|
|
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
|
|
|
Společensko-ekonomické proměny spolků "v kopaný míč cvičících" a vznik fotbalových klubů v pražských městech a předměstích před Velkou válkou
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Nejpopulárnější hra na světě pronikla na území Čech už v posledních desetiletích 19. století, kdy zejména v pražských městech a předměstích vznikalo velké množství českých i německých spolků, provozujících novou hru zvanou "football", původem z Anglie. Náhlé a dlouhotrvající přerušení pozitivního vývoje mladého sportu mobilizací v létě 1914 a hluboké politické a společenské změny po skončení konfliktu izolovaly předválečné dění a vytvořily z něj unikátní reliktní prostředí, které vytváří hlavní zdroj námětů práce. Sportovní výkony však kapitoly ponechávají stranou a snaží se popsat dobu vrcholící po roce 1900, kdy dochází ke zrození profesionálního hráče na úkor nadšeného amatéra a k dotváření klubových loajalit na základě národnosti nebo společenského zařazení diváka. K dosažení komplexního pohledu nelze vynechat ani popis ideového směřování a ekonomiky spolků, místopis pražských plácků nebo vztahy největších klubů SK Slavie, AC Sparty, SK Viktorie Žižkov a DFC Prag, lakmusového papírku postojů české společnosti k německému etniku. Klíčová slova Fotbal, Praha, Češi, Němci, Slavia, Sparta, Velká válka
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
"Odsun" Němců z města Rumburk
Simandl, Marek ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Bakalářská práce na téma ""Odsun" Němců z města Rumburk" využívá jak literaturu, tak archivní prameny, přičemž se snaží popsat průběh odsunu Němců v letech po ukončení 2. světové války. Úvodní část práce se zabývá všeobecně vznikem a průběhem odsunu německé menšiny z Československa. Celkově je ale práce zaměřena na město Rumburk, které bylo až do roku 1945 osídleno pouze německými občany, a následný proces úplně změnil složení jeho obyvatelstva. V této práci jsou též vymezeny dvě určité skupiny osob, kterým je věnována samostatná kapitola. Jsou to antifašisté a specialisté. Celá práce si nedává za cíl hodnotit, ale popsat celý proces odsunu, a zároveň se pokusit získat konkrétní údaje o počtu osob, jež byly tímto procesem postiženy. Klíčová slova Rumburk, Němci, odsun
|
|
| |
|
|
Czechs and Germans in Ústí nad Labem in the 20th century. History and historiographical reflexion.
Audiová, Kristýna ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o soužití Čechů a Němců v Ústí nad Labem ve 20. století. V první části práce je pozornost věnována především sociálním a kulturním aspektům česko-německého soužití, tedy spolkům, organizacím a zařízením, jež jsou líčeny na pozadí historických událostí ve zmiňovaném období. Stranou nezůstává ani politický vývoj města a proměny ve složení jeho obyvatelstva od počátků německé kolonizace až do roku 1950. Druhá část se zabývá současnou reflexí česko-německého soužití v regionu, a to zejména na pracovištích místní Univerzity Jana Evangelisty Purkyně či v projektech společnosti Collegium Bohemicum. Je zde také nastíněno, jakým směrem se v tomto městě uchylují česko-německé vztahy.
|
|
| |
|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
|
|
Výslovnost hlásky r v českých projevech cizinců s mateřštinou němčinou a jeho percepční přijatelnost
Novotná, Gabriela ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Téma diplomové práce spadá do oblasti osvojování si a učení se L2. Zaměřuje se na češtinu jako druhý a cizí jazyk u mluvčích s mateřštinou němčinou, konkrétně na jejich výslovnost souhlásky r a její percepční přijatelnost pro rodilé mluvčí češtiny. Teoretická část shrnuje problematiku osvojování si a učení se výslovnosti v druhém a cizím jazyce a nastiňuje výslovnostní obtíže, které mívají němečtí mluvčí v češtině. Věnuje se skupině r-ových hlásek obecně a dále se zaměřuje na hlásku r v češtině a v němčině, jak samostatně, tak ve vzájemném srovnání. V poslední kapitole jsou rozebrány kombinatorické vlastnosti hlásky r, které slouží jako základní východisko pro praktickou část práce. Praktická část práce popisuje výzkum, pro který byly pořízeny nahrávky od pěti německých studentů programu Erasmus, kteří přijeli na jeden semestr do Prahy a začali se učit česky. Pro účely výzkumu byl sestaven text ke čtení založený na slovech obsahujících hlásku r. Z nahrávek tohoto textu byla vystříhána klíčová slova a z nich sestavený percepční test byl zadán rodilým mluvčím češtiny k ohodnocení výslovnosti hlásky r. Výsledky výzkumu a závěry vyvozené z něj ukázaly mimo jiné statisticky významné rozdíly mezi hodnocením výslovnosti hlásky r podle jejího kombinatorického okolí. Klíčová slova výslovnost, L2, hláska r,...
|
host ::
RSS.