|
|
Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru pro vysokoškolské vzdělávání formou e-learningu
Dlouhá, Jana|orcid:0000-0002-9660-5594|researcherid:I-7773-2014|scopus:55939518800 ; Braniš, Martin|orcid:|researcherid:|scopus: ; Dlouhý, Jiří|orcid:0000-0002-5040-9395|researcherid:I-7566-2014|scopus:56193033400 ; Jančaříková, Kateřina|orcid:0000-0003-4339-9990|researcherid:H-6002-2011|scopus:56193278900 ; Jančařík, Antonín|orcid:0000-0003-3331-2396|researcherid:H-2048-2011|scopus:6508329988
Metodika tvorby textů v otevřeném internetovém prostoru poskytuje základní teoretický i praktický rámec pro využití otevřeného internetového prostoru jako nástroje pro výuku studentů na vysokých školách, která je vedena formou e-learningu nebo blended learningu, je realizována v různých oborech a s rozmanitými výukovými cíli, které jsou ovšem v souladu s principy aktivního a problémově orientovaného učení. Tento typ výuky podporuje rozvoj klíčových kompetencí, které jsou nezbytné jak pro naplnění tradičních cílů vysokoškolské výuky (tvorba díla), tak také z hlediska aplikačního. Kompetence potřebné a pěstované ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) mají do značné míry povahu akčních kompetencí, významně jsou zaměřeny na schopnosti řešení problémů. V problémově orientovaných výukových situacích, jež jsou žádoucí z hladiska VUR, se pak uplatní takové prostředí, jako je Wiki, nazývané též "sociálním webem". Tato konkrétní metodika staví na konceptu rozvíjení "akademické gramotnosti", kde student rozvíjí své dovednosti současně s procesem psaní a prostřednictvím tohoto procesu se také učí. Metoda výuky/učení je úzce spojena s rolí prostředí, ve kterém se student učí - sociálního prostředí akademické komunity. Metodicky popsaná výuka vedená v prostoru otevřeném pro tvůrčí práci studentů v rámci e-learningových kurzů se řídí zásadami sociálního učení a využívá vlastností wiki prostředí. Tyto technické vlastnosti jsou spojeny s konkrétními požadavky na vedení interdisciplinárního dialogu ve VURj. Software Mediawiki použitý v průběhu celého procesu psaní i pro diskuse a vzájemné hodnocení studentských prací byl zvolen ke stimulaci metakognitivních dovedností, organizaci procesu psaní; současně toto prostředí nabízí model akademického prostředí včetně procesu peer review.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika týmové spolupráce a tvorby týmů pro vysokoškolské vzdělávání
Dlouhá, Jana|orcid:0000-0002-9660-5594|researcherid:I-7773-2014|scopus:55939518800 ; Činčera, Jan|orcid:|researcherid:|scopus: ; Jančaříková, Kateřina|orcid:0000-0003-4339-9990|researcherid:H-6002-2011|scopus:56193278900 ; Dlouhý, Jiří|orcid:0000-0002-5040-9395|researcherid:I-7566-2014|scopus:56193033400
Cílem metodiky je poskytnout základní teoretický a především praktický rámec pro vysokoškolské učitele, kteří se snaží o zvýšení podílu samostatné práce studentů v procesu učení a využívají aktivní metody výuky a metodické postupy pro kolaborativní práci studentů. Využití těchto metod výuky/učení podporuje rozvoj důležitých dovedností, jako je např. schopnost řešení problémů v teorii i praxi, rozvíjí kritické myšlení a interpersonální komunikaci; může také zvýšit aktivní zapojení studentů i jejich vzájemnou interakci, což jsou všechno dovednosti velmi důležité pro příští úspěšné uplatnění v mezioborové oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. Ve vysokoškolském studiu v České republice jsou tyto metody využívány prozatím spíše intuitivně - předložená metodika tak má poskytnout přehled základních pedagogických poznatků a zkušeností, které mohou pomoci jejímu zařazení do výuky ve všech oborech studia. Metodika se zabývá teorií spolupráce ve skupinách: procesy, vztahy, skupinovou dynamikou, možnými bariérami a riziky, které se s tímto způsobem výuky pojí. Jsou popsány možnosti výběru členů