|
|
Suverenita, právo a moc v raných a výmarských spisech Carla Schmitta
Kollert, Lukáš ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Gümplová, Petra (oponent) ; Chotaš, Jiří (oponent)
v českém jazyce Práce se zaměřuje na reflexi vztahu suverenity, práva a moci a problému uskutečnění práva v decisionistické teorii Carla Schmitta (1888-1985) v podobě, v níž byla představena v jeho raných a výmarských spisech, tj. v textech publikovaných do roku 1933. V práci se po úvodním představení tématu, rozsahu a metodologie práce zaměřuji na otázku po vztahu práva a moci obecně, předvádím základní specifika řádu moderního státu, jenž hraje pro Schmittovu filosofii podstatnou roli, a načrtávám klíčové znaky hlavních směrů na poli právní vědy v 19. století. Následně zkoumám problém uskutečnění práva jako základní osu Schmittova decisionismu v souvislosti s pojmy státu, diktatury a suverenity v Hodnotě státu a významu jednotlivce, Diktatuře a Politické theologii. V souvislosti s tázáním, jak odlišit suveréna od pouhého držitele moci, dále zaměřuji pozornost na pojmy reprezentace a úřadu. V kontextu nejasnosti, kdo je vlastně suverénem v moderním demokratickém státě, načrtávám odpověď na otázku, zda je jím podle Schmitta populus, multitudo nebo suverénní diktátor. V další části se soustředím na Pojem politična, sociální předpoklady decise, dialektiku politického a společenských antagonismů a Schmittovu kritiku procesu depolitizace a argumentuji, že hlavním bodem Schmittova programu na začátku...
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
| |
|
|
Principle of fairness as the foundation of political obligation
Cíbik, Matěj ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
V tejto práci, ako už aj jej názov môže naznačovať, sa snažíme vysporiadať sa s problémom politického záväzku, ktorý podľa nás leží v samom srdci politického myslenia. Z histórie filozofie vieme, že ustanovenie nezávislého zdôvodnenia pre akceptovanie štátu, jeho inštitúcií a legislatívneho systému nie je jednoduchou úlohou. Myslíme si, že tie prístupy k riešeniu tohto problému, ktoré môžme nazvať "tradičnými," z rôznych dôvodov zlyhali, a na tomto pozadí sa snažíme skúmať princíp férovosti ako relatívne nový a nádejný prístup k tejto problematike spolu s jeho možnými kritikami. Najprv sa snažíme zrekonštruovať princíp férovosti z diela Johna Rawlsa a Georga Kloska a následne predstavujeme niekoľko rôznych úrovní kritiky od R. P. Wolffa, Roberta Nozicka a M. B. A. Smitha. Výsledkom nášho skúmania je, že je skutočne možné udržať princíp férovosti proti rôznym typom námietok (špeciálne po prijatí niekoľkých predpokladov o povahe morálky), pretože jeho argumentačné základy sú v konečnom dôsledku dostatočne pevné.
|
|
|
Liberalism and its justification in contemporary political philosophy
Cíbik, Matej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Moural, Josef (oponent)
Táto dizertačná práca sa snaží odpovedať na jednu základnú otázku: čo môžeme filozoficky povedať na obhajobu liberalizmu ako spôsobu politickej existencie spoločnosti. Práca pozostáva z troch častí. V prvej kriticky prezentujem dve populárne odpovede na túto otázku vychádzajúce z konceptov vlastníctva seba samého respektíve hodnotového pluralizmu. Argumentujem, že ani jedna z nich nie je adekvátna a uspokojivá, hlavne z toho dôvodu, že operujú s koncepciou osoby, ktorá je príliš nerozvinutá na to, aby mohla zaštítiť obhajobu liberalizmu. V druhej časti prezentujem interpretáciu Johna Rawlsa, špeciálne jeho koncepcie osoby. Tvrdím, že táto koncepcia je pre jeho myslenie kľúčová, najmä vzhľadom jeho k odpovedi na moju otázku. V tomto kontexte ukazujem, že Rawls nepredkladá presvedčivú obhajobu tejto koncepcie. V tretej časti predkladám argumenty na podporu Rawlsovho liberalizmu, ako nápravu pochybení, ktoré som identifikoval. Ukazujem, ako môže byť jeho koncepcia osoby lepšie argumentačne podporená. Z tejto koncepcie následne odvodzujem dva argumenty podporujúce liberalizmus ako spôsob politickej existencie spoločnosti. Kľúčové slová Liberalizmus - John Rawls - Pluralizmus - Koncepcia osoby
|
|
|
Pojmové myšlení u Ladislava Hejdánka v kontextu Husserlovy fenomenologie
Tollar, Václav ; Chotaš, Jiří (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent) ; Urban, Petr (oponent)
Tématem práce je pojmové myšlení Ladislava Hejdánka s ohledem na referenční rámec Husserlovy fenomenologie. Práce si klade za cíl detailně zrekonstruovat východiska a základní motivy Hejdánkovy koncepce, neboť reflexe pojmového myšlení představuje jeden ze základních pilířů Hejdánkova kritického myšlení, který však dosud nebyl - Hejdánkem ani nikým dalším - systematičtějším způsobem zpracován. Hejdánek je tu interpretován zejména s ohledem na Husserlovu noematickou teorii významu, což umožňuje spatřit Hejdánka z předpokladů světově významného filosofického směru, ale také zpětně nahlédnout některé problematické úvahy u Husserla, které běžně nerozpoznáváme a na které Hejdánek z nečekaného směru originálně poukazuje. První dvě kapitoly jsou věnovány přípravnému shrnutí Husserlovy filosofie (zejména Husserlova göttingenského období) a opírají se o velmi detailní výzkumy Husserlových badatelských rukopisů, které provedl Petr Urban. Po tomto shrnutí následují čtyři kapitoly výkladu Hejdánkovy koncepce, uzavřené shrnující "aplikací" o místě pojmového myšlení v poznání světa, která téma pojmovosti zařazuje do širšího kontextu Hejdánkova myšlení. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány Hejdánkovu pojmu "intencionálního předmětu" a předvedení Hejdánka jako specifického pokračovatele Husserlovy teorie noematické...
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Principle of fairness as the foundation of political obligation
Cíbik, Matěj ; Chotaš, Jiří (oponent) ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce)
V tejto práci, ako už aj jej názov môže naznačovať, sa snažíme vysporiadať sa s problémom politického záväzku, ktorý podľa nás leží v samom srdci politického myslenia. Z histórie filozofie vieme, že ustanovenie nezávislého zdôvodnenia pre akceptovanie štátu, jeho inštitúcií a legislatívneho systému nie je jednoduchou úlohou. Myslíme si, že tie prístupy k riešeniu tohto problému, ktoré môžme nazvať "tradičnými," z rôznych dôvodov zlyhali, a na tomto pozadí sa snažíme skúmať princíp férovosti ako relatívne nový a nádejný prístup k tejto problematike spolu s jeho možnými kritikami. Najprv sa snažíme zrekonštruovať princíp férovosti z diela Johna Rawlsa a Georga Kloska a následne predstavujeme niekoľko rôznych úrovní kritiky od R. P. Wolffa, Roberta Nozicka a M. B. A. Smitha. Výsledkom nášho skúmania je, že je skutočne možné udržať princíp férovosti proti rôznym typom námietok (špeciálne po prijatí niekoľkých predpokladov o povahe morálky), pretože jeho argumentačné základy sú v konečnom dôsledku dostatočne pevné.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.