|
|
Roles of antigen presenting cells in regulation of Th17 response against Candida albicans
Böhmová, Helena ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Kostovčíková, Klára (oponent)
Candida albicans je běžný patobiont, který osidluje mukózní povrchy napříč tělem svého hostitele. Ve zdravých jedincích se vyskytuje jako neškodná součást mikrofory. V imunokompromitovaných jedincích se však C. albicans stává patogenní a způsobuje rozsáhlé mukózní infekce, kdy v nejvážnějších případech uniká do krevního řečiště a způsobuje život ohrožující infekce tkání uvnitř svého hostitele. Ačkoliv součásti přirozené imunity, které zajišťují časnou imunitní odpověď proti C. albicans jsou poměrně dobře popsány, současné znalosti týkající se T buněčné odpovědi proti této kvasince jsou relativně omezené. Několik populací antigen-prezentujících buněk bylo doposud propojeno s nastavením protektivní Th17 odpovědi proti C. albicans - například přirozené lymfoidní buňky typu 3, konvenční dendritické buňky a CX3CR1+ mononukleární fagocyty. Buněčné a molekulární mechanismy, které indukují C. albicans-specifcké T buňky, však zůstávají nepopsané. Tato práce se zaměřuje na roli přímé prezentace antigenů na MHCII molekulách jednotlivými populacemi antigen-prezentujících buněk v indukci antigenně-specifckých T buněk rozeznávajících C. albicans. Tato problematika je zkoumána v kontextu mukózní kolonizace i krevní infekce touto kvasinkou. V první části práce jsou shrnuta dostupná data zabývající se...
|
|
|
In vitro modulace imunitních buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění
Kalkušová, Kateřina ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Tradiční léčba je založena na chirurgickém odstranění nádoru, radioterapii a chemoterapii. V poslední době přibývají nové možnosti terapie, mezi které patří i imunoterapie. Imunoterapie nádorů je nepochybně velmi perspektivní variantou léčby, která v posledních několika dekádách zažila mnohé úspěchy. Nicméně stále existuje řada pacientů, která na dnešní imunoterapeutické ocnění je adoptivní buněčná imunoterapie využívající připravené imunitní buňky účastnící se boje proti Většina výzkumu se soustředí na využití T buněk, ačkoliv se pozornost upíná i na jiné buněčné typy, mezi které patří i dendritické buňky. Právě na modulaci dendritických buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění se zaměřuje tato diplomová práce. Praktická část práce se věnuje hodnocení vlivu beta u na maturaci dendritických buněk monocytů. Klíčová slova: Adoptivní buněčná imunoterapie, dendritické buňky, beta nádorová onemocnění
|
|
|
Immunomodulation of dendritic cells by adenylate cyclase toxin from B. pertussis
Jáňová, Hana ; Adkins, Irena (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Bordetella pertusis je gram-negativní bakterie, která způsobuje onemocnění černý kašel. Mezi hlavní faktory virulence této bakterie se řadí adenylát cyklázový toxin (CyaA), který se uplatňuje v kolonizaci hostitele. Toxin se váže s vysokou afinitou na myeloidní fagocyty nesoucí na svém povrchu CD11b/CD18 integrin, proniká do jejich cytosolu a negativně ovlivňuje jejich schopnost fagocytosy, chemotaxe a oxidativního vzplanutí. Dále také CyaA ovlivňuje spektrum sekretovaných cytokinů u dendritických buněk (DC) stimulovaných LPS a moduluje jejich maturaci tím, že působí na expresi ko-stimulačních molekul. V této práci jsme se zabývali vlivem CyaA toxinu na schopnost myších DC z kostní dřeně presentovat ovalbuminové epitopy vnesené CyaA-AC- toxoidem a aktivovat CD4+ a CD8+ T-buňky. Dále jsme se snažili zjistit, zda DC ovlivněné působením CyaA snižují CD4+ T buněčnou odpověď v důsledku sníženého antigenního příjmu nebo jeho zpracování pro presentaci na MHC molekulách II. třídy. CyaA také snižuje CD8+ T-buněčné odpovědi, proto jsme se zaměřili na vliv toxinu na proteolytickou aktivitu proteasomu a na možné ovlivnění prezentace peptidů na MHC molekulách I. třídy. Zjistili jsme, že zvýšená hladina cAMP v DC snižuje presentaci ovalbuminových epitopů vnesených CyaA-AC- toxoidem na MHC molekulách I. a II....
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
|
|
Translational control in immune response.
