|
|
Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie
Nováková, Dora ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie je případovou studií vládní kampaně proti násilí z nenávisti HateFree Culture. Práce se zabývá současným fenoménem islamofobie a zjišťuje, jakým způsobem pracuje iniciativa HateFree Culture s tématem islámu ve snaze zmírnit islamofobní projevy ve společnosti. Zkoumá, nakolik může mít hlavní nástroj této kampaně, jímž je moderovaná facebooková diskuze, efekt na islamofobní projevy a nachází souvislost mezi touto diskuzí a deliberačními online fóry, která vycházejí z teorie deliberativní demokracie. Práce ukazuje, že různé techniky, které jsou v projektu využívány, mohou pozitivně ovlivňovat způsob, jakým je o tématu diskutováno a mohou tak postupně vést ke snížení projevů islamofobie ve společnosti. Tento proces je diskutován ve vztahu s výše zmíněnou teorií deliberativní demokracie, ale také s teorii agonistického pluralismu a z ní vycházejícího agonistického dialogu. Práce zjišťuje, že cílem projektu je osvěta o islámu a muslimech, která by mohla vést k lepšímu vzájemnému pochopení, ale také kultivace konfliktu, který ohledně tématu probíhá za účelem přeměny povahy tohoto konfliktu v méně škodlivý. HateFree Culture je tak ukázáno jako agonistický prostor sloužící k překlenutí společenské polarizace....
|
|
|
Význam křemičitých struktur pro chromistní mikroorganismy.
Nováková, Dora ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Křemík je jedním z nejčastějších prvků zemské kůry. V důsledku eroze se uvolňuje v rozpustné formě do prostředí, odkud jej organismy získávají a zabudovávají do svých těl procesem zvaným biosilicifikace. Organismy s touto schopností jsou velmi rozšířené a to jak svou pozicí ve fylogenetickém stromu eukaryot, tak svou početností v přirozených ekosystémech. Celý globální biogeochemický cyklus křemíku je právě také řízen biosilicifikujícími organismy. U mikroorganismů v rámci linie Chromista se křemík ukládá do membránou obalených kompartmentů zvaných silikon- depozitní váčky, ve kterých se následně prostřednictvím důmyslně řízených buněčných procesů tvoří výsledné křemičité struktury. Rozdíly v procesu depozice křemíku mezi zástupci různých linií naznačují, že se tato schopnost vyvinula v rámci linie Chromista nezávisle opakovaně. Mezi nejčastější křemičité struktury patří šupiny, ostny, schránky, kostry a cysty. Analogické struktury nezřídka vznikají i u zástupců nepříbuzných skupin prostřednictvím konvergentního vývoje. V rámci některých liníí skupiny Chromista došlo naopak k druhotnému potlačení schopnosti biosilicifikace. Je proto pravděpodobné, že křemičité struktury mají funkční význam a jednotlivé linie čelily v evoluci "trade-off" mezi energetickou náročností na jejich udržování a selekčními...
|
|
|
Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie
Nováková, Dora ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Frantová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Kultura bez nenávisti: význam agonistického dialogu při zmírňování islamofobie je případovou studií vládní kampaně proti násilí z nenávisti HateFree Culture. Práce se zabývá současným fenoménem islamofobie a zjišťuje, jakým způsobem pracuje iniciativa HateFree Culture s tématem islámu ve snaze zmírnit islamofobní projevy ve společnosti. Zkoumá, nakolik může mít hlavní nástroj této kampaně, jímž je moderovaná facebooková diskuze, efekt na islamofobní projevy a nachází souvislost mezi touto diskuzí a deliberačními online fóry, která vycházejí z teorie deliberativní demokracie. Práce ukazuje, že různé techniky, které jsou v projektu využívány, mohou pozitivně ovlivňovat způsob, jakým je o tématu diskutováno a mohou tak postupně vést ke snížení projevů islamofobie ve společnosti. Tento proces je diskutován ve vztahu s výše zmíněnou teorií deliberativní demokracie, ale také s teorii agonistického pluralismu a z ní vycházejícího agonistického dialogu. Práce zjišťuje, že cílem projektu je osvěta o islámu a muslimech, která by mohla vést k lepšímu vzájemnému pochopení, ale také kultivace konfliktu, který ohledně tématu probíhá za účelem přeměny povahy tohoto konfliktu v méně škodlivý. HateFree Culture je tak ukázáno jako agonistický prostor sloužící k překlenutí společenské polarizace....
|
|
|
Projevy katalánského nacionalismu - etnografická studie
Nováková, Dora ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá katalánsko-španělským sporem o nezávislost. Katalánsko je jedním z regionů Španělského království, jenž se snaží oddělit a založit si samostatný stát. Autorka této práce líčí tento konflikt na základě své zkušenosti z desetiměsíčního pobytu v Barceloně. Pomocí etnografického pozorování definuje jednotlivé prvky katalánského nacionalismu tak, jak je lze pozorovat v každodenním kontaktu s Katalánci a při pohybu Barcelonou. V teoretické části práce jsou nejprve vysvětleny pojmy důležité pro pochopení problematiky nacionalismu. Následně se práce věnuje postavení Katalánska ve vztahu ke Španělsku z historického, společenského i ekonomického hlediska. Metodologická část práce osvětluje metody výzkumu a upřesňuje výzkumnou otázku. Výzkumná otázka zní: Jaké jsou konkrétní projevy katalánského nacionalismu v každodenním životě? Autorka na ni odpovídá ve třech kapitolách empirické části práce uvedením příkladů z vlastního pozorování a jejich analýzou. Dochází k závěru, že katalánský nacionalismus se projevuje zejména na kulturní bázi, přičemž zde hraje velkou roli užívání katalánštiny, zvýšený výskyt národních symbolů a veřejné rituály.
|
|
|
Význam křemičitých struktur pro chromistní mikroorganismy.
Nováková, Dora ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Křemík je jedním z nejčastějších prvků zemské kůry. V důsledku eroze se uvolňuje v rozpustné formě do prostředí, odkud jej organismy získávají a zabudovávají do svých těl procesem zvaným biosilicifikace. Organismy s touto schopností jsou velmi rozšířené a to jak svou pozicí ve fylogenetickém stromu eukaryot, tak svou početností v přirozených ekosystémech. Celý globální biogeochemický cyklus křemíku je právě také řízen biosilicifikujícími organismy. U mikroorganismů v rámci linie Chromista se křemík ukládá do membránou obalených kompartmentů zvaných silikon- depozitní váčky, ve kterých se následně prostřednictvím důmyslně řízených buněčných procesů tvoří výsledné křemičité struktury. Rozdíly v procesu depozice křemíku mezi zástupci různých linií naznačují, že se tato schopnost vyvinula v rámci linie Chromista nezávisle opakovaně. Mezi nejčastější křemičité struktury patří šupiny, ostny, schránky, kostry a cysty. Analogické struktury nezřídka vznikají i u zástupců nepříbuzných skupin prostřednictvím konvergentního vývoje. V rámci některých liníí skupiny Chromista došlo naopak k druhotnému potlačení schopnosti biosilicifikace. Je proto pravděpodobné, že křemičité struktury mají funkční význam a jednotlivé linie čelily v evoluci "trade-off" mezi energetickou náročností na jejich udržování a selekčními...
|
host ::
RSS.