|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Pomník Františka Palackého v Praze
Vysloužilová, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je podat ucelený přehled vývoje pomníku Františka Palackého v Praze, který je dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů secesního sochařství Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka. Pozornost bude věnována veřejné soutěži, která celému záměru předcházela, důležitosti výběru místa pro pomník, procesu Suchardovy tvorby, roli architekta a konečně dobovým odezvám na celé dílo.
|
|
| |
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916. Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy
Cermanová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Blümlová, Dagmar (oponent) ; Lenderová, Milena (oponent)
Jana Cermanová Pražské sochařské výstavy 1898 - 1916 Příspěvek k problematice galerijní prezentace sochy Abstrakt disertační práce Sochařství jako umělecká disciplína zažilo v Čechách kolem přelomu 19. a 20. století nesmírně dynamický vzestup. S jistým zpožděním tak následovalo tolik obdivovaný vzor Francie, kde v roce 1910 Charles Morice s odkazem na Rodina a jeho žáky dokonce konstatoval převahu moderního sochařství nad malbou. Také v Čechách, zejména zásluhou dominantní osobnosti učitele J. V. Myslbeka, dozrála velmi ambiciózní skupina sochařů, která byla připravena řešit vzrůstající společenskou poptávku po dílech monumentálního charakteru, jež si zvláště v podobě pomníků takřka podmanila veřejný prostor města. Sochaři se věnovali zakázkám dekorativních soch pro architekturu i objednávkám funerální povahy, které jim zaručovaly jistý příjem a otevíraly cestu k vlastní volné tvorbě. Především ale onen "mor pomníkový" poutal k sochařství všeobecnou pozornost a zajišťoval umělcům společenskou prestiž. Sochaři se začali více účastnit uměleckého dění a podstatnou měrou se podíleli na řešení aktuálních výtvarných problémů. Konjunktura, kterou zažívalo sochařství veřejného prostranství, se přenesla rovněž do soudobých ...
|
|
|
Tvorba Jana Jiřího Schaubergera na Moravě
Břečka, Petr ; Pučalík, Marek (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle Jana Jiřího Schaubergera, barokního umělce, který pocházel z Rakouska, ale pracoval a žil na Moravě, kde vytvořil mnoho kamenných soch, ale i dřevěných nebo štukových plastik, zejména do interiérů kostelů. Mezi jeho nejznámější a zároveň i vůbec první dílo na Moravě patří jezdecké sousoší Caesarovy kašny v Olomouci, které vzniklo v roce 1725. Po zbytek svého uměleckého života zaměřil svou práci zejména pro sakrální stavby. Zemřel poměrně jako mladý ve svých zhruba 44 letech v roce 1744, přesné datum jeho narození neznáme, ale všeobecně je uváděn údaj okolo roku 1700. První kapitola se podrobně věnuje kritice literatury vztahující se k tématu. Druhá, rozsáhlá kapitola se zabývá souhrnně životem a dílem sochaře. Ve třetí kapitole se autor zamýšlí nad J. J. Schaubergerovou osobností, v další jako nad umělcem. A poslední, velká část je rozdělena na několik podkapitol v závislosti na materiálu, který byl užit u jednotlivých významných děl, kterým se autor podrobně v dalších podkapitolách věnuje. V závěru pak své poznatky shrnuje.
|
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Anonymní řezbář a jeho dílna spolupracující s Mistrem Slavětínského oltáře v severozápadních Čechách
Žebrová, Martina ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Chlíbec, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za úkol nastínit problematiku řezbáře přišlého do severozápadních Čech spolu se svou dílnou a jejich spolupráci na oltářích s malířem nazývaným Mistr slavětínského oltáře. Dále má práce za úkol definovat vlivy a stylová východiska, pod kterými díla vznikala. Dílna, působící převážně v severozápadních Čechách kolem 30. let 16. století, vytvořila v kooperaci s malířem mnoho hodnotných děl přelomu pozdní gotiky a počínající renesance v Čechách. Vzhledem k rozsáhlé řadě sochařských prací připisovaných anonymnímu řezbáři s dílnou, se práce snaží i o zrevidování počtu těchto jemu připisovaných děl.
|
|
|
Sochař Čeněk Vosmík (1860 - 1944)
Perlíková, Zdenka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Musil, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem sochaře Čeňka Vosmíka (1860 - 1944). Obsahuje celkový přehled a zhodnocení jeho tvorby v kontextu doby. Vosmíkovo umělecké tvoření sleduje od počátků strávených studiem ve Vídni, přes období prvních úspěchů a raného díla, až po etapu jeho prací pozdějších, kdy se věnoval především umění náboženskému. Vedle umění náboženského pojednává také o tvorbě alegorické, dekorativní, o díle portrétním i o pracích restaurátorských. Nejsou však opomenuty ani nerealizované návrhy jeho děl. Zdůrazněno je především rané období Vosmíkovy umělecké tvorby a jeho nejdůležitější sochařská díla - Zavrženec, Pastevec s býkem a Kristus na poušti. Práce zahrnuje též souhrnný soupis tvorby. Klíčová slova Čeněk Vosmík, sochařství, umění náboženské, umění alegorické a dekorativní, portréty
|
|
| |
host ::
RSS.