|
|
Panství Albrechta z Valdštejna po roce 1618
Hamplová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
Práce se věnuje postupnému územnímu vývoji panství v držení Albrechta z Valdštejna, a to nejen jako přímého vlastníka, nýbrž též jako lenního pána. Významná část pozornosti byla zaměřena na studium správního vývoje frýdlantského vévodství a jeho specifické postavení v rámci českých zemí. Za počáteční bod byl zvolen rok 1618, kdy vypuklo povstání českých stavů, díky jehož porážce přišel Valdštejn k většině svých majetků. Práce sleduje zisky nejen v rámci Čech, ale zabývá se také epizodní držbou vévodství Meklenburského či slezských knížectví.
|
|
|
Zkoumání fenoménu Maidan skrze aplikaci Hegelovy teorie o panství a rabství
Dovhoruk, Ivanna ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak lze uchopit fenomén Maidanu (Майдан). Maidan zde primárně pojímáme jako událost, v níž lidé nasazovali své životy. První kapitola se zabývá očitým svědectvím demonstrujících v ukrajinské Revoluci důstojnosti (Революція Гідності), kteří byli přítomni na místech bezprostředně ohrožujících jejich životy (ul. Hruševského, ul. Institutská). V druhé kapitole je zkoumán Hegelův koncept osvědčení smrtí (die Bewährung durch den Tod), jak je formulován v teorii o panství a rabství (Herrschaft und Knechtschaft) ve Fenomenologii ducha (Phänomenologie des Geistes). Ve třetí kapitole, skrze předložení vlastní autorské spekulativní teorie o Branách, se pokusíme dokázat, že nasadit život lze dvěma způsoby, z pozice pokory a z pozice pýchy. V rámci dokázání dané teze diferencujeme Hegelův koncept osvědčení smrtí pomocí Augustinova pojmu pýchy (superbia). V závěru zkoumání se pokusíme odpovědět na výchozí otázku, co je Maidan z hlediska aktu nasazení života.
|
|
|
Zvíkovské panství do konce středověku
Procházková, Žaneta ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tématem této bakalářské práce je vývoj Zvíkovského panství v předbělohorském období. Zaměřím se zejména na dobu od první zástavy Zvíkova Rožmberkům roku 1307 po přechod panství pánům ze Švamberka. Zvíkov byl postaven jako královský hrad v první polovině 13. století a jeho poloha na ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy zaručovala výhodné postavení v případě nebezpečí. Svůj charakter získal při stavitelských počinech krále Václava I. a Přemysla Otakara II. Na počátku čtrnáctého století k němu svůj zájem obrátil Jindřich I. z Rožmberka a dostal Zvíkov do zástavy. Jedním z politických vrcholů panství bylo období vlády Karla IV., kdy hrad sloužil k dočasnému uložení korunovačních klenotů. Nejvýznamněji o Zvíkov stál Oldřich II. z Rožmberka, jenž ho do svého majetku toužil zahrnout i za cenu falšování listin. V Rožmberské správě se Zvíkov udržel až do roku 1473, kdy byl odprodán Bohuslavovi ze Švamberka. Dále bych se zaměřila na kulturní vývoj hradu v rámci rožmberského dominia, jako i na ekonomickou a politickou situaci.
|
|
|
Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku
Novotná, Markéta ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Markéta Novotná Abstrakt disertační práce - Lenní institut na statcích českého krále v raném novověku Studie se věnuje marginalizované problematice lenního institutu v raném novověku na příkladu karlštejnské manské soustavy a ve srovnání s dalšími soubory lén z oblasti bývalého královského hvozdu, spadajícími pod panovnickou doménu. Vzhledem ke specifičnosti daného tématu byla vlastnímu faktografickému rozboru předeslána část teoretická s dvěma samostatnými oddíly, které se zabývají jednak uchopením lenního institutu jak v české, tak i v zahraniční historiografii a jednak vnímáním výše zvolené soustavy v kontextu různých pramenů popisujících hrad Karlštejn. Třetí a hlavní faktografická část sleduje již avizovanou problematiku karlštejnské manské soustavy v období od poslední třetiny šestnáctého století až do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let století následujícího, a to ve spojitosti s procesy, které zasáhly zdejší panství. Součásti studie jsou i samostatné exkurzy týkající se čtyř vybraných lenních statků. Klíčová slova: Karlštejn, historiografie, léna, manské soustavy, panství, komora, nižší šlechta
|
|
|
Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16-19. století
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Koumar, Jiří (oponent)
1 Veronika Kucrová: Proměna kulturní krajiny v zázemí hlavního města: Dolnobřežansko v 16. - 19. století Abstrakt Studie se věnuje problematice vývoje kulturní krajiny na panství Dolní Břežany v raném novověku, přesněji od konce 16. do poloviny 19. století. Těžištěm práce jsou tři důležité prvky: vývoj intravilánu vybraných vsí, sledování proměn krajiny mimo zastavěné a obydlené plochy (zejména lesa) a konečně zachycení hospodářských a dalších objektů v krajině - důvod jejich vzniku, užívání a případný zánik. Panství Dolní Břežany leží 16 km jižním směrem od Prahy, konstituovalo se postupně od 14. století, přičemž největšího nárůstu doznalo počátkem 17. století. Drobné šlechtické vlastníky vystřídali vlivní představitelé českého státu (rodina Ţelínských ze Sebuzína, Michna z Vacínova), až se roku 1713 stalo majitelem panství Pražské arcibiskupství. Díky tomu se většina historických písemných pramenů nachází v Archivu Pražského arcibiskupství, případně v archivu velkostatku. Nejdůležitější a časově nejnáročnější bylo užití metody usedlostní identifikace, která zahrnuje sledování právní kontinuity jednotlivých usedlostí. Výsledkem pak je zjištění doby vzniku konkrétních sídelních jednotek a následně i částí vesnic. Ke studiu byly využity převážně pozemkové knihy, pro dolnobřežanské panství dochovány již od...
