|
|
Interakce mezi dietou, mikroby a imunitním systémem střeva a jeho konsekvence pro zánět a nádor
Kejzlarová, Leona ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Smrž, Daniel (oponent)
Řada fyziologických i patologických procesů, včetně přechodu z chronického zánětu v nádor, je ovlivněna komenzálními mikroby. Jejich zastoupení a schopnost produkce aktivních metabolitů ve střevě však závisí na faktorech prostředí, zejména na potravě. Mikroby tento proces mohou ovlivňovat dvojím způsobem, produkcí genotoxických látek, které přímo poškozují epitel a stimulací zánětu. Cílem diplomové práce bylo studium interakce mezi střevní mikrobiotou, stravou a imunitním systémem s následným vlivem na rozvoj kolorektálního karcinomu (CRC) v experimentálním myším modelu. Zvířata byla v průběhu experimentů krmena syntetickými dietami, které obsahovaly normální (17%; KD) anebo zvýšené množství živočišného proteinu (51%; HPD). Dva týdny po nasazení diet byl u zvířat indukován střevní nádor podáním azoxymetanu (AOM) a vyvoláním akutního zánětu pomocí 2% dextran sulfátu sodného v pitné vodě. Při ukončení experimentů bylo zhodnoceno množství nádorů v tlustém střevě a stav imunitní odpovědi ve střevě, mezenteriálních uzlinách a slezině pokusných zvířat. Pro studium vlivu makrofágů byl obdobný experiment provedený u myší, kterým byly v posledních 3 týdnech experimentu depletovány makrofágy pomocí klodronátových liposomů. Studium vlivu cytotoxických T lymfocytů bylo studováno na imunodeficitních myších...
|
|
|
The immune response of mice against avian schistosomes: from local to systemic perspective
Majer, Martin ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent) ; Sombetzki, Martina (oponent)
Migrace helmintů hostiteli často postihuje řadu orgánů, avšak stanovení imunitní odpovědi je většinou zaměřeno pouze na konkrétní místa v daném čase infekce bez širšího kontextu. Tato práce prohlubuje poznání o orgánově specifické a systémové imunitní odpovědi se zaměřením dva modelové druhy ptačích schistosom rodu Trichobilharzia v myších. T. regenti vstupuje do míchy několik dní po penetraci kůže. Kožní reakce je způsobena vstupem leukocytů, jenž souvisí s usmrcením většiny parazitů. Jak jsme prokázali, projevuje se také ve spádových lymfatických uzlinách, kde zvyšuje zastoupení Th2 lymfocytů. Nicméně na systémové úrovni docházelo ke snížení množství T lymfocytů a převažoval regulační fenotyp. Eozinofilie vyvolaná kožní fází infekce se však projevovala i v centrální nervové soustavě (CNS). Schistosomula migrující míchou vyvolala zánět a expresi eotaxinů, jež způsobily příliv eozinofilů i do CNS. Antigen prezentující buňky jsou další možností, jak CNS komunikuje s periferní imunitní odpovědí. Pro detekci hlavního histokompatibilního komplexu II (MHC II, z anglického major histocompatibility complex) jsme zavedli pokročilou 3D mikroskopickou techniku, light-sheet fluorescenční mikroskopii. Ta nám umožnila změřit množství buněk exprimující MHC II a zejména pozorovat jejich lokalizaci. MHC II+ buňky...