Hlaváček, Adam ; Valášek, Leoš (vedoucí práce) ; Čáp, Michal (oponent)
Imunitní reakce často vyžaduje rychlé změny v expresi genů, které mění fyziologii daných buněk. Množství článků dokládajících rozhodující vliv translační kontroly v tomto aspektu biologie buňky roste. Cílem této práce je poukázat na některé buněčné a molekulární mechanismy, které spojují translační kontrolu a imunitní reakce v buňkách imunitního systému, ale také ostatních somatických buňkách a popřípadě mohou být zneužívány některými viry. Řada imunologicky významných kontrolních mechanismů vykazuje podobnost s mechanizmy účastnícími se odpovědi na stress. V minulých letech bylo doloženo, že T buňky, dendrocyty, přirození zabíječi (z angl. natural killer) a makrofágy využívajítranslační kontrolu jako součásti aktivace imunitních buněk následující po stimulaci. Kombinace obecných a genově-specifických mechanismů translační kontroly umožňuje rychlé změny v proteomu a fyziologii, které jsou charakteristické pro aktivaci imunitních buněk. Celkový účínek translační kontroly na imunitní odpověď je dale dokreslen tím, že se podílí na všech fázích aktivace imunitní buňky - vlastní aktivaci, přežití a smrti buňky. Také translační kontrola v ne-imunitních buňkách je významná s ohledem na imunitu, protože tyto buňky mají schopnost ovlivňovat celkovou imunitní odpověď. Například fibroblasty a endotelialní buňky mění v...
|
|
|
The role of structural motifs in the localisation of T-cell plasma membrane proteins
Glatzová, Daniela ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Rozbeský, Daniel (oponent)
Plasmatická membrána T buněk obsahuje různé druhy receptorů a dalších povrchových molekul nezbytných pro správnou imunitní odpověď. Mnoho studií ukázuje, že lokalizace proteinů v buňce není náhodná a jejich mislokalizace jak v rámci plasmatické mebrány, tak i v rámci nesprávného sortingu v rámci buňky, může vést ke špatné funkci proteinů a v důsledku tak i k nesprávné T buněčné odpovědi. V mém prvním Ph.D. projektu jsme se zaměřili na roli složení a délky transmembránové domény, jejích proximálních sekvencí a přítomnosti palmitoylace nebo extracelulární domény na lokalizaci transmembránových adaptorových molekul LAT, PAG a NTAL v T buňkách. Ukázali jsme, že v membránové lokalizaci PAGu a NTALu hraje roli jeho transmembránová doména a že je tato lokalizace nezávislá na palmitoylaci. Na základě našich pozorování tvrdíme, že je membránová lokalizace NTALu usnadněná asymetrií jeho transmembránové domény i přes to, že je její délka je suboptimální. Mezi zkoumanými adapterovými proteiny nás zaujal zejména LAT. Konkrétně kombinace závislosti jeho membánové lokalizace na přítomnosti palmitoylace s neobvyklým složením jeho transmembránové domény nás přivedla na myšlenku zpracovat toto téma v separátním projektu. Můj prvoautorský projekt se zabývá právě objasněním role vysoce konzervovaných prolinů a glycinu v...
|
|
|
Imunitní reakce vyvolané infekcí SARS-CoV-2
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Pandemie koronavirové nemoci 2019 (covid-19) vyvolaná nově objeveným koronavirem těžkého akutního respiračního syndromu 2 (SARS-CoV-2) způsobuje závažné zdravotní i ekonomické problémy po celém světě. Závažnost průběhu onemocnění covid-19 závisí především na imunitní odpovědi organismu na SARS-CoV-2. Tento virus využívá mnoho mechanismů, kterými dokáže uniknout hostitelskému imunitnímu systému. Mezi hlavní únikové mechanismy patří potlačení produkce interferonů v časné fázi infekce, vyčerpání přirozeně cytotoxických buněk a indukce cytokinové bouře. Po vrozené imunitní odpovědi se do boje s virem zapojí i mechanismy specifické imunity. Pacienti s vážným průběhem onemocnění mají značně redukované množství jak pomocných CD4+ T lymfocytů, tak cytotoxických CD8+ T lymfocytů. Oproti tomu hladina protilátek je u těchto pacientů zvýšená. Ačkoli se za rok od objevení viru SARS-CoV-2 podařilo nalézt mnoho poznatků o imunitních reakcích vyvolaných tímto virem, je zde stále mnoho neznámých. V krátké době byly vyvinuty vakcíny, které jsou úspěšné v prevenci covidu-19. Důležitou otázkou dalšího výzkumu však zůstává, jak dlouhodobá je imunitní paměť po vakcinaci či po prodělání covidu-19.