|
|
|
Krajina a život lidí. Poděbradsko v 1. polovině 20. století
Bartošová, Dana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se pokusila postihnout proměnu venkova, konkrétně regionu Poděbradsku, která se odehrála v první polovině 20. století. Centrem regionu je město Poděbrady, celou oblast tvoří dohromady 35 obcí. Na proměně venkova se podílelo několik faktorů - vznik samostatné republiky, pozemková reforma, elektrifikace, regulace řeky, rozvoj komunikací, dopravy a mechanizace zemědělství. Věnuji se i přírodním podmínkám regionu, neboť ty velmi ovlivňují místní život a hospodaření. Střední Polabí je rovinatá oblast známá svou úrodností. Proto tady většina lidí v první polovině 20. století pracovala v zemědělství. Důležitými zaměstnavateli byli velkostatkáři z řad šlechtických rodin, zejména v Poděbradech a v Dymokurech. Ti dávali práci lidem na polích i v průmyslových podnicích. V kraji byly v provozu pivovary, cukrovary, cihelny, mlékárna, olejna či sklárna. K životu lidí patřilo i trávení volného času, zvyky a slavnosti.
|
|
| |
|
|
Obec Pátek ve 20. století
Kolbaba, Lukáš ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obcí Pátek v proměnách času. Důraz je kladen na 19. a především 20. století. Důležité jsou události, které měly zásadní vliv na život občanů. Na začátku je popsáno i několik událostí ze staršího období, jedná se o ty, které výrazně měnily ráz vesnice. V jednotlivých stoletích jsou pak vybrány a samostatně popsány některé důležité body v obci, jedná se především o budovy (mlýny, škola) nebo hospodářské odvětví (rybníkářství), které v danou dobu hrály důležitou roli, ať kulturní nebo pracovní, na život vesničanů. Těžištěm práce jsou především záznamy v pamětních knihách a kronikách, v menší míře i zápisy ze zasedání Národního výboru. Pro doplnění a zpřesnění některých informací byly využity i vzpomínky několika pamětníků.
|
|
|
Hraběcí rodina Wilczků na Ostravsku od roku 1714
Barvíková, Veronika ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Resumé Rodina Wilczeků se od 17. století řadila mezi nejvýznamnější šlechtické rody Těšínského a Opavského knížectví. Tento slezský rod přišel na území Těšínska již ve 14. století. Během dalších desetiletí se postupným skupování jednotlivých statků vypracovali na úroveň pozemkové vrchnosti. Také jejich skutky vykonané pro blaho Svaté říše římské byly po zásluze odměněny. Maxmilián I. udělil v roce 1506 Baltasarovi Vlčkovi dědičný titul svobodných pánů s predikátem z Dobré Zemnice a na Hlučíně. V první třetině 18. století pak jakožto uznání za působení v diplomatických, vojenských a politických službách Svaté říše římské přiděluje císař Svaté říše římské, Karel IV., Jindřichu Vilému Vlčkovi hraběcí titul. Za života hraběte Jindřicha dochází k určitému odloučení od původních slezských kořenů. Jindřich Vlček nechal poněmčit své příjmení a přijal novou podobu svého příjmení. Od 18. století se rod tedy tituluje jménem Wilczek. Rodina se poté díky jeho sňatku částečně přesídlila na hrad Kreuzenstein, který vyženil roku 1698. Od té doby je zámek v Dolním Rakousku rodinným sídlem. Posledním z rodu, ještě žijícím na území Těšínského a Opavského knížectví, byl František Josef Wilczek. Jeho syn Stanislav Wilczek a poté jeho vnuk již natrvalo opustili zdejší kraj a přesunuli své sídlo do Dolního Rakouska. Na Ostravsko...
|
|
|
Telč v 17. století
MAREČEK, Jakub
Za téma své bakalářské práce jsem si vybral historii města Telče v 17. století. Tuto dějinnou epochu jsem si vybral hlavně z toho důvodu, protože jí v dosavadním výzkumu dějin Telče bylo věnováno méně pozornosti. Nejprve zhodnotím práce, které byly k Telči dosud napsány. Pokusím se zhodnotit, jak je jejich autoři pojali, které dějinné období města považovali za dobu největšího rozkvětu a jejich pohled na město v 17. věku. Následně Telč zařadím do městské sítě v raném novověku a porovnám její velikost nejen s městy a městečky telčského panství, ale rovněž i s velikostí městského osídlení v Čechách a na Moravě. Následně představím jednotlivé členy z rodu Slavatů a jejich vztah k městu. Po nich se zaměřím na dopady třicetileté války na město a situaci po ní. V závěrečné kapitole na základě dochovaných pramenů zrekonstruuji podobu městské správy, její fungování a vztah k zámecké vrchnosti.
|
host ::
RSS.