatele; všechny klíčové texty uvedené v této práci překládáme. Heidegger se v rámci své koncepce označované jako topologie bytí pokouší myslet prostor nikoliv jako kvantifikovatelnou veličinu, nýbrž v návaznosti na řecký pojem τόπος, tedy jako kvalitativně určené místo. Tato práce se soustředí jak na Heideggerovo rané dílo, tak i na jeho pozdní období, ve kterém topologické myšlení hraje centrální roli; pokouší se rovněž identifikovat souvislosti mezi nimi. Zásadní význam přitom budou mít pojetí myšlení jako cesty, souvislost myšlení a básnění a vztah prostoru a času, který je v Heideggerově pozdním díle chápán jako rovnocenný. Pouze naznačeny zůstanou další směry, kterými je možné se v souvislosti s bádáním v oblasti Heideggerovy koncepce prostorovosti pohybovat: kritika současného způsobu odkrývání světa, prohloubený vztah k řeckému myšlení a další promýšlení vztahu prostorovosti a bytí. Klíčová slova: Heidegger, svět, prostorovost, prostor, jazyk,...
|
|
|
A photo-essay and a reportage photography on the Internet versions of the world-known newspapers or news magazines
Šinková, Veronika ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Koniec 21. storočia sa niesol v znamení veľkých technologických zmien. Tieto zmeny zasiahli aj oblasť fotografie a to najmä príchodom digitálnej fotografie a internetu. V tomto období sa zároveň printové média začínajú ocitať na pomedzí krízy a web sa veľmi rýchlo stáva novým populárnym zdrojom mediálneho obsahu. Oblasť fotožurnalistiky je jednou z prvých, ktorá na tieto zmeny reaguje vytvorením multimediálnych sekcií v rámci on-line denníkov a týždenníkov. Bakalárska práca "Fotoesej a fotoreportáž v internetových verziách svetových denníkov či týždenníkov" sa venuje práve prechodu fotografie zo stránok novín na stránky webu. Celá práca je potom rozdelená do teoretickej a analytickej časti. Prvá kapitola práce je zameraná na samotné zmeny, ktoré tento prechod priniesol- od vytvorenia občianskej žurnalistiky až po otázku autorských práv. Ďalej sú v práci zadefinované pojmy fotoesej a fotoreportáž, ktoré sú dôležitou súčasťou druhej polovice textu. Analytická časť, ktorej základom je obsahová analýza, následne skúma štyri vybrané fotoeseje a fotoreportáže amerického týždenníka Time. Postupnou komparáciou internetovej a printovej verzie časopisu Time nakoniec práca poskytuje praktické závery, ktoré vyplývajú z prechodu fotografie a fotožurnalistiky na internet.
|
|
|
Srovnání českých a zahraničních učebnic společenských věd
Hrubanová, Pavlína ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáváním českých a zahraničních učebnic prvouky. Teoretická část obsahuje popis a srovnání českého a belgického systému školství. Dále pak nástin a podobnost českého a belgického pojetí společenskovědního učiva. Poslední částí v teoretické rovině je vysvětlení pojmu učebnice a popsání jeho charakteristik. Empirická část se zabývá analýzou českých a belgických učebnic vzhledem k předem daným kritériím. Také zkoumá přístup a názory českých a belgických učitelů na společenskovědní učivo. Tato část je doplněna o pozorování společenskovědních lekcí na školách.
