|
|
Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?
Broschardt, Michal ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...
|
|
|
The Road to Democracy in Communist Countries: Exploring the Influences in Transformation including nationalism
Xu, Jingjing ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Hanley, Seán (oponent) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tento výzkum se zabývá transformačními politickými cestami zemí východního bloku po rozpadu Sovětského svazu a zdůrazňuje odlišné cesty, kterými se vydaly - od demokracie k autokracii. Ústředním bodem tohoto zkoumání je silná role nacionalismu, zejména dynamika inkluzivního a exkluzivního nacionalismu, při řízení těchto přechodů. Prostřednictvím srovnávacích analýz studie odhaluje složitou souhru faktorů, které ovlivnily trajektorie těchto národů. Zjištění nejen mapují cestu k demokracii v komunistických zemích, ale také osvětlují hluboký vliv nacionalismu na tyto metamorfózy. Tím, že výzkum osvětluje tuto složitou dynamiku, nabízí pevný rámec pro pochopení a řízení demokratických přechodů v jiných regionech a zdůrazňuje nuance nacionalismu, které mohou buď podpořit, nebo ztížit prosazování demokratických ideálů. Klíčová slova: Východní blok, politická transformace, demokracie, autoritářské režimy, nacionalismus, postkomunistický režim
|
|
| |
|
|
Akcentace sociální otázky u T. G. Masaryka v rámci druhé poloviny 19. století
Kozák, Vratislav ; Havelka, Miloš (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Kubátová, Helena (oponent)
Tomáš Garrigue Masaryk 20. století je osobou, u které mezi badateli panuje všeobecná shoda ohledně charakteristiky i zařazení do dobové společnosti. Masaryk století 19. je ovšem naprosto odlišný případ. Dodnes není mezi badateli shoda v tom, jak přesně Masaryka zařadit, což mnozí zjednodušují zdůvodněním, že sám Masaryk byl v tomto směru nerozhodný, věnoval se mnoha věcem najednou a ne vždy je dokončil. Ústřední otázkou druhé poloviny 19. století byla nepochybně otázka sociální, která je pro mnohé též obtížně uchopitelná, jelikož na ní jde pohlížet buď velmi konkrétním, nebo velmi obecným způsobem. V této souvislosti se v práci zaměřuji nejen na Masarykův pohled na sociální otázku doby, ale přicházím s hypotézou, že právě sociální otázka a její princip rovnosti je ústředním motivem osoby Tomáše Garrigue Masaryka v 19. století. Navrhuji funkční Masarykův model řešení sociální problematiky doby, který je založen na zmíněném pojetí rovnosti, a to hned v několika spolu souvisejících, ale přesto dostatečně nezávislých oblastech, kterými jsou náboženství, politika, nacionalismus, společnost a vzdělání. Umístění těchto jednotlivých aspektů v rámci mého Masarykova modelu následně ověřuji skrze analýzu Masarykových myšlenek, textů a dalších badatelů, kteří se Masarykovi věnovali. Smysluplnost zvoleného...
|
|
|
Katalánská identita a nacionalismus z pohledu katalánských a španělských politických stran v letech 2014-2017
Pěkná, Adéla ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Období mezi lety 2014 a 2017 bylo v Katalánsku poznamenáno mnoha politickými událostmi a napětím kolem otázky nezávislosti. Tato práce "Katalánská identita a nacionalismus z pohledu katalánských a španělských politických stran v letech 2014-2017" si klade za cíl zjistit, jakým způsobem jsou identitární témata uchopena v programech politických stran napříč celým politickým spektrem v Katalánsku, tedy v programech jak celostátních stran, tak stran katalánských, a zda zpracování těchto témat vede k jasnému výkladu katalánské identity, nebo jej problematizuje. Práce vychází z výkladu národa podle Anthonyho D. Smithe a z něj odvozené národní identity rozšířené o témata jazykové a kulturní svébytnosti společenství národů podle Erica J. Hobsbawma. Aplikací tematické analýzy na programová prohlášení politických stran se identifikovala témata, na jejichž základě formulují tyto strany své národnostně-identitární vnímání Katalánska. Zdrojovou základnou jsou volební programy katalánských politických stran. Práce dochází ke zjištění, že tématy, kterými je reprezentována národnostně-identitární otázka v programu katalánských politických stran, jsou jazyk, ochrana kulturního dědictví a teritoriální identita. Zpracování těchto témat ale nevede k jasnému výkladu identity, není možné jej jednoznačně vymezit.
