Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
ŠÍPEK, Matěj
Diplomová práce vycházela ze stanoveného komplexního cíle: Zkoumání závislosti měsíční (v návaznosti na možnosti získávání dat také roční) kriminality ve vybraných evropských státech a ve vazbě na evropskou migrační krizi. Vybranými státy se stalo Německo (SRN) a Česká republika (ČR). K dosažení komplexního cíle práce byl používán měsíční a roční index kriminality. K dosažení cíle byly stanoveny hypotézy H1, H2, H3, H4: Hypotéza 1 (H1): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu nekorelují. Hypotéza 2 (H2): Indexy měsíční kriminality v České republice a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Hypotéza 3 (H3): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu nekorelují. Hypotéza 4 (H4): Roční indexy kriminality v ČR a v Německu mají odlišná teoretická rozdělení. Prostřednictvím praktické části diplomové práce bylo zjištěno, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení (hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny). Dále bylo zjištěno, že indexy roční kriminality v ČR a v SRN silně pozitivně korelují a mají stejná teoretická rozdělení (hypotézy H3 a H4 potvrzeny nebyly). Důvodem potvrzení hypotéz H1, H2 a nepotvrzení hypotéz H3, H4 byla zřejmě odlišná časová období pro sběr dat (měsíční kriminalita zahrnovala období leden 2011 až prosinec 2016, měsíční kriminalita v rámci SRN musela být vzhledem k potížím se sběrem dat počítána z kriminality roční; roční kriminalita vycházela z datových souborů let 1987 až 2016). Zavedení odlišných časových období bylo vynuceno obtížnou dostupností dat v SRN. Metodika diplomové práce použila v rámci teoretické části metody rešerše dostupné literatury. K této problematice byla prostudována odborná literatura, platná legislativa a internetové zdroje. Metodika diplomové práce použila v rámci části praktické základní metody statistiky sloužící pro zpracování dat za pomoci tabulek, grafů a základních výpočtů, na jejichž základě lze ověřovat hypotézy. Základní statistické popisné metody byly použity v pořadí: Formulace statistického šetření, Škálování, Měření, Elementární statistické zpracování. Základní statistické matematické metody byly použity v pořadí: Neparametrické testování, Lineární regresní analýza, Lineární korelační analýza. Sběr dat byl proveden následujícím způsobem: a) Z databází PČR byly staženy české kriminalistické statistiky, které obsahují také kriminalitu za jednotlivé měsíce. Dále byly zjištěny pro jednotlivé roky počty obyvatel z Českého statistického úřadu. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. b) Databáze BKA (Spolkový kriminální úřad Německa) nezveřejňovaly kriminalistické statistiky. Z tohoto důvodu byl prostřednictvím ntv.de použit článek, který zveřejnoval roční kriminalitu Německa. Počty obyvatel pro jednotlivé roky byly nalezeny prostřednictvím Spolkového statistického úřadu SRN. Z těchto údajů byly vypočítány indexy kriminality. V závěru diplomové práce je poukázáno na řešení možných krizových situací, včetně problémů zahrnujících aspekty migrace. Velký význam snižování kriminality je dán především prevencí s citlivou vazbou na řešení otázek migrace - pomáhat na územích spojených se vznikem např. migračních vln a tím předcházet vzniku krizové situaci. Diplomová práce se nezabývala politickými aspekty všech zkoumaných hypotéz. Metodologicky lze diplomovou práci charakterizovat jako zprávu o řešení aplikovaného výzkumu, u kterého převažuje jeho kvantitativní dimenze.
Měření měsíční kriminality v Německu a v České republice ve vazbě na evropskou migrační krizi
ŠÍPEK, Matěj
Cílem této diplomové práce je zkoumání závislostí měsíční kriminality ve vybraných evropských státech ve vazbě na evropskou migrační krizi. K dosažení cíle byla potřeba rešerše literatury, která mi pomohla získat informace k pochopení problematiky. Jednalo se především o pojmy týkající se migrace. Zjistit, co je migrace jako krizová situace. Jaké má dopady a jak se dá řešit. Ke konci teoretické části se zabývám kriminalitou. Co znamená a jak s ní pracovat. V praktické části jsem použil k potvrzení či vyvrácení svých hypotéz matematickou statistiku. Konkrétně jsem využil formulaci statistického šetření, škálování, elementární statistické zpracování, neparametrické testování, lineárně regresní analýzu a lineárně korelační analýzu. Praktická část je rozdělena na měsíční a roční statistiku. V měsíční statistice zkoumám indexy kriminality ČR a SRN od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2016. Pro roční statistku počítám s ročními indexy kriminality ČR a SRN od 1987 do 2016. V praktické části mi vyšlo, že indexy měsíční kriminality v ČR a v SRN se nekorelují a mají odlišná teoretická rozdělení. Ale pro indexy roční kriminality mi vyšlo, že roční indexy kriminality v ČR a v SRN se velmi silně korelují a mají stejná teoretická rozdělení. V závěru práce poukazuji na řešení krizové situace. Konkrétně poukazuji na to, že nejdůležitější je prevence. Pomáhat na území vzniku problému a tím předejít krizové situaci. Pokud ale krizová situace nastane, umět ji řešit. Dále chci zdůraznit, že tato práce je apolitická. Proto bych nesouhlasil s tím, kdyby ji někdo použil k prosazování politických názorů.
