|
| |
|
|
Spojená města - rozdílná paměť: místa paměti a jejich vnímání v rozdělených městech Český Těšín a Cieszyn
Byrtus, Fabian ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Rozdělená města Český Těšín a Cieszyn jsou místem, kde se po staletí mísily různé národy, etnika a náboženství. Přirozeně se tak zde střetávají i různé dějinné narativy. Tématem této diplomové práce je kvalitativní výzkum proměny vnímání míst paměti, ve kterých krystalizuje kolektivní paměť jednotlivých skupin obyvatel Českého Těšína a Cieszyna. Práce pracuje s hypotézou, že vnímání těchto míst se v průběhu času proměňuje a jedním ze zásadních impulsů k této změně bylo zapojení České republiky a Polska do evropského integračního procesu. Primárním zdrojem jsou polostrukturované rozhovory s představiteli kulturního, společenského a politického života v obou městech. V rámci těchto rozhovorů se do popředí zájmu respondentů dostala hraniční řeka Olza/ Olše, pomníky Slezanky a Československý hraničník připomínající rozdělení obou měst v roce 1920, židovské nekropole a německé hroby na komunálních hřbitovech, a těšínská tramvaj. Nejmarkantnější je vliv evropského integračního procesu na proměnu vnímání řeky Olzy/Olše a těšínské tramvaje. Obě místa paměti se stala základem pro budování přeshraniční spolupráce měst na půdorysu Euroregionu Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński. V rámci společných projektů Českého Těšína a Cieszyna došlo a dále dochází k významné proměně veřejného prostoru zejména v okolí...
|
|
|
Vývoj kultury vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem po roce 1989
Masopustová, Sára ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat, jak se po roce 1989 vyvíjela kultura vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem. Cílem je zjistit, jakou měla kultura vzpomínání podobu a jací aktéři se na ní podíleli a posouvali ji vpřed. Tato práce nastiňuje, jak ke vzpomínání přispěla zvolená politická reprezentace města či jakou úlohu sehrál stát při zakládání institucí či muzeí zaměřující se na sudetské Němce a jejich odsun. V práci je zmíněna také role občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že kultura vzpomínání zahrnuje veškeré formy vzpomínání, je v práci kladen důraz nejen na důležité momenty, kdy byly poprvé odhaleny pamětní desky, ale jsou akcentovány i jiné formy veřejného vzpomínání. Tou je například kultura či architektura. Vzhledem k tomu, že Ústí nad Labem bylo historicky formováno německou komunitou a na konci války se zde odehrál jeden z masakrů na německém obyvatelstvu, je nutné v první části práce zmínit i historický kontext. Dále práce krátce rozebírá komunistické období, kdy byl odsun Němců tabuizován a česko-německá minulost byla vytěsňována z kolektivní paměti společnosti. V další kapitole je nastíněno, jak se v polistopadové politice dostalo téma do...
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Hora Žalý na harrachovském panství v Krkonoších jako místa paměti. Turismus: nový způsob šlechtické reprezentace v Čechách 19. století
Korbel, Tomáš ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Záměrem této práce je sledovat proměnu výrazného přírodního místa - krkonošské hory Heidelberg/Žalý v 19. století, kdy se z topografického bodu v krajině bez národní či posvátné minulosti postupně stává symbolické místo paměti, a na základě rozboru dostupných pramenů určit, které společenské "subjekty" se na tvorbě tohoto symbolického "konstruktu" podílely. Vyvrcholením této symbolické proměny hory v místo paměti se stala výstavba rozhledny na vrcholu českými turisty v devadesátých letech, kteří se v rámci nacionalistického "soupeření" mezi českými a německými turistickými organizacemi o "ovládnutí kopce" nezdráhali využít toponomastickou argumentaci výkladu původu českého názvu hory, která se však nezakládala na reálných faktech, ale pouze na určitých představách lokální "kultury vzpomínání". Tyto představy přežívaly a byly udržovány po staletí ve vzpomínkách jako mýtus v symbolické rovině kolektivní paměti místního etnického (českého) obyvatelstva a během 19. století se rozšířily nejprve zásluhou určité vrstvy státních úředníků- topografů a posléze především díky rozmachu turistických spolků. Ke zformování Heidelbergu/Žalého jakožto místa paměti přispěl také majitel panství - zemský a lokální patriot - hrabě Harrach, který tyto snahy podpořil finančně (sponzorováním výstavby rozhledny) i...
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.