Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ženské intimní normy krásy. Depilace a úprava tělesného porostu na příkladu českých žen.
Greňová, Martina ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Martina Greňová: Intimate norms of beauty by women. Depilation and modification of body hair on the example of Czech women. FF UK 2011 Autorka hledá důvody odstraňování a úprav ochlupení. Základem je analýza médií a literatury a její výzkum mezi českými ženami. Práce vychází z hypotézy, že určité subjekty se pokoušejí vytvářet normy týkající se odstraňování ochlupení. Tyto normy jsou prezentovány v literatuře lékařské a kosmetické, časopisech i internetových článcích, filmech, reklamách, jazyku i slovesnosti (lidové). Z toho plynoucími normativními subjekty jsou lékaři, kosmetičky, redakce a autoři časopisů, účastníci internetových diskuzí, filmoví tvůrci a producenti kosmetických výrobků. Na tvorbě norem se samozřejmě podílí i ženy samy (většinou nevědomě). Autorka nachází několik významů, jak je odstraňování ochlupení vnímáno a prezentováno: hygienický a zdravotní (lékařský), dichotomie lidského vs. zvířecího (příroda vs. kultura), dichotomie feminity vs. maskulinity, znak dospělosti, estetický aspekt. Většina žen odstraňuje ochlupení ze svého těla. O něco více se "holí" ženy mladší, ale jinak mezi generaceni není velký rozdíl. Avšak rozdíl je mezi věkem, kdy se začaly depilovat dnešní náctileté (průměrně ve dvanácti letech) a dnešní padesátnice/šedesátnice (ve 24 letech). Jako motivaci uvádějí ženy vliv...
Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého
Greňová, Martina ; Svoboda, Tomáš (vedoucí práce) ; Žárská, Monika (oponent)
Greňová, Martina: Ženy-překladatelky jako aktérky v kontaktu mezi češtinou a němčinou v 19. století a na počátku století dvacátého Abstrakt (česky) Tato diplomová práce z oboru dějin překladu se snaží zmapovat úlohu žen v českých zemích v procesu překládání z němčiny do češtiny. Zkoumaným obdobím je 19. století a začátek století dvacátého. V tomto období se mimo jiné měnilo postavení žen a vztah mezi česky a německy mluvícím obyvatelstvem. Při definování nových vztahů mezi oběma skupinami hrálo překládání do češtiny zásadní konstitutivní roli. Základní badatelskou otázkou je, zda a jak se na tomto kulturním procesu podílely ženy a zda jejich případná participace mohla vyústit i v profesionální dráhu překladatelky. Je ovšem třeba zodpovědět i mnoho dalších otázek ohledně dobového kontextu, který měl na postavení a činnost žen zásadní vliv. Dobovou situaci rekonstruujeme na základě kvantitativní analýzy seznamu dochovaných překladů a dobových adresářů. Takto získané údaje doplňujeme o informace z textů samotných žen, ve kterých reflektují svou překladatelskou činnost. První kapitola přibližuje teoretická východiska práce. Jelikož téma zahrnuje mnoho aspektů kultury, bylo třeba zvolit interdisciplinární přístup a zohlednit poznatky z několika vědních oborů. Dále popíšeme použité zdroje a metody. Ve druhé...
Ženské intimní normy krásy. Depilace a úprava tělesného porostu na příkladu českých žen.
Greňová, Martina ; Korecká, Zuzana (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Martina Greňová: Intimate norms of beauty by women. Depilation and modification of body hair on the example of Czech women. FF UK 2011 Autorka hledá důvody odstraňování a úprav ochlupení. Základem je analýza médií a literatury a její výzkum mezi českými ženami. Práce vychází z hypotézy, že určité subjekty se pokoušejí vytvářet normy týkající se odstraňování ochlupení. Tyto normy jsou prezentovány v literatuře lékařské a kosmetické, časopisech i internetových článcích, filmech, reklamách, jazyku i slovesnosti (lidové). Z toho plynoucími normativními subjekty jsou lékaři, kosmetičky, redakce a autoři časopisů, účastníci internetových diskuzí, filmoví tvůrci a producenti kosmetických výrobků. Na tvorbě norem se samozřejmě podílí i ženy samy (většinou nevědomě). Autorka nachází několik významů, jak je odstraňování ochlupení vnímáno a prezentováno: hygienický a zdravotní (lékařský), dichotomie lidského vs. zvířecího (příroda vs. kultura), dichotomie feminity vs. maskulinity, znak dospělosti, estetický aspekt. Většina žen odstraňuje ochlupení ze svého těla. O něco více se "holí" ženy mladší, ale jinak mezi generaceni není velký rozdíl. Avšak rozdíl je mezi věkem, kdy se začaly depilovat dnešní náctileté (průměrně ve dvanácti letech) a dnešní padesátnice/šedesátnice (ve 24 letech). Jako motivaci uvádějí ženy vliv...

Viz též: podobná jména autorů
2 Greňová, Markéta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.