Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Movement
Rišiaňová, Zuzana ; Janoščík,, Václav (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomový projekt Move je jednoduchá 3D digitálna hra v žánrovej typológií platformových hier konkrétne atmosfericko-meditatívneho charakteru s prvkami walking simulátora z pohľadu tretej osoby (TPS). Jej interaktívny obsah sa odvíja od tém, ako sú portréty, maliarskosť, putovanie, meditácia a osobná mytológia. Autorskou štylizáciou námetu a grafickým spracovaním si kladiem za cieľ vytvoriť hrateľný prototyp digitálnej hry obsahujúcej interaktívne prvky, ovládateľnú postavu s menom Mo a atmosferické prostredie levelov, cez ktoré hráč prechádza. Pomocou média digitálnej hry by som chcela poukázať na možnosti komunikačných prostriedkov, ktoré ponúka v rámci umeleckého sveta.
Hipsters and their Identity: Discursive Manifestations of Hipster Culture in VICE magazine
Horáková, Zuzana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Tento výzkum se zabývá tématem fenoménu hipster a jeho diskurzivními projevy v online časopisu VICE. Teoretická část práce předkládá základní diskurzivní rámce, které slouží jako teoretické ukotvení pro praktickou část, která je založena na diskurzivní analýze článků. Samotná analýza je založena na 11 článcích hlavně z části ​Remembering the Hipster​, která byla pro tuto studii vybrána jako nejvhodnější. Cílem práce je prozkoumat hlavní diskurzivní projevy kultury hipster v těchto článcích a zjistit, zda se tyto reprodukované projevy překrývají s identifikovanými kategoriemi z teoretické části, nebo zda se od sebe liší. Hlavním účelem této analýzy je potom zjistit, co to znamená být hipster podle přispěvatelů do magazínu VICE.
The Channel of Influence? YouTube Advertising and the Hipster Phenomenon
Horáková, Zuzana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Výzkum se zaměřuje na téma vlivu inzerce na YouTube na společnost z pohledu subkultury hipsterů. Cílem této práce je prozkoumat postoj hipsterů vůči YouTube díky analýze rozhovorů a také za pomoci teoretického ukotvení základních konceptů jako je subkultura, hipster, životní styl nebo reklama. Důvodem, proč jsem se zaměřila na postoje jedinců hipster je fakt, že fenomén hipster se stává čím dál rozšířenějším. Kromě toho jsou tito jedinci spojováni se skeptickým postojem vůči hlavním trendům. Proto jsem se rozhodla konfrontovat zdánlivě nedůvěřivý pohled hipsterů na YouTube, jakožto zástupce moderního hlavního proudu, se skutečnými postoji hipsterů.
Subkultura hipsterů v Česku
Zahornadská, Eva ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent)
Předmětem bakalářské práce Subkultura hipsterů v Česku je zmapování současné městské kultury. První část práce definuje pojem subkultura a zabývá se zejména postmoderními přístupy k fenoménu. Druhá, stěžejní, část hledá kořeny subkultury hipsterů a časově ji vymezuje a následně popisuje hipstera na základě jednotlivých témat spojených s identifikací subkultur (věk a pohlaví, vzhled, hudební vkus, vzdělání, povolání a ekonomická situace, zájmy, bydliště, životní postoje a přesvědčení a subkulturní identita). Subkultura hipsterů je dále konfrontována s negativní i pozitivní kritikou v masové společnosti. Teoretická část práce využívá odbornou literaturu zabývající se danou problematikou, ale také zápisy z panelových diskusí, výsledky průzkumu americké společnosti nebo články a eseje publicistického stylu. Třetí část, tedy výzkum provedený technikou polostrukturovaných rozhovorů, má potvrdit a specifikovat data získaná z předešlé kapitoly a zároveň zasadit subkulturu hipsterů do českého prostředí. Cílem práce je vytvoření definice hipstera a odpovědět na výzkumné otázky.
První gore scény v americkém mainstreamovém filmu
Šrajer, Martin ; Čeněk, David (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Bakalářská práce První gore scény v americkém mainstreamovém filmu zkoumá severoamerickou kinematografii konce 60. let minulého století z hlediska filmové reprezentace násilí, konkrétně se zaměřuje na první explicitně násilné scény v americkém mainstreamovém filmu. Takzvané gore scény se ve filmech pro široké vrstvy diváků mohly poprvé objevit díky specifickým podmínkám v americkém filmovém průmyslu a americké společnosti po druhé světové válce. Cílem práce je osvětlit, které faktory byly pro posun v zobrazování filmového násilí klíčové a jakým způsobem se konkrétně odrážejí ve filmech Bonnie a Clyde a Divoká banda.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.