|
|
Guilianiho politika nulové tolerance a její účinnost
Tršová, Andrea ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Práce se zabývá konceptem nulové tolerance v policejní strategii, který byl zaveden v New Yorku v polovině 90. let 20. století. Za jeho realizací stojí starosta Rudolph Giuliani a jím jmenovaný policejní komisař William Bratton. Do svých funkcí nastoupili v roce 1994, v době, kdy se New York stále potýkal s vysokou mírou kriminality, která vzrostla především v druhé polovině 80. let. Na tuto situaci reagovali Giuliani a Bratton reformou newyorského policejního sboru. Změněna byla jak jeho organizace, tak policejní strategie. Byl zaveden tvrdý přístup policie i vůči těm méně závažným deliktům. Kriminalita v následujících letech opravdu velmi klesla a Giuliani a Bratton zastávali názor, že se tak stalo díky reformě policie. Na to ale začalo reagovat mnoho studií, které jejich přístup kritizovaly a navíc vysvětlovaly pokles zločinnosti pomocí jiných faktorů. Práce se soustředí na popis změn v newyorské policii a diskuzi ohledně faktorů, které měly vliv na pokles kriminality. Cílem práce je popis reformy policie v New Yorku, analýza vysvětlení poklesu zločinnosti pomocí jiných faktorů a zhodnocení účinnosti přístupu nulové tolerance.
|
|
| |
|
|
Možnosti psychologické intervence v oblasti prevence kriminality
Kolářová, Renata ; Netík, Karel (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Tématem diplomové práce je oblast prevence kriminality, především psychologické aspekty této mezioborové problematiky. Obsah práce lze rozčlenit do dvou hlavních částí, jedná se o část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část představuje základní koncepce kriminální prevence, kriminogenetické teorie a nejvýznamnější psychologické aspekty kriminality. Ve výzkumné části je sledováno 18 vybraných psychologických kriminogenních faktorů, které jsou respondenty, z řad odborné veřejnosti, hodnoceny na základě jejich významnosti pro rozvoj delikventního chování a možnosti jejich ovlivnění psychologickými prostředky. Respondenti v rámci výzkumu dále připojují doporučení psychologických intervencí vhodných pro eliminaci kriminogenních faktorů a vlastní zkušenosti z této oblasti. Shrnutí získaných poznatků přináší podklady pro využití psychologických intervencí v praxi kriminální prevence.
|
|
|
Přístupy ke vzdělávání romských žáků
Vernerová, Jitka ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Tato diplomová práce na téma "Přístupy ke vzdělávání romských žáků" se zabývá vzděláváním Romů jako nástroj prevence kriminality tohoto etnika. Cílem diplomové práce je na základě osobních zkušeností zhodnotit praktické uplatnění státních strategií projektu Prevence kriminality. Na konkrétním příkladu ve vybrané lokalitě je ukázáno, jakým způsobem je možné s těmito projekty pracovat. Práce je členěna na dvě části. První část se věnuje historii Romů na území českých zemích a vztahem tohoto etnika ke kriminalitě. Druhá část se zabývá projektem Prevence kriminality, který je nejprve teoreticky vysvětlen. Následuje praktická část, ve které je ukázáno, jak je tento program pojat ve vybrané lokalitě.
|
|
|
Hot spot analýza krádeží automobilů v Liberci
Kostka, Jiří ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Netrdová, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou rozmístění krádeží automobilů na území města Liberce a možností aplikace technik situační prevence. Práce se opírá zejména o koncept hot spot, který zde slouží k identifikaci oblastí s větším, než průměrným výskytem krádeží automobilů. Datová základna vychází z unikátních dat poskytnutých Policií ČR a obsahuje záznamy o více než tisíci nahlášených krádeží automobilů v Liberci v letech 2011-2014. Poskytnutá data byla opatřena GPS souřadnicemi, což umožnilo s poměrně vysokou přesností hot spoty krádeží automobilů ve městě identifikovat. Pro identifikaci hot spotů byla využita prostorová statistika, konkrétně výpočet tzv. jádrového odhadu (kernel density). Ve vybraných hot spotech byl následně proveden terénní průzkum s cílem zhodnotit a navrhnout možnosti využití strategie CPTED, aby bylo docíleno preventivního efektu v daném místě. Výstupem práce jsou hot spot mapy krádeží automobilů 2011-2014, jež ilustrují změny v prostorové distribuci hot spotů ve sledovaných letech, a rovněž návrhy preventivních opatření, které by bylo vhodné ve vybraných hot spotech přijmout. Klíčová slova: krádeže automobilů, mapování kriminality, CPTED, hot spot, prevence kriminality, GIS
