|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
|
Effects of gluten-free diet on immune parameters in Parkinson's disease
Jandová, Mônica ; Funda, David (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Tato studie zkoumá možné, i malé, vlivy bezlepkové diety v porovnání se standardní dietou na rozvoj Parkinsonovi nemoci s využitím 1-methyl-4-phenyl-1,2,3,6-tetrahydropyridinem (MPTP) indukovaném myším modelu Parkinsonovi nemoci, a samců kmene C57Bl6. Tento výzkum zahrnuje zavedení jak akutního tak chronického myšího MPTP modelu, a řadu navazujících flow cytometrických analýz zaměřených na regulační T buňky, cytokiny - interleukin 10 (IL-10) a interferon gama (IFN-), gamma/delta T buňky, a NK buňky ve slizničních a sytémových lyfatických orgánech. Pro posouzení vlivu na chování jse použili test otevřeného pole, který nám umožnil posoudit lokomotorickou aktivitu a explorativní chování myší v závislosti na podávané dietě. Dále jsem použili také imunofluorescenční barveni pro validaci efektu MPTP, které nám poskytlo vizuální potvrzeni neuroanatomických změn indukovaných neurotoxinem. První výsledky naznačují malé ale slibné známky pozitivních efektů bezlepkové diety. Nicméně tyto změny lze pouze opatrně interpretovat, protože je potřeba opakovaných a podrobnějších experimentů k posouzení zazanmenaných efektů. Spojení behaviorálních testů, imunohistologie a imunologických analýz představuje vícečetný metodicky přístup k této problematice, který nám může poodhalit komplexní interakce diety, střeva,...
|
|
|
Vliv časného postnatálního podávání probiotické bakterie Escherichia coli O83:K24:H31 na proporční a funkční vlastnosti vybraných buněčných populací
Věcek, Jan ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Hygienická hypotéza naznačuje, že expozice mikroorganismům v časném období po porodu je zásadní pro správný vývoj imunitního systému a může předejít vzniku alergií a autoimunitních onemocnění. Probiotika, živé mikroorganismy s pozitivním efektem na lidské zdraví, můžou být bezpečným způsobem jak podpořit správný vývoj imunitního systému. Bylo prokázáno, že časné postnatální podání probiotického kmene Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83) snižuje incidenci alergií v pozdějším věku. S cílem identifikovat imunomodulační vlastnosti EcO83 jsme provedli bioinformatickou analýzu jejího genomu a porovnali jsme ho s genomy dvou dalších kmenů, E. coli Nissle a E. coli K12. Identifikovali jsme unikátní geny v genomu EcO83, které se podílejí na metabolismu propionátu a galaktózy. Stejně tak jsme našli geny zvyšující schopnost EcO83 přežít v gastrointestinálním traktu. Dále jsme EcO83 transformovali geny pro luciferázu. Pomocí detekce bioluminescence jsme zjistili, že EcO83 dokáže efektivně kolonizovat gastrointestinální trakt novorozené myši, ale nikoli dospělého jedince. Další analýza myší kolonizovaných EcO83 ukázala, že podání EcO83 zvyšuje expresi genů podílejících se na formaci těsných spojů v ileu. Podání EcO83 zvyšuje taktéž přítomnost kostimulačních molekul na povrchu dendritických buněk v...
|
|
|
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah
Dráberová, Helena ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Funda, David (oponent)
Identifikace nových regulátorů prozánětlivých signálních drah Helena Dráberová V imunitním systému byla popsána funkce proteinu 4.1R, který reguluje migraci a adhezi buněk, ale také aktivaci T lymfocytů. Polymorfismus v genu pro ORMDL-3 představuje rizikový faktor pro vznik astmatu u dětí a souvisí se zvýšenou expresí ORMDL-3. Tato dizertační práce popisuje funkci proteinů 4.1R a ORMDL-3 v aktivaci žírných buněk po stimulaci FcεRI receptoru. IL-17 je prozánětlivý cytokin, který hraje roli v obraně organismu před kvasinkovými a houbovými infekcemi. IL-17 však přispívá k patologii autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, psoriáza a roztroušená skleróza. IL-17 signalizace je velmi přísně regulovaná, ale přesný mechanismus regulace doposud nebyl popsán. Tato dizertační práce se soustředí na charakterizaci IL-17R komplexu pomocí hmotnostní spektrometrie a analýzu funkce jeho známých i nových komponent v buňkách deficientních v jednotlivých proteinech metodou CRISPR-Cas9. Poslední část se zabývá objevem zcela nové podjednotky IL-17RC proteinem CMTM4, jehož role v IL-17 signalizaci nebyla dosud prozkoumána. CMTM4 stabilizuje IL-17RC a je nezbytný pro IL-17RC povrchovou expresi. In vitro data jsou podpořeny daty z autoimunitního myšího modelu psoriázy. Výsledky naznačují nový potenciální terapeutický...