|
|
|
In vitro modulace imunitních buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění
Kalkušová, Kateřina ; Smrž, Daniel (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent)
Nádorová onemocnění jsou jednou z hlavních příčin úmrtí ve vyspělých zemích. Tradiční léčba je založena na chirurgickém odstranění nádoru, radioterapii a chemoterapii. V poslední době přibývají nové možnosti terapie, mezi které patří i imunoterapie. Imunoterapie nádorů je nepochybně velmi perspektivní variantou léčby, která v posledních několika dekádách zažila mnohé úspěchy. Nicméně stále existuje řada pacientů, která na dnešní imunoterapeutické ocnění je adoptivní buněčná imunoterapie využívající připravené imunitní buňky účastnící se boje proti Většina výzkumu se soustředí na využití T buněk, ačkoliv se pozornost upíná i na jiné buněčné typy, mezi které patří i dendritické buňky. Právě na modulaci dendritických buněk pro adoptivní buněčnou imunoterapii nádorových onemocnění se zaměřuje tato diplomová práce. Praktická část práce se věnuje hodnocení vlivu beta u na maturaci dendritických buněk monocytů. Klíčová slova: Adoptivní buněčná imunoterapie, dendritické buňky, beta nádorová onemocnění
|
|
|
Gut barrier in the pathogenesis and diagnostics of necrotizing enterocolitis and inflammatory bowel disease
Coufal, Štěpán ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Nevoral, Jiří (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dysbióza střevní mikrobioty, alterace ochrany střevní sliznice, nepatřičná imunitní odpověď a poškození střevní bariéry jsou typické znaky patogeneze nekrotizující enterokolitidy (NEC) a nespecifických střevních zánětů (IBD). I přes intensivní výzkum, zůstává příčina vzniku těchto chorob nejasná a jejich diagnostika a predikce průběhu jsou stále problematické. Proto jsme analyzovali význam biomarkerů asociovaných se zánětlivou odpovědí ve střevě s ohledem na různé aspekty dysfunkce střevní bariéry v patogenezi obou nemocí s cílem zlepšit diagnostiku, predikovat průběh nemoci. Pomocí metody ELISA jsme zjistili, že kojenci, u kterých došlo později k rozvoji NEC, mají významně vyšší hladinu proteinu vázajícího mastné kyseliny ve střevě (I-FABP), než kojenci, u kterých došlo později k rozvoji sepse, a to již v prvních hodinách od doby podezření na NEC. Stanovení I-FABP v moči mělo vysokou sensitivitu (81%) a specificitu (100%) a jeho doplnění k současně používanému zlatému standardu pro diagnostiku NEC umožnilo zvýšení sensitivity a negativní prediktivní hodnoty. Zjistili jsme, že sérový amyloid A (SAA) byl nejsilnějším faktorem pro predikci nejzávažnějšího stádia NEC. Kombinace střevní a jaterní formy FABP s SAA predikovala délku hospitalizace u pacientů s NEC a nízká hladina SAA predikovala rychlejší...
|
|
| |
|
|
Microbiota as a modulator of carcinogenesis
Benešová, Iva ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Mnoho studií prokázalo schopnost střevní mikrobioty ovlivňovat protinádorovou imunitní odpověď, buď přímou interakcí s imunitními buňkami, nebo skrz bakteriální metabolity. Některé bakterie dokonce mohou migrovat do nádorů a zde ovlivňovat imunitní odpověd. Podání imunitních checkpoint inhibitorů (ICI) může zlepšit protinádorovou imunitní odpověď. Některé účinky mikrobioty jsou dosaženy pouze v přítomnosti ICI. Na druhou stranu, mikrobiota může indukovat růst nádorů a negativně ovlivnit účinky ICI. Pro studium vlivu střevní mikrobioty na ICI terapii jsme narušili střevní homeostázi podáním antibiotik (ATB). To vedlo ke sníženému růstu nádorů a zvýšené prozánětlivé imunitní odpovědi nejen ve střevech ale i v nádorech, kde především IFN-γ indukoval účinnou imunitní odpověď. Tato efektivní protinádorová imunitní odpověď byla přenesena kolonizací bezmikrobních myší mikrobiotou od myší s podanými ATB, pokud byla současně podána αPD-1 monoklonální protilátka. Kolonizované myši měly zvýšené množství segmentovaných filamentózních bakterií (SFB), což vedlo ke zvýšeným hladinám IL-17 a Th17 a ve výsledku ke sníženému růstu nádorů. Souhrnně tato diplomová práce ukazuje schopnosti střevní mikrobioty ovlivňovat protinádorovou imunitní odpověď a dokonce i odpovídavost na léčbu ICI. Klíčová slova: střevní...
