|
|
Vliv inhibice aspartyl β-hydroxylázy na imunitní reakce
Krausová, Kateřina ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent)
Aspartyl β-hydroxyláza (ASPH) je enzym, který přispívá k progresi nádorů zvýšením proliferace, migrace a invazivity nádorových buněk. Jeho exprese je v normálních buňkách většinou zanedbatelná, zatímco v nádorových buňkách bývá zvýšená. Byl prokázán i inhibiční efekt ASPH na imunitní buňky, konkrétně na přirozené zabíječe. Enzym ASPH by tak mohl být novým cílem pro imunoterapii nádorů. Cílem této práce bylo ukázat vliv inhibice ASPH na imunitní odpověď. Nejprve bylo zjištěno, že inhibice ASPH přispívá k protinádorovému účinku DNA vakcinace. Ukázalo se, že zmenšení nádorů vyvolané inhibicí ASPH v kombinaci s DNA vakcinací je způsobené především CD8+ T lymfocyty. Následně byla testem ELISPOT potvrzena specifická aktivace T lymfocytů. Při nespecifické aktivaci T lymfocytů ale inhibice ASPH neměla na přímou aktivaci CD8+ T lymfocytů vliv. Nakonec byl zkoumán možný účinek plazmacytoidních dendritických buněk (pDC) na aktivaci CD8+ T lymfocytů. Bylo ale zjištěno, že inhibice ASPH neovlivňuje u pDC produkci interferonu α. Výsledky tedy prokazují, že inhibice ASPH přispívá k aktivaci adaptivní imunity indukované DNA vakcinací, ale mechanismus této aktivace zůstává neznámý.
|
|
|
Vývoj nových postupů léčby B buněčných malignit pomocí imunoterapie založené na geneticky modifikovaných T lymfocytech
Novotná, Natálie ; Otáhal, Pavel (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
CAR T buněčná terapie představuje slibnou metodu v léčbě hematologických malignit. Genová imunoterapie využívá speciálně upravené T buňky, které na svém povrchu exprimují chimerní antigenní receptor (CAR). Modifikované T lymfocyty jsou schopny na základě specifických povrchových markerů rozpoznat a zničit cílové buňky. Ačkoli se CAR T buněčná terapie využívá v klinické praxi, existuje řada omezení, která snižují její účinnost. Cílem diplomové práce je prozkoumání nových možností zefektivnění celé terapie prostřednictvím endogenní sekrece interleukinů (IL 21) pod kontrolou inducibilních promotorů, a tím posílit perzistenci a expanzi CAR T buněk tímto účelem byly zkonstruovány inducibilní expresní systémy obsahující gen pro CAR19 receptor specificky rozpoznávající molekulu CD19 a gen pro interleukin umístěný pod inducibilními promotory NFAT nebo NR4A. Sestavené vektory byly elektroporovány do PBMC buněk s využitím PiggyBac transpozonového systému pro dosažení stabilní exprese buněčnou linií RAMOS byla získána data měřením na průtokovém cytometru a metodou ELISA. Na základě výsledků je patrné, že stimulované CAR T buňky jsou schopny generovat vyšší koncentrace interleukinů, kde klíčovým faktorem pro jejich produkci je mimo jiné i vhodně zvolený promotor. V další fázi výzkumu byla potvrzena důležitost pozice...
|
|
|
Metavyhledávání recenzí na českém webu
Šmahel, Michal ; Doležal, Jan (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvořit metavyhledávač pro recenzní články s vestavěnou analýzou polarity názorů. Kromě toho byl pro dosažení nejlepších možných výsledků proveden komplexní průzkum nástrojů pro extrakci hlavního textu a nástrojů pro automatické ovládání webového prohlížeče za účelem získávání dat z webových stránek. Výsledný metavyhledávač poskytuje webové rozhraní pro vyhledávání relevantních recenzních článků, čímž šetří čas strávený ručním vyhledáváním. Díky víceúrovňovému filtrování založenému na transformerech dokáže asi za 4 minuty vrátit 10—15 relevantních recenzních článků na často recenzovaná témata bez námahy prostřednictvím pouhého stisknutí tlačítka.
|
|
|
Úloha Zn-α2-glykoproteinu v nádorech
Kotvalová, Hanka ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Kubů, Martin (oponent)
Zn-α2-glykoprotein (ZAG) kódovaný genem AZGP1 se zejména podílí na regulaci metabolismu tuků a glukózy. V různých typech nádorů byla prokázána změna jeho produkce a byla zjištěna spojitost úrovně ZAG s prognózou pacientů. Role ZAG při progresi nádorů se však může lišit u jednotlivých typů malignit a mechanismy působení ZAG nejsou zatím dostatečně známy. Cílem bakalářské práce je popsat strukturu proteinu ZAG a regulaci exprese AZGP1, shrnout známé funkce ZAG u nenádorových onemocnění a zaměřit se na úlohu ZAG v nádorech, zejm. na mechanismy jeho působení a možnosti využití jako biomarkeru.
