|
|
Kvalita života seniorů v pobytových zařízeních sociálních služeb během období pandemie covid - 19
Ryšavá, Kateřina ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Poláčková, Jana (oponent)
Teoretická část/ Úvod V nedávné době se lidstvo potýkalo s příchodem virového onemocnění covid-19, a to v rozsahu pandemie. Nemoc a riziko nákazy se nedotýkalo pouze zdravotního stavu nás všech, ale zasahovalo významně do sociální oblasti, včetně psychologického na jednotlivce. Například, kvůli vládním zákazům, které z velké míry pozastavily chod naší země, byl narušen životní rytmus lidí, a to jak v životě osobním taktéž profesionálním. Řada rodin přišla o své výdělky, děti se nemohly setkávat se svými vrstevníky, což je pro vývoj dětí jednoznačně škodlivé, příbuzní se nemohli navštěvovat, staří lidé nemohli vídat své vnuky. Dá se tedy říci, že pandemie měla výrazně negativní psychologický dopad na jedince a celou společnost. Není předmětem této práce hodnotit, zda tato rozhodnutí, a v takovém rozsahu, měla spíše pozitivní efekt, protože měla na zřeteli zdravotní stav obyvatelstva nebo spíše dosáhla opaku. Takové hodnocení probíhá a analyzovat dopady této pandemie na společnost bude i věcí budoucnosti. Tato nemoc měla u mnoha pacientů lehký proběh, u některých tomu tak bohužel nebylo. Byly vymezeny tzv. rizikové skupiny co se zvýšeného rizika nákazy týče i průběhu onemocnění a jeho dopadu na lidský organismus. Obecně se dá říci, že zvýšené riziko onemocnění covid- 19 kromě dětí nejvíce postihlo seniory (z...
|
|
|
Porovnání používaných kognitivních screeningových testů u různých typů neurodegenerativních onemocnění
Janoušková, Nikola ; Jarolímová, Eva (vedoucí práce) ; Bezdíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce má za úkol porovnat používané kognitivní screeningové testy Mini-Mental State Examination (MMSE), Montrealský kognitivní test (MoCA) a Pojmenování obrázků a jejich vybavení (POBAV) na klinické populaci. Předchozí studie se často zaměřovaly pouze na specifickou část populace (např. na pacienty s Alzheimerovou nemocí), tento zkoumaný vzorek ale obsahuje jak široké spektrum neurodegenerativních onemocnění, tak i osoby bez znatelného kognitivního deficitu, proto nás zajímalo, jak používané screeningové testy obstojí v tomto prostředí. Teoretická část se ve velké míře věnuje podrobnému popisu mírné kognitivní poruchy, jednotlivých neurodegenerativních onemocnění a použitých testů. V empirické části jsou představena naměřená data, která byla získána na pacientech (N = 35) příjmového koedukovaného gerontopsychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice v Dobřanech. Dále byla tato data podrobena statistickým analýzám na zjištění normality rozdělení vzorku, závislosti na demografických ukazatelích a vzájemné korelaci mezi testy. I v použitém specifickém rozmanitém vzorku byla prokázána statisticky signifikantní korelace mezi jednotlivými testy. Klíčová slova: neurodegenerace, screeningové testy, Mini-Mental State Examination, Montrealský kognitivní test, Pojmenování obrázků a jejich vybavení
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj screeningového nástroje pro zjištění kognitivních poruch u starších osob
Panenková, Erika ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Jarolímová, Eva (oponent) ; Kulišťák, Petr (oponent)
Vývoj screeningového nástroje pro zjištění kognitivních poruch u starších osob Mgr. Erika Panenková Abstrakt Kognitivní poruchy jsou nejčastějšími psychiatrickými poruchami vyššího věku, kdy jejich prevalence v populaci roste se zvyšujícím se věkem. Včasnost záchytu osob ohrožených syndromem demence či již stadiem mírné kognitivní poruchy (MCI) vytváří půdu pro časnější intervenci jak farmakologického, tak nefarmakologického typu. Pro záchyt je však nezbytné mít k dispozici dostatečně senzitivní screeningový nástroj, který umožní jednoduše a rychle posoudit kognitivní stav seniora nad 60 let. Tato práce se zaměřuje na vývoj a standardizaci screeningového testu - NANOK screen. Ten jako dostatečně reliabilní a validní nástroj umožní při průměrném času administrace v délce 3 minut a 27 sekund plošné užití metody v ordinacích praktických lékařů, neurologů, geriatrů ale i klinických psychologů a psychologů v sociálních službách. V rámci výzkumné části nabízíme popis vývoje metody (N = 540), studii na zdravé populaci (N = 187) a klinické populaci (N = 97). Výstupem jsou jak percentilové normy, tak cut-off skóry pro různé diagnostické situace: odlišení zdravé populace od populace se syndromem demence a MCI, odlišení pouze osob se syndromem demence a odlišení pouze osob s MCI. Vzhledem ke zjištění, že jsou výsledky...
|
|
| |
|
| |
|
|
Trénink vizuální selektivní pozornosti u seniorů
Frydrychová, Zuzana ; Georgi, Hana (vedoucí práce) ; Jarolímová, Eva (oponent) ; Špatenková, Naděžda (oponent)
Úvod: Vliv kognitivního tréninku na kognitivní výkon je v zájmu výzkumníků již dlouhá léta. Tréninky jsou nejčastěji zaměřeny na pozornost, pracovní paměť či exekutivní funkce, které jsou ovlivněné věkem. Cílem bývá nejenom ověřit, zda je možné zlepšit výkon v trénované úloze, ale i v jiných netrénovaných úlohách, u kterých se předpokládá propojení s trénovanou úlohou. S ohledem na stárnutí populace jsou tyto intervence čím dál častěji zaměřeny na starší populaci. Cíl: Studie popisovaná v disertační práci se zaměřuje na zjištění efektů tréninku vizuální selektivní pozornosti a pracovní paměti prostřednictvím aplikace Filter It - naše verze kanonické verze Change Detection Task (CDT) pro mobilní zařízení - tablet. Metoda: Zkoumaný soubor zahrnoval 62 starších osob ve věku 60-75 let, které byly dle blokové randomizace rozděleny do experimentální a aktivní kontrolní skupiny. Experimentální skupina trénovala prostřednictvím aplikace Filter It, aktivní kontrolní skupina absolvovala trénink pomocí aplikace Clouds. Cílem bylo změřit efektivitu 6týdenního vizuálního adaptivního tréninku CDT administrovaného na tabletu, a to ve smyslu specifického tréninkového efektu (Filter It - paradigma Barvy a Tvary) a efektu transferu na měřítka pracovní paměti (Řazení písmen a čísel, Visual Patterns Test) a exekutivní...
|
|
|
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
|
|
| |
host ::
RSS.