|
| |
|
|
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza
Mlynář, Jakub ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Kvasničková, Adéla (oponent)
Identita mezi pamětí a vyprávěním: Sociologická analýza Abstrakt disertační práce Mgr. Jakub Mlynář Katedra sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 2016 Identita, paměť a vyprávění jsou pojmy, která se v sociologii objevují izolovaně i ve vzájemných kombinacích, většinou však v souvislosti s konkrétními výzkumnými oblastmi. Cílem této disertační práce je objasnění vzájemných souvislostí mezi identitou, pamětí a vyprávěním a jejich významu v sociálním jednání. Všímám si sporných prvků uvedených fenoménů, nad nimiž se v poslední době vedla diskuse, a formuluji kompromisní řešení. Vzájemné souvislosti mezi identitou, pamětí a vyprávěním jsou podrobněji sledovány na příkladu vybraných nahrávek orálněhistorických interview z Archivu vizuální historie USC Shoah Foundation, s využitím prvků narativní analýzy a analýzy členské kategorizace. Orálněhistorické interview je sociální situací, v níž jsou v zaostřené podobě patrné obecnější interakční mechanismy spjaté s pamětí, identitou a vyprávěním. Samotné narativní vyjádření identit v životních příbězích přeživších šoa je spjato především s kategoriemi národní, státní, politické a náboženské identity, které jsou během rozhovoru explicitně i implicitně vyjadřovány. Specifická sociální identita přeživší/ho holocaustu, která se stává samotným jádrem...
|
|
|
Jedno téma, dvě reakce? Židé a šoa v československé a rakouské kulturní paměti ve světle Eichmannova procesu
Heroldová, Karolína ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Mikulová, Soňa (oponent)
Práce se zabývá tématem prezentace židovských obětí a šoa v Československu a Rakousku na začátku šedesátých let, kdy se v Jeruzalémě odehrával proces s Adolfem Eichmannem. Cílem práce je zjistit, do jaké míry a jakým způsobem tento proces ovlivnil prezentaci židovských obětí v kulturních pamětech, resp. v politikách minulosti v obou společnostech a tyto změny porovnat. Díky tomu je tak možné odhalit nejen rozpory, ale i podobnosti mezi poválečnou pamětí dvou společností, které se na první pohled zdají naprosto rozdílné až nesrovnatelné, protože je od sebe odděluje "železná opona". Zpracování tématu je dvoufázové. V první fázi je nastíněna situace v Československu a v Rakousku v poválečném období až do začátku šedesátých let, která čtenáři ukazuje, s jakými "stereotypy" a s jak nastavenou politikou minulosti vcházely obě společnosti do doby, ve které vypukl proces s Eichmannem. Ve druhé fázi je provedena analýza tisku, konkrétně zpráv z vybraných československých a rakouských deníků, týdeníků a měsíčníků. Ta jde od obecného k velmi konkrétnímu, takže nastiňuje jak širší reakci na proces, tak hledá jak odpovědi na uvedené otázky. Analýza je vyhodnocována průběžně, ať už v textu nebo v určených částech kapitol, v závěru práce je však zařazeno její celkové shrnující vyhodnocení a samozřejmě závěry, které z něj...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah Pia XII. k otázkám nacismu a holocaustu během 2. světové války
Rázek, Milan ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je pokus o analýzu a objektivní hodnocení postojů katolické církve v čele s papežem Piem XII. k otázce holocaustu a nacismu během druhé světové války. K dosažení stanoveného cíle bude použita zejména metoda kompilační historické deskripce, přičemž hodnocení bude provedeno na základě rozpoznání, charakterizování a interpretování nejvýraznějších diferencí ve vnímání role Pia XII. během druhé světové války, a to zejména ve vztahu k nacismu a holocaustu. Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu je snaha o interpretaci hlavních motivů, které výrazně ovlivnily vývoj politik Svatého stolce během 2. světové války. V první kapitole budou charakterizovány některé důležité pojmy a zároveň zde bude představen základní charakter Vatikánu jako politického subjektu. Druhá kapitola bude zaměřena na osobu Pia XII. a jeho roli při podpisu říšského konkordátu. Ve třetí kapitole bude sledován vývoj politiky Vatikánu těsně před vypuknutím 2. světové války až do jejího konce. Následující kapitola se zaměří na důvody, které mohly mít vliv na postoj Svatého stolce ve vztahu k nacismu a holocaustu. V samotném závěru práce autor odpoví na otázky stanovené v úvodní části textu, shrne zjištěné informace a zhodnotí zjištěná fakta. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Téma pomsty v díle Norberta Frýda a Viktora Fischla
Gričová, Andrea ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na dva romány - Krabice živých a Dvorní šašci, v nichž oba autoři tematizují události druhé světové války. Věnuje se stylovým a kompozičním postupům obou děl a také tématu pomsty, s ní související vinou a trestem v souvislosti s druhou světovou válkou a holocaustem. První část práce se věnuje Norbertu Frýdovi a jeho Krabici živých, uvádí také faktografické údaje z jeho života, protože slouží lepšímu pochopení vzniku díla. Druhá část práce se pak věnuje Viktoru Fischlovi a díle Dvorní Šašci a i zde uvádí faktografické údaje ze života autora. V závěru shrnuje zjištěné poznatky. Klíčová slova Norbert Frýd, Viktor Fischl, pomsta, druhá světová válka, holocaust
|
|
|
Holocaust v hodinách české literatury na středních školách
Pazderová, Alice ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Králíková, Andrea (oponent)
Práce se věnuje výuce holocaustu v hodinách literatury na středních školách na Rakovnicku. Shrnuje vývoj české literatury holocaustu, a jak je téma zahrnuto ve vzdělávacích dokumentech. Hlavním cílem je analýza učebnic a čítanek používaných ve výuce literatury na středních školách. Součástí práce je výzkum výuky holocaustu na Rakovnicku a vyhodnocení jednotlivých dat, kdy jsou zkoumány metody výuky, obsah výuky a využití učebnic a dalších didaktických materiálů. Cílem bude srovnání těchto dat. Klíčová slova holocaust, výuka holocaustu na středních školách, analýza učebnic, Rakovník
|
|
|
Vyznamenání "Spravedlivý mezi národy" v kontextu druhé světové války: životní příběhy vyznamenaných
Kurovec, Antonín ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vyznamenání Spravedlivý mezi národy v kontextu druhé světové války: životní příběhy vyznamenaných" pojednává o vyznamenání Spravedlivý mezi národy, které je udělováno lidem nežidovského původu, kteří za druhé světové války nezištně pomáhali židovskému obyvatelstvu přežít. Cílem práce je rozšířit povědomí o výše zmíněném vyznamenání a především přinést konkrétní osudy lidí, kteří jej obdrželi. Zkoumána a interpretována jsou dílčí témata, která určují specifika získání tohoto ocenění. Mezi tato témata patří motivace k pomoci druhým, každodennost během ukrývání, přátelství atd. Jednotlivé rozhovory s vyznamenanými, které přinášejí unikátní a přímé svědectví, jsou zasazeny do širšího kontextu druhé světové války, který je zaměřen především na problematiku tzv. konečného řešení židovské otázky. Zkoumání doby druhé světové války je opřeno o bohatou pramennou základnu, která podporuje celkový charakter předkládané práce.
|
host ::
RSS.