|
|
Klima škol v sociálně vyloučených a nevyloučených lokalitách
Kafková, Barbora ; Tirpák, Jan (vedoucí práce) ; Kadrnožková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou klimatu škol v sociálně vyloučených a nevyloučených lokalitách. Toto téma je aktuální, je proto důležité se jím dále zaobírat V teoretické části jsou vymezeny základní okruhy sledované problematiky a to s akcentem na klima školní třídy a jednotlivé vybrané aktéry tohoto školního života. V praktické části je zkoumáno klima škol z vyloučených a nevyloučených lokalit. Výzkum je proveden na základě souboru dotazníků Klima školy (Grecmanová a kol., 2012) pro učitele a žáky. Respondenty jsou žáci základních škol, konkrétně druhého stupně základní školy. Cílem práce je zjistit, analyzovat a porovnat rozdíly v hodnocení vybraných oblastí klimatu škol v těchto lokalitách žáky a učiteli. Celkový počet žáků jednotlivých škol je 592, kdy z vyloučených lokalit je 273 žáků a z nevyloučených 319 žáků. Výsledky zjištěné v dotazníku pro žáky jsou následně porovnány s hodnocením průnikových položek dotazníku pro učitele. KLÍČOVÁ SLOVA Klima školy, vyloučené lokality, dotazník, starší školní věk, učitelé, žáci
|
|
|
Klima mateřské školy jako východisko pro osobnostně orientovaný model
Reslová, Dagmar ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Ristić, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá klimatem v mateřské škole a osobnostně orientovaným modelem. Cílem práce je zjistit, jak souvisí klima mateřské školy s osobnostně orientovanou filozofií. V užším zaměření se práce zabývá osobní pohodou, nastavením učitelky mateřské školy a jejího působení v práci s dětmi. V teoretické části se autorka zabývá vymezením pojmu klima školy, osobní pohodou, osobnostně orientovaným modelem a jeho znaky, osobností dítěte, osobností učitelky a vztahy v mateřské škole v souvislosti s naplňováním osobnostně orientovaného modelu. Ve výzkumné části je souvislost a propojenost těchto vztahů zkoumána v provozu tří vybraných mateřských škol. Souvislosti jsou zkoumány při pozorování ve třídách a na základě individuálních rozhovorů s učitelkami a řediteli škol. Nasbíraná data ukazují rozlišné nastavení a přístupy v jednotlivých školách i třídách, různé způsoby práce a komunikace učitelek s dětmi a také odlišnou hloubku porozumění tématu osobnostně orientovaného modelu. V závěru práce jsou shrnuty výsledky výzkumu. Dále jsou zodpovězeny předem vytyčené výzkumné otázky, které dokládají naplnění cíle práce. KLÍČOVÁ SLOVA klima školy, osobní pohoda, osobnostně orientovaný model, osobnost dítěte, osobnost učitele, vztahy
|
|
|
Komunikace s rodiči na školních akcích 1. stupně z pohledu učitelů
Kotěrová, Ludmila ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Diplomová práce se věnuje komunikaci učitelů s rodiči na školních akcích 1. stupně základního školství mezi různými typy škol, konkrétně katolickou, židovskou, soukromou a státní. Cílem práce je analyzovat a porovnat postupy učitelů z rozdílných škol při komunikaci s rodiči. KLÍČOVÁ SLOVA školní akce, komunikace, učitel, rodič, školní klima
|
|
|
Prevence rizikového chování žáků v komunitní ZŠ Na dvorečku
Kročáková, Barbora ; Martinovská, Klára (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na realizaci preventivního programu na základní škole Na dvoreku. Cílem práce bylo zmapovat preventivní aktivity školy, jejich reálný dopad na žáky a navrhnout změny, které povedou k zvýšení efektivity realizace preventivního programu. Ve výzkumu jsme se zaměřovali především na otázky týkající se nastavené preventivní strategie školy, metod, které škola využívá pro její naplnění a způsobu, jak škola zjišťuje reálný dopad preventivních aktivit na žáka. V teoretické ásti se zabýváme zabezpeením prevence rizikového chování dětí v eské republice. Popisujeme leny a funkci školního poradenského pracoviště, typy rizikového chování a nastiňujeme tuto problematiku z hlediska eské legislativy. Dále popisujeme význam a tvorbu preventivního programu školy, jeho cíle a možnosti evaluace. Zvláštní kapitolu věnujeme klimatu školy. Pro náš výzkum jsme vybrali design kvalitativního výzkumu - akní výzkum, v rámci empirické ásti tedy popisujeme jeho charakter a funkci. Ke sběru dat bylo využito pozorování, polostrukturovaných rozhovorů, ohniskové skupiny a analýzy dokumentů. V rámci výzkumu došlo ke zjištění, jak škola podporuje efektivitu nastaveného preventivního programu a byl sestaven plán kroků k jejímu zlepšení. V plánu jsou uvedené konkrétní kroky pro jednotlivé...
