|
|
Jazyková analýza názvů bylin v češtině a španělštině
TANZEROVÁ, Jaroslava
Tématem této bakalářské práce je jazyková analýza názvů bylin v češtině a ve španělštině. Především se zaměřuje na způsob tvorby a motivaci vzniku těchto pojmenování. Tento text představuje čtenáři celou řadu různých lidových pojmenování několika vybraných bylin, v nichž jsou pomocí metafory vyjádřeny jejich rozličné rysy, a která vznikla za použití různých slovotvorných způsobů. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí. V teoretické části je popsán proces tvorby nových pojmenovacích jednotek a především jednotlivé slovotvorné způsoby, kterými oba jazyky disponují. Praktická část je zaměřena na konkrétní lidové názvy bylin. Cílem je tedy vytvořit dostatečný vzorek těchto názvů tak, abychom mohli pozorovat určité tendence a pravděpodobnosti u tvoření nových lidových názvů bylin a především rozdíly v obou jazycích.
|
|
|
Vlastní próza s autorským komentářem
Bodenbergerová, Eliška ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Vlastní próza s autorským komentářem se skládá ze dvou částí. První částí je autorská próza, jež nese název Rezavá láska. Jedná se o psychologickou povídku, která popisuje partnerský vztah dvou lidí - bezejmenné hlavní hrdinky a jejího přítele Filipa. Filip má kladný vztah k alkoholu, často se více napije a není schopen samostatného návratu domů. Jeho partnerka ho proto zachraňuje, pomáhá mu s chůzí, někdy ho musí doslova táhnout. Tyto Filipovy stavy ji dohánějí k šílenství a mají na soužití partnerů velký vliv, avšak tato skutečnost není jedinou trhlinou celého partnerského vztahu. Hlavní hrdinka týden co týden odjíždí za prací do Jihlavy, tudíž se s přítelem vídají pouze o víkendu, navíc chce být soběstačná a nezávislá, což se do jisté míry neslučuje s partnerovou představou o svatbě, dětech a společném životě. Hlavní hrdinka se nakonec rozhodne být svobodná a celý jejich příběh končí rozchodem. Ve druhé části diplomové práce jsou reflektovány okolnosti vzniku povídky. Kromě charakteristiky postav, základní dějové linie, variant závěru a smyslu díla se tato část věnuje také zkušenosti z prvního literárního pokusu, kde autorka mimo jiné hodnotí svůj literární výtvor. Druhá část této práce rovněž obsahuje dvě literární kritiky, k nimž se autorka poté vyjadřuje. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Hudební inspirace v díle Milana Kundery
Zemanová, Marie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Práce se prostřednictvím analýzy kompozice a motivického plánu Kunderových románů zabývá hudební inspirací v Kunderových románech. Základním zdrojem je vlastní Kunderova reflexe moderní hudby, jejích principů a funkce v autorových esejích. Cílem je zmapování inspiračních zdrojů z oblasti hudby, které se promítají do Kunderových próz a dalších děl. Postupujeme od konkrétního k abstraktnímu, od motivické analýzy, přes rozbor kompozičních postupů jednotlivých knih, po rovinu myšlenkovou, která se projevuje především v autorových esejích a esejistických pasážích vložených do některých románů. U každé roviny chronologicky procházíme všechny autorovy texty. Na rovině motivicko-tematické se inspirace hudbou projevuje zejména zpracováváním témat, jako je Beethoven a jeho umění variací, hlučnost soudobé hudby a konec hudby v osobě Schönberga. Na rovině kompozice autor píše romány po vzoru schémat hudebních forem, ať už je to téma s variacemi, sonátová forma, rondo nebo fuga. Ve svých esejích pak zkoumá především tvorbu skladatelů Beethovena, Janáčka, Stravinského a Schönberga. Všechny tři roviny jsou propojené a navzájem se ovlivňují. Poslední kapitola této práce je didakticky zaměřená a navrhujeme v ní možnost, jak se dá s daným tématem pracovat ve školní praxi. Podstatné je zohlednění mezipředmětových...