|
|
| |
|
|
Širým světem Stanislava Nikolaua. Zeměpisný magazín 1924 - 1944
Ulipová, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá časopisem Širým světem, který řídil Stanislav Nikolau (1878- 1950), výrazná osobnost našeho veřejného života za první republiky. Na základě historické analýzy primárních zdrojů, které byly zařazeny do kontextu studiem sekundární literatury, práce doplňuje charakteristiku Nikolauovy osobnosti. Pozornost je věnována jeho názorové orientaci, jež vychází z myšlenek nacionální pravice, se silným protikomunistickým směřováním. Dále si všímá Nikolauovy role ve vedení českého fašistického hnutí Vlajka i antisemitské rétoriky. Práce představuje jeho bohatou činnost na poli pedagogickém, publicistickém i editorském a neopomíjí ani jeho odborné působení, vždy úzce provázané s geografií. Jádro práce představuje rozbor populárně-naučného periodika Širým světem, zeměpisného magazínu, který Nikolau založil v roce 1924 pro čtenáře z řad mládeže. Tomu odpovídal i obsah, přinášející dobrodružné příběhy, povídky i původní cestopisné reportáže, ve kterých se mimo houževnatosti lidského ducha odráží i různorodost geografických podmínek přítomných zejména na mimoevropských kontinentech. Obsah časopisu se tematicky dále rozvíjel a měnil v rámci preferencí Nikolaua, který reflektoval vzrůstající zájem čtenářské obce i rychle se měnící atmosféru na evropském kontinentě. Opomenut není ani...
|
|
|
Role krajně pravicových sil na Ukrajině během a po Euromajdanu
Sydorenko, Bohdan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rolí a působením ukrajinských krajně pravicových sil během Euromajdanu a v porevolučním období. Práce je koncipována jako případová studie, v níž byly použity především kvalitativní metody zkoumání na základě akademické literatury doplněné o neakademické zdroje. První kapitola zahrnuje úvod do tématu, výzkumné otázky, strukturu práce, a také metodologii a přehled literatury, o kterou se tento výzkum opírá. V druhé kapitole bude nastíněna historická a ideologická geneze ukrajinské krajní pravice, a budou zde také představeni současní představitelé krajní pravice včetně těch nejvýznamnějších. V dalších částech práce bude zkoumáno působení a role krajně pravicových sil během Euromajdanu neboli Revoluce důstojnosti, jejich angažmá ve válce na Donbasu a jejich politické a civilní aktivity v porevolučním období. Časový rámec práce je omezen začátkem plnohodnotné invaze Ruské federace na Ukrajinu, resp. únorem roku 2022. Na konci každé části jsou na základě poznatků a zjištění zodpovězeny výzkumné otázky. Tyto odpovědi jsou následně zrekapitulovány v závěru. Cílem práce je tak zanalyzovat a vysvětlit roli ukrajinských krajně pravicových sil v uvedeném časovém období a poskytnout tak hlubší porozumění fenoménu současné ukrajinské krajní pravice.
|
|
|
The Identity Construction and Self-Perception of Queer Sinti and Roma
Tremel, Alicia Sarah Beate ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wirthová, Jitka (oponent)
Tato práce se zabývá konstrukcí identity a sebepojetím queer Sintů a Romů ve střední Evropě. Sintové a Romové stojí na okraji společnosti a jsou vystaveni diskriminaci a anticiganistické stigmatizaci. Výsledkem je, že konstrukce identity vyžaduje větší úsilí a vede k vytvoření kolektivní identity, která poskytuje Sintům a Romům pocit sounáležitosti. Queer Sintové a Romové jsou vystaveni intersekcionální diskriminaci na osách rasismu a homofobie a zaujímají zvláštní postavení v rámci utváření identity. Tato studie, která zahrnuje údaje ze tří narativních rozhovorů, svědectví a vybraných kapitol z autobiografické knihy, dokládá, že intersekcionální diskriminace má velký vliv na utváření identity queer Sintů a Romů. Prokázalo se, že konstrukce identity byla utvářena koncepty jako maskování identity a vnímání odlišnosti, které lze překonat nalezením prostorů sounáležitosti a sociálních sítí, které zobrazují spojenectví. Vytvoření bezpečných prostorů pro queer Sinti a Romy má zásadní význam pro vytvoření prostorů sounáležitosti a projevení vzájemné skupinové identity. Klíčová slova: Identita, Sintové, Romové, nacionalismus, etnicita, LGBTIQ, genderová studia, intersekcionalita, sounáležitost a vnímání odlišnosti, spojenectví.
|
|
| |
host ::
RSS.