|
|
Možnosti rozvíjení digitálních kompetencí v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole
Tihon, Štěpán ; Kitzbergerová, Leonora (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje digitálním kompetencím a možnostem jejich rozvíjení v rámci výuky výtvarné výchovy na základní škole. V teoretické části se soustředí na vymezení terminologie vztahující se k digitálním formám umění, pojmenovává základní principy nových médií a zaměřuje se na nové technologie či fenomény digitálního světa, jež mají značný vliv na současné požadavky směřující k osvojení těchto specifických kompetencí. Při definování oblastí digitálních kompetencí se text opírá o koncepční modely, které se snaží vymezit ucelený jazyk sjednocující termíny, jež se k rozmanitým digitálním dovednostem vztahují. V závěru teoretické části pak práce mapuje strategii vzdělávací politiky České republiky ve vztahu k implementaci těchto modelů do kurikulárních dokumentů. Výsledným vyústěním je pak konfrontace sledovaných témat s oborem výtvarné výchovy a jeho teoretickými východisky. Praktická část práce představuje konceptové analýzy navržených hodin výtvarné výchovy směřujících k systematickému rozvíjení digitálních kompetencí žáků a je podpořena prezentací vlastních tvůrčích činností, které sloužily jako reflektivní nástroj využitý během navrhování předložených zadání. KLÍČOVÁ SLOVA Digitální kompetence, digitální gramotnost, základní vzdělávání, výtvarná výchova, digitální technologie, nová média,...
|
|
|
Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ
Nováková, Petra ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Diplomová práce Výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením v samostatně zřizovaných třídách při ZŠ se zabývá problematikou tříd zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole, konkrétně jejich výhodami a nevýhodami z hlediska speciální pedagogiky. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou část a část vlastního výzkumného šetření. Teoretická část je věnována člověku s mentálním postižením, vzdělávání žáků s mentálním postižením a spolupráci školy a rodiny žáka s mentálním postižením. Vlastní výzkum byl proveden formou kvalitativního šetření v podobě semistrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondentkami. Část vlastního výzkumného šetření je věnována metodologii, prezentaci dat výzkumu, hlavnímu zjištění, diskuzi a doporučení do praxe. Hlavním cílem diplomové práce je zjistit a následně porovnat výhody a nevýhody vzdělávání žáků s mentálním postižením ve třídách zřizovaných podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole Kamýk nad Vltavou. Dílčím cílem diplomové práce je zjistit hlavní důvody, proč se rodiče žáků s mentálním postižením rozhodli pro vzdělávání jejich dítěte ve třídě zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona při základní škole. Druhým dílčím cílem diplomové práce je zjistit, co by se podle respondentek dalo ve...
|
|
|
Percepce map žáky základních škol
Benešová, Eva ; Krajňáková, Lenka (vedoucí práce) ; Mísařová, Darina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem percepce map u žáků a jejím hlavním cílem je charakterizovat, jak žáci šestých tříd základních škol vnímají vizuálie, které svou podobou či charakteristikami jsou blízké mapám, případně dle běžně využívaných definic mapami jsou. Teoretická část práce podrobněji vysvětluje pojem mapa v zahraniční i české odborné literatuře, ale také v učebnicích zeměpisu pro šestý ročník základních škol. Důležitou součástí teoretické části je také popis mentálních mapových schémat, které podrobně ve své knize představil americký geograf A. MacEachren. Samotného výzkumu se zúčastnilo 22 respondentů ze tří základních škol. Vybraní žáci se účastnili přibližně patnácti minutového rozhovoru, ve kterém nejprve popsali, co dle nich je mapa, a následně rozhodovali, zda předložené vizuálie jsou, nebo nejsou mapou, a své rozhodnutí zdůvodňovali. Celkem bylo žákům předloženo 15 vizuálií, které byly vybrány na základě předchozího rozboru literatury. Výsledky výzkumu ukázaly, že zvolená učebnice zeměpisu a styl výuky učitele má vliv na to, jak žáci vnímají mapy. Z odpovědí žáků bylo odvozeno několik základních prvků, podle kterých žáci poznávají mapy. Mezi ty nejčastější patří jejich vlastní zkušenost s danou vizuálií a možnost orientace pomocí vizualizace. V závěru je práce doplněna o...
|
|
|
Využití projektové metody ve výuce výchovy k občanství na 2. stupni ZŠ
ŠTECHEROVÁ, Zuzana
Tématem diplomové práce je využití projektové metody ve výuce výchovy k občanství na 2. stupni ZŠ. Diplomová práce bude rozdělena na dvě hlavní části, na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se bude věnovat z velké části poznatkům o projektové metodě, která je v posledních letech velmi oblíbená a pozitivně hodnocená. Na část teoretickou navazuje část praktická, v níž je navrženo pět projektů, jež by mohly být realizovány v hodinách výchovy k občanství. Cílem této diplomové práce je ukázat na jednotlivých návrzích výukových jednotek implementaci projektové metody ve výuce výchovy k občanství na 2. stupni základních škol a inspirovat tak učitele výchovy k občanství k podobným projektům.
