Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
Krev, čest a hrůza. Reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747
Wohlmuth, Petr ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce, nazvaná Krev, čest a hrůza - reprezentace pevnostní války v obléhacích denících britských obránců Bergen-op-zoom z roku 1747, se hlásí ke specifickému žánru historické antropologie války a vojenství. Její badatelské otázky směřují na analýzu dobové kultury války a jejích proměnných, jejich vzájemného vztahu a jeho rekonfigurace v průběhu boje o pevnost Bergen-op-zoom v kulminačním bodě Války o dědictví rakouské v roce 1747. Smyslem práce je nalézt alternativní způsob práce s prameny a opustit chápání vojenského střetu podle klasických konzervativních šablon vojenské historie jako národních nebo konfesionálních stereotypů vojenství, esenciálních vlastností hlavních aktérů nebo teoretických standardů vojenské vědy. Práce dospívá k závěru, že dobově mimořádný a dramatický boj o pevnost Bergen-op-zoom se odvíjel primárně od zásadního nedorozumění mezi útočníky a obránci ve smyslu kultury války, především otázek vojenské cti a s ní spojených legitimních způsobů vedení boje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Němci před Mimořádným lidovým soudem v Brně: obraz Němce na stránkách brněnského tisku v letech 1945 - 1947
Pechová, Iva ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Schreiberová, Zuzana (oponent)
V této práci se zabývala tím, jak byl na stránkách brněnského dobového tisku vytvářen obraz Němce, a to na příkladu osob, souzených u Mimořádného lidového soudu v Brně. Pracovala jsem s deníky z období od skončení II. světové války do konce června 1947, kdy skončila činnost Mimořádných lidových soudů, zřízeních dekretem č. 16/1945 Sb. Zaměřila jsem se na zpravodajství a články, pojednávající o případech těch obviněných, kteří byli německé národnosti již před válkou, nebo ji přijali v průběhu německé okupace. Zajímalo mě jak, na jakých rovinách, jakými jazykovými prostředky je v těchto příspěvcích konstruován obraz Němce. Dále jsem se snažila zjistit, jestli a případně jak mnoho koresponduje tento obraz Němce, konstruovaný v brněnském tisku s obrazem Němce, který je vytvářen v projevech předních politických představitelů Edvarda Beneše, Prokopa Drtiny a Ivana Herbena. V neposlední řadě mě zajímalo, jakou roli mohly hrát Mimořádné lidové soudy v poválečném česko-německém vyrovnání pro tehdejší politické československé elity či veřejnost, jaký byl obraz těchto tribunálů, podávaný na stránkách brněnského tisku a zda je možné na příkladu Mimořádného lidového soudu v Brně odpovědět na otázku, jestli byly Mimořádné lidové soudy pro tehdejší veřejnost součástí vyvrcholení česko-německého souboje.
Tragédie pronásledování, romance úspěchu. Historické narativy a politiky identity současných židovských komunit v Praze
Schreiberová, Zuzana ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
4 Abstrakt Předložená diplomová práce se zabývá tématem vytváření skupinové identity pražských židovských komunit, na základě toho, jak dané židovské komunity vnímají české židovské dějiny a svou roli v nich. Klíčovým konceptem této práce je teorie narativismu Haydena Whita, dále pak autoři zabývajících se pamětí jako byl Maurice Halbwachs, Pierre Nora či Jan Assmann. Hlavním pramenem této práce jsou články zabývající se historickými tématy, které vycházejí ve čtyřech časopisech vydávaných židovskými komunitami (Roš Chodeš, Obecní noviny, Maskil, Židovské listy). Tento pramen doplňují ještě analýzy polostrukturovaných rozhovorů s představiteli komunit. Cílem práce jen zjistit, zda způsob vyprávění českých židovských dějin ovlivňuje skutečnost, zda se dané komunity hlasí k reformnímu či ortodoxními hnutí či nějaké další faktory. Jedním z faktorů mohou být politiky identit a vnitřní konflikty. Práce si klade otázku, zda se konflikt probíhající na pražské židovské obci projevil i na způsobu vnímání a vyprávění české židovské historie. Klíčová slova: Židé, židovské komunity, židovské časopisy, dějiny Židů v Čechách, paměť, narativismus , konflikt Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Materializace židovské identity skrze pravidla kašrutu
Schreiberová, Zuzana ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
Práce se zabývá souvislostí židovské identity a dodržování pravidel kašrutu. Soustředí se na vnější projev identity, kterým je v tomto případě dodržování židovských dietetický pravidel. Účelem výzkumu bylo zjistit, do jaké míry přijali respondenti výzkumu pravidla kašrutu jako součást své osobní identity, jak se znalost těchto pravidel projevuje na vytváření společenství. Samostatně bylo pojednáno o vlivu dodržování kašrutu na náboženskou kompetenci jednotlivce a na roli kašrutu v procesu konverze.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.