|
|
|
Posttranskripční úpravy mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae
Jakešová, Kristýna ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Posttranskripční modifikace mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae, do které patří také virus vakcinie, mají klíčovou roli v regulaci genové exprese viru a ovlivňují také interakce viru s hostitelskou buňkou. Mezi tyto modifikace patří syntéza 7-methylguanosinové čepičky, 2'-O-methylace, polyadenylace 3' konce vlákna mRNA, hydrolýza 7-methylguanosinové čepičky a polyadenylace 5' konce mRNA vlákna. Studium posttranskripčních či kotranskripčních modifikací mRNA u virů čeledi Poxviridae může přispět k lepšímu porozumění virové patogenezi a vývoji nových strategií v léčbě infekcí způsobených viry z této čeledi. Cílem této bakalářské práce je shrnutí poznatků o kotranskripčních či posttranskripčních modifikacích mRNA molekul u virů čeledi Poxviridae se zvláštním zřetelem na virus vakcinie.
|
|
|
Derivation and characterization of tumor cell lines labeled with fluorescent proteins
Majerová, Miriam ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Efektívnej liečbe nádorových ochorení bránia mechanizmy nádorových buniek, ktorými nádorové bunky unikajú pred imunitným systémom. Jedným z takých mechanizmov je zníženie expresie MHC I nádorovými bunkami. Výsledkom je znemožnenie eliminácie nádorových buniek CD8+ T lymfocytmi. Bunky sa pritom často vyznačujú rôznou expresiou MHC I, čo vedie k heterogenite nádorového prostredia. Táto práca sa zaoberá vytvorením modelu heterogenity expresie MHC I v nádoroch. Boli vytvorené expresné plazmidy nesúce gény pre FP a týmito plazmidmi sa označili nádorové bunkové línie TC-1, TC-1/A9 a TC- 1/dB2m s rôznou expresiou molekúl MHC I. Pri sledovaní stability expresie FP týmito líniami bolo pozorované jej klesanie v prostredí in vitro aj in vivo. V nádore zo zmesi bunkových línií TC-1+TC-1/dB2m bolo na základe expresie β2m možné rozlíšiť bunky pochádzajúce z týchto dvoch línií, ale v zmesi línií TC-1/A9+TC-1/dB2m to možné nebolo kvôli heterogenite expresie MHC I bunkami z línie TC-1/A9. Použitie kombinovanej imunoterapie malo najväčší vplyv na infiltráciu imunitných buniek v nádoroch z buniek vzniknutých z mixu línií TC-1+ TC-1/dB2m, a najviac ovplyvnenými subpopuláciami imunitných buniek boli γδ a CD8+ T lymfocyty. Imunohistochemická analýza rezov nádorov z mixu línií TC-1+TC-1/dB2m ukázala tvorbu ostrovčekov z...
|
|
|
Combined immunotherapy of tumors with different expression of MHC class I molecules
Piataková, Adrianna Julia ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Reiniš, Milan (oponent)
Imunoterapie zažila vzestupy i pády, než byla uznána za prvořadou metodu při léčbě rakoviny. Poznatky z nejnovějších studií ukázaly, že nádorové mikroprostředí (TME) hraje rozhodující roli ve výsledku imunoterapeutické léčby. Kromě toho, jedním z mechanismů používaných rakovinnými buňkami k tomu, aby se vyhnuly imunologickému dozoru, je snížení exprese hlavního histokompatibilního komplexu 1. třídy (MHC-I). Díky tomuto mechanismu se rakovinné buňky stávají neviditelnými pro cytotoxické T lymfocyty (CTL). Imunoterapie nádorových onemocnění by proto měla zahrnovat kombinované strategie zaměřené na nádorové buňky a TME a aktivovat další imunitní buňky doplňující CTL, jako jsou makrofágy asociované s nádorem (TAM). Cílem této doktorské práce bylo zkoumat kombinovanou imunoterapii složenou z DNA imunizace, imunostimulačních látek a inhibitoru kontrolního bodu imunitní reakce pro aktivaci adaptivní a vrozené imunity a potlačení imunosuprese. K tomuto účelu byly použity myší modely nádorů vyvolaných papilomavirem HPV-16, které měly reverzibilně (buněčná linie TC-1/A9) nebo ireverzibilně (TC-1/dB2m) sníženou expresi molekul MHC-I. Součástí tohoto projektu byl vývoj klonu TC-1/dB2m, který byl získán deaktivací genu B2m. Důležitým bodem výzkumu byla analýza TAM izolovaných z nádorů indukovaných klony TC-1/A9 a...