|
|
|
Significance of Victimology for the Crime Prevention
Havaš, Marko ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Cílem této práce je poskytnout informace o viktimologii především jako o vědě zabývající se obětí trestního činu a způsoby, jak oběti pomoct, a zároveň ukázat, jaké mají poznatky této nauky praktický význam pro prevenci kriminality. Z obsahového hlediska je práce rozdělena na úvod, závěr a 6 kapitol. První kapitola v krátkosti uvádí pojem kriminality, jakož i pojmy rozsah, struktura, intenzita a dynamika kriminality. Zabývá se i představením úlohy kriminologie ve vztahu ke zkoumání kriminality a uvádí i rozdíly mezi skutečnou a latentní kriminalitou. Druhá kapitola práce poskytuje ucelený výklad týkající se prevence kriminality. Ta je nejdřív zakotvena do systému kontroly kriminality, a následně jsou představeny pojmy objekt a subjekt prevence kriminality. Kapitola dále uvádí členění a modely prevence kriminality, přičemž jsou v ní rozvedeny dva významné způsoby členění - členění na primární, sekundární a terciární prevenci, a členění na sociální, situační a viktimologickou prevenci. Kapitola v závěru předestírá limity prevence kriminality a obsahuje rovněž úvahu nad úlohou prevence kriminality v současném světě. Třetí kapitola představuje viktimologii jako vědu, uvádí předmět jejího zkoumání, zabývá se vývojem viktimologie i viktimologickými školami, představuje i viktimologický výzkum a zabývá se i...
|
|
|
Significance of Victimology for the Crime Prevention
Havaš, Marko ; Beranová, Andrea (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Cílem této práce je poskytnout informace o viktimologii především jako o vědě zabývající se obětí trestního činu a způsoby, jak oběti pomoct, a zároveň ukázat, jaké mají poznatky této nauky praktický význam pro prevenci kriminality. Z obsahového hlediska je práce rozdělena na úvod, závěr a 6 kapitol. První kapitola v krátkosti uvádí pojem kriminality, jakož i pojmy rozsah, struktura, intenzita a dynamika kriminality. Zabývá se i představením úlohy kriminologie ve vztahu ke zkoumání kriminality a uvádí i rozdíly mezi skutečnou a latentní kriminalitou. Druhá kapitola práce poskytuje ucelený výklad týkající se prevence kriminality. Ta je nejdřív zakotvena do systému kontroly kriminality, a následně jsou představeny pojmy objekt a subjekt prevence kriminality. Kapitola dále uvádí členění a modely prevence kriminality, přičemž jsou v ní rozvedeny dva významné způsoby členění - členění na primární, sekundární a terciární prevenci, a členění na sociální, situační a viktimologickou prevenci. Kapitola v závěru předestírá limity prevence kriminality a obsahuje rovněž úvahu nad úlohou prevence kriminality v současném světě. Třetí kapitola představuje viktimologii jako vědu, uvádí předmět jejího zkoumání, zabývá se vývojem viktimologie i viktimologickými školami, představuje i viktimologický výzkum a zabývá se i...
|
|
|
Prevence kriminality
Michal, Jakub ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Galovcová, Ingrid (oponent)
Prevence kriminality - Abstrakt - klíčová slova Abstrakt Tato diplomová práce rekapituluje současný teoretický přehled poznatků z oblasti prevence kriminality. Zaměřuje se přitom na vymezení prevence kriminality jakožto jedné ze dvou složek kontroly kriminality, vůči složce druhé, a sice složce represivní, dále přináší nejrůznější pohledy na vymezení pojmu prevence kriminality, s nimiž se lze setkat v odborné literatuře a následně pojednává o teoretickém členění prevence kriminality, přičemž blíže rozebírá členění z hlediska obsahového a z hlediska úrovní prevence kriminality. Dále se práce zaměřuje pouze na užší spektrum této problematiky, a sice na faktory, s nimiž se prevence kriminality potýká v praxi a jež jí limitují, kdy práce přináší obecné shrnutí jednotlivých kategorií tak, jak jsou formulovány v české a slovenské odborné literatuře, přičemž v krátkosti též zmiňuje poznatky literatury zahraniční. Prevence kriminality jakožto oblast značně rozsáhlá má mnoho podob a podílí se na ní řada subjektů, ať již státních či nestátních. K tomu, aby prevence kriminality mohla být v demokratickém právním státě plně funkční, je zapotřebí, aby byla činěna v souladu s právním řádem, což je ostatně také jedním z teoretických požadavků tohoto kriminologického podoboru, který vyjadřuje princip komplexnosti prevence...