|
|
|
Jan Zahradníček a jeho tvorba v období 40. a 50. let 20. století
Fauknerová, Jana ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvorbou Jana Zahradníčka v období 40. a 50. let 20. stol., konkrétně sbírkami Rouška Veroničina, La Saletta, Znamení moci, Dům strach a Čtyři léta. Cílem diplomové práce je ukázat výlučnost a specifika těchto sbírek. Práce rozebírá uvedené sbírky po stránce kompoziční, rytmické a motivistické a sleduje jejich jednotlivé transformace. To vše s přihlédnutím k historickému kontextu doby, ve které tato díla vznikala. Na závěr představuje Zahradníčkovu vězeňskou poezii jako specifický, nekontextový žánr, který nemá v české literatuře obdoby. Klíčová slova Jan Zahradníček, spirituální poezie, kompozice, čas, prostor, motiv, historický kontext
|
|
|
Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi
Kuntová, Karolína ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce "Téma smrti v existenciální filozofii a jeho vliv na teologickou reflexi" pojednává o smrti z pohledu existencialistů jako Martin Heidegger, Jean - Paul Sartre, Karl Jaspers a Albert Camus. Autoři se zaměřují na člověka a jeho bytí, které je směřováním ke smrti. Zmiňují se o pojmech, které chápání pojmu smrti ovlivňují, jako například svoboda, úzkost, strach nebo vina. Tyto pojmy mají význam pro přijmutí smrti jako součásti lidského života a pomáhají člověku formulovat správné otázky k tázání po smyslu lidské existence. Nelze opomenout ani existenci Boha, kterou autoři, s výjimkou Karla Jasperse, odmítají. Diplomová práce se dále zabývá významem smrti a tím, co smrt pro člověka znamená. Autoři se zaměřují nejen na samotný okamžik smrti a subjektivitu smrti, ale i její význam v budoucnosti.
|
|
|
Juan Filloy a román Op Oloop: Mýtus, autor, dílo
Kazmar, Vít ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Vít Kazmar - Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo Práce Juan Filloy: Mýtus, autor, dílo pojednává o opomíjeném argentinském spisovateli Juanu Filloyovi (1894 - 2000) a klade si za cíl být vstupem do jeho díla, kterému se až dosud dostalo málo pozornosti. Nejprve se věnuje rozboru mýtu, který se kolem autorovy osobnosti rozšířil a zakryl tak zcela jeho dílo. Ten sestává převážně z anekdotických rysů jeho osobnosti a díla se dotýká jen zběžně. Status neznámého spisovatele je však z velké části určen Filloyovým vlastním rozhodnutím žít v malém městě a knihy vydávat sám, stejně jako jeho náročnou stylistikou, širokou slovní zásobou a na svou dobu často provokativním jazykem i tématy. V mýtu o spisovateli je však možno nalézt i některé klíčové rysy jeho estetiky: palindromy znamenají obrat k jazyku, stejně jako přísnost a disciplinovanost; široká slovní zásoba odkazuje k touze po přesnosti ve výrazu atd. Práce se pak z části soustředí na rozbor autorova jazyka a na intepretaci románu Op Oloop. Řeč Juana Filloye se vyznačuje především kontrastem, jasností a řádem. Paralelismus je ústředním stylistickým prostředkem; shodná struktura vět se často stává buď prostorem pro rozvíjení kontrastu, nebo pro vypravěčské podání katalogů, výčtů týkajících se určitých témat. Paralelismus rovněž často slouží k rozvíjení...
|
|
|
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
|
|
|
Industriální krajina: Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích
Mikulková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Mikulková, K.: Průmyslová krajina:- Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích. /Bakalářská práce/ Praha, 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. ABSTRAKT Práce se zabývá fenoménem industriální krajiny, konkrétně Poldovky. Zaměřuje se na vztah krajiny, industriálního dědictví a člověka. Nahlíží na kladenskou krajinu z hlediska výtvarného, historického a geologického. Praktická část se snaží postihnout problém času a prostoru ve formě videa a objektem instalovaným v bývalé huti. KLÍČOVÁ SLOVA Krajina, industriální krajina, Poldi, člověk, genius loci, čas, prostor
|
|
|
Krajina a její proměny v čase
Košatová, Barbora ; Šmíd, Jan (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
práce Bakalářská práce má charakter teoretické studie mapující proměny krajiny v oblasti výtvarné kultury v různých uměleckých epochách s následnou aplikací tématu do oblasti didaktiky výtvarné výchovy a s jeho osobitou transformací ve výtvarné části práce. Vztahuje se ke krajině jako dobovému fenoménu. Proměnu krajiny řeší pomocí vztahu krajinné a figurální nebo předmětné složky v uměleckém díle, nejčastěji v obraze. V rámci návrhu didaktického projektu pro hodiny VV, uplatňuje řešené téma proměny krajiny s cílem vzbudit v žácích zájem o proměny okolní krajiny a krajinu jako takovou, který následně vyjádří pomocí osobité transformace skrze použití výtvarného média. Klíčová slova krajina, proměna, čas, výtvarné umění, krajinomalba, fotografie, místo, obloha, působení uměleckého díla
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
host ::
RSS.