týmu, sociální předpoklady skupinové práce, způsoby budování důvěry a metody facilitace skupinových procesů. Stručně jsou rozebrány zásady pro plánování projektu týmové spolupráce, možnosti hodnocení jeho výsledků; jsou ukázána specifika e-learningového prostředí. Ve výuce formou e-learningu přibližuje využití metody týmové spolupráce on-line prostředí potřebám praxe. V týmové práci, kde je úkolem pedagoga podporovat nejen procesy individuálního učení, ale lze též vytvořit podmínky pro tzv. učení sociální, se utváří sociální prostředí, jež pak vstupuje do procesu učení jako jeden z jeho podstatných faktorů. Vzniká typ kooperativního a kolaborativního učení, který má transformativní povahu a je využíván všude tam, kde je cílem navodit změnu nejen v oblasti kognitivní, ale působit i na sociální dovednosti studentů a jejich prostřednictvím podpořit změny ve společnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
Kognitivní schopnosti u plazů: individuální schopnost učení vs. mezidruhové srovnání
Víšková, Linda ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Kognitivní schopnosti "plazů" byly dlouho opomíjeným tématem ve srovnání s výzkumem kognice u dalších dvou skupin tetrapodů - savců a ptáků. V poslední době se však poměrně hojně začaly objevovat práce, které testují vybrané aspekty různých kognitivních schopností právě u "plazů". V této práci byly identifikovány jednotlivé typy zkoumaných kognitivních úloh (zaměřených na numerické schopnosti, prostorové učení, reverzní učení, vizuální diskriminaci, sociální učení, "problem-solving" či operantní podmiňování) a dále podrobně rozebrány metody jejich testování u "plazů". Následně byly pro přehlednost v rámci parafyletické skupiny "plazů" vymapovány dané kognitivní schopnosti pro jednotlivé čeledi (i konkrétní druhy) na fylogenetický strom. Obecným problémem byl v některých pracích menší počet testovaných jedinců (minimum 1, maximum 559, medián 15) vzhledem k často velkému počtu studovaných faktorů (minimum 1, maximum 14, medián 4) a široké interindividuální variabilitě v kognitivní performanci. Ačkoliv množství prací o kognitivních schopnostech "plazů" v posledních deseti letech stoupá, kvalitativní analýza naznačuje výskyt jednodušších typů kognice. Kvantitativní či fylogenetickou analýzu kognitivních schopností "plazů" zatím znemožňuje malé taxonomické pokrytí a nesjednocená metodika testování. Nyní...
|
|
|
Cesta k obecnému modelu kulturní dědičnosti
Hillerová, Pavlína ; Tureček, Petr (vedoucí práce) ; Šaffa, Gabriel (oponent)
Hypertrofovaná lidská kultura je založena na specifických sklonech k sociálnímu učení. Během přenosu informací působí na jedince nespočet vnějších i vnitřních vlivů. Dosavadní studie se věnovaly zejména různým biasům (bias prestiže, který způsobuje mj. tendenci učit se od starších a zkušenějších jedinců, či bias negativních informací, díky kterému si s větší pravděpodobností zapamatujeme, čemu se vyhnout, apod.), které ovlivňují, jaké kulturní varianty se budou úspěšně šířit a jak se budou při přenosu vyvíjet. Některé práce zkoumají (mj. biasy způsobenou) kulturní atrakci, tedy tendenci k transformaci informací určitým směrem, jiné se staví ke kulturním prvkům jako ke genům a považují je za takřka neměnné entity. Téměř všechny ale (1.) s kulturou nakládají jako s diskrétními jednotkami a (2.) pohybují se v jednom rámci, který se snaží důkladně prozkoumat. Předkládaná práce se pokouší tyto nedostatky přemostit a ukázat možnosti studia kulturních variant na spojité škále. Za využití dat z aplikace stylizované jako vědomostní hra se zaměřuje na kvantifikaci vlivu různých faktorů na přenos kulturních informací. Participantům jsou při odhadu různých rozměrů, vah a počtů předkládány odhady předchozích účastníků jakožto potenciální nápověda. Pomocí Bayesiánských statistických metod byla tato data porovnávána s...