|
|
|
Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
ŠÍPEK, Matěj
Diplomová práce vycházela ze stanoveného komplexního cíle: Zkoumání závislosti měsíční (v návaznosti na možnosti získávání dat také roční) kriminality ve vybraných evropských státech a ve vazbě na evropskou migrační krizi. Vybranými státy se stalo Německo (SRN) a Česká republika (ČR). K dosažení komplexního cíle práce byl používán měsíční a roční index kriminality. K dosažení cíle byly stanoveny hypotézy H1, H2, H3, H4: Hypotéza 1 (H1): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu nekorelují. Hypotéza 2 (H2): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Hypotéza 3 (H3): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu nekorelují. Hypotéza 4 (H4): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Prostřednictvím praktické části diplomové práce bylo zjištěno, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení (hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny). Dále bylo zjištěno, že indexy roční kriminality v ČR a v SRN silně pozitivně korelují a mají stejná teoretická rozdělení (hypotézy H3 a H4 potvrzeny nebyly). Důvodem potvrzení hypotéz H1, H2 a nepotvrzení hypotéz H3, H4 byla zřejmě odlišná časová období pro sběr dat (měsíční kriminalita zahrnovala období leden 2011 až prosinec 2016, měsíční kriminalita v rámci SRN musela být vzhledem k potížím se sběrem dat počítána z kriminality roční; roční kriminalita vycházela z datových souborů let 1987 až 2016). Zavedení odlišných časových období bylo vynuceno obtížnou dostupností dat v SRN. Metodika diplomové práce použila v rámci teoretické části metody rešerše dostupné literatury. K této problematice byla prostudována odborná literatura, platná legislativa a internetové zdroje. Metodika diplomové práce použila v rámci části praktické základní metody statistiky sloužící pro zpracování dat za pomoci tabulek, grafů a základních výpočtů, na jejichž základě lze ověřovat hypotézy. Základní statistické popisné metody byly použity v pořadí: Formulace statistického šetření, Škálování, Měření, Elementární statistické zpracování. Základní statistické matematické metody byly použity v pořadí: Neparametrické testování, Lineární regresní analýza, Lineární korelační analýza. Sběr dat byl proveden následujícím způsobem: a) Z databází PČR byly staženy české kriminalistické statistiky, které obsahují také kriminalitu za jednotlivé měsíce. Dále byly zjištěny pro jednotlivé roky počty obyvatel z Českého statistického úřadu. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. b) Databáze BKA (Spolkový kriminální úřad Německa) nezveřejňovaly kriminalistické statistiky. Z tohoto důvodu byl prostřednictvím ntv.de použit článek, který zveřejnoval roční kriminalitu Německa. Počty obyvatel pro jednotlivé roky byly nalezeny prostřednictvím Spolkového statistického úřadu SRN. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. V závěru diplomové práce je poukázáno na řešení možných krizových situací, včetně problémů zahrnujících aspekty migrace. Velký význam snižování kriminality je dán především prevencí s citlivou vazbou na řešení otázek migrace - pomáhat na územích spojených se vznikem např. migračních vln a tím předcházet vzniku krizové situaci. Diplomová práce se nezabývala politickými aspekty všech zkoumaných hypotéz. Metodologicky lze diplomovou práci charakterizovat jako zprávu o řešení aplikovaného výzkumu, u kterého převažuje jeho kvantitativní dimenze.
|
|
|
Význam viktimologie pro prevenci kriminality
Stránská, Eva ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout informace o viktimologii, o její historii, o tom, na jaké otázky se tento obor zaměřuje, a jaké poznatky přináší. Následně jde o analýzu toho, zda a jakým způsobem lze tyto poznatky využít pro oblast prevence kriminality, a jestli díky nim lze přijmout efektivnější preventivní opatření orientované na oběti trestných činů a které to jsou. Z obsahového hlediska je tato práce rozčleněna na úvod, závěr a šest kapitol. První kapitola se pro uvedení práce do širšího kontextu věnuje kriminologii jakožto zastřešujícímu tématu viktimologie a prevence kriminality. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku kriminality, jakou roli v ní mají oběti a jaké jsou možnosti její kontroly. Vymezuje pojem kriminality a její základní charakteristické znaky. Je zde popsán rozdíl mezi skutečnou, registrovanou a latentní kriminalitou a co nejčastěji způsobuje její latenci. Třetí kapitola poskytuje podrobnější výklad o samotné viktimologii. Stručně je popsána historie tohoto oboru. Jsou zde blíže rozpracovány hlavní viktimologické pojmy, kterými jsou viktimnost, viktimizace a také pojem obětí trestných činů, jejich typologie a rozdíly od pojmu poškozeného. Dále jsou zmíněny viktimologické výzkumy a jejich význam. Na závěr jsou vybrány některé mýty o obětech, které ovlivňují jejich...
|
host ::
RSS.