|
|
Programová diverzita českých celoplošných televizí v letech 1998-2006
Čihák, Marek ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Kruml, Milan (oponent)
V diplomové práci s názvem Programová diverzita českých celoplošných televizí v letech 1998 - 2006 se věnujeme normativnímu požadavku společnosti na rozmanitost masových médií a přístupu samotných masových médií k tomuto požadavku: rozlišujeme mediální diverzitu nastolenou tržním modelem médií a modelem veřejné sféry. Zároveň se pokoušíme o vyhledání požadavků mediální diverzity v příslušných právních předpisech České republiky, respektive Evropské unie. Ve výzkumné části diplomové práce se zabýváme jednou z mnoha úrovní diverzity v prostředí masových médií, a to diverzitou televizních programových typů, kterými rozumíme televizní žánry akceptované zainteresovanými skupinami: např. akademickou obcí, televizními stanicemi nebo publikem. Do naší analýzy zařazujeme celoplošné televizní stanice vysílající v letech 1998 až 2006 prostřednictvím pozemních vysílačů v analogovém kódu a zaměřující se na většinového diváka - ČT1, Prima televizi a televizi Nova. Pomocí indexů poměrné entropie a odlišnosti zkoumáme rozmanitost nabídky programových typů na vertikální úrovni (v rámci vybrané televizní stanice) i na horizontální úrovni (napříč sledovanými televizními stanicemi). Při užití výše uvedených indexů vycházíme ze studií Heikkiho Hellmana.
|
|
|
Regulace médií a její reprezentace v českém tisku v letech 1991-2011
Vojtěch, Adam ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Regulace médií a její reprezentace v českém tisku v letech 1991-2011" se ve své teoretické části zabývá právní regulací médií v České republice, a to konkrétně tří hlavních mediálních sektorů - tisku, rozhlasového a televizního vysílání a internetu. Definuje základní legislativní normy z oblasti mediálního práva a rozebírá nejdůležitější instituty, včetně činnosti regulačních orgánů. Dále se práce zabývá komparací české právní úpravy s úpravou regulace médií ve vybraných zahraničních zemích. Jejich výběr a rozdělení se opírá o tři mediální systémy podle definic v knize Systémy médií v postmoderním světě autorů Daniela C. Hallina a Paola Manciniho. Druhá část práce je věnována praktické analýze obsahu vybraných českých deníků MF Dnes a Právo z období od roku 1991 do 2011. Excerpovaný materiál se dotýká regulace vysílacích a tištěných médií. Autor se přitom snaží o vyvození závěrů, jak média přistupují k regulaci médií a zda akcentování určitých témat spojených s regulací médií může mít vliv na změnu mediální legislativy. Konkrétně se pak zaměřuje na návrh nových mediálních zákonů, jako je tiskový zákon a zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, které jsou v analyzovaných denících podrobovány značné kritice. Jedním z výsledků interpretativní analýzy by tak mělo být...
|
|
|
Ochrana olympijských symbolik ve vztahu k médiím
Běhounková, Pavlína ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce Ochrana olympijských symbolik ve vztahu k médiím ukazuje, jakým způsobem si Český olympijský výbor hlídá užívání olympijský symbolik a jakým způsobem k zákonu, který symbolika chrání, přistupují česká média. Cílem diplomové práce je přinést odborný vhled do této problematiky, přehledně shrnout zákonné normy a další doprovodná pravidla Mezinárodního i Českého olympijského výboru a ukázat konkrétní příklady porušení, kterých se česká média při informování o olympijských hrách dopouští. Práce také zjišťuje, proč ke konkrétním chybám v médiu dochází, jak se k ochraně olympijských symbolik v médiu přistupuje či jak se problematikou zabývají v rámci interních struktur. Nedílnou součástí této práce jsou ukázky konkrétních provinění a shrnutí východisek jak ze strany médií, tak Českého olympijského výboru.
