|
|
Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou
Fojtová, Jana ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název práce: Masáž jako kompenzační prostředek grafomotorického výkonu u dětí s mozkovou obrnou. Cíle práce: Cílem diplomového výzkumu je ověřit pozitivní účinek uvolňující masáže u dětí s mozkovou obrnou ve vztahu k aktuálnímu grafomotorickému výkonu. Metody: Práce je koncipována jako vnitroskupinový experimentální výzkum. Pretest a posttest je proveden pomocí vybrané položky Ozeretzkého testu a pomocí nestandardizovaného Testu kroužků a Testu vln. Výsledek: Pomocí použitých metod nebyl prokázán pozitivní efekt uvolňující masáže na aktuální grafomotorický výkon dětí s mozkovou obrnou. Klíčová slova: grafomotorika, mozková obrna, uvolňující masáž, účinky masáže
|
|
|
Speciálně pedagogická intervence u dětí s vývojovou dysfázií v mateřské škole
Vávrová, Miriam ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku specificky narušeného vývoje řeči u dětí předškolního věku. Sleduje a hodnotí vývoj jejich komunikačních a motorických schopností během docházky do mateřské školy. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů týkajících se komunikace a narušené komunikační schopnosti s důrazem na problematiku specificky narušeného vývoje řeči. Popsán je také psychomotorický a komunikační vývoj dítěte od narození po nástup do školy a jeho návaznost na Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Ten se zaměřuje na komunikativní kompetence a specifika dítěte s narušenou komunikační schopností. Cílem praktické části bylo sledování čtyř dětí se specificky narušeným vývojem řeči během jejich docházky do mateřské školy speciální. Byl sledován řečový a psychomotorický vývoj těchto dětí v návaznosti na speciálně pedagogickou intervenci. Součástí práce je také vyhodnocení rozhovoru s rodiči sledovaných dětí. Výzkum byl prováděn kvalitativní metodou a jako výsledek práce byly vypracovány kazuistiky sledovaných dětí. Na závěr byly vyhodnoceny cíle práce a zodpovězeny položené výzkumné otázky, které shrnuly výsledky šetření.
|
|
|
Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy
Dousková, Eliška ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Rychlíková, Marie (oponent)
V současné době jsou stále více diskutované otázky nástupu do školy, především z pohledu úrovně připravenosti dítěte na vstup do první třídy a požadavků školy na prvňáčky. Důvodem je řada velkých a často náročných změn, které nástup do první třídy pro děti a jejich rodiny znamená. Aby bylo v silách prvňáčka všechny tyto změny zvládnout bez zbytečných frustrací, je nezbytné, aby jeho fyzický, psychický i nervový vývoj a připravenost byly na dostatečné úrovni. Protože je toto téma velmi široké, byla pro tuto diplomovou práci vybrána pouze jeho část, jak říká i její název: Připravenost dětí v oblasti grafomotoriky na vstup do základní školy. Oblast grafomotoriky je v celé práci uváděna v kontextu s dovedností psaní. Teoretická část se zabývá legislativním vymezením povinné školní docházky a problematikou psaní jako nezbytnou součástí gramotnosti obyvatelstva. Osvětleno je téma nástupu do první třídy a školní připravenost dětí. Podrobně je rozpracována oblast grafomotoriky z hlediska vývojového, z hlediska vztahu k hrubé a jemné motorice, lateralitě a vnějším podmínkám, které grafomotoriku ovlivňují. Vysvětlen je význam grafomotoriky jako nezbytného základu dovednosti psaní, které je jednou ze základních schopností, jež dítě získává v průběhu povinné školní docházky. Objasněna je nezbytnost...
|
|
| |
|
|
Pedagogická diagnostika grafomotorických a vizuomotorických dovedností a možnosti jejího rozvoje u dětí předškolního věku
Bekečová, Pavlína ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pedagogické diagnostiky grafomotorických a vizuomotorických funkcí a možnostmi jejich rozvoje v praxi učitele mateřské školy. V teoretické části jsou objasněna východiska, která se vztahují k cílům, úkolům, metodám, formám a obsahu předškolního vzdělávání v souvislosti se školní zralostí. Objasněna a popsána je školní zralost a její oblasti s užším zaměřením na sledované dílčí složky školní zralosti a také působení a vliv mateřské školy v této oblasti. Vymezeny jsou také profesní kompetence a povinnosti předškolního pedagoga. Blíže je definován pojem pedagogické diagnostiky, teoretická východiska, metody a nástroje pedagogické diagnostiky. Akcentována je přímá diagnostická činnost v kombinaci s teoretickými východisky a přístupy. Tyto teoretické poznatky jsou dále aplikovány v části praktické se zaměřením na grafomotorické a vizuomotorické funkce. Hlavním výzkumným problémem řešeným v praktické části této práce jsou možnosti a způsoby podpory rozvoje dětí v posledním ročníku mateřské školy před zahájením povinné školní docházky a hledání cest jak co nejvíce přispět prací učitele mateřské školy k připravenosti dětí na vstup do základní školy. Důraz je také kladen na efektivní kooperaci s rodiči a jejich nezastupitelnou roli v celém procesu. Dále je v této...