|
|
|
Effect of gluten-free diet on potentially regulatory immune mechanisms in human type 1 diabetes
Císařová, Radka ; Funda, David (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D, type 1 diabetes) je autoimunitní onemocnění, jehož incidence vzrůstá každý rok, a prevence nebo léčba této nemoci neexistuje. T1D je ovlivňován mnoha genetickými faktory, nicméně environmentální faktory představují hlavní důvod pro současný prudký, až téměř epidemický, celosvětový nárůst T1D, především pak ve vyspělých zemích. Mezi tyto faktory patří například enterovirové infekce, dysbióza mikrobiomu nebo bezlepková dieta (GFD, gluten-free diet). Bezlepková dieta má protektivní efekt u NOD myší, které jsou spontánním modelem T1D, a prospěšný vliv na kontrolu glykémie u lidí, pokud je dodržována po diagnóze T1D. Tato diplomová práce zkoumala změny regulačních a potenciálně regulačních buněk a jejich cytokinů v mononukleárních buňkách periferní krve (PBMC, peripheral blood mononuclear cells) u dětí s T1D, které se zúčastnily 12 měsíční intervenční studie ohledně GFD. Dále se práce zabývala zkoumáním, zda lze vliv GFD na regulační funkce imunitního systému přenést do bezmikrobního NOD myšího modelu pomocí jejich kolonizace mikrobiomem od T1D dětí. Zjistili jsme, že GFD zvýšila procenta Tr1 buněk a IL-10 produkujících CD4+ T-buněk v periferní krvi dětí s T1D. Dále se zdá, že prospěšný vliv GFD může být alespoň částečně přenesen do NOD myší pomocí mikrobiomu, protože myši, které...
|
|
|
In vitro test buněčné imunitní odpovědi pro diagnostiku Lymeské boreliózy
Prokopová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Melter, Oto (oponent)
Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění postihující kůži, klouby, srdce a centrální nervovou soustavu. Onemocnění způsobují spirochéty patřící do komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato. Tyto bakterie jsou přenášené klíšťaty rodu Ixodes. V roce 2016 bylo v České republice evidováno téměř 4000 nově nakažených osob. Současná sérologická diagnostika Lymeské boreliózy není dostatečně senzitivní ani specifická a nekoreluje s patologií onemocnění v časné ani v pozdní fázi. Pro správnou diagnostiku onemocnění je nezbytné detekovat patogena spolu s jeho genotypem. Z tohoto důvodu jsme se zaměřili na dva cíle. Metodou digital droplet PCR (ddPCR) jsme detekovali boreliovou DNA spolu s boreliovým genotypem. Byl stanoven detekční limit detekce boreliové DNA ve vzorcích gDNA izolovaných z klíšťat. Detekční limit se při počátečním množství 1 ng gDNA v reakci pohybuje v řádu 10-17 g specifické boreliální DNA. Boreliová koinfekce byla detekována v 5 z 12 testovaných vzorků. Nejvíce zastoupeným druhem byla B. garinii, jejíž přítomnost jsme detekovali v 5 vzorcích. Na základě publikovaných sekvencí genů pro virulentní faktory byly navrženy specifické primery do konzervovaných úseků genů pro PCR tak, abychom amplifikovali jejich variabilní segmenty. Genová variabilita bude následně monitorována pomocí...
|
|
|
Analysis of the resistence of B cell antigen receptor signaling to the inhibition of Src-family kinases
Borna, Šimon ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Signalizace přes antigenně specifické receptory BCR a TCR je zásadní pro vývoj a funkci B a T buněk. Ačkoli je o signálních drahách těchto receptorů již mnoho známo, řada pozorování stále ještě nebyla objasněna. V rámci své magisterské práce jsem se zaměřil na roli kináz z rodiny Src (SFK) během iniciace signalizace přes receptory TCR a BCR. Některé práce ukazují, že signalizace přes receptor BCR může být, narozdíl od signalizace TCR, spuštěna nezávisle na kinázách z rodiny Src nebo pouze s minimální aktivitou těchto kináz. My jsme použili genetický přístup ke studiu rozdílů mezi signálními aparáty BCR a TCR spolu s inhibicí SFK pomocí farmakologického přístupu. Pomocí těchto experimentálních postupů se nám podařilo ukázat, že rozdílná role SFK během iniciace signalizace přes BCR a TCR je pravděpodobně zapříčiněna rozdíly ve struktuře či ve složení receptorových komplexů BCR a TCR. Zároveň jsme zjistili, že úroveň aktivity SFK potřebné k iniciaci signalizace TCR je nižší, pokud je kináza ZAP-70 vyměněna za kinázu Syk. To je pravděpodobně způsobeno rozdílným mechanismem aktivace těchto kináz. Klíčová slova: kinázy z rodiny Src, receptor BCR, receptor TCR, PP2, B buňky, T buňky, signalizace BCR, signalizace TCR.
|
host ::
RSS.