|
|
|
Teleshopping a teleshoppingové pořady pohledem regulace
Hadaš, Jiří ; Benda, Josef (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tématem práce je specifický segment komerční mediální komunikace -teleshopping. Předmětem teleshoppingového vysílání není jen přímý prodej zboží, ale například i konzumace služeb, kterými mohou být účast v interaktivní soutěži, věštba či jiná služba ezoterického charakteru. Teleshopping jako jedna z forem obchodního sdělení podléhá úpravě zákona o regulaci reklamy, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Podstatným pramenem úpravy je rovněž judikatura Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu. Na příkladech správní praxe Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je popsána regulace tohoto segmentu obchodních sdělení a je zachycena celá šíře možných porušení zákonných předpisů v případech vysílání teleshoppingu. Předkládaný materiál pro komplexnost rozboru dané problematiky zasazuje teleshopping do širšího kontextu, proto se věnuje rovněž popisu dalších forem obchodních sdělení zastoupených v oblasti televizního vysílání a vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými typy. Pozornost je věnována také zahraničním zkušenostem, zejména pak příkladům postihů protiprávního teleshoppingu ve vybraných evropských zemích.
|
|
|
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
|
|
|
Reflexe podmínek pro novináře v Maroku
Dvořáková, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě teoretických podkladů a osobních rozhovorů s novináři popsat současné podmínky pro práci novinářů v Maroku. Práce je zaměřená na způsob, jakým média ovlivňuje stát. Teoretická část je rozdělená na tři kapitoly, v nichž popisuji historický, sociálně-demografický a mediální kontext, regulace zakotvené v legislativě a omezování novinářské práce v praxi nejen na základě platných zákonů, ale i vyvíjením finančního tlaku na média nebo sledováním novinářů. Zaměřila jsem se na situaci posledních deseti let, zohlednila jsem ale i vývoj situace v čase a srovnávám tak současnost s poměry před dvaceti lety během autoritativní vlády krále Hassana II. V praktické části problematiku prezentuji šířeji na základě kvalitativní analýzy osobních výpovědí marockých novinářů a dostávám se i k otázkám kvality médií nebo vzdělání novinářů. Praktická část obsahuje tři případové studie zahraničních novinářů, kterým bylo vykonávání profese v Maroku aurotiami znemožněno. Při vypracování jsem čerpala z osobní zkušenosti z pobytu v Maroku. V závěru východiska teoretické a praktické části porovnávám.
|
|
|
Reflexe podmínek pro novináře v Maroku
Dvořáková, Petra ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Cílem práce je na základě nastudování teoretických podkladů a osobních rozhovorů s novináři popsat současné podmínky pro práci novinářů v Maroku. Tato práce je zaměřená obzvláště na regulace médií ze strany státu. Kromě regulací zakotvených v legislativě se věnuji i tématu sledování novinářů nebo ovlivňování médií skrz manipulaci s inzerenty. Přestože jsem se zaměřila na situaci posledních deseti let, zohlednila jsem při práci i vývoj situace v čase a srovnávám současnost i s poměry před dvaceti letyběhem autoritativnívlády krále Hassana II. V praktické části problematiku prezentuji šířeji za pomocí osobních výpovědí marockých novinářů a dostávám se i k otázkám kvality médií a vzdělání novinářů. Spíše než kvantitativní analýzou je praktická část kvalitativním pestrým vzorkem prezentujícím náhled novinářů z oficiálních státních médií i z nezávislých online platforem. Nevynechávám ani problematiku vyhošťování zahraničních reportérů a představuji proto dva příběhy zahraničních novinářů. Snažila jsem se využít osobní zkušenosti s pobytem v Maroku a s marockou společností a orámovat práci historicko-společenským kontextem. V závěru porovnávám východiska teoretické a praktické části.
