Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vymezování a mapové zobrazení spádových obvodů základních škol: diskuse problematiky a možnosti využití GIS
Úlehla, Vojtěch ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice vymezování spádových obvodů základních škol (SO ZŠ). Navazuje na bakalářskou práci, ve které bylo provedeno mapové zobrazení a zhodnocení vymezení SO ZŠ na území městské části (MČ) Praha 3. Diplomová práce se věnuje tomuto tématu hlouběji z pohledu teoreticko-koncepčního, zabývá se diskusí přístupů k rozdělování dětí během povinné školní docházky do ZŠ a k možnosti volby školy rodiči v různých zemích, ale také aspekty, které vymezování SO ZŠ ovlivňují v Česku. Těžištěm práce je část metodická, hlavním cílem je diskuse dostupných zdrojů dat týkajících se tématu vhodných pro práci v prostředí geografických informačních systémů (GIS) a možných mapových zobrazení SO ZŠ. Důležitou součástí je také návrh vymezení SO ZŠ za využití GIS formou alokační úlohy. V rámci empirické části je vše ilustrováno na příkladu hlavního města Prahy, současný stav je porovnán s návrhem a zhodnocena je vhodnost současného vymezení SO ZŠ. Klíčová slova: spádový obvod, základní škola, Praha, mapové zobrazení, geografické informační systémy, alokační úloha, volba školy
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
Dlouhodobé trendy ve vývoji nezaměstnanosti na úrovni obcí ve vybraných státech střední Evropy
Sauerová, Kristýna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šťastná, Simona (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je odhalit zákonitosti prostorové diferenciace nezaměstnanosti na úrovni obcí ve vybraných středoevropských zemích a její změny v novém tisíciletí. Pro tento účel je střední Evropa vymezena jako oblast Polska, Česka, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Výzkum je zaměřen na identifikaci prostorových shluků míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích s využitím pokročilých prostorových a statistických metod, jako je hot spot analýza. Výstupy analýzy rozdělují všechny obce do dvou hlavních skupin - shluku s vysokou mírou nezaměstnanosti a shluku s nízkou mírou nezaměstnanosti. Následně jsou tyto dvě kategorie podrobeny detailnímu kvantitativnímu výzkumu, který zkoumá jejich stabilitu ve zvoleném období (od roku 2005 do roku 2021). Příslušnost každé obce ke klastru je dále vysvětlena pomocí binárních logistických regresních modelů, které využívají prostorové, velikostní determinanty a také rezistenci. Nakonec jsou výsledky vysvětleny v historických, sociálních a ekonomických souvislostech socioekonomického geografického pohledu na jednotlivé země. Analýza pracuje s databází míry nezaměstnanosti složené z údajů poskytnutých národními statistickými a pracovními úřady. Údaje z jednotlivých úřadů byly shromážděny, upraveny a vloženy do unikátní databáze. Hlavním...
Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska
Torgalo, Alexandr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...
Položková analýza jako nástroj vyhodnocování didaktických testů: příklad kurzu Statistika pro geografy
Novotná, Kateřina ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Pěnička, Jaroslav (oponent)
Ve školství se často setkáváme s nekvalitně vytvořenými didaktickými testy, které ve skutečnosti netestují výukou nabyté znalosti a dovednosti, nebo je testují jen v omezené míře. Pokud jsou například položky u uzavřených otázek vytvořeny neprofesionálně, studenti mohou správné odpovědi dokonce tipovat, aniž by měli z dané oblasti učiva nějaké znalosti a dovednosti. Cílem bakalářské práce je vyhodnotit kvalitu uzavřených otázek s nabídkou možných odpovědí na příkladu závěrečných testů kurzu Statistika pro geografy a na základě získaných výsledků doporučit úpravy konkrétních položek. Vyhodnocení bude provedeno na základě položkové analýzy pomocí webové aplikace ShinyItemAnalysis. U špatně fungujících otázek budou na základě výsledků analýzy navrženy jejich úpravy tak, aby byly pro didaktické testování vhodnější. V teoretické části se bude bakalářská práce věnovat didaktickému testu jakožto specifickému hodnotícímu nástroji, jeho formám, jednotlivým typům testových úloh a doporučením pro jejich tvorbu. Vše bude doplněno konkrétními příklady z oblasti statistiky. Prostor bude věnován rovněž technikám tipování odpovědí, vlastnostem testových úloh a testovým teoriím. Klíčová slova: didaktický test, typy testových úloh, položková analýza, ShinyItemAnalysis
Aplikační úlohy ve výuce: přínosy a omezení na příkladu matematiky a geografie
Freibergová, Anna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Krajňáková, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se bude zabývat aplikačními úlohami v rámci výuky na druhém stupni základní školy na příkladu učebních úloh kombinujících matematické a geografické znalosti a dovednosti. Prvním cílem je na základě studia odborné literatury diskutovat a identifikovat hlavní přínosy a omezení využití aplikačních úloh ve výuce. Druhým cílem bakalářské práce je na základě teoretického vstupu a získaných poznatků vytvořit konkrétní aplikační úlohy, které by mohly být využity ve výuce matematiky a geografie na druhém stupni základních škol. Zhodnocen je potenciál propojení matematiky a geografie při tvorbě a využití aplikačních úloh, tedy atraktivních úloh s praktickým využitím. Klíčová slova: učební úlohy, aplikační úlohy, matematika, geografie