|
|
|
Včelařství ve školní praxi
MUSILOVÁ, Zuzana
Závěrečná práce se zabývá tématem včelařství a o jeho uplatnění ve výuce na základní škole. Cílem bakalářské práce bylo vytvořit studijní program pro 2. stupeň základních škol, za účelem seznámit žáky s chovem včel a poučit je o důležitosti ochrany životního prostředí. V praxi tento výukový program mohou použít jak učitelé ve škole, tak vedoucí zájmových kroužků. V literárním přehledu jsou popsány základní znalosti v chovu včel a jejich začlenění do výuky ve školách. Tato část se hlavně zaměřuje na včelí společenstvo, včelí produkty, včelí nemoci a včelí pastvu. Druhá část je věnovaná samotnému výukovému programu, který vychází z Rámcově vzdělávacích programů pro základní vzdělávání, konkrétně ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Obsahuje metodické pokyny, prezentace a pracovní listy k danému výukovému programu. Dále obsahuje částečné ověření programu v praxi.
|
|
|
Vývoj elementárního školství v Závratci a okolí v letech 1815-1918
Lebduška, Václav ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Strouhal, Martin (oponent)
diplomové práce Diplomová práce si klade za cíl analyzovat historický vývoj školství v konkrétním regionu zasazený do kontextu dobových vlivů. Práce je formálně rozdělena na dvě části. První popisuje proces utváření českého elementárního školství od jeho historických počátků do první poloviny 19. století. Zvláštní pozornost je věnována významným školským reformám a sociálně-ekonomickému postavení učitele. Druhá část je zaměřena na dějiny místního venkovského školství v Závratci a jeho okolí v letech 1820 - 1918. Prostřednictvím mikroanalytického přístupu je zde zachycen vznik a vývoj jedné z českých elementárních škol se zdůrazněním konkrétních situací a sociálních souvislostí, které s tímto procesem byly spojeny.
|
|
| |
|
|
Aktivní činnost ve smyslu pohybu jako jeden z faktorů ovlivňujících učení se cizímu jazyku
Ticháčková, Jana ; Nečasová, Pavla (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce se zabývá shrnutím teoretických poznatků v procesu učení a vyučování na 2. stupni základní školy, role pohybu v tomto procesu a návrhem využití pohybových aktivit ve výuce cizího jazyka. Teoretická východiska byla ověřena prostřednictvím výzkumného šetření a pedagogického experimentu, který v dané výzkumné skupině prokázal pozitivní vliv pohybu na efektivitu vyučování. V souladu se shromážděnými informacemi vznikl soubor aktivit, jenž nabízí metodicko-didaktický popis různých činností a her vhodných pro využití pohybové aktivity v hodinách německého jazyka na 2. stupni základních škol. Tento soubor aktivit by měl sloužit jako inspirace pro učitele německého jazyka.
|
|
|
Miskoncepce žáků základních škol při práci s tematickou mapou
Šmídová, Michala ; Havelková, Lenka (vedoucí práce) ; Kocová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá identifikací a analýzou miskoncepcí vznikajících při práci s tematickou mapou u žáků devátých tříd základních škol. Je rozdělena na dvě základní části. První část je teoretická, seznamuje čtenáře s cíli práce a na základě odborné literatury definuje základní užívané pojmy. Podrobněji jsou zde představeny miskoncepce vyskytující se u žáků v tematické kartografii a je popsána metodika výzkumu. Na rešerši odborné literatury navazuje druhá část práce, která je zaměřena na kvalitativní výzkumnou činnost. K naplnění stanoveného cíle bylo metodou pro sběr dat zvoleno fenomenografické interview. Výzkumné šetření se uskutečnilo na pěti vybraných základních školách v Ústeckém kraji, v okrese Děčín, celkem na 20 žácích. Cílem výzkumu bylo konkrétně zjistit, zda a případně jaký má vliv na představy žáků jejich úroveň orientace v základních zeměpisných znalostech, užitá kartografická metoda a správnost tematické mapy. Klíčová slova: miskoncepce, mapová dovednost, tematická mapa, základní vzdělávání
|
|
|
Základní koncepce hudebního vzdělávání při vzniku nové ZŠ s RVHV.
Šlinc, Radim ; Marešová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá základní koncepcí a vizí hudebního vzdělávání při vzniku nové základní školy s rozšířenou výukou hudební výchovy. Práce sdružuje poznatky o vývoji hudební výchovy na českém území od středověku po současnost. Zároveň poskytuje historický přehled o vývoji základních škol s rozšířenou výukou hudební výchovy. Popisuje vznik těchto institucí podložený souhrnem poznatků a zkušeností Ladislava Daniela. Ten je shromáždil při tzv. Olomouckém experimentu, zaznamenal v době jeho průběhu a při následných odrazech v koncepcí vzdělávání na ZŠ s RVHV. Nastiňuje vznik osnov pro rozšířené vyučování hudební výchovy v současném systému českého školství. Práce zároveň zmiňuje výrazné osobnosti hudební pedagogiky, které se problematikou zabývaly, tj. Ladislava Daniela, Aleny Tiché, Jana Prchala a Pavla Jurkoviče. Dále řeší vznik školy jako školského subjektu a popisuje základní charakteristiky tohoto typu instituce. Charakterizuje náležitosti potřebné ke zřízení ZŠ s RVHV, zároveň vymezuje její právní rámec, fungování a statutární rámec s akcentem na školskou právnickou osobu. Zabývá se i financováním a hospodařením subjektu. Praktická část předkládá ucelenou vizi o zaměření vzdělávání na jednotlivých stupních základní školy. V neposlední řadě se věnuje směřování hudební výchovy v kontextu...
|
host ::
RSS.