Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Bioorthogonal labelling of surface receptors on living lymphocytes
Paldusová, Kateřina ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
Buněčný povrch vykazuje vysokou heterogenitu na chemické I geometrické úrovni. Abychom porozuměli funkci buněk, musíme věnovat pozornost morfologickým znakům vytvořeným na plazmatické membráně. Pro studium buněčného povrchu s molekulární specifitou existuje spousta zobrazovacích metod, počínaje konvenční wide-field mikroskopií, přes konfokální mikroskopii, konče super-rezoluční fluorescenční mikroskopií a elektronovou mikroskopií. Studie využívající super-rezoluční mikroskopii prováděné na fixovaných buňkách poskytují podrobná steady-state data o nanoskopické organizaci buněčného povrchu a distribuci molekul v rámci morfologických struktur. Protože jsou však buňky součástí živých organismů a neustále mění své vlastnosti v čase a prostoru, informace o dynamice buněčných struktur a pohyblivosti molekul zůstávají při použití tohoto přístupu skryty. Ke studiu dynamických změn na úrovni jedné molekuly jsou nutné metody kompatibilní s životaschopností buněk. V této studii se zaměřujeme na distribuci a dynamiku molekul CD2 a CD4 exprimovaných na povrchu nestimulovaných T buněk. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout novou metodu pro zobrazování živých buněk a sledování jednotlivých molekul membránově-vázaných protein ve 3D a s nanometrovou přesností. Pomocí takového nástroje lze zkoumat dynamiku...
Characterization of closed mitosis in the fission yeast Schizosaccharomyces pombe with perturbed lipid metabolism
Hohoš, Patrik ; Převorovský, Martin (vedoucí práce) ; Cebecauer, Marek (oponent)
[SK] Delenie eukaryotických buniek spočíva v procese mitózy. Ide o komplexný bunkový proces, ktorý je potrebné správne regulovať. Na rozdiel od cicavčieho otvoreného typu mitózy, kedy sa jadrový obal rozpadá, mitóza kvasinky Schizosaccharomyces pombe prebieha vo vnútri neporušeného jadrového obalu. Takýto typ mitózy sa nazýva uzavretá mitóza. Bunkové jadro však prechádza morfologickými zmenami. Vplyvom aktivity mitotického vretienka sa bunkové jadro počas delenia sa naťahuje a vytvára typickú činkovitú štruktúru. Zvyšovanie pnutia vplyvom mitotického vretienka má za následok rozdelenie dvoch dcérskych jadier. Takéto rozsiahle zmeny povrchu jadrového obalu vyžadujú dostatočný prísun membránových fosfolipidov. Bunky s narušeným metabolizmom lipidov nie sú schopné vytvoriť dostatočnú zásobu lipidov a mitotické delenie v týchto bunkách zvyčajne vedie ku katastrofickej mitotickej udalosti inak nazývanej CUT (Cell Untimely Torn) fenotyp. Nedávne štúdie zároveň popisujú genetické interakcie medzi deléciami cbf11 a faktormi zodpovednými za údržbu štruktúry chromatínu prítomného v oblastiach centromér. Bolo dokonca ukázané vymiznutie fenotypu CUT po delécii niektorých faktorov prispievajúcich k centromerickým epigenetickým modifikáciám H3K9 v bunkách s deléciou transkripčného faktoru Cbf11. Táto diplomová...
Příprava rekombinatních extracelulárních domén leukocytárních receptorů AICL a NKR-P1CBALB
Čonka, Martin ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Cebecauer, Marek (oponent)
v českém jazyce NK buňky jsou řazeny mezi populaci lymfocytů, která je schopna cytotoxicky usmrtit některé nádorové či viry infikované buňky. Předmětem této diplomové práce je myší NK buněčný receptor mNKR-P1CBALB a lidský leukocytární receptor hAICL. mNKR-P1CBALB je řazen mezi aktivační receptory a je schopen aktivovat cytotoxické funkce NK buněk vůči cílovým buňkám. Receptor hAICL je ligandem lidského aktivačního NK buněčného receptoru NKp80. Interakce mezi těmito proteiny též vede k aktivaci efektorových funkcí NK buněk. Cílem této práce bylo připravit rekombinantní extracelulární části receptorů mNKR-P1CBALB a hAICL, optimalizovat jejich in vitro renaturaci a charakterizovat tyto proteiny pomocí hmotnostní spektrometrie. Takto získané proteinové preparáty poslouží k dalšímu studiu struktury extracelulárních částí těchto leukocytárních receptorů.
