|
|
Info(VR)architektura
Ponomarevová, Daniela ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, kterou jsem nazvala Info(VR)architektura, vycházím ze svých předešlých projektů, v nichž jsem skrze symbolicko-dystopické narativy rozvíjela úvahy o lidské smrtelnosti a strachu ze ztráty kontroly a o vlivu a síle působení informační internetové sítě na stav naší sdílené skutečnosti. Ty rozkládám a opět sjednocuji do nových konstelacích, ve kterých se zabývám vztahem mezi virtuální a fyzickou realitou a člověkem.
|
|
|
Poetika britského sitcomu
VESELÝ, Jan
V diplomové práci se zaměřujeme na britský sitcom, jenž představuje jeden ze základních elementů britského humoru, který se stal vyhledávaným fenoménem ve světě i u nás. Za cíl si stanovujeme přiblížení tohoto televizního žánru čtenáři, nastínění prvků vytvářejících zábavný obsah jak obecně, tak s přihlédnutím k originální komice jednotlivých vybraných popkulturních děl. Také chceme dokázat, jak tento fenomén prostupuje za rámec obvykle vymezený pro televizní tvorbu. Z hlediska postupu při zkoumání dané problematiky se snažíme o sloučení prostudované literatury vážící se k tématu a znalostí nabytých během studia, které společně uplatňujeme při podrobném zkoumání vybraných popkulturních děl reprezentujících samotnou esenci britského sitcomu. V práci vytyčujeme hranice televizního sitcomu jako samostatného žánru, přičemž se věnujeme i komediální tvorbě vývojově k němu směřující, prolínání s ostatními žánry a specifikům spojeným s britským prostředím. Dále prozkoumáváme uplatnění zavedených makroteorií komiky na britský sitcom, kde cílíme jak na vysvětlení původu komičnosti, tak i na vliv zábavné tvorby vzhledem k uvolňování napětí ve společnosti. Náš postup se opírá především o pečlivé vnímání komiky vybraných kultovních děl Jistě, pane ministře/premiére, Haló, haló!, Červený trpaslík a Ajťáci. Největší pozornost upíráme na úlohu postav a prostředí ve vybraných dílech, neboť je vnímáme jako stěžejní pro úspěšný sitcom. Uvádíme též vlivy britské tvorby v této oblasti, které upozorňují na společenskou relevanci tohoto mnohdy opomíjeného fenoménu.
|
|
|
Info(VR)architektura
Ponomarevová, Daniela ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci, kterou jsem nazvala Info(VR)architektura, vycházím ze svých předešlých projektů, v nichž jsem skrze symbolicko-dystopické narativy rozvíjela úvahy o lidské smrtelnosti a strachu ze ztráty kontroly a o vlivu a síle působení informační internetové sítě na stav naší sdílené skutečnosti. Ty rozkládám a opět sjednocuji do nových konstelacích, ve kterých se zabývám vztahem mezi virtuální a fyzickou realitou a člověkem.
|
|
|
Rapová scéna jako veřejná sféra: jak se projevuje politická kritika v českém rapu a jaké jsou její důsledky ve vztahu k veřejnosti
Blejštil, Petr ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce Rapová scéna jako veřejná sféra: Jak se projevuje politická kritika v českém rapu a jaké jsou její důsledky ve vztahu k veřejnosti představuje českou rapovou subkulturu v kontextu s tradičními i moderními přístupy kulturálních studií. Český rap chápe jako veřejnou sféru, která má možnost skrze svůj obsah promlouvat k širokým fanouškovským základnám, nastolovat veřejný diskurz a utvářet způsob myšlení posluchačů o věcech veřejných. Diplomová práce se zaměřuje na politizaci rapu a na politicky motivované texty autorů české rapové scény. Diplomová práce zahrnuje obsahové analýzy vybraných skladeb českého rapového undergroundu i mainstreamu, které jsou interpretovány v souvislostech s přístupy ke studiu subkultur i popkultury. V rámci výzkumu jsou provedeny hloubkové rozhovory s českými hudebníky a analýzy mediálních výstupů vybraných autorů. Cílem výzkumu je zjistit motivace a demotivace českých rapových umělců k tomu vstoupit do veřejné diskuse o politických problémech. Diplomová práce odhaluje to, jak čeští rappeři chápou vlastní pozici v rámci systému většinové společnosti a odpovídá na otázky ohledně současné podoby české a celosvětové rapové hudební produkce.
|
|
| |
|
|
Proměny v subkulturách pod vlivem marketingové komunikace na příkladu hip hopové subkultury
Kolská, Martina ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Práce se věnuje popisu jevu, při kterém se z alternativních subkultur stávají zdroje inspirace pro vytváření nových trendů a způsobů prodeje. Tento jev přispívá k procesu splynutí subkultur s dominantní kulturu. Jedná se o opakující se jev, jímž prošly všechny významné subkultury historie, některé i opakovaně. Trh neustále hledá nové trendy, nebo se snaží recyklovat ty staré. Nejčastějším zdrojem se stávají právě subkultury, které jsou nositeli nového stylu života a často šokujících nebo alespoň odlišných módních trendů. Marketingová komunikace je závislá na těchto nových vlivech, které jsou hnací silou konzumu. Pomáhají totiž vytvářet nové produkty a dávají těm starý nový život Tímto způsobem zvyšují jejich přitažlivost. Stejně to platí i u značek. Subkultury tímto působením postupem času splynou s masovou kulturou. Ačkoliv ji ovlivňují, nikdy nebudou schopny narušit její struktury a převzít její místo. Jakmile jsou subkultury využity tímto způsobem, přicházejí o své charakteristické rysy, odlišnosti a autenticitu. Stávají se z nich komodity, které se nachází na trhu bez dalších souvislostí, které jsou jim poskytovány jen v rámci subkultury. Hip hopová subkultura je v současné době velmi populární. Již několik desítek let přináší nové komunikační prostředky, styly a trendy. Za dobu své existence se hip hop...