|
|
|
Effect of bacterial monoassociations (Akkermansia muciniphila) on development of type 1 diabetes and immune parameters in ex-germ-free NOD mice
Němec, Dušan ; Funda, David (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Diabetes 1. typu (T1DM) je autoimunitní onemocnění postihující asi 0,4 % běžné populace a jeho prevalence stále stoupá. T1DM je multifaktoriální onemocnění a vyvíjí se pod vlivem různých faktorů prostředí a genetického pozadí. Střevní mikrobiota je v poslední době jedním z nejdůležitějších environmentálních rysů autoimunity, včetně T1DM. Zdravá střevní mikrobiota se vyznačuje zejména svou variabilitou. V poslední době vzniká snaha určit kriticky důležité bakterie, které mohou buď řídit nebo potlačovat vývoj T1DM a jiných autoimunit. Akkermansia muciniphila patří mezi zmiňované potenciálně protektivní bakterie. Tato diplomová práce se zabývala změnami imunitních parametrů, jako jsou regulační T buňky, NK buňky, γδ T buňky a exprese IFNγ, IL-10 a IL-17, a jejich korelaci s nástupem T1DM u A. muciniphila-monoasociované ex-germ-free NOD myši ve srovnání s kontrolami germ-free (GF) a specific-pathogen-free (SPF) myšmi. Druhá část práce, tedy adoptivní přenos buněk do NOD-SCID modelu demonstrovala, zda se odlišují diabetogenní vlastnosti splenocytů odvozených od NOD myší asociovaných s A. muciniphila oproti GF a SPF kontrole. Menší rozdíly byly nalezeny v imunitních parametrech mezi různými buněčnými populacemi, s nejvýraznější zvýšenou expresí IL-10 u myší monoasociovaných s A. muciniphila ve srovnání s...
|
|
|
Imunopatologie diabetu mellitu 1.typu - autoreaktivní versus regulační mechanismy
Vrabelová, Zuzana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Funda, David (oponent)
V textu své disertační práce předkládám souhrn publikovaných prací doplněný širším výkladem týkajícím se problematiky imunopatologie diabetu I.typu. Tématem jsem se zabývala v rámci svého postgraduálního studia v oboru "Imunologie" na 2.lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2.LF UK) od roku 2003. Experimentální základ této práce byl získán v průběhu let 2003-2006 v Laboratoři autoimunitních onemocnění na Pediatrické klinice FN Motol a 2.LF UK v Praze a v Laboratoři experimentální hematologie a buněčné imunoterapie ve PN Brno a Centru buněčné imunoterapie Masarykovy univerzity (MU) v Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Povrchová exprese inhibiční molekuly Tim-3 u antigenně specifických CD8+ T buněk expandovaných in vitro pomocí dendritických buněk za účelem nádorové buněčné imunoterapie
Svobodová, Hana ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Nádorové onemocnění je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí a počet pacientů s tímto onemocněním se každoročně zvyšuje. Současné možnosti terapie stojí na čtyřech základních pilířích; chirurgie, chemoterapie, radioterapie a imunoterapie. Imunoterapie je v posledních letech nejrychleji se rozvíjející léčebnou modalitou, která u některých pacientů vykazuje nebývalé účinky. Většina pacientů však na tuto terapii stále nereaguje. Zkoumány jsou proto mechanismy, díky nimž je imunoterapie neúčinná. Buněčná imunoterapie nádorových onemocnění je léčebnou metodou, která k terapeutickým účelům využívá živé ex vivo připravené imunitní buňky cílící na nádor. Jedním z mechanismů, který může snižovat její účinnost, je exprese inhibičních molekul na povrchu připravených imunitních buněk. Tim-3 je inhibiční molekula, která přitahuje zájem výzkumu několik posledních let, jelikož exprese Tim-3 na nádorových buňkách a imunitních buňkách infiltrujících nádor je často spojena s horší prognózou a agresivnějšími formami nádorového onemocnění. Úlohu Tim-3 u in vitro nebo ex vivo připravovaných imunitních buněk je však stále obtížné predikovat. V této práci byl vyvinut in vitro studijní model, který využívá in vitro připravené antigen specifické CD8+ T buňky s vysokou expresí Tim-3. Bylo zjištěno, že exprese...
