|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
|
Ženské intimní normy krásy. Depilace a úprava tělesného porostu na příkladu českých žen.
Greňová, Martina ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Martina Greňová: Intimate norms of beauty by women. Depilation and modification of body hair on the example of Czech women. FF UK 2011 Autorka hledá důvody odstraňování a úprav ochlupení. Základem je analýza médií a literatury a její výzkum mezi českými ženami. Práce vychází z hypotézy, že určité subjekty se pokoušejí vytvářet normy týkající se odstraňování ochlupení. Tyto normy jsou prezentovány v literatuře lékařské a kosmetické, časopisech i internetových článcích, filmech, reklamách, jazyku i slovesnosti (lidové). Z toho plynoucími normativními subjekty jsou lékaři, kosmetičky, redakce a autoři časopisů, účastníci internetových diskuzí, filmoví tvůrci a producenti kosmetických výrobků. Na tvorbě norem se samozřejmě podílí i ženy samy (většinou nevědomě). Autorka nachází několik významů, jak je odstraňování ochlupení vnímáno a prezentováno: hygienický a zdravotní (lékařský), dichotomie lidského vs. zvířecího (příroda vs. kultura), dichotomie feminity vs. maskulinity, znak dospělosti, estetický aspekt. Většina žen odstraňuje ochlupení ze svého těla. O něco více se "holí" ženy mladší, ale jinak mezi generaceni není velký rozdíl. Avšak rozdíl je mezi věkem, kdy se začaly depilovat dnešní náctileté (průměrně ve dvanácti letech) a dnešní padesátnice/šedesátnice (ve 24 letech). Jako motivaci uvádějí ženy vliv...
|
|
|
Postoje žáků 2. stupně vybrané základní školy k předmětu přírodopis
Mastíková, Lucie ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Jedličková, Tereza (oponent)
Úkolem diplomové práce je zjistit spokojenost žáků 2. stupně vybrané základní školy s výukou předmětu přírodopis, s vybavením učebny přírodopisu, prostředím a biologickými tématy, která daným žákům chybí. Dále jsou zjišťovány možné přání a požadavky žáků ohledně oživení a zpestření výuky přírodopisu, což by mohlo přispět ke zvýšení jejich motivace a zájmu o přírodní vědy. Je mapováno, která biologická témata či pomůcky ve výuce žákům nejvíce chybí. Názory žáků jsou zjišťovány dotazníkovým šetřením, jehož se celkem zúčastnilo 221 respondentů ze Základní školy v Uhlířských Janovicích ve Středočeském kraji. Z výsledků bylo zjištěno, že žáci by do výuky přírodopisu zařadili více terénních prací, přírodovědných vycházek, více exkurzí, skupinových prací, laboratorních prací, přírodovědných dokumentů, více práce s mikroskopem, a také by si přáli zařadit do výuky živé modely živočichů. Část respondentů zvolila možnost, že by ve výuce nic neměnila. Vzhledem ke zjištěným výsledkům výzkumu byl navržen pro vybranou ZŠ celodenní projekt s environmentálním zaměřením, prací v terénu, sběrem přírodnin a jejich zpracováním.
|
|
|
Distanční vzdělávání žáků se sluchovým posižením na 2. stupni ZŠ pro sluchově postižené
Vaněčková, Barbora ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Teoretická část předkládané práce se zaměřuje na popis charakteristiky žáka 2. stupně základní školy, sluchového postižení a možnosti vzdělávání žáků se sluchovým postižením v České republice. Nakonec se dotýká problematiky distančního vzdělávání, tématu, které je v současné době velmi aktuální. Cílem praktické části práce bylo popsat průběh distančního vzdělávání žáků se sluchovým postižením na 2. stupni ZŠ pro sluchově postižené během uzavření škol ve školním roce 2020/2021. Pro účely práce byly vybrány tři základní školy pro sluchově postižené v České republice. Pro dosažení výzkumného cíle byl použit kvalitativní výzkumný design. Bylo pořízeno celkem 11 rozhovorů s vyučujícími z vybraných škol. Rozhovory byly následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Výsledky výzkumu ukázaly, že distanční výuka se z pohledu učitelů jeví jako náročná, málo efektivní a přináší pro žáky se sluchovým postižením řadu negativních dopadů, jako například sociální odloučení od komunity neslyšících, se kterou se ve škole identifikují. KLÍČOVÁ SLOVA distanční vzdělávání, pubescence, rozhovor, sluchové postižení, ZŠ pro sluchově postižené
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv věku, pohlaví a pohybové aktivity na úroveň reakčních schopností dolních končetin u pubescentů
Brychta, Petr ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Havel, Zdeněk (oponent) ; Harsa, Pavel (oponent)
Název: Vliv věku, pohlaví a pohybové aktivity na úroveň reakčních schopností dolních končetin u pubescentů Cíle práce: Hlavním cílem disertační práce bylo zjistit úroveň reakčně-rychlostních schopností dolních končetin pubescentů ve věku od 10 do 15 let na základě faktorů věku, pohlaví a pohybové aktivity. Dalším cílem bylo určit období pubescence (kalendářní věk), kdy dojde k nejvýraznějšímu poklesu disjunktivní reakčně-pohybové doby dolních končetin. Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 214 chlapců a dívek ve věkovém rozmezí 10 - 15 let (157,8 ± 10,8 cm; 47,2 ± 10,7 kg). Jednoduchá, výběrová i disjunktivní reakčně- pohybová doba dolních končetin byla měřena pomocí testu Fitro Agility Check. Zpracování výsledků včetně statistických procedur bylo provedeno v programovacím prostředí Matlabu (MathWorks, Inc.) a IBM SPSS Statistics 22. Třífaktorová ANOVA a Tukeyho post - hoc test (α=0,05) byly použity pro zjištění diferencí mezi jednotlivými skupinami probandů. Mnohonásobná regresní analýza byla použita pro zjištění souvislostí mezi jednotlivými parametry. Výsledky: Byly zjištěny významné rozdíly a pokles reakční doby u všech typů reakční rychlosti v meziročním období s přibývajícím věkem. Testování odhalilo nejvýraznější snížení výběrové i disjunktivní-reakčně pohybové doby dolních končetin mezi...
