|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Ve shodě s O. Richmondem je přijat závěr nástupu post-liberálního míru byť v kontextuálně závislých podobách. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Sociální tendence a dílo Vladimíra Astla
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K cílům této diplomové práce patří jednak zmapování života českého sochaře Vladimíra Astla, ale také prozkoumání možných inspiračních zdrojů, z nichž mohl sochař čerpat podněty k dílům se sociální tématikou, která v jeho tvorbě převažují. Mezi Astlovy sociálně orientované plastiky patří zejména sochy Žízeň, Smutek nebo Stará žena z období 1905-1910. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá sociálními problémy, které se v českém prostředí vyskytly na přelomu 19. a 20. století a bezprostředně souvisely s prosazováním sociálně orientovaných témat v umění. Následující kapitola pak zmíněné téma rozvíjí a detailněji pojednává o společenských změnách ve Francii, které úzce souvisely s výskytem ambiciózních představ o zbudování monumentů oslavujících lidskou práci. Tato kapitola se hlouběji zabývá právě sochařstvím ve Francii a přibližuje díla s dělnickou tématikou sochařů Augusta Rodina, Julese Daloua a Henriho Boucharda. Tvorba zmíněných sochařů na přelomu 19. a 20. století vycházela z myšlenky o zbudování pomníků práce, s níž přišel ve francouzském prostředí zejména Armand Dayot. Pomníky práce tvořily obecné východisko k sociálním tématům rozvíjeným i v rámci českého sochařství. Námět další kapitoly představuje tvorbu belgického mistra Constantina Meuniera, jehož vliv Čechy poznamenal skrze hojnou výstavní...
|
|
|
Výstava Augusta Rodina v Praze 1902, její okolnoti a vlivy
Knapová, Martina ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
K základním cílům této bakalářské práce patří zejména sled událostí, které zapříčinily konání výstavy Augusta Rodina v Praze roku 1902, s jejich následnými dopady na soudobou uměleckou scénu v Čechách. Úvodní kapitola se ve zkratce zabývá vývojem složitých a dlouholetých vztahů mezi Prahou a Paříží, jež bezprostředně souvisely s pražskou výstavou. Následující kapitola pojednává o přípravách, které předcházely konání výstavy samotné. V této části práce jsou zmíněny kroky, které Spolek výtvarných umělců Mánes podnikl k tomu, aby se celá kulturní událost mohla v Praze uskutečnit (vzájemná korespondence Stanislava Suchardy s Augustem Rodinem, speciální vydání dvojčísla Volných směrů, návštěva delegace pražské radnice u Rodina v Paříži, zapojení se Josefa Mařatky do organizace výstavy apod.). Námět další kapitoly velmi těsně navazuje na předchozí část a představuje praktické záležitosti, jež bylo nutné zvládnout před slavnostním otevřením Rodinovy výstavy veřejnosti. V pořadí pátá kapitola vystihuje Rodinův příjezd do Prahy a nejdůležitější body bohatého programu, který byl pro významného francouzského sochaře připraven. Zásadní druhá část této bakalářské práce se zabývá podněty, které Rodinova návštěva Prahy i jeho tvorba představily a s nimiž se musela domácí scéna následně vyrovnat prostřednictvím...
|
host ::
RSS.