|
|
|
Cytoskelet v pohybech myšího polyomaviru od povrchu buňky k buněčnému jádru
Klímová, Lucie ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
6 Roles of cytoskeleton in mouse polyomavirus trafficking ABSTRACT: Mouse polyomavirus (mPyV) is small non-enveloped DNA virus. Its endocytic pathway is studied for a potential utilisation of polyomaviral virus-like particles in gene therapy and/or immunotherapy. mPyV enter cells by internalisation into smooth monopinocytic vesicles. During it's journey through the cell, it pass through early endosomes, and at the time 3 hours post infection, it is localised in endoplasmic reticulum and recycling endosomes. Many aspects of mPyV trafficking and nuclear entry are not clear yet. Time-lapse live imaging fluorescence confocal microscopy was used to describe the mouse polyomavirus intracellular movements. For these studies, we utilised mPyV fluorophore-labeled virions and cells expressing GFP-tagged g-actin or alpha-tubulin. Some virion-loaded vesicles were seen to move with actin organised into dynamic structures. Some of these structures resembled actin comets created by Listeria or vaccinia virus. At the same time post infection (40-60 min post infection), movement of the virion loaded vesicles along mirotubules was observed suggesting the simultaneous involvement of actin and tubulin during mPyV trafficking. Dynamitin, a dominant negative inhibitor of dynein-dynactin function reduced mPyV infection. Taken...
|
|
|
The role of Hepatitis B virus capsid protein in the host ubiquitin proteasome pathway
Eliáš, Vratislav ; Weber, Jan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Vírus hepatitídy B (HBV) patrí do rodiny Hepadnaviridae infikujúcej cicavce. Infekcia HBV môže viesť k akútnej alebo chronickej hepatitíde typu B. Chronická hepatitída B môže vyústiť do hepatocelulárneho karcinómu a cirhózy pečene, ktoré čato nesú fatálne následky. HBV je malý vírus o 42 nm, ktorého genóm má dĺžku 3.2 kb. Kóduje sedem proteínov. HBV Core proteín (HBc) je proteínom zodpovedným za tvorbu kapsidy vírusu. Taktiež, však u ňho bolo odhalených mnoho ďalších funkcií. Podarilo sa nám identifikovať dve ubikvitín ligázy, ktoré by mohli interagovať s HBc: FBXO3 (E3 ubikvitín ligáza) a UBE2O (E2/E3 ubikvitín ligáza). Využitím viacerých metód sa nám tieto interakcie podarilo potvrdiť. Ko-imunoprecipitáciou, a následnou analýzou pomocou western blot metódy, sme odkryli nové náhľady na možnú funkciu týchto dvoch proteínov, čo sa ubikvitinácie HBc týka: FBXO3 zvyšuje hladinu polyubikvitinácie u HBc, zatiaľ čo UBE2O podporuje jeho monoubikvitináciu. Taktiež sme sa zaoberali celkovým dopadom FBXO3 a UBE2O ligáz na životný cyklus a replikáciu vírusu. Potlačením expresie oboch ubikvitín ligáz v HBV transfekovyných bunkách sme prišli k záveru, že FBXO3 inhibuje replikáciu vírusu, kým UBE2O ju naopak podporuje. Je potrebná podrobnejšia analýza novozískaných výsledkov, avšak ich potenciál na lepšie...
|
|
|
Charakterizace vedlejší populace buněčné linie TRAMP-C2, myšího modelu karcinomu prostaty"
Žlabová, Anna ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Šmahel, Michal (oponent)
Vedlejší populace (side population, SP) je minoritní subpopulace některých buněčných linií, která ze své cytoplasmy exportuje Hoechst 33342. U nádorů je diskutována jako možný zdroj "nádorových kmenových buněk", "tumor zakládajících buněk" či "metastázy zakládajících buněk". Povšechná literatura však zjevně svědčí pro to, že kmenovost či další privilegované vlastnosti buněk SP jsou značně individuální pro různé buněčné typy, buněčné linie a stadia onemocnění. Pro testování terapie karcinomu prostaty jsou linie TRAMP jediné široce dostupné myší modely. V literatuře jsme zaznamenali zmínku o existenci 1-2% buněk tvořících vedlejší populaci TRAMP-C2, avšak detailní charakteristika této vedlejší populace dosud popsána nebyla. V rámci diplomové práce jsme pracovali na charakterizaci SP buněčné linie TRAMP-C2, kterou jsme srovnávali s populací ostatních buněk (nonSP). V první části práce jsme porovnávali SP a nonSP z hlediska kmenových vlastností. Nejdříve jsme ověřili existenci SP potvrzením její senzitivity k verapamilu. Vyšetřením mRNA jsme prokázali, že SP ani nonSP nemají zvýšenou expresi c-Kit a neliší se v expresi Bmi-1. Dále jsme zjistili, že je SP heterogenní směsí CD24-CD44-, CD24-CD44+ a CD24+CD44+ buněk, zatímco nonSP je téměř výhradně CD24-CD44+. Po vysortování buněk jsme vysledovali, že se...
|
host ::
RSS.