|
|
Přístup Irů a Švýcarů ke své neutralitě po únoru 2022
Kloužková, Eliška ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Po ruské agresi roku 2022 muselo mnoho zemí přehodnotit své přístupy k evropské bezpečnosti včetně neutrálních zemí Švýcarska i Irska. Práce zkoumá, jak se změnila neutralita a přístup k NATO a EU obou zemí po ruské invazi na Ukrajinu a zároveň porovnává obě země mezi sebou. Text je případovou komparativní studií, která tyto státy zkoumá a porovnává pomocí vlastního modelu. Model má tři faktory: právní rámec, vztah s EU a NATO a postoj veřejnosti. Z výsledků vyplynulo, že Irsko chce změnit mechanismus triple lock, avšak ani jeden stát nechystá žádný zásah do své neutrality. Ze změn ve vztazích s EU a NATO vyplývá, že státy usilují o provázanější a hlubší spolupráci a tyto změny jsou jak kvalitativní, tak kvantitativní. Společným tématem je obrana, další jsou více specifická. Obdobné závěry vyplývají i z průzkumů veřejného mínění. Respondenti obou zemí mají kladný vztah k neutralitě, nechtějí ji opouštět, ale chápou nutnost spolupráce s ostatními státy. Lze konstatovat, že u obou zemí žádné velké změny, jako vstup do NATO a úprava neutrality, po únoru 2022 neproběhly a ani se nechystají. Nicméně tato přelomová událost více otevřela prostor pro debaty ohledně neutrality a jejím vlivem na pružnost zapojení obou zemí do evropské obrany.
|
|
|
War on Terror: Jak válka proti terorismu ovlivnila americkou společnost a politické dění?
Sobotka, Tomáš ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se soustředí na sociální a politické pozadí americké politiky War on Terror, konkrétně na operaci Neptune Spear vedoucí k cílenému zabití Usámy bin Ládina, jednoho z vůdčích osob teroristické organizace Al-Káida. Úvodní část stanovuje výzkumné otázky, hypotézu, metodologii a definuje pojem terorismus. Nastiňuje také problematiku získávání zdrojů relevantních pro toto téma, neboť velká část z nich stále spadá pod nejvyšší stupeň utajení a nebyla nikdy zveřejněna. Dále informuje o historickém pozadí War on Terror, připomíná události 11. září 2001 a popisuje průběh hledání a zabití Usámy bin Ládina. Zároveň slouží jako předmluva k výzkumné části. Samotná výzkumná část analyzuje dostupné zdroje týkající se operace Neptune Spear. Mezi zkoumané prameny patří oficiální prohlášení tehdejšího prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy, postoje vlády, tisková konference a komentáře Obamových předchůdců, Billa Clintona a George W. Bushe, původního iniciátora politiky War on Terror. Následně analyzuje veřejné mínění americké společnosti prostřednictvím odborné literatury, archivů tradičních i moderních médií, vydaných článků, průzkumů veřejného mínění a dalších. V závěru práce jsou shrnuty výsledky analýzy, zodpovězeny výzkumné otázky, potvrzena či vyvrácena předem stanovená hypotéza. Je zde...
|
|
| |
|
|
Fenomén samoživitelství v online prostoru a veřejném mínění
Němcová, Barbora ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vocásek, Tibor (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu rozdílů v postojích k samoživitelkám ve veřejném mínění a mediálním prostoru. V teoretické části se text opírá o koncepty feminizace chudoby, stigmatizace a teorie nastolování agendy. Práce využívá kvantitativních metod - faktorové analýzy a analýzy kontingenčních tabulek veřejného mínění (z dat VÚPSV 2019) a obsahové analýzy internetových článků (326). Analýza veřejného mínění ukázala různorodost postojů zaujímaných vůči samoživitelkám, kdy ženy, svobodní a rozvedení lidé vykazují spíše souhlas s monoparentální výchovou a finanční podporou ze strany státu, zatímco muži, lidé v manželském svazku a starší respondenti spíše nesouhlasí. Byla zde nalezena obecná tendence souhlasit spíše s finanční podporou samoživitelek. Kvantitativní obsahová analýza internetových článků ukázala, že mediální obraz samoživitelek je převážně nestigmatizující nebo pozitivní (56 %). Přestože v médiích převažuje nestigmatizující obraz, stále existuje tendence k homogenizaci a stereotypizaci samoživitelek jako obětí genderových a strukturálních nerovností. Mediální obraz reprodukuje představu o samoživitelkách jakožto obětech, závislých na finanční pomoci, což koresponduje s konceptem feminizace chudoby. V obou typech zkoumaných dat se objevuje téma nutnosti externí finanční...