|
|
|
Bedřich Vašek a "křesťanská sociologie" v kontextu formování sociální nauky Církve v první polovině 20. století. Implikace pro 21. století
M. Demartini, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent) ; Halama, Jindřich (oponent)
Disertační práce hledá odpověď na otázku po obsahu poněkud paradoxního sousloví "křesťanská sociologie" a konkrétně po obsahu křesťanské sociologie v koncepci olomouckého akademika první poloviny 20. století Bedřicha Vaška (1882-1959). Vzhledem k poznatkům, které přineslo samotné bádání je však zároveň původní teze doplněna otázkou, jaký je současný statut tohoto specifického oboru, nakolik se pod tímto názvem přestal pěstovat nejpozději do padesátých let 20. století. Oživení oboru v 80. letech 20. století ve zjevné reakci na metodologickou změnu II. vatikánského koncilu a nástupu postmoderní společnosti přineslo množství podnětů ke zkoumání vztahu historického fenoménu křesťanské sociologie a dnešních konceptů katolické perspektivy v sociologii, šířeji vztahu sociální nauky Církve, teologie a sociologie jak v mezinárodním, tak domácím prostředí. Specificky zvoleným metodickým postupem, jenž je kombinací studia autentických papežských dokumentů první poloviny 20. století, studia archivních materiálů vztažených k osobě Bedřicha Vaška, analýzy jeho děl a zároveň současných autorských a institucionálních výstupů nachází práce překvapivé paralely mezi historickými a současnými projekty křesťanské/katolické sociologie, ale také poukazuje na zcela nové možnosti pro propojování teologického a...
|
|
|
Role imprintigu a sociálního učení pro zachování variability barev duhovky a vlasů u evropské populace
Joudal, Lukáš ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám vlivem různých faktorů na barvu vlasů a očí evropské populace. V Evropě nacházíme stále mnoho světlovlasých a světlookých populací navzdory tomu, že je zde mnoho tmavěji zbarvených populací. Existují zde určité mechanismy zapříčiňující udržování vysokého polymorfismu v evropské populaci. První část bakalářské práce je zaměřena na stručný popis struktury evropské populace. Dále práce pojednává o genetické determinaci vlasů a očí, její rozmanitostí a odlišností evropské populace od populací Asie a Afriky. V další části práce je pojednáno o vzniku a šíření recesivní světlooké a světlovlasé alely po Evropě, zejména severní Evropě. Následuje popis mechanismů ovlivňující šíření a zachování recesivní alely. V předposlední kapitole je popsán vztah mezi morfologií obličeje a barvy očí a v kapitole poslední jsou shrnuty efekty zmíněné v předchozích kapitolách a jejich vliv na délku vztahu mezi partnery.
|
|
|
Socializační procesy v průběhu adaptace dítěte v mateřské škole
Šafránková, Tereza ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá socializačními procesy dítěte předškolního věku a to v období okolo třetího roku. První, teoretická část se zabývá socializací osobnosti globálně a vyzdvihuje význam socializace pro zdravý psychický vývoj jedince a důležitost znalosti otázky socializace pro pedagogickou praxi. Tyto poznatky dále rozvádí v kontextu na situaci, kdy dítě vstupuje do mateřské školy a pozvolna se odpoutává od rodiny a tím se dostává do nové vztahové roviny mimo rodinný kruh. Socializaci v prostředí mateřské školy ovlivňuje mnoho vnitřních a vnějších faktorů. Na těchto faktorech záleží, zda se dítě, přicházející do nového prostředí, začlení bez jakýchkoli potíží. Pokud se potíže při začleňování do nového prostředí vyskytnou, ovlivňují tyto faktory rovněž dobu, jak dlouho tyto potíže přetrvají a jakým způsobem se s nimi dítě vypořádá. Vstup do mateřské školy může usnadnit Adaptační program pro rodiče s dětmi. Prostřednictvím tohoto podpůrného programu mohou děti po boku blízké osoby postupně poznat prostředí mateřské školy ještě před nástupem školní docházky. Druhá část diplomové práce je věnována výzkumu. Zkoumá, zda Adaptační program realizovaný před vstupem do mateřské školy vstup do této instituce usnadňuje. Sleduje rozdíly v začleňování do nového prostředí u dětí, které prošly adaptačním...