|
|
|
Příběh - světci a světice
Štěrbová, Terezie ; Kornatovský, Jiří (vedoucí práce) ; Uhl Skřivanová, Věra (oponent)
SHRNUTÍ / ABSTRAKT/ ZÁVĚR Během psaní této bakalářské práce jsem se pokusila popsat obsahovost a význam světců a světic v jejich obecném teoretickém a společenském chápání. Především mne zaujala společenská úloha světců a světic, jakožto patronů v rámci lidové zbožnosti a zvyklostí. S vybranými světci jsem se pokusila netradičním způsobem propojit místa v krajině, ve které jsou právě oni uctívání a jsou mocnými ochránci těchto posvěcených míst. Tato specifická místa jsem vybírala ve své rodné krajině Beskyd. Krajina této oblasti a mnou vybraná posvátná místa, mne silně inspirovaly nejen v mé výtvarné realizaci, ale také v plánování pedagogických úkolů pro děti ve věkovém rozmezí 6-10 let. Posvátná místa, mající svého patrona, ukryta i v těch nejhlubších lesích nebo označující bod, ve kterém se křižují dvě polní cesty, budou vždy důležitým prvkem pro naši společnost. Člověk věřící nebo ne, vždy bude cítit něco nepopsatelného z těchto míst. Bude si říkat, že daný patron zde drží svou ochranou ruku, nebo bude věřit v magickou sílu ukrytou v přírodě z předkřesťanských dob. Stále však tato místa v sobě ponesou příběhy a legendy svatých. A nejen ty. Skrze tato místa se budou stále vanout příběhy lidí, jako podzimní chladný vánek, který vdechuje krajině posvátnou energii. Posvátná místa, která jsou zasvěcená už...
|
|
|
Derivace sloves v současné italštině
Papayová, Tereza ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá slovotvornými procesy, které se podílejí na tvorbě sloves v současné italštině. Jde především o derivační procesy jako je prefixace, sufixace, konverze, ale i parasyntéza a retroformace, které se týkají z větší části právě sloves. Kompozit, která by měla jako výstupní lexikální kategorii sloveso, je v italštině obecně málo oproti nominálním kompozitům. Stejně tak výpůjček z cizích jazyků. V první části práce jsou tyto procesy představeny z teoretického hlediska. Druhá část práce představuje deskriptivní analýzu vzorku 330 sloves vzniklých mezi lety 1976-2001. Vzorek byl získán z elektronické verze slovníku Dizionario Italiano Sabatini-Coletti. Slovesa jsou roztříděna dle jednotlivých procesů a následně detailně popsána. U jednotlivých procesů i prostředků, které jsou ke tvorbě sloves využívány, je sledována také jejich produktivita. Resumé Otázkám slovotvorby se v současné lingvistice věnuje velké množství prací. Z větší části ale pojednávají o způsobech a prostředcích tvoření substantiv, neboť nominálních neologismů je výrazně více než těch slovesných. Zatímco mezi lety 1976-2004 vzniklo pouze 330 sloves, podstatných jmen se ve slovníku DISC za stejné časové období objevilo přes čtyři tisíce. Je tedy pochopitelné, že je pozornost lingvistů věnována více...
|
|
|
Transfer záalpských krajinných motivů v grafice do vybraných děl italských rytců na začátku 16. století
Veselá, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Cílem této práce je na několika vybraných dílech ilustrovat fenomén přenosu záalpských krajinných motivů v grafice do děl italských rytců na začátku šestnáctého století a pomocí po- drobnějšího rozboru tisků dojít ke zhodnocení, proč se tyto transfery vyskytují zejména v letech 1500-1520 tak frekventovaně. Jelikož v dostupné literatuře jsou pro dané téma k nalezení pouze faktické zmínky o těch- to přenosech a to často jen na úrovni konstatování, rozhodla jsem se tento jev uchopit v rámci krajinné specifikace. V úvodní kapitole bude vzhledem k nedostatku prostoru jen ve stručném přehledu nastíněna kulturní situace humanistické společnosti včetně jejích premis a letmý vý- voj zobrazení krajiny v umění. Dále bude v této práci umístěna kapitola týkající se použi- té terminologie, která kromě ujasnění často porůznu používaného názvosloví napomůže také k bližší deskripci samotného procesu. Hlavní částí bude ovšem kapitola týkající se vybraných exemplářů. Zde budou podrobněji rozebrána grafická díla vybraných italských rytců a to hlavně v rámci komparace přenesených krajinných motivů z děl Albrechta Dürera a Lucase van Ley- dena. Rozbor jednotlivých grafických listů bude zaměřen spíše na analýzu přenášených prvků v pozadí děl. Ikonografie jednotlivých tisků bude mít pouze doplňující charakter, jelikož není...