|
|
|
Podpis dětí v předškolním věku
Medová, Julie ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zkoumání podpisu dětí předškolního věku, skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části je rozebrán předškolní věk a jeho charakteristika z pohledu emočního, grafomotorického a smyslového vývoje včetně procesu socializace. Dále se zabývá různými výzkumy realizovanými na téma vývoje podpisu u dětí a upřednostňování jednotlivých písmen ze jména. Základem této práce je empirická část, jejímž cílem je zjišťování dovednosti dětí při psaní jména, jeho zvláštní postavení v dovednostech psaní a čtení u dětí, znalost písmen a výjimečnost písmen obsažených ve vlastním jméně na počátku školní docházky, kdy ještě děti většinou neumějí číst a psát. Výzkum je založen na metodách dotazování pomocí pracovního listu s úkoly, polostrukturovaného rozhovoru s vybranými dětmi a následné analýzy podpisů. V rozhovorech jsem zjišťovala odpovědi na čtyři kategorie otázek. První kategorie otázek se týkala přímo vlastního podpisu - zda dítě zvládá opět svůj podpis přečíst a dekódovat jednotlivá písmena. Ve druhé kategorii jsem se soustředila na vývoj podpisu - kdo dítě učil podepisovat a jakým způsobem. Ve třetí kategorii jsem se dotazovala na jména matky a otce, jestli je dítě umí napsat. Poslední kategorie byla orientována na důvody preference písmen, které si děti vybraly....
|
|
|
Stimulace grafomotorického vývoje dětí v předškolním věku
Musilová, Klára ; Stolařová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Komárková, Tereza (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na popis, sledování a stimulaci grafomotorického vývoje dětí v předškolním věku. Je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se zabývá vývojem jedince v předškolním věku, hygienickými a pracovními návyky, které jsou důležité pro grafomotorický rozvoj. Dále se věnuje vývoji grafomotoriky a kresby. Součástí je i popis grafomotorických obtíží a následně programů, které napomáhají stimulaci grafomotorického vývoje. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je sledování a popis efektu grafomotorické stimulace u dětí navštěvujících konkrétní grafomotorický kurz. Sledován je stav a následně posun sedmi dětí ve vybraných oblastech před kurzem a po absolvování kurzu. To vše je realizováno formou kazuistické studie.
|
|
| |
|
|
Hudební činnost při rozvoji grafomotoriky v průběhu lateralizace předškolních dětí
Matulová, Veronika ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Koželuhová, Eva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí. Teoretická část práce se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Dále se zabývá otázkou laterality a její vyhraněnosti. Praktická část obsahuje podrobnou kazuistiku chlapce s nevýhodným typem laterality a sleduje vývoj jeho grafomotoriky v průběhu 15 lekcí, jejichž jádrem jsou hudební činnosti pro rozvoj grafomotoriky předškolních dětí. V rámci hloubkové kazuistiky jsem využila více vzájemně se doplňujících metod výzkumu, kterými byli zúčastněné pozorování, rozhovor s matkou, dotazník s otevřenými otázkami, rodinná a osobní anamnéza a zpráva z PPP. Akční výzkum probíhal po dobu deseti měsíců, kdy na jeho začátku byly chlapci 4 roky a 3 měsíce. Praktická část práce analyzuje data z akčního výzkumu a celkově hodnotí vliv konkrétních hudebních činností v rozvoji grafomotoriky předškolních dětí.
|
|
|
Význam podpory komunikačních schopností grafomotorikou u osob s afázií v kontextu komprehenzivní rehabilitace a zlepšení kvality života osob s CMP
Donevová, Monika
Práce je zaměřena na podporu komunikačních schopností grafomotorikou v kontextu komprehenzivní rehabilitace, na zlepšení kvality života u osob s afázií po cévní mozkové příhodě a oporu v jejich rodinách. Hlavním cílem práce je sledovat vývoj vlivu speciálně pedagogické intervence na posílení grafomotoriky a podporu komunikačních schopností. Dílčími cíli je navržení programu speciálně pedagogické intervence pro osoby po cévní mozkové příhodě a zhodnocení účinnosti speciálně pedagogické intervence v roboticky asistované rehabilitaci a distanční rehabilitaci vedené speciálním pedagogem. Cílová skupina je tvořena 34 lidmi dospělého věku od 45 do 75 let, 3-50 měsíců po cévní mozkové příhodě, se zasaženou dominantní rukou a diagnózou afázie, v následné ústavní péči a ambulantní péči. Pro empirický výzkum jsme vybrali pozorování, rozhovor a experiment. V participativním výzkumu jsme zapojili zkoumanou osobu do role výzkumníka. Explorativním výzkumem jsme řešili roboticky asistovanou rehabilitaci a distanční rehabilitaci. Při výzkumu byl použit záznamový arch pro speciálně pedagogickou diagnostiku jemné motoriky, dotazník funkcionální komunikace, nestandardizovaný test, zaměřený na zjištění úrovně (kvality) grafomotorického výkonu pro kategorii osob po cévní mozkové příhodě, soubor uvolňovacích...
|
host ::
RSS.