The role of structural motifs in the localisation of T-cell plasma membrane proteins
Glatzová, Daniela ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Rozbeský, Daniel (oponent)
Plasmatická membrána T buněk obsahuje různé druhy receptorů a dalších povrchových molekul nezbytných pro správnou imunitní odpověď. Mnoho studií ukázuje, že lokalizace proteinů v buňce není náhodná a jejich mislokalizace jak v rámci plasmatické mebrány, tak i v rámci nesprávného sortingu v rámci buňky, může vést ke špatné funkci proteinů a v důsledku tak i k nesprávné T buněčné odpovědi. V mém prvním Ph.D. projektu jsme se zaměřili na roli složení a délky transmembránové domény, jejích proximálních sekvencí a přítomnosti palmitoylace nebo extracelulární domény na lokalizaci transmembránových adaptorových molekul LAT, PAG a NTAL v T buňkách. Ukázali jsme, že v membránové lokalizaci PAGu a NTALu hraje roli jeho transmembránová doména a že je tato lokalizace nezávislá na palmitoylaci. Na základě našich pozorování tvrdíme, že je membránová lokalizace NTALu usnadněná asymetrií jeho transmembránové domény i přes to, že je její délka je suboptimální. Mezi zkoumanými adapterovými proteiny nás zaujal zejména LAT. Konkrétně kombinace závislosti jeho membánové lokalizace na přítomnosti palmitoylace s neobvyklým složením jeho transmembránové domény nás přivedla na myšlenku zpracovat toto téma v separátním projektu. Můj prvoautorský projekt se zabývá právě objasněním role vysoce konzervovaných prolinů a glycinu v...
Vazebné proteiny myotubularinu 9
Holšteinová, Aneta ; Doubravská, Lenka (vedoucí práce) ; Cebecauer, Marek (oponent)
Myotubulariny (MTMR) jsou lipidické fosfatázy, které defosforylují fosfatidylinositol (3)-fosfát (PI(3)P)) a fosfatidylinositol (3,5)-bisfosfát (PI(3,5)P2) na pozici 3 inositolového kruhu, čímž regulují složení lipidické vrstvy membránových kompartmentů. První člen rodiny byl popsán v souvislosti se závažnou dědičnou myopatií. Od té doby do rodiny přibylo dalších třináct členů. Katalyticky neaktivní MTMR9 nesoucí konzervovanou mutaci ve fosfatázové doméně reguluje lokalizaci markeru časné sekretorické dráhy, RAB1A, strukturu cis-Golgi a sekreci. MTMR9 interaguje s katalyticky aktivními fosfatázami MTMR6 a MTMR8, které specificky lokalizuje a zvyšuje jejich fosfatázovou aktivitu. Cílem diplomové práce bylo zjistit, zdali je fenotyp pozorovaný u buněk se změněnou hladinou MTMR9 závislý na aktivitě katalyticky aktivních fosfatáz MTMR6 a MTMR8. Prokázali jsme vliv MTMR6 a MTMR8 na distribuci transfekované RAB1A mezi intermediálním kompartmentem (IC) a Golgiho aparátem. MTMR6 a MTMR8 se podílejí také na regulaci struktury cis-Golgi. Pomocí dvou odlišných přístupů se nám nepodařilo objasnit vliv MTMR6 a MTMR8 na sekreci. Změna hladiny katalyticky aktivních fosfatáz MTMR6 a MTMR8 vede k podobnému fenotypu, který byl popsán u buněk se sníženou nebo zvýšenou hladinou MTMR9, což nasvědčuje regulaci...
Compartmentalisation of surface receptor signalling in T cells
Paldusová, Kateřina ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Janušová, Šárka (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je nastínění tématu kompartmentalizace signalizace na povrchu T lymfocytů před a během aktivace T lymfocytu kontaktem s antigen-prezentující buňkou nebo s cílovou buňkou. Ke správnému pochopení kompartmentalizace signalizace je nutno nejprve porozumět morfologii buněčného povrchu. Je známo, že povrch T lymfocytu je zvětšen množstvím membránových protruzí nazývaných microvilli, ačkoliv o jejich vnitřní struktuře toho víme velmi málo. Pravděpodobně se v určitých aspektech liší od microvillů na povrchu antigen-prezentujících buněk a tak zvaných brush border microvillů na povrchu enterocytů. Tyto struktury jsou dále popsány a srovnány jak mezi sebou, tak s dalšími membránovými extenzemi nemicrovillárního typu. Pochopení 3D kompartmentalizace molekul účastnících se signalizace v T lymfocytu je stále v začátcích. Některé výsledky jsou dokonce protichůdné. Tato záležitost bude vyžadovat uplatnění mnoha pokročilých zobrazovacích metod k odhalení přesné organizace těchto molekul před a po kontaktu se stimulujícím povrchem. Klíčová slova Signalizace T lymfocytu, membránové receptory, morfologie buněčného povrchu, microvilli, mikroskopie
On the origin of receptor microclusters on T cells
Ptáček, Antonín ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
T buňky hrají důležitou roli jak v specifické, tak vrozené imunitě. Receptory T buněk rozeznávají antigeny presentované MHC glykoproteiny povrchu buněk. Navázání antigenu na receptor vyvolává aktivačních signály. Tyto signály vedou k seskupování T-buněčných receptorů do mikroclusterů a tvorbě imunologické synapse. Imunologická synapse hraje důležitou roli v signalizaci, kostimulaci, aktivaci T buněk a v degradaci receptorů. Tato práce je zaměřena na proces tvorby mikroclusterů T-buněčných receptorů, formování imunologické synapse a na to, jak vývoj ve fluorescenční mikroskopii změnil náš pohled na tvorbu těchto struktur.