Dlouhodobé tendence časoprostorové diferenciace nezaměstnanosti v Česku s důrazem na sezónnost
Havej, Petr ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Hasman, Jiří (oponent)
Diplomová práce patří tematicky k výzkumu dlouhodobých tendencí časoprostorové diferenciace v Česku. V rámci tohoto se tématu se zaměřuje na několik cílů. První z nich se týká hledání vhodných způsobů vymezení regionů pro časoprostorové analýzy nezaměstnanosti v Česku a vymezení co nejvíce homogenních regionů z hlediska míry nezaměstnanosti. Následně se práce na takto vymezené vhodné úrovni zaměřuje na další cíl a tím je odhalit a popsat vývoj sezónnosti v nezaměstnanosti v Česku. V rámci tohoto cíle je snaha zjistit významnost fenoménu sezónnosti v nezaměstnanosti, jeho vývoj v prostoru a čase a vymezit skupiny regionů, které jsou tímto jevem více či méně ovlivněny. Jedním z dílčích cílů je také odhalení vývoje prostorové diferenciace v nezaměstnanosti v posledních několika letech. Práce využívá podrobná měsíční data o míře nezaměstnanosti v Česku na úrovni obcí za roky 2002-2021 vydávaná MPSV. Metody využívané v této práci jsou veskrze kvantitativní povahy, pocházejí ze skupiny (časo)prostorových analýz, kam patří např. LISA, i neprostorových statistických metod, z nichž je využit např. Theilův index (a jeho rozklad) nebo shluková analýza. Klíčová slova: prostorová analýza, nezaměstnanost, sezónnost
Využití kognitivní náročnosti učebních úloh ve výuce matematiky a zeměpisu na úrovni realizovaného kurikula
Kotýnková, Natálie ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Stacke, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou kognitivní náročnosti ve výuce na druhém stupni základních škol, resp. na nižších stupních víceletých gymnázií na úrovni realizovaného kurikula. Konkrétně je pozornost zaměřena na učební úlohy ve dvou předmětech, matematice a zeměpisu. Cílem diplomové práce je jednak posoudit význam zařazování učebních úloh různé kognitivní náročnosti do výuky z pohledu současných kurikulárních reforem a dále pak zhodnotit možnosti využití učebních úloh různé kognitivní náročnosti při reálné výuce matematiky a zeměpisu na českých školách. Diskuze o kognitivní náročnosti při plánování skladby vyučovací hodiny, aktivizaci studentů i tvorbě doplňujících výukových materiálů a testů je ověřeno vlastním výzkumem na českých školách. Mezi učiteli osmi škol bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo doplněno o rozhovory k danému tématu. V rámci zpracovávání diplomové práce byly současně vytvořeny na základě vlastní taxonomie kognitivních cílů pracovní listy s úlohami pro matematiku i zeměpis zaměřené na rozvíjení všech kognitivních dovedností u žáků. Tyto sady úloh byly následně učiteli ve výuce odzkoušeny a zhodnoceny samotnými učiteli. Klíčová slova: realizované kurikulum, kognitivní náročnost, učební úlohy, matematika, zeměpis
Aplikační úlohy ve výuce: přínosy a omezení na příkladu matematiky a geografie
Freibergová, Anna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývat aplikačními úlohami v rámci výuky na střední škole na příkladu učebních úloh kombinujících matematické a geografické znalosti a dovednosti. Hlavním cílem je na základě studia literatury diskutovat a identifikovat hlavní přínosy a omezení využití aplikačních úloh ve výuce. Zhodnocen je potenciál kombinace matematiky a geografie při tvorbě aplikačních úloh, tedy atraktivních úloh s praktickým využitím. Dílčím cílem bakalářské práce je na základě teoretického vstupu a získaných poznatků vytvořit příklady aplikačních úloh, které umožní výukové cíle těchto dvou předmětů vhodně a efektivně propojit. Klíčová slova: učební úlohy, aplikační úlohy, matematika, geografie
Analýza výskytu spalniček v Česku: časové a prostorové souvislosti
Šťovíčková, Tereza ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Spalničky jsou vysoce infekční exantémové onemocnění, jehož zdrojem je člověk. Přestože existuje účinná vakcína, a spalničky by se mohly stát další eradikovanou nemocí, vyskytují se po celém světě ohniska spalničkových epidemií. Tato diplomová práce se zabývá výskytem spalniček v Česku v letech 2005-2021 z hlediska času a prostoru. Data pochází z Informačního systému infekčních nemocí a z Českého statistického úřadu. Prvním cílem diplomové práce je hledání sezónnosti výskytu spalniček v jednotlivých měsících od ledna roku 2005 do prosince roku 2021. Druhý cíl se zaměřuje na výskyt spalniček v Česku v letech 2017-2019 z pohledu roční míry incidence spalniček v jednotlivých věkových skupinách a dle pohlaví, a zároveň z pohledu prostorového, tedy roční standardizované míry incidence spalniček v okresech Česka. Třetí cíl hledá vliv vybraných epidemiologických a demografických faktorů na výskyt spalniček v okresech Česka v roce 2019, kdy v Česku probíhala nejsilnější spalničková epidemie. Klíčová slova: spalničky, proočkovanost, epidemie, okresy, Česko

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.