|
|
|
Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU"
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce Vybrané aspekty vzniku "Charty EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU" se zabývá vybranými vlivy, které formovaly podobu mediálního prostředí v členských státech Evropské unie. V první řadě definuje, jaká je tradice svobody slova v rámci Evropy, stejně jako roli jednotlivých institucí Evropské unie, Rady Evropy a mezinárodních aktérů v prosazování této svobody slova. Prostor je věnován také mediální politice Evropské unie a jednotlivým usnesením, směrnicím a dokumentům, kterými se v souvislosti s médii v minulosti zabýval Evropský parlament. Jádrem práce je dokument nazvaný "Charta EU: Standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU", který na změny v mediálním prostředí reaguje a upozorňuje na nebezpečí, kterým jsou média v dnešní době a speciálně v evropském prostoru vystavena. Cílem práce je popsat pomocí případové studie, k jakým změnám došlo v uplynulých letech na mediální scéně ve vybraných zemích, jaké následky tato proměna měla a zejména jak to ovlivnilo mediální pluralitu v těchto zemích. Popisovanými aspekty jsou: ekonomická krize ve spojení s nástupem online médií, dále koncentrace mediálního vlastnictví a regulace médií. Na závěr práce je shrnuto a analyzováno, jakým způsobem "Charta EU: Standardní podmínky svobody...
|
|
|
Mediální diskurz regulace médií: komparativní analýza českého a britského denního tisku
Pospíchal, Tomáš ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá podobou mediálního obrazu regulace českého a britského tisku se zaměřením na zpravodajské deníky. V teoretické části pojednává o vybraných normativních požadavcích na média včetně konceptu veřejného zájmu, legislativním rámci fungování tištěných médií v České republice a Spojeném království a principu autoregulačního mechanismu britského tisku. V neposlední řadě se zabývá otázkou etických norem a profesních postupů souvisejících s povoláním novináře. Práce dále představuje hlavní představitele a východiska kritické diskurzivní analýzy, jejíž vybrané postupy využívá v následném výzkumu mediálních obsahů. Analytická část se zaměřuje na diskurz vybraných titulů českého a britského denního tisku a zkoumá ho v kontextu dvou událostí spojených se zásahy státu do regulace médií. V českém prostředí jde o schválení zákona č. 52/2009 Sb., médii označovaného jako "náhubkový zákon", v případě Spojeného království o odhalení nezákonných metod získávání informací týdeníkem News of the World. Obě tyto události vyvolaly významný mediální ohlas, mimo jiné proto, že úzce souvisely s problematikou regulace médií, potažmo tisku. Pomocí nástrojů kritické diskurzivní analýzy se práce snaží odkrýt záměrně či nezáměrně skryté aspekty ideologie v diskurzu a reflektovat důsledky dominantního...
|
|
|
Ochrana dětí a mladistvých v hodnoceních Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Malířová, Klára ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je ochrana dětí a mladistvých v hodnoceních Rady pro televizní a rozhlasové vysílání. V první části práce je zmapována česká mediální legislativa, se zřetelem na ty právní normy, ze kterých vychází Rada pro rozhlasové a televizní vysílání při svých hodnoceních (zejména zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání). V další kapitole je představena Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zejména s ohledem na její činnost a kompetence ve vztahu k ochraně dětí a mládeže. Stěžejním a nejrozsáhlejším bodem práce je samotný výzkum, následovaný zpracováním výsledků výzkumu a definováním závěrů. Výzkum je proveden obsahovou analýzou využívající kvalitativní a kvantitativní strategie. Jako podklad pro výzkum je použita legislativa, judikáty, rozhodnutí a upozornění Rady pro rozhlasové a televizní vysílání z let 2008 až 2011. Cílem výzkumu je zjistit, zda vůbec jsou chráněny zájmy dětí a mladistvých v České republice, co se rozhlasového a televizního vysílání týče. Jaká existuje právní úprava regulace médií v této oblasti. A na kolik je pak právní úprava regulace médií v oblasti ochrany dětí a mladistvých používána v praxi. Zda tedy Rada pro rozhlasové a televizní vysílání současně s českou justicí účinně chrání děti a mladistvé.
|
host ::
RSS.