|
|
Synodální proces z pohledu participativních inovací
Bernard, Tomáš ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá synodálním procesem a demokratickými inovacemi. Hlavním výzkumným cílem je zjistit, zda lze označit aktuálně probíhající synodální proces započatý v roce 2021 za demokratickou inovaci, konkrétně za deliberativní miniveřejnost (deliberative mini-publics), jelikož se jedná o přelomový proces, který byl poprvé v historii zpřístupněn všem členům katolické církve. Výzkum vychází především z teorie politologa Archona Funga, jenž se věnuje právě deliberativním miniveřejnostem. Práce si klade dvě hlavní výzkumné otázky. První z nich řeší to, zda dle oficiálních materiálů katolické církve popisujících synodální proces na nejnižší úrovni lze označit tento proces za deliberativní miniveřejnost. V rámci výzkumu byly vybrány také dvě případové studie zaměřující se na dvě různé farnosti, v nichž probíhal synodální proces. Druhá výzkumná otázka pak byla zodpovězena analýzou těchto dvou farností, v nichž bylo zkoumáno naplnění vybraných kritérií designových prvků deliberative mini-publics. Na základě zpracovaných výsledků analýzy lze konstatovat, že bylo dosaženo takové míry naplnění designových prvků, aby byl synodální proces na nejnižší úrovni označen za DMP. Avšak při zodpovězení druhé výzkumné otázky odpověď již není tak jednoznačná, jelikož jedna farnost splnila kritéria, ale...
|
|
|
Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie
Nováková, Dora ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie je případovou studií vládní kampaně proti násilí z nenávisti HateFree Culture. Práce se zabývá současným fenoménem islamofobie a zjišťuje, jakým způsobem pracuje iniciativa HateFree Culture s tématem islámu ve snaze zmírnit islamofobní projevy ve společnosti. Zkoumá, nakolik může mít hlavní nástroj této kampaně, jímž je moderovaná facebooková diskuze, efekt na islamofobní projevy a nachází souvislost mezi touto diskuzí a deliberačními online fóry, která vycházejí z teorie deliberativní demokracie. Práce ukazuje, že různé techniky, které jsou v projektu využívány, mohou pozitivně ovlivňovat způsob, jakým je o tématu diskutováno a mohou tak postupně vést ke snížení projevů islamofobie ve společnosti. Tento proces je diskutován ve vztahu s výše zmíněnou teorií deliberativní demokracie, ale také s teorii agonistického pluralismu a z ní vycházejícího agonistického dialogu. Práce zjišťuje, že cílem projektu je osvěta o islámu a muslimech, která by mohla vést k lepšímu vzájemnému pochopení, ale také kultivace konfliktu, který ohledně tématu probíhá za účelem přeměny povahy tohoto konfliktu v méně škodlivý. HateFree Culture je tak ukázáno jako agonistický prostor sloužící k překlenutí společenské polarizace....
|
|
|
Reprezentace a deliberativní demokracie
Kubíková, Kateřina ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Studentka se ve své práci zaměření na problematiku vztahu reprezentace a deliberativní demokracie. V první části práce se zaměří na samotný pojem deliberativní demokracie a v části druhé bude zkoumat několik návrhů institucionálního propojení deliberace s reprezentací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie
Nováková, Dora ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie je případovou studií vládní kampaně proti násilí z nenávisti HateFree Culture. Práce se zabývá současným fenoménem islamofobie a zjišťuje, jakým způsobem pracuje iniciativa HateFree Culture s tématem islámu ve snaze zmírnit islamofobní projevy ve společnosti. Zkoumá, nakolik může mít hlavní nástroj této kampaně, jímž je moderovaná facebooková diskuze, efekt na islamofobní projevy a nachází souvislost mezi touto diskuzí a deliberačními online fóry, která vycházejí z teorie deliberativní demokracie. Práce ukazuje, že různé techniky, které jsou v projektu využívány, mohou pozitivně ovlivňovat způsob, jakým je o tématu diskutováno a mohou tak postupně vést ke snížení projevů islamofobie ve společnosti. Tento proces je diskutován ve vztahu s výše zmíněnou teorií deliberativní demokracie, ale také s teorii agonistického pluralismu a z ní vycházejícího agonistického dialogu. Práce zjišťuje, že cílem projektu je osvěta o islámu a muslimech, která by mohla vést k lepšímu vzájemnému pochopení, ale také kultivace konfliktu, který ohledně tématu probíhá za účelem přeměny povahy tohoto konfliktu v méně škodlivý. HateFree Culture je tak ukázáno jako agonistický prostor sloužící k překlenutí společenské polarizace....
