Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Balaš, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
Komparace liberálního a demokraticko-korporativistického mediálního systému v současnosti
Davidová, Barbora ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci mediálních systémů Velké Británie, Irska, Německa a Švédska, a to po vzoru práce autorů Hallina a Manciniho Systémy médií v postmoderním světě: tři modely médií a politiky. Na příkladu těchto čtyř států se snaží zjistit, zda je i v současnosti možné vytyčit zřetelnou hranici mezi systémy médií v liberálních a demokraticko-korporativistických zemích, či zda dochází ke konvergenci mediálních systémů směrem k liberálnímu modelu, jak Hallin s Mancinim předvídali. Práce je dělena na teoretickou část, v níž je představen samotný pojem mediální systém a dále několik rozdílných typologií mediálních systémů s důrazem právě na typologii Hallina a Manciniho, a analytickou část, v níž jsou postupně porovnávány mediální systémy jednotlivých států podle čtyř parametrů: struktury mediálních trhů, míry politického paralelismu, profesionalizace a role státu - každému z těchto parametrů je věnována samostatná kapitola. Práce využívá data získaná z novějších výzkumů, publikací a článků a tato porovnává s daty z původní publikace Hallina a Manciniho. Snaží se přitom co nejvěrněji popsat současný stav mediálních systémů čtyř výše jmenovaných států, a to jak individuálně, tak ve svém souhrnu. V závěru poté práce shrnuje získané poznatky a na jejich základě odpovídá na otázku, zda je...
International Criminal Court: The Results of the Review Conference on the Rome Statute
Davidová, Barbora ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Shrnutí Cílem mé diplomová práce je zhodnotit výsledky první revizní konference Římského statutu, která se konala v době od 31. Května do 11. Června 2010 v Kampale, Ugandě. Revizní konference umožnila unikátní setkání nejen zástupců členských i nečlenských států Mezinárodního trestního soudu a odborníků na mezinárodní právo trestní, ale i zástupců mezivládních a nevládních organizací, kteří tak měli možnost sdílet své postoje a zkušenosti. Diplomová práce sestává ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola je úvodní k celému tématu mezinárodní trestní spravedlnosti. Dále stručně zmiňuji svojí zkušenost s oblastí a svůj blízký vztah k tématu MTS. Druhá kapitola nazvaná Úvod k Mezinárodnímu trestnímu soudu stručně popisuje vznik a způsob fungování soudu. Zároveň uvádí zločiny obsaženými v Římském statutu. Kapitola končí výčtem případů a situací, kterými se soud zabývá. Třetí kapitola je dále dělena do šesti navazujících částí a zabývá se vlastní revizní konferencí. První část přibližuje revizní konferenci, její důvody a ambice zároveň s programem. Druhá část osvětluje speciální část konference nazvanou "Inventura" (Stocktaking). Druhá část je dále členěna podle rozdělení na revizní konferenci na spolupráci, komplementaritu, vliv Římského statutu na oběti a postižené komunity a problematiku míru a spravedlnosti....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.