|
|
|
Rozvojový potenciál, mechanismy a jevy spojené s učením prožitkem
Kos, Andrej ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Štech, Stanislav (oponent)
Tato práce je zaměřena na rozvojový potenciál učení prožitkem. Jejím cílem je popsat probíhající principy učení, podmínky a jevy, které jej provází, a mechanismy, kterými jeho aktéři dosahují osobního rozvoje. V rámci bakalářského výzkumu bylo prováděno pozorování tří dětských volnočasových kroužků rozdílného zaměření po dobu zhruba čtyř měsíců. Pozorované fenomény jsou pak interpretovány na základě teoretických východisek učení, konceptu prožitku, dynamiky malých skupin a konceptu osobního rozvoje. Na základě pozorování byl vytvořen systém učebních situací a jejich charakteristika a popsán způsob, jakým umožňují aktérům dosahovat osobního rozvoje. Klíčová slova: Učení, sociální učení, skupinové aktivity, volnočasové aktivity, osobní rozvoj, vedení, sociální interakce
|
|
|
Projekt Harryho Potttera na 1. stupni základní školy v kontextu třídních vztahů
Pleskačová, Šárka ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vymezením pojmu projekt a tematické vyučování jakožto nástrojů pro zlepšení třídního klimatu a vztahů mezi žáky. Práce vymezuje pojem třídní klima a jmenuje některé příčiny změn třídního klimatu, spolu se způsoby jeho měření. Jmenuje některé žádoucí vztahy mezi žáky, které jsou ovlivněny klimatem třídy, a které klima ovlivňují nazpět. Práce se stručně věnuje motivaci. Dělí ji na vnitřní a vnější a nazírá ji z hlediska chování a z hlediska učení. Práce také zmiňuje několik možností způsobů práce s kolektivem z hlediska klíčových kompetencí stanovených v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání z června roku 2017. Konkrétně přibližuje projekt, tematickou výuku, prostor třídnických hodin a dramatickou výchovu jako jedny z možných metod a technik při práci s kolektivem. Teoretická část je uzavřena podrobným popisem a reflexí projektu Harry Potter probíhajícím v obou zkoumaných třídách. Praktická část je tvořena dvěma typy dotazníkového šetření. První dotazování pomocí dotazníku Naše třída zjišťuje změny v klimatu ve zkoumaných třídách v průběhu projektu Harry Potter. Druhé šetření pomocí Sociometrického dotazníku podle Morena mapuje změny v interpersonálních vztazích uvnitř tříd během projektu. Obě části výzkumu jsou v průběhu zpracování dat diskutovány a celá...
|
|
|
Mezidruhové srovnání sociálního učení potravních averzí u sýkor
Mitlenerová, Barbora ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Sociální učení u zvířat je často zkoumanou problematikou, u ptáků nevyjímaje. Mezi podrobně studované druhy pěvců patří sýkory koňadry. Pro tento experiment byly zvoleny jako modeloví ptáci další druhy sýkor - dospělci a mláďata modřinek (Cyanistes caeruleus) a uhelníčků (Periparus ater). Byl zjišťován vliv sociálního učení u těchto druhů na vznik averze vůči varovně zbarvené (aposematické) kořisti. Ptákům byly předkládány papírové siluety ploštic v červené a zelené barevné variantě s nalepenou larvou potemníka moučného zespodu. Jedna varianta byla vždy jedlá a druhá nejedlá, namočená v hořké látce. Část sýkor měla možnost pozorovat poučeného tutora téhož druhu, jak volí jedlou variantu kořisti a nejedlou odmítá. Následně proběhlo individuální diskriminační učení pokusných jedinců, při kterém měli na výběr obě barevné alternativy. Druhá část ptáků tutora nemohla sledovat a učila se pouze individuálně. Poté všichni prošli paměťovým testem. Testovali jsme, jestli má sociální informace stejný vliv na dospělé i mladé ptáky a zda se dají nalézt rozdíly mezi zkoumanými druhy. Zjistili jsme, že oba dva druhy sýkor vyřešily správně při diskriminačním učení stejný počet kol a nebyl též prokázán rozdíl v úspěšnosti u dospělých ptáků a mláďat. Diskriminační učení bylo přítomností tutora ovlivněno pouze u...
|
host ::
RSS.