|
|
|
Participace a reprezentace Romů v Česku zejména při sociálním začleňování
Šimáček, Martin ; Drhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Potůček, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá participací a reprezentací Romů v Česku zejména při sociálním začleňování. Principy participace obecně nejsou v Česku při navrhování a implementaci veřejných politik dostatečně využívány. K určité změně dochází na lokální úrovni, v některých městech se postupně prosazují modely participace a reprezentace obyvatel vyloučených lokalit. Diplomová práce se proto metodami případové studie, sumativní evaluace a pozorování zabývá vybranou praxí, a to systému domovnictví v Kadani - Prunéřově, který sice řeší primárně otázku bydlení v sociálně vyloučené lokalitě, ale při plné participaci jejích obyvatel, vč. vytváření přirozené reprezentace, vedoucí ke zlepšování sociálních kompetencí lidí, jejich sebevědomí a ochoty zapojovat se do řešení vlastní neuspokojivé situace. Práce také shrnuje vývoj v utváření romské reprezentace na nejvyšší úrovni, a to od 90. let minulého století, a její neblahý vliv na rozvoj skutečné participace Romů v sociálním začleňování na všech úrovních veřejné správy. V určitém kontrastu se proto jeví situace v participaci a reprezentaci Romů na nejvyšší úrovni vlády v porovnání s lokální situací.
|
|
|
Reprezentace a deliberativní demokracie
Kubíková, Kateřina ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Studentka se ve své práci zaměření na problematiku vztahu reprezentace a deliberativní demokracie. V první části práce se zaměří na samotný pojem deliberativní demokracie a v části druhé bude zkoumat několik návrhů institucionálního propojení deliberace s reprezentací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Podobnost a diference Rawlsovy a Habermasovy teorie liberální demokracie
Novák, Marek ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Náplní této práce je popis dvou současných normativních konceptů demokracie, které byly vytvořeny Johnem Rawlsem a Jürgenem Habermasem. Cílem této práce je popsat nejdůležitější myšlenky těchto autorů v jejich hlavních dílech, srovnat obě koncepce a vyzdvihnout některé podobnosti a rozdíly. Budu rozebírat jejich vizi pro západní demokratické společnosti i mezinárodní dimenzi těchto dvou přístupů, stejně jako metodologii. Zároveň se budu snažit odpovědět na otázku, do jaké míry mohou být obě teorie považovány za teorie liberální demokracie. Nejdříve se budu věnovat přístupu Johna Rawlse. V Teorii spravedlnosti přišel se zajímavou myšlenkou obnovy společenské smlouvy a ustanovením principů spravedlnosti v originální pozici. Toto dílo může být chápáno jako obhajoba lidských práv. Dále se zaměřím na Politický liberalismus. V Politickém liberalismu se Rawls zabývá zajištěním lidských a občanských práv v moderních pluralitních demokraciích. Přichází zde s konceptem překrývajícího se konsensu. Ten by měl zajistit stabilitu systému. V Právu národů převádí svou teorii na mezinárodní úroveň. Dále se tato práce zabývá Jürgenem Habermasem. Nejprve jsou zmíněna jeho raná díla Strukturální přeměna veřejnosti a Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Poté se zaměřím na Teorii komunikativního jednání, kde se...
|
|
|
Prohlubování demokracie na lokální úrovni / Občanská participace v Utrechtu
Blahetová, Kristýna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Hrubeš, Milan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma aktivního občanství v demokratických společnostech. Důraz je položen na objasnění role občana jako zúčastněného aktéra, který má právo ovlivňovat politické procesy a rozhodování na lokální úrovni. Na demokracii je v teoretické části nahlíženo z rozmanitých úhlů, přičemž pozornost je kladena především na participativní demokracii a deliberaci. Empirická část je věnována provedenému výzkumu v nizozemském městě Utrecht, ve kterém byly zjišťovány konkrétní nástroje používané pro zapojování občanů do tvorby politiky a motivace jak veřejných činitelů, tak i samotných občanů k občanské participaci. Tato diplomová práce se snaží podat obraz fungování demokratických principů v Utrechtu s odkazem na příklad dobré praxe. Klíčová slova demokracie, demokracie na lokální úrovni, participativní demokracie, občanství, participace, deliberace, nástroje občanské participace, občanská participace, politická participace
|
|
| |
host ::
RSS.