Quantitative fluorescence microscopy techniques to study three-dimensional organisation of T-cell signalling molecules.
Chum, Tomáš ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Lánský, Zdeněk (oponent) ; Brameshuber, Mario (oponent)
11 SOUHRN Proteiny patří mezi základní stavební jednotky všech organismů. Proto je pochopení jejich funkce na molekulární úrovni jedním z klíčových cílů současného biologického, biochemického a biofyzikálního výzkumu. Je důležité charakterizovat aspekty ovlivňující lokalizaci bílkovin do vnitrobuněčných částí se specifickými funkcemi a jejich samotnou dynamickou strukturu, včetně multiproteinových komplexů. Jakékoliv narušení těchto proteinových vlastností může vést ke vzniku různých onemocnění. Většina proteomických studií je dnes prováděna pomocí biochemických přístupů, které nám umožňují studovat mnohobuněčný organismus nebo tkáň najednou. Nevýhodou těchto metod je složitá příprava vzorku a potřeba velkého počtu buněk. Tato kombinace vede ke ztrátě informací z jednotlivých buněk na molekulární úrovni. Oproti tomu mikroskopické techniky mohou poskytnout poměrně podrobné informace o sledovaných bílkovinách, navíc z jednotlivých buněk. Pro studium lokalizace proteinů v různých částech lidských lymfocytů jsme vybrali trans-membránové adaptorové proteiny (TRAPy). Kombinací metod DNA manipulace a fluorescenční mikroskopie jsme sledovali i jejich nanoskopickou organizaci na plazmatické membráně. Jako zástupci byly vybrány tyto proteiny: "linker of activation of T lymphocytes" (LAT), "phosphoprotein associated...
Regulation of LAT trafficking to the plasma membrane
Rakhimbekova, Anastasia ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Linker pro aktivaci T buněk je palmitoylovaný transmembránový adaptorový protein, který je exprimován ve většině imunitních buněk, ale ne v nematurovaných a maturovaných B buňkách. Tento protein hraje důležitou roli v aktivaci a maturaci T buněk. LAT je syntetizován v endoplazmatickém retikulu. Cílení linkeru pro aktivaci T buněk do plazmatické membrány je kontrolováno různými determinanty - vlastnostmi transmembránové domény a strukturními motivy v intracelulární části proteinu. Některé z těchto determinantů jsou důležité pro posttranslační modifikaci, export z Golgiho aparátu a je možné cílení do membránových mikrodomén, zatímco jiné interagují s COPII mašinérií a zprostředkují proteinový export z endoplazmatického retikula nebo cílení do endozomů. Klíčová slova: LAT, funkční motivy proteinu, rozřazování proteinů v buněčných membránách, plazmatická membrána, Golgiho aparát
Impact of membrane properties on clustering of transmembrane peptides
Sabó, Ján ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Vít, Ondřej (oponent)
Odpověď na chybně sbalené proteiny (dále jen UPR, z angl. "unfolded protein response") je komplexní buněčný mechanizmus vyvolaný v reakci na stres endoplasmatického retikula (dále jen ER), který může být způsoben různými faktory. Proteinové přenašeče signálu UPR, které jsou zakotveny do membrány ER pomocí jednoho α-helixu, mohou rozpoznat také stres ER indukovaný lipidy. Studie těchto přenašečů signálu UPR, zejména PERK a IRE1, poukazují na schopnost přenašečů rozlišovat změny ve vlastnostech membrány ER tvorbou agregátů a tím se aktivovat. Schopnost proteinu IRE1 rozeznat změnu v membránových vlastnostech včetně jeho následné aktivace byla zachována i v mutantu, kde nativní transmembránová doména byla zaměněna za polyLeu α-helix. Mechanizmus aktivace proteinu IRE1 během lipidy indukované UPR ale nebyl objasněn. Ke studiu chování proteinů v membránách jsme použili modelové lipidové membrány ve formě vezikul (liposomy), ve kterých lze jednoduše měnit membránové vlastnosti změnou lipidového složení. Jako zjednodušený model přenašeče signálu UPR v ER byl použit syntetický transmembránový peptid s polyLeu jádrem. Pro kvalitativní a semi- kvantitativní analýzu liposomů byla použita metoda dynamického rozptylu světla (DLS, z angl. "dynamic light scattering"). Tvorba agregátů syntetických peptidů v...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.