|
|
|
The role of gut microbiome in the development of type 2 diabetes
Movsesian, Lilit ; Cahová, Monika (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent)
Během posledních desetiletí bylo získáno mnoho dat dokazujících vliv střevní mikrobioty a metabolomu na rozvoj diabetu 2. typu a dalších metabolických poruch, jako je obezita. Tato bakalářská práce poskytuje přehled známých informací o tomto vztahu a klade si za cíl zdůraznit význam dalšího výzkumu pro objevení potenciální léčby. Zvažují se bakteriální taxony a metabolity nejvíce spojené s výskytem diabetu, stejně jako ty, které jsou spojeny se zlepšenou tolerancí glukózy a inzulínu. Práce také porovnává podobnosti, rozdíly a rozpory diskutovaných studií. Klíčová slova: diabetes 2. typu, obezita, mikrobiom, metabolom
|
|
|
T buněčná imunoterapie nádorových onemocnění
Táborská, Pavla ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Funda, David (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
T buněčná imunoterapie nádorových onemocnění Abstrakt Nádorová onemocnění se celosvětově řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí. Pacienti v pozdních stádiích onemocnění v době diagnózy mají omezené možnosti úspěšné léčby. Klasické léčebné metody, jako je chirurgie, chemoterapie a radiační léčba mají pro pacienty v pozdních stádiích onemocnění omezený potenciál. Pasivní nádorová imunoterapie, zejména adoptivní buněčný transfer, se jeví jako nadějná léčebná modalita pro pacienty v pokročilých a refrakterních stádiích onemocnění. Předkládaná práce je zaměřena na vývoj T buněčné nádorové terapie karcinomu prostaty. Práce se zabývá 3 částmi přípravy T buněk pro imunoterapii: nabohacení, expanze a modulace. První část zkoumá nové způsoby nabohacení pacientských lymfocytů o T buňky reaktivní na prostatické nádorově asociované antigeny. Druhá část ukazuje expanzi nabohacených antigen reaktivních T buněk. Poslední část prověřuje nové přístupy cytokinové a farmakologické modulace fenotypu expandovaných antigen reaktivních T buněk. Práce je shrnuta do 3 prvoautorských publikací, z nichž každá se zabývá jednotlivými částmi přípravy T buněk pro imunoterapii. Klíčová slova CD8+ T buňky, cytokinová deprivace, ex vivo expanze, GSK-3β-mTORC1/2 signální dráha, karcinom prostaty, nádorově asociované antigeny, personalizovaná T...
|
|
|
Roles of environmental factors and microbiome in type 1 diabetes
Novotná, Kateřina ; Funda, David (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Diabetes Mellitus 1 typu (T1DM) je insulin-dependentní autoimunní onemocnění, jehož iniciace je charakteristická autodestrukcí vlastních β-buněk, které jsou součástí ostrůvků pankreatu. T1DM je ovlivňována genetickou predispozicí, ale protože se v poslední dekádě ukazuje nárůst incidence tohoto onemocnění například v severských zemích Evropy, je zřejmé, že genetika nebude jedinou proměnnou a je třeba zohlednit nezanedbatelné vlivy vnějšího prostředí. Tato bakalářská práce pojednává o mechanismech vlivu vnějšího prostředí a zaměřuje se na několik oblastí poznání. Představuje často používaný spontánní zvířecí model T1DM, patogenetické mechanismy a T-buňky v souvislosti s T1DM, jakož i regulační imunitní buňky a jejich mechanismy, s ohledem na hygienu a další hypotézy. Dále se zabývá rolí střevní mikroflóry, dietními faktory, imunitou sliznic, mechanismy a interakcemi v T1DM a rozšiřuje se na další, méně prozkoumané, ale důležité proměnné prostředí, jako je cirkadiánní rytmus ve spojení s cirkadiánní genovou expresí v závislosti na rytmizaci světla/tmy a načasování příjmu potravy po celý den, psychologický/oxidační stres a účinky nedostatku vitaminu D nebo toxinů přítomných ve vodě a životním prostředí. Cílem bakalářské práce je tedy představit faktory prostředí, hygienické hypotézy, myší model NOD a...
|
host ::
RSS.