|
|
Matka předškolního dítěte v roli učitelky v mateřské škole
BRUSNICKÁ, Tereza
Cílem práce je zjistit, jak ženy, které jsou matkami dítěte ve věku od dvou do sedmi let a zároveň učitelkami v mateřských školách, zvládají náročnost obou životních rolí. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje kapitoly, které se věnují historii učitelek v předškolních zařízeních a proměnám mateřství v historickém kontextu, učitelství v mateřské škole i mateřství v dnešní době, náročnostem obou rolí, psychickým a fyzickým problémům, ke kterým jsou matky i učitelky náchylnější, a různým způsobům a možnostem psychohygieny. V praktické části jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření, které bylo realizováno kvantitativní metodou, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Byl stanoven následující výzkumný problém: Jaký má podle učitelek mateřských škol vliv mateřství na jejich profesní život? Výzkumný soubor tvořily učitelky mateřských škol, které mají dítě nebo děti ve věku od dvou do sedmi let a zároveň byly učitelkami v mateřské škole ještě před vlastním mateřstvím.
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů středních škol
Soukalová, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u učitelů středních škol. Jejím cílem bylo charakterizovat syndrom vyhoření, interpretovat jeho příčiny, rizika a pozastavit se nad mírou zastoupení tohoto syndromu u učitelů, kteří působí právě na středních školách. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se opírá o odborné zdroje, a tak poskytuje informace a poznatky o dané problematice. Empirická část popisuje výzkumné šetření a získané výsledky ohledně míry vyhoření učitelů středních odborných škol a učilišť. Výzkum je založen na kvantitativním přístupu, proto je realizován pomocí dotazníkového šetření.
|
|
|
Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu
Kchýrová, Natálie
Bakalářská práce „Informovanost žáků SOŠ o rovnováze zdravého životního stylu“ je zaměřená na zdravý životní styl a jeho důležité složky, obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je vymezen pojem zdravý životní styl a objasněny základní aspekty důležité k dodržení zdravého životního stylu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření, které probíhalo na SOŠ za cílem zjistit informovanost žáků v oblasti zdravého životního stylu a jeho dodržování. Na konci práce je uvedeno doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Psychohygiena z pohledu studentů učitelství
HAVLÍKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na práci s technikami a zásadami duševní hygieny studentů učitelství. Práce je členěna do teoretické a praktické části. V teoretické části je věnována pozornost definici psychohygieny, náročnosti vysokoškolského studia, zvládání emočně náročných chvil, time managementu a syndromu vyhoření. Praktická část přináší výsledky z kvalitativního výzkumu, které vychází z analýzy rozhovorů se 7 studenty Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Cílem šetření je zmapovat a popsat, jak studenti učitelství zvládají náročné situace během studia a jak aplikují metody psychohygieny. Výsledky šetření jsou porovnány s již provedenými výzkumy na dané téma. Z praktické části vychází doporučení, které by studentům vzdělávajícím se v oboru pedagogiky, mohlo zjednodušit práci s psychickým zdravím a usnadnit adaptaci na vysokoškolské studium.
|
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením
Vintr Bolardtová, Markéta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na osobnost asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením. V teoretické části je uvedena historie profese, osobnostní a kvalifikační předpoklady asistenta pedagoga, jeho pracovní náplň. Dále se teoretická část věnuje psychohygieně, syndromu vyhoření a v poslední části je zaměřena na typologie osobnosti. V praktické části autorka zjišťuje pomocí smíšeného výzkumu, s jakými osobnostmi se setkáváme na pozici asistenta pedagoga na základní škole pro žáky s tělesným postižením, jak tato profese ovlivňuje jejich osobní život a jak pečují o své zdraví vzhledem k náročnosti povolání. Výzkum probíhal na Základní škole Jedličkova ústavu v Praze.
|
|
|
Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici
DVOŘÁKOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika sociální práce zdravotně sociálního pracovníka v psychiatrické nemocnici. Dílčími cíli je popsat, jaká je role a činnost zdravotně sociálního pracovníka, jakým způsobem je zapojen zdravotně sociální pracovník do multidisciplinární péče v psychiatrické nemocnici a jaké prostředky psychohygieny využívá zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici. Pro výzkum byla zvolená kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování s technikou polostrukturované rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí následného výběru a tvořily ho čtyři zdravotně sociální pracovnice. Z výzkumu se dá usuzovat, že průběh zdravotně sociální práce v psychiatrických nemocnicích je poměrně stejná. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v psychiatrické nemocnici, kde je pacientům poskytována komplexní zdravotní a sociální péče. Zdravotně sociální pracovník v psychiatrické nemocnici zastává řadu rolí a činností. Mezi role řadíme zprostředkovatel služeb a cvičitel sociální adaptace a mezi činnosti poskytování odborného sociálního poradenství pacientovi i jeho rodině, účast na vizitách a léčebných programech i poradách, podpora při vyřizování dokladů, při řešení dluhové problematiky a při řešení obtíží s bydlením. Zaměstnání zdravotně sociálního pracovníka se řadí mezi pomáhající profese, kde je nezbytná péče o sebe a dodržování zásad psychohygieny. Nejdůležitějším z prostředků psychohygieny je supervize, která je zaměstnavatelem psychiatrických nemocnic dodržována a zdravotně sociální pracovníci se jí účastní v pravidelných intervalech. Bakalářskou práci bude možno použít jako zpětnou vazbu pro zařízení, kde bude výzkumu realizován. Výsledky práce mohou využít zdravotně sociální pracovníci ve zdravotnictví a studenti oboru Zdravotně sociální péče, kteří uvažují o zaměstnání v psychiatrické nemocnici.
|
host ::
RSS.