Informovanost rodičů dětí nastupujících na základní školu o ochraně obyvatelstva
ŠÍPEK, Matěj
Téma bakalářské práce - informovanost rodičů dětí nastupujících na základní školu o ochraně obyvatelstva, jsem si vybral proto, že školní výuka ochrany obyvatelstva začíná od první třídy. Děti by měly dostat prvotní informace již od svých rodičů. V jejich zájmu je, aby se dětem nic nestalo, aby věděly, jak se chovat v případě mimořádné události. K tomu směřuje i stanovený cíl práce, kterým je posoudit informovanost rodičů dětí nastupujících do základní školy na území obce Týnec nad Sázavou, okres Benešov o problémech týkajících se ochrany obyvatelstva. V teoretické části se zabývám vznikem a vývojem ochrany obyvatelstva. Obor ochrana obyvatelstva je sice mladý, ale má poměrně bohatou historii. Například ještě většina lidí si může pamatovat ze školy brannou výchovu, která se přestala učit po revoluci v roce 1989. Dnes mají děti zařazeno 6 vyučovacích hodin o ochraně obyvatelstva na Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí z roku 2003. Pro lepší srozumitelnost vysvětluji několik základních pojmů, které používám. Především při přiblížení základních složek integrovaného systému, kam patří Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba a Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí, popisuji, jak jsou řízeny, jejich organizační strukturu a hlavní úkoly. Vysvětlím také, kdo patří do ostatních složek integrovaného záchranného systému a jak se stát ostatní složkou. Po přiblížení základních a ostatních složek IZS pokračuji se základními opatřeními pro ochranu obyvatelstva. Tato opatření slouží ke snížení počtu ohrožených životů obyvatelstva, chrání materiální i kulturní hodnoty a životní prostředí. Spadá do nich varování a vyrozumění, ukrytí, evakuace, nouzové přežití a individuální ochrana. Popisuji, co znamenají jednotlivá opatření a jak by se měli při nich lidé chovat. Posledním bodem v teoretické části je ochrana obyvatelstva na školách, kde je vidět, jak ochranu obyvatelstva hodně ovlivňuje politický vývoj. Abych zjistil, jaká je informovanost rodičů dětí nastupujících do základní školy o problémech týkajících se ochrany obyvatelstva, provedl jsem dotazníkové šetření ve městě Týnec nad Sázavou, okres Benešov. Požádal jsem o vyplnění dotazníků rodiče žáků všech čtyř prvních tříd a poslední třídy mateřské školy. Celkem jsem oslovil 109 respondentů. Ti měli týden na vyplnění a odevzdání. Dotazník začínám představením a vysvětlením, že výsledky budou určeny pro mou bakalářskou práci. Úvod končím poděkováním respondentům za vyplnění dotazníku. Dotazník obsahuje osmnáct otázek, kterými chci zjistit úroveň vzdělání rodičů v oblasti ochrany obyvatelstva. První tři trochu představí respondenta (pohlaví, věk a dosažené vzdělání), kdy předpokládám, že ročník 1978 a starší dosáhne lepších výsledků než mladší ročníky, protože má více zkušeností a měl delší dobu na seznámení se s ochranou obyvatelstva a prošel brannou výchovou. Dále předpokládám, že osoby s vyšším vzděláním budou mít lepší výsledky, neboť déle studují a získávají větší vědomostní rozhled. Zbývající otázky zkoumají znalosti z ochrany obyvatelstva. Jedna z nich je otevřená, další jsou uzavřené, kde si respondenti mohou vybrat z několika možností. Poslední otázka zjišťuje, zda rodiče berou své děti na akce, které vzdělávají o ochraně obyvatelstva. Pro vyhodnocení dotazníků jsem si stanovil 75% hladinu úspěšnosti. Výsledky jsem graficky zpracoval. Ukázalo se, že informovanost respondentů o ochraně obyvatelstva je celkem dobrá. Nejlépe si vedli u telefonních čísel na základní složky integrovaného záchranného systému a znalosti nebezpečí chlóru, kdy správně odpověděli všichni. U většiny ostatních otázek překročili stanovenou mez úspěšnosti, ale už ne na 100 %. Nejvíce dělalo problém respondentům určit, kolik máme signálů pro varování obyvatelstva, jak zní všeobecná výstraha a kam se ukrýt v případě úniku neznámé nebezpečné látky.

Viz též: podobná jména autorů
2 Šípek, Martin
1 Šípek, Michal
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.