|
|
| |
|
|
Názor na roli muže jako pedagoga v mateřské škole
KOUBA, Jan
Cílem práce je zjistit daný názor veřejnosti na muže jako pedagoga v mateřské škole v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní metody. Bakalářská práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje definici mateřské školy, kapitolu o tom, co musí učitel/ka vědět při práci s dětmi, statistiku mužů v mateřských školách v ČR i v zahraničí, shrnutí rozhovorů s muži pracujícími v mateřských školách prostřednictvím MŠMT a jiné výzkumy na podobná témata. Praktická část obsahuje výzkum a jeho výsledky i s grafy.
|
|
|
Otázka restituce Colloredo-Mannsfeldské obrazárny pohledem přímých účastníků a veřejného mínění
Nováková, Alžběta ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat názory na kauzu restituce Colloredo- Mannsfeldské obrazárny. Autorka popíše historii zámku v Opočně i cenných sbírek zde uložených, seznámí s dějinami sběratelství obrazů rodem Colloredo-Mannsfeld a především se bude zabývat dosavadní restituční otázkou obrazárny. Součástí práce bude kvalitativní výzkum ohlasu kauzy u odborné i laické veřejnosti a zkoumání způsobu informování o restituci v médiích. Klíčová slova zámek Opočno, obrazárna, Colloredo-Mannsfeld, restituce, veřejné mínění
|
|
|
Postavení jaderné energetiky v Evropské unii - historie a současnost
Koryčanský, Roman ; Šen, Hugo (oponent) ; Martinec, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozvojem a současným postavením jaderné energetiky v Evropě. V první části práce je věnována legislativnímu pozadí v rámci evropské unie – smlouva EURATOM. Dále popisuje historii evropských společností zabývající se jadernou energetikou zejména francouzské AREVY. Největší část práce je věnována vztahu jaderné energetiky a veřejného mínění, zaměřeno na postavení ve vybraných státech a postoj ekologických organizací součástí je i popis historicky nejvážnějších havárií. Závěr je změřen na ekonomické aspekty jaderné energetiky a budoucnost jaderné energetiky.
|
|
|
Sympatie české veřejnosti k některým zemím – podzim 2023
Červenka, Jan
V rámci šetření realizovaného od konce září do začátku prosince 2023 předložilo CVVM svým respondentům otázku, jak sympatické či nesympatické jsou jim některé země. Dotázaní svoje postoje vyjadřovali na pětibodové škále s krajními hodnotami „velmi sympatická“ a „velmi nesympatická“.\n\nNejvíce sympatií získalo Slovensko, stejně jako v minulých letech. Na druhém místě je Rakousko, následované Polskem.\n\nNa konci žebříčku se umístily Ukrajina, Čína a Rusko.\n\nVe srovnání s minulým šetřením z konce roku 2021 došlo u všech zemí vyjma Polska ke zhoršení jejich hodnocení.
|
|
|
Veřejnost o energetické politice a o Zelené dohodě pro Evropu – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední zářijové dekády 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Část otázek zkoumala zájem občanů o energetickou politiku České republiky a zaměřila se také na problematiku tzv. Zelené dohody pro Evropu z roku 2020, u které zjišťovala, zda jsou o ní lidé dostatečně informováni, zda s ní souhlasí, nebo nesouhlasí a zda je podle názoru veřejnosti její deklarovaný cíl dosažitelný či nikoli.\n\nO energetickou politiku se zajímá necelá polovina (49 %) Čechů, což představuje zřetelný pokles zájmu v porovnání s loňským šetřením, ale nadále výrazné navýšení oproti všem předchozím výzkumům.\n\nJen o málo více než čtvrtina (26 %) dotázaných má podle svého vyjádření dostatek informací o Zelené dohodě pro Evropu.\n\n35 % českých občanů se Zelenou dohodou souhlasí, 49 % s ní nesouhlasí. Jen šestina (17 %) českých občanů přitom pokládá cíl Zelené dohody za dosažitelný, dvoutřetinová většina si myslí, že její cíl dosažitelný není.
|
host ::
RSS.