|
|
|
Shakespearovo dílo ve verzi Reduced Shakespeare Company (RSC)
KŘEPELOVÁ, Magdaléna
Tato bakalářská práce ze zabývá zkrácenou verzí 37 divadelních her Williama Shakespeara, kterou jako divadelní inscenaci pod názvem The Complete Works of William Shakespeare (abridged) uvádí Reduced Shakespeare Company. Práce nejprve definuje pojmy kultura, popkultura a jejich přesahy. Ve druhé kapitole se blíže věnuje vzniku a působení RSC, třetí kapitola shrnuje historii krácení Shakespearových her. Čtvrtá kapitola se nejprve zabývá aktuálností Shakespearových her, dále alžbětinskou inscenační praxí a končí analýzou práce RSC s jednotlivými Shakespearovými texty. V páté kapitole se bakalářská práce věnuje problémům překladu inscenace do češtiny a její domestikaci v českém prostředí. Poslední kapitola dokumentuje další přesahy Shakespearových her do českého prostředí.
|
|
|
Reflexe Marilyna Mansona v českém tisku
Mašek, Filip ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá americkým zpěvákem Marilynem Mansonem a jeho reflexí v masových médiích. Marilyn Manson vstupuje ve známost na počátku 90. let 20. století a zanedlouho se stává vůdčí osobností světové hudební scény a jedním z nejkontroverznějších produktů americké populární kultury. Jeho tvorba, hlasitě kritizující americkou společnost a náboženství, šokuje i baví veřejnost a zapříčiňuje jednu z prvních větších globálních debat o vlivu násilí a brutálního umění na mládež. Je obviňován z nabádání lidí k nelegálním činům, drogám či z propagace homosexuality a sadismu. Média stojí za celou Mansonovou kariérou a tato práce se tímto fenoménem zabývá. Chronologicky představuje umělcův život a kariéru a neopomíjí všechny větší kontroverze, které se ve spojení s jeho jménem objevily. Ve druhé části se soustředí na česká média, zkoumá trend informování hudebních a nehudebních periodik a jejich internetových mutací o umělci od jeho prvního mezinárodního úspěchu v roce 1996 po současnost. Třetí část představuje dotazníkové šetření, které se zabývá nejen Mansonem, ale rovněž vztahem kontroverze a médií obecně.
|
|
|
Popkulturní vzorce v poetismu
Čepec, Richard ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Vzorce populární kultury v poetismu (abstrakt) Tento text si klade za cíl popsat základní projevy poetismu skrze hlediska aktuální vědy o popkultuře a předchozího přístupu z 20. let 20. století. Poetismus jakožto specifická metoda nazírání světa se rozvinul v oblasti Československa v první polovině 20. let (umělecky svaz Devětsil). Populárně kulturní elementy mají svou vlastní roli a funkci v novém vyjádření reality a demokratizačním procesu v literatuře. Karel Teige a Vítězslav Nezval jsou považováni za klíčové postavy tohoto konceptu. V prvním oddíle text poukazuje k výzkumu populární kultury především ve druhé polovině 20. století a také poukazuje k Teigovým základním teoretickým východiskům z první poloviny 20. let. S vědomím Teigova mnohostranného a interdisciplinárního zaměření tento text klade důraz na jeho statě o literatuře a kinematografii. Závěr tohoto oddílu je, že termíny popkultura a populární kultura nejsou totožné, první je zdrojem nových prvků a témat ve 20. letech ještě ne plně teoreticky popsaných. Druhý termín označuje socioekonomický a kulturní komplex plně integrovaný v kapitalistické společnosti a obvykle propojen s tzv. "vysokým uměním". Teigův koncept je založen na básnické rekonstrukci reality, rovněž s pomocí prvků populární kultury (populární hudba, sport, film, exotika,...
|
|
|
Vít Olmer: Mezníky tuzemské exploatace - pokřivené zrcadlo polistopadové společnosti
Blažek, Jiří ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Hanáková, Petra (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na filmovou exploataci jako bulvární fenomén. Případovým modelem výzkumu je polistopadová produkce Víta Olmera vymezená roky 1990 - 1995 nejpříznačněji odrážející nové tvůrčí demokratické podmínky, jež Olmer účinně zužitkoval ve svůj prospěch, a stal se jedním z nejproduktivnějších filmařů své doby. První část analýzy mapuje status exploatačního filmu v zahraniční akademické obci a s pomocí východisek Pierra Bourdieua objasňuje, jak se logika "dobrého vkusu" podepsala na přístupu k "nevkusné kinematografii", jejím výzkumu, a v neposlední řadě, na postojích samotných badatelů. Následně kapitola poskytuje obecný přehled obtížných úloh přímo vzešlých z problematické pozice exploatace ve filmových studiích, k nejzásadnější z nich patří zřídkakdy teoreticky reflektovaná samotná identita exploatačního filmu, kterou vyznačuje výrazná roztroušenost. Druhá část vykládá bazální povahu exploatace s pomocí "senzacechtivosti", teoretického modelu převážně využívaného v mediálních studiích. Kapitola demonstruje blízkou spřízněnost mezi senzacechtivostí, paradigmatem spojeným s bulvární kulturou, a "kinematografií atrakcí", klíčovou teorií nikoli výhradně omezenou na raný film. Pomocí daných východisek pak potvrzuje domněnku o exploatační kinematografii jako bulvárním masmédiu. Třetí...
|
host ::
RSS.