|
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
|
Ovlivnění úrovně hudebně pohybových schopností novým programem hudebně-pohybové výchovy u žákyň II. stupně ZŠ
Doležalová, Kateřina ; Novotná, Viléma (vedoucí práce) ; Blahutková, Marie (oponent) ; Pelclová, Jana (oponent)
Název: Ovlivnění úrovně hudebně-pohybových schopností novým programem hudebně-pohybové výchovy u žákyň na II. stupni ZŠ Cíle: Cílem práce je ověřit, do jaké míry ovlivní nově vytvořený program hudebně- pohybové výchovy úroveň vybraných hudebně-pohybových schopností skupin žákyň, ve věku 12-16 let. Dílčím cílem je sestavit intervenční program modernizované hudebně-pohybové výchovy, naplňující současné potřeby dívek daného věku a vytvořit metodické materiály pro jeho výuku. Metody: K ověření úrovně hudebně-pohybových schopností byla u všech skupin použita baterie hudebně-pohybových testů: test rytmické přizpůsobivosti, test rytmické percepce, test dynamické rovnováhy, test společné pohybové tvořivosti (Brtníková, 2009) a test rozlišování výšky tónu dle Bentleye. Pro analýzu dat byly použity testy: Shapiro-Wilkův test, Leveneův test, Wilcoxonův test, párový T-test, Mann-Whitney U-test. Interskupinové rozdíly byly hodnoceny jednofaktorovou a dvoufaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA) ve statistickém programovacím jazyce R. Statistické a věcné působení programu provedeno v programu STATISTICA. Grafické znázornění výsledků bylo uvedeno prostřednictvím boxplotů a Q-Q grafů. Výsledky: Naměřené výsledky vstupních testů ukázaly rozdílné hodnoty, tedy odlišné vstupní úrovně jednotlivých skupin (E1, E2 a K)....
|
|
|
Životní spokojenost dětí a dospívajících z dětských domovů
Rubešová, Kateřina ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky subjektivně vnímané životní spokojenost dětí a dospívajících (11 - 15 let) dlouhodobě vyrůstajících v dětských domovech (alespoň 1 rok) na území České republiky. Primárním cílem práce je podrobněji zmapovat, zdali se spokojenost v některých aspektech liší od jedinců, kteří vyrůstají v biologické rodině. Teoretická část se zaměřuje na rozlišné koncepty životní spokojenosti, aktuální situaci ústavní péče v ČR, její příležitosti a rizika, v neposlední řadě také na vývojová specifika pubescentů a významu rodiny pro život. V rámci teoretické části jsou prezentovány s tématem související studie. Empirická část zahrnuje kvantitativně-kvalitativní výzkum za využití standardizovaného dotazníku KIDSCREEN-52 a doplňujícího anamnestického dotazníku. Počet respondentů činí 53 (30 chlapců a 23 dívek), výzkum se realizoval celkem v 8 dětských domovech. Z výzkumu vyplynulo, že životní spokojenost je ve třech oblastech (emoční vyladění, školní prostředí, sociální přijetí a šikana) nižší u dětí z dětských domovů v porovnání s dětmi z rodin. Ve zbylých sedmi doménách se rozdíly neprojevily. Respondenti z DD vykazují průměrnou spokojenost se svými biologickými rodinami a zároveň i s vychovateli. Rodiny si spíše idealizují, kdežto na vychovatele nahlíží reálněji. Chlapci oproti...
|
host ::
RSS.