|
|
| |
|
|
Klima školní třídy na 1. stupni ZŠ
Kubíčková, Anna ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Nekardová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociálním klimatem třídy na 1. stupni základní školy. Jejím cílem je posoudit, zda mají třídní učitelé přehled o sociálním klimatu ve svých třídách. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se věnuje sociálnímu klimatu třídy a školy. Vedle toho zkoumá také aspekty inkluze a integrace ve vzdělávacím prostředí a strategie řízení třídy, které mají vliv na formování sociálního klimatu třídy. V praktické části práce je provedeno srovnání charakteristiky klimatu konkrétních třídních učitelů s výsledky měření klimatu provedeného u nich ve třídě. Výzkum práce proběhl ve třech třídách a kombinoval kvalitativní a kvantitativní přístup. Při sběru dat byly využity tři nástroje: dotazník, rozhovor a pozorování. Ve fázi vyhodnocení výzkumu došlo k porovnání zprůměrovaných žákovských odpovědí v dotazníku s odpověďmi učitelů a ke triangulaci dat. Kromě porovnání již vyplněných dotazníků byly využity i charakteristiky klimatu získané prostřednictvím rozhovorů a pozorování. Z výzkumu pak vyplývá, že představy daných učitelů o sociálním klimatu u nich ve třídě odpovídají vnímání sociálního klimatu ze strany žáků.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem
Štefková, Martina ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je vypracována na základě odborné literární rešerše zvolené problematiky, ve které se autorka zaměřuje na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami z jiného sociokulturního prostředí, na žáka s odlišným mateřským jazykem, který je edukován na běžné základní škole. V úvodní teoretické části se autorka věnuje migraci, multikulturalismu a stručně zde představuje zemi, národnostní menšinu, odkud žák s odlišným jazykem pochází. K této tematice autorka zařazuje i vysvětlení k pojmům interkulturní identita, komunikace-jazyk a integrace cizinců. V druhé kapitole teoretické části "Inkluzivního vzdělávání" žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, se autorka zaměřuje na žáky s odlišným mateřským jazykem. Uvádí příslušné legislativní dokumenty a představuje zde pojmy, jako jsou bilingvismus, poradenská zařízení, podpůrná opatření a definuje personální pozici asistentů pedagoga. Autorka se dále věnuje v této části školským zařízením, klimatu školy, výuce multikulturní výchovy na školách, popisuje intervence při úskalích v inkluzivním vzdělávání žáka s odlišným mateřským jazykem v běžné základní škole. Druhou část teoretické práce uzavírá výběrem organizací, které se podílejí...
|
|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Zkoumání pedagogického vztahu v prostředí málotřídní školy
KUNEŠOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou málotřídních škol. Cílem diplomové práce bylo popsat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popřípadě objevit odlišnosti od škol plně organizovaných. V teoretické části jsou charakterizovány malotřídní školy a jejich specifika. Stručně je nastíněna historie málotřídních škol v České republice i jejich současný stav v České republice a v zahraničí. Pozornost je věnována především vztahové síti v malotřídních školách. Praktická část obsahuje realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popsat jejich klima a specifika málotřídní školy jako instituce. Výzkum se také zabývá otázkou možných rozdílů mezi školami málotřídními a plně organizovanými. Výzkumný soubor tvořilo 9 učitelů a ředitelů ze tří málotřídních škol v Jihočeském kraji, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla následně kvalitativně zanalyzována prostřednictvím kódování. Z výzkumu vyplynulo, že za hlavní výhody málotřídních škol považují respondenti rozvoj sociálních dovedností žáků, možnost intenzivní individuální práce se žáky, školní a třídní klima napomáhající prevenci proti šikaně a jiným sociálně patologickým jevům a vhodné vzdělávací podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jako hlavní nevýhodu málotřídních škol zmiňují respondenti náročnost funkcí ředitele školy i učitelů ve spojitosti s vysokými nároky na organizaci vyučování.
|
|
|
Ideální učitel z pohledu žáků středních škol
Štuková, Karolína ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Karela, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Ideální učitel z pohledu žáků středních škol" je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola je zaměřena na osobnost učitele. Popisuje některé typologie osobnosti učitele, jednotlivé etapy učitelské profese, vybrané faktory, které osobnost učitele ovlivňují. Druhá kapitola je orientována na interakce a komunikace ve výuce. V rámci této kapitoly se autorka zabývá také autoritou učitele a třídním klimatem. Další kapitoly závěrečné práce se soustředí na roli učitele, na náplň jeho pracovní činnosti, na pracovní zátěž, která je s touto profesí spojena a také na téma profesní kompetence a učitelské profesionality. Poslední kapitola teoretické části práce se odklání od učitele k žákům. V případě sledovaných respondentů jde o žáky v období adolescence. V druhé, empirické části, se práce věnuje shrnutím poznatků kvalitativního výzkumu, který byl realizován mezi žáky středních škol ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této výzkumné práce je zjistit, jak studenti nahlíží na představu o ideálním učiteli, čeho si na učitelích nejvíce váží, co je pro ně u učitelů důležité a naopak, co jim u učitelů nejvíce vadí. Metodami vyhodnocení dat byla zvolena obsahová analýza.
|
host ::
RSS.