|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Aktivní slovní zásoba vztahující se k vnímání těles u dětí ve věku 5 - 6 let
Skalová, Dana ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Šarounová, Alena (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá aktivní slovní zásobou související s vnímáním těles u dětí ve věku 5 - 6 let. Hlavním cílem práce je zmapovat, která slovní vyjádření děti používají při rozpoznávání, porovnávání a identifikaci těles, jak jsou schopny se při identifikaci těles vyrovnat s deficitem příslušné slovní zásoby, čeho si při popisu, identifikaci a porovnávání těles děti nejčastěji všímají, resp. co je pro ně v komunikaci nejsnadnější a k čemu naopak nemají jazykové prostředky. K naplnění tohoto cíle slouží metoda experimentu, který proběhl ve dvou mateřských školách podle předem připraveného scénáře. Při realizaci experimentu byla použita sada dřevěných těles, které měly děti identifikovat, popisovat a porovnávat. Přínos práce spočívá v tom, že se zabývá tématy týkajícími se předškolního věku, která v dostupné literatuře nejsou podrobněji zpracována.
|
|
|
Vybrané teorie informace a jejich srovnání
Vácha, Martin ; Souček, Martin (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá určením chápání pojmu informace v několika celkových filosofických koncepcích vybraných autorů (Platón, Aristotelés, McLuhan, Shannon, Šmajs, Patočka, Buckland, Saab). Kriticky rozebírá uvedená pojetí a snaží se zachytit jejich vývoj na pozadí širších filosofických rozumění vztahu člověka a světa. Podává popis vlivu rozvoje moderních komunikačních technologií na tento vztah a uvedená hlediska. Předloženo je rovněž odvození základních ohledů, které je možno z pojmu informace vyložit napříč uvedenými historickými koncepcemi i z vlastního autorova chápání pojmu informace.
|
|
|
Pojmové myšlení u Ladislava Hejdánka v kontextu Husserlovy fenomenologie
Tollar, Václav ; Chotaš, Jiří (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Urban, Petr (oponent)
Tématem práce je pojmové myšlení Ladislava Hejdánka s ohledem na referenční rámec Husserlovy fenomenologie. Práce si klade za cíl detailně zrekonstruovat východiska a základní motivy Hejdánkovy koncepce, neboť reflexe pojmového myšlení představuje jeden ze základních pilířů Hejdánkova kritického myšlení, který však dosud nebyl - Hejdánkem ani nikým dalším - systematičtějším způsobem zpracován. Hejdánek je tu interpretován zejména s ohledem na Husserlovu noematickou teorii významu, což umožňuje spatřit Hejdánka z předpokladů světově významného filosofického směru, ale také zpětně nahlédnout některé problematické úvahy u Husserla, které běžně nerozpoznáváme a na které Hejdánek z nečekaného směru originálně poukazuje. První dvě kapitoly jsou věnovány přípravnému shrnutí Husserlovy filosofie (zejména Husserlova göttingenského období) a opírají se o velmi detailní výzkumy Husserlových badatelských rukopisů, které provedl Petr Urban. Po tomto shrnutí následují čtyři kapitoly výkladu Hejdánkovy koncepce, uzavřené shrnující "aplikací" o místě pojmového myšlení v poznání světa, která téma pojmovosti zařazuje do širšího kontextu Hejdánkova myšlení. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány Hejdánkovu pojmu "intencionálního předmětu" a předvedení Hejdánka jako specifického pokračovatele Husserlovy teorie noematické...
|
|
|
Teorie soudu v brentanovské škole a u raného Husserla
Janoušek, Hynek ; Urban, Petr (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent) ; Šebestík, Jan (oponent)
Tématem předkládané práce je povaha a vývoj teorie soudu u Franze Brentana (1838-1917) a její přijetí a přepracování u některých významných Brentanových žáků - zejména u Kazimiera Twardowského (1866-1938), Alexia Meinonga (1853-1920), Antona Martyho (1843-1914) a Edmuda Husserla (1859-1938). Práce je v souladu s tím rozdělena na pět částí, které se věnují otázkám teorie soudu u těchto autorů. První část je věnována Franzi Brentanovi a ve své úvodní pasáži předkládá rozbor aristotelského dědictví Brentanovy psychologie a teorie soudu. Zohledněny jsou dvě Brentanovy rané interpretace Aristotela O rozmanitém významu bytí podle Aristotela (1862) a Aristotelova psychologie (1867). Výklad se věnuje zejména Brentanově interpretaci "bytí" ve smyslu pravdy, Brentanovu pohledu na kategorie, teorii celku a části, intencionalitě a sebevědomí. Následně výklad přechází k Brentanovu nejznámějšímu dílu, k Psychologii z empirického stanoviska (1874), a představuje základní pojem tohoto díla, kterým je pojem psychického fenoménu. Navazující klasifikace tří základních druhů umožňuje přechod k samotné teorii soudu, která se u Brentana orientuje na pojem soudu jako intencionálního psychického aktu. Vztah tohoto aktu k předmětu lze u Brentana vyložit jako výkon existenciální afirmace a negace imanentního předmětu, který...
|
|
|
Teambuildingové programy v ČR
Krejčík, Jan ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Název práce: Teambuildingové programy v ČR Cíle práce: Cílem práce je zjištění a prezentace charakteristických rysů a trendů českého trhu v oblasti nabídky teambuildingových programů a následný návrh jejich zlepšení. Metody řešení: Pro řešení této práce byla použita PESTLE analýza, analýza konkurence v podobě upraveného Porterova modelu pěti sil a následně SWOT analýza. Vybraný vzorek dvaceti českých teambuildingových agentur byl vybrán podle pořadí internetových stránek agentur na internetových vyhledávačích. Tři podrobně zkoumané agentury byly ze vzorku vybrány na základě vlastních stanovených kritérií. Průběh a výsledky těchto analýz byly konzultovány s odborníky na danou problematiku formou neformálních rozhovorů. Výsledky: Poukazují na typické silné a slabé stránky českých agentur a příležitosti a hrozby v českém prostředí v oblasti teambuildingových agentur a jimi nabízených programů a na některé možnosti, jak příležitostí využít a vyvarovat se možných hrozeb. Klíčová slova: stručná historie, pojem, agentury, nabídka programů, konkurenční boj
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
|
|
Comparison of logical and psychological perspectives on the concept of number.
Kuncová, Alexandra ; Punčochář, Vít (vedoucí práce) ; Kůrka, Petr (oponent)
Táto práca je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej časti predstavujeme logický prístup k pojmu čísla na základe Fregeho diela Základy Aritmetiky. Popri snahe definovať a klasifikovať číslo ako také, rozoberáme aj Husserlove ťažkosti s psy- chologizmom, Fregeho logicizmus, či konštrukciu postupnosti prirodzených čísel. V druhej časti sa pozeráme na psychologický prístup k pojmu čísla, a to cez teórie a experimenty kognitívnej vedy. Zameriavame sa na detské chápanie čísel a množstiev, ich schopnosť počítať a neskôr získané všeobecné znalosti. V posled- nej časti sumarizujeme rozdiely, ako aj podobnosti týchto dvoch prístupov. Kľúčové slová: číslo, Frege, Husserl, identita, kognitívna veda, pojem, logiciz- mus, Piaget, psychologizmus, vzájomne jednoznačná korešpondencia. "Kým zákony matematiky popisujú realitu, tak nie sú presné; a keď sú presné, tak nepopisujú realitu." (Albert Einstein, Geometry and Experience, 1921)
|
|
| |
host ::
RSS.