|
|
|
Prefixace v současné španělštině
Řepíková, Kamila ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Předložená diplomová práce se komplexně zabývá otázkou prefixace v současné španělštine, proto je rozdělená na dvě části. V té první se pohybujeme na poli konstrukční morfologie a věnujeme se teoretickým otázkám. Od obecnějších témat tvorby slov se přesouváme k samotné prefixaci, kterou se pak snažíme charakterizovat a popsat do větších detailů. Nastiňujeme problémy vymezení konceptů, definice prefixace, klasifikace prefixů a další kontroverzní otázky spojené s tímto procesem ve španělském jazyce. Druhá část práce je pak praktičtější povahy. Soustředíme se na sémantické významy (lokativní a gradativní), kterých mohou některé prefixy nabývat. Následně se pak zaměřujeme na konkrétní předpony (entre-, inter-, sobre-, super-), jejich distribuci mezi slovními druhy a na konec za pomoci paralelního jazykového korpusu InterCorp zkoumáme české protějšky námi předem zvolených prvků.
|
|
|
Kompozice v současné španělštině
Hrabětová, Michaela ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
Diplomová práce s názvem "Kompozice v současné španělštině" se zaměřuje na kompozici jako jeden z hlavních interních slovotvorných procesů ve španělštině. Na teoretické jazykovědné rovině bylo cílem naší práce podat přehlednou klasifikaci španělských kompozit a na praktické výzkumné rovině práce jsme se zaměřili na analýzu aktuálního stavu vývoje španělských kompozit. V teoretické části práce jsme kompozici začlenili spolu s derivací a parasyntézou mezi základní interní slovotvorné procesy španělštiny. Tyto procesy jsme definovali a uvedli základní terminologii, která s těmito procesy souvisí a je nutná pro jejich správné pochopení, jako je např. lexikální báze, morfémy, slovotvorná pravidla a jejich restrikce, produktivita či blokace. Pro klasifikaci kompozit jsme zvolili za základní kritérium ortografickou jednotu kompozit, díky čemuž jsme odlišili kompozita ortografická a syntagmatická. Dále jsme pro obě tyto skupiny přestavili detailnější klasifikaci dle následujících kritérií. Pro ortografická kompozita jsme zvolili slovnědruhové hledisko výsledného kompozita a syntagmatická kompozita jsme rozdělili dle jejich struktury. V praktické části práce jsme se zaměřili na dvě hlavní otázky, a to na ortografickou podobu vybraných kompozit a způsob tvorby jejich plurálových forem. Všechna vybraná...
|
|
|
Neologie v současné francouzštině
Mizeráková, Michaela ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Diplomová práce se zabývá preferencí určité kategoriální struktury, přesněji řečeno konkurencí VN kompozit, víceslovných pojmenování typu N de N, N à N a ekvivalentních výpůjček z anglického jazyka, jež se používají k označení nového referentu. Jejím cílem je popsat tendence současné denominativní neologie v oblasti instrumentálních denotátů, a to na základě vzorku neologických výrazů kuchyňského náčiní. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část poskytuje obecnou charakteristiku jevů spojených s daným tématem. Zabývá se tedy neologií, neologismy, kompozicí, víceslovnými pojmenováními a produktivitou. Praktická část obsahuje analýzu dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou následně ověřeny v korpusu a ve vyhledávači Google.
|
|
| |
host ::
RSS.