|
|
|
Modulation of the Mucosal and Systemic Immunity by Microbiota in Experimental Autoimmune Uveitis
Šlemín, Johan ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Využití probiotik pro léčbu zánětlivých onemocnění je slibnou strategií a předmětem výzkumu. Probiotika mohou přechodně ovlivnit složení střevní mikrobioty a s tím i komunikaci, kterou mikrobiota ovlivňuje imunitní systém svého hostitele. Podávání probiotik se prokázalo jako účinné na řadě zvířecích modelů zánětlivých onemocnění. Vliv probiotické léčby na uveitidu - zrak ohrožující onemocnění - však dosud nebyl podroben výzkumu. V naší studii byly pro léčbu experimentální autoimunitní uveitidy (EAU) testována dvě komerčně prodávaná probiotika - Escherichia coli Nissle 1917 (EcN) a Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO). Závažnost očního zánětu byla stanovena oftalmoskopií a histologicky, zastoupení populací leukocytů a intracelulární exprese cytokinů byly testovány průtokovou cytometrií a střevní imunitní prostředí bylo prověřeno kultivací tkáně a metodou ELISA. Zjistili jsme, že profylaktické a časné orální podávání EcN snižuje závažnost uveitidy, zatímco EcO byla ve snížení zánětu neúspěšná. Léčba EcN byla, mimo jiné, provázena snížením produkce prozánětlivých cytokinů v Peyerových plátech, poklesem zastoupení populace prozánětlivých makrofágů a snížením Th1 a Th17 reaktivity CD4+ T lymfocytů z lymfatických uzlin na specifický stimul imunizovaného IRBP antigenu. Pro hlubší poznání imunitního pozadí...
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
|
|
Gut barrier in the pathogenesis and diagnostics of necrotizing enterocolitis and inflammatory bowel disease
Coufal, Štěpán ; Kverka, Miloslav (vedoucí práce) ; Nevoral, Jiří (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Dysbióza střevní mikrobioty, alterace ochrany střevní sliznice, nepatřičná imunitní odpověď a poškození střevní bariéry jsou typické znaky patogeneze nekrotizující enterokolitidy (NEC) a nespecifických střevních zánětů (IBD). I přes intensivní výzkum, zůstává příčina vzniku těchto chorob nejasná a jejich diagnostika a predikce průběhu jsou stále problematické. Proto jsme analyzovali význam biomarkerů asociovaných se zánětlivou odpovědí ve střevě s ohledem na různé aspekty dysfunkce střevní bariéry v patogenezi obou nemocí s cílem zlepšit diagnostiku, predikovat průběh nemoci. Pomocí metody ELISA jsme zjistili, že kojenci, u kterých došlo později k rozvoji NEC, mají významně vyšší hladinu proteinu vázajícího mastné kyseliny ve střevě (I-FABP), než kojenci, u kterých došlo později k rozvoji sepse, a to již v prvních hodinách od doby podezření na NEC. Stanovení I-FABP v moči mělo vysokou sensitivitu (81%) a specificitu (100%) a jeho doplnění k současně používanému zlatému standardu pro diagnostiku NEC umožnilo zvýšení sensitivity a negativní prediktivní hodnoty. Zjistili jsme, že sérový amyloid A (SAA) byl nejsilnějším faktorem pro predikci nejzávažnějšího stádia NEC. Kombinace střevní a jaterní formy FABP s SAA predikovala délku hospitalizace u pacientů s NEC a nízká hladina SAA predikovala rychlejší...
|
|
|
Role of enterovirus and adenovirus infection in the pathogenesis of celiac disease
Chudá, Kateřina ; Cinek, Ondřej (vedoucí práce) ; Kverka, Miloslav (oponent)
Celiakie, chronické imunitně zprostředkované onemocnění tenkého střeva, postihuje část pacientů s genetickými predispozicemi konzumujících lepek. Pro iniciaci nemoci jsou klíčové faktory prostředí. Mohou jimi být například změny ve stravování nebo infekce. Identifikace konkrétních spouštěčů onemocnění by mohla hrát roli v prevenci nemoci. Naše práce se zaměřila na střevní virové infekce běžné v dětství. Vyšetřovali jsme adenoviry a enteroviry ve vzorcích stolice dětí nesoucích pro celiakii vysoce rizikový HLA genotyp. Cílem bylo zjistit, zda jsou tyto infekce asociovány s rozvojem časných markerů celiakie a identifikovat konkrétní genotypy virů. Pro rozlišení vícenásobných infekcí byla použita metoda masivně paralelního sekvenování. Během let 2001-2007 bylo testováno v rámci norské studie MIDIA téměř 50 000 novorozenců na přítomnost genotypu HLA DR3-DQ2/DR4-DQ8, který významně zvyšuje riziko rozvoje celiakie. Nositeli tohoto genotypu bylo 912 dětí. Každý měsíc do věku tří let byly těmto dětem odebírány vzorky stolice a ukládány v biobance. Krev byla odebírána do jednoho roku věku dítěte každé tři měsíce a poté jednou ročně v kombinaci se sběrem informací o prospívání dětí prostřednictvím dotazníků. Během let 2014-2016 byly děti přizvány k účasti ve studii celiakie. Celkem 220 podstoupilo screening...
|
host ::
RSS.