|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
|
|
Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941
Lysoňková, Lenka ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Rigorózní práce "Proměna obrazu Sovětského svazu v protektorátním denním tisku na příkladu srovnání dobových mediálních obsahů z přelomu srpna a září 1939 a přelomu června a července 1941" pojednává o způsobu, jakým protektorátní periodika informovala o paktu Ribbentop-Molotov a později o německé invazi do Sovětského svazu. Na příkladě těchto událostí a jejich reflexe v protektorátním denním tisku lze demonstrovat, jak pružně protektorátní propaganda reagovala na aktuální politický kurz. Pro účely práce byly zvoleny čtyři deníky: Polední list, Večerní České slovo, Venkov a Lidové noviny, které byly zkoumány ve dvou časově ohraničených obdobích, a to od 23. 8. 1939 do 27. 9. 1939 a od 16. 6. 1941 do 14. 7. 1941. Metodou práce je historická srovnávací analýza, která postihuje proměnu postojů protektorátní propagandy v závislosti na historickém kontextu, a sémiotická analýza, která se zabývá dobovým mediálním diskurzem a odhaluje udržovanou ideologii na úrovni znakových systémů.
|
|
|
Znaky a znakové systémy ve volební reklamní kampani
Lišková, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Znaky a znakové systémy v reklamní volební kampani" se zaměřuje na analýzu konkrétní politické kampaně a to volební kampaň Strany práv občanů - ZEMANOVCI před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. V práci je analyzováno konkrétní zpracování kampaně strany SPOZ pod názvem "30 příběhů Miloše Zemana", kde jako hlavní lídr a předseda strany vystupuje známý český politik Miloš Zeman. Kampaň navíc svým názvem a do jisté míry i zpracováním odkazuje na sociálistický seriál "30 případů majora Zemana". V bakalářské práci bude jednak analyzováno marketingové zpracování kampaně a jeho potencionální úspěšnost vzhledem ke koncovému voliči. Práce se navíc pomocí sémiotické analýzy zaměřuje také na použité znaky a znakové systémy a snaží se odhalit jejich jednak explicitní, ale i druhotný význam a účel za jakým je strana chtěla ve své kampani využít. V práci je dále analyzován i volební program SPOZ a jeho spojení s použitými znaky kampaně. Na závěr práce je politická kampaň Strany práv občanů srovnána s kampaněmi konkurenčních politických stran.
|
|
| |
|
|
Nacistická propaganda s židovskou tématikou v Národní politice v letech 1939-1941
Blichová, Larisa ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá nacistickou propagandou a její kvalitativní analýzou v deníku Národní politika v letech 1939-1941, tedy v prvních třech letech války, které byly zásadní pro formování spolupráce médií a okupační moci. Zaměřena je konkrétně na antisemitskou propagandu a její vývoj a prostředky v průběhu těchto tří let v jednom z nejčtenějších deníků na území Protektorátu Čechy a Morava. Na příkladu několika vybraných článků či inzerátů je vždy tato propaganda ilustrována na konkrétních bodech a texty jsou podrobně analyzovány, aby byl rozkryt jejich pravý význam a skuteční autoři a adresáti. Skutečnými autory jsou myšleni nacisté a tehdejší okupační politika, jelikož ve sledovaném období je drtivá většina textů v deníku bez autorské signatury. Texty jsou voleny z různých období roku a různých rubrik, jsou mezi nimi články i inzerce. Každá kapitola obsahuje také stručný historický kontext. V závěru práce je shrnutí použitých prostředků ve sledovaném období a měnící se trendy v komunikaci protektorátní moci a zobrazení židovského obyvatelstva.
|
|
|
Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích
Kadlecová, Markéta ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Pozitivní a negativní obraz farmaceutického průmyslu v českých tištěných médiích se zabývá mediálním obrazem farmaceutického průmyslu ve třech vybraných českých denících (Hospodářských novinách, Mladé Frontě DNES a Blesku) v období let 2001 až 2002 a 2011 až 2012. Cílem práce je provést analýzu těchto médií a zjistit, s jakými tématy je nejčastěji farmaceutický průmysl v českém tisku spojován a jaké je vyznění těchto článků. Práce je rozdělena do tří kapitol, přičemž první z nich popisuje charakter a fungování farmaceutického průmyslu nejen v obecné rovině, ale také v českém prostředí s důrazem na specifika farmacie v oblasti mediálního vystupování. Druhá kapitola shrnuje teoretický koncept, z něhož práce vychází, tedy teorii nastolování agendy (agenda- setting), dále seznamuje se zkoumanými médii a zabývá se metodami kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, které byly využity pro výzkum. Poslední částí diplomové práce je pak část analytická, ve které jsou shrnuty a interpretovány výsledky analýzy.
|
|
|
Smrt L. I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku
Svobodová, Petra ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Smrt L.I. Brežněva a její vyobrazení v českém dobovém tisku" pojednává o způsobu, jakým vybraná dobová periodika informovala o smrti sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva v listopadu 1982. Analyzovány jsou 3 československé celostátní deníky (Rudé právo, Mladá fronta a Svobodné Slovo) a 1 regionální deník (Večerní Praha), sledovaným obdobím je měsíc listopad 1982 (od 1. 11. 1982 do 31. 11. 1982). Nejdříve bude zkoumáno, jak o Leonidu Brežněvovi informovaly sledované deníky v době před jeho smrtí (hledány budou zejména zmínky o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu) a poté v souvislosti s jeho úmrtím a následným pohřbem. Bude také popsán mediální obraz Leonida Brežněva, který prezentovala média v souvislosti s těmito událostmi. Teoretická část práce se zabývá osobou Leonida Brežněva, který stál v čele Sovětského svazu od roku 1964, kdy byl zvolen 1. tajemníkem komunistické strany, až do své smrti v roce 1982, jeho politickou kariérou a kultem jeho osobnosti v posledních letech jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Analýza projektu MF DNES: studenti čtou a píší noviny
Doskočilová, Lenka ; Sládková, Hana (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá analýzou projektu na podporu mediální gramotnosti studentů středních škol. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s mediálním vzděláváním, jeho současný stav v České republice a také ukotvení mediální výchovy v kurikulárních dokumentech. Blíže jsou rozvedeny dva hlavní přístupy k rozvoji mediální výchovy. V praktické části práce je představena historie a současnost organizace, která stojí za vznikem projektu, včetně její stávající pozice na trhu. Detailněji je popsán samotný projekt, jeho pravidla, harmonogram, stejně jako jeho deklarovaný záměr. Krátce se práce zmiňuje o několika zahraničních projektech s podobnou tematikou, což projekt zasazuje do mezinárodního kontextu. Práce dále stručně analyzuje témata, jimiž se studenti v rámci projektu zabývali. Hlavním cílem práce je analýza studentských výstupů vypracovaných na jedno z témat zkoumaného ročníku projektu. Věnuje se těm příspěvkům studentů, které byly publikovány v tištěném deníku, a tedy utvářely mediální obraz projektu. Na závěr jsou interpretovány získané názory pedagogů středních škol a také studentů, kteří byli do projektu zapojeni.
|
|
|
Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku
Schönfeldová, Dagmar ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce "Proces s protektorátní vládou a jeho mediální obraz v dobovém tisku" pojednává o průběhu soudního procesu s bývalou protektorátní vládou a jeho zobrazení v soudobém tisku. Cílem bylo analyzovat jednotlivé články deníků Lidová demokracie, Svobodného slova, Rudého práva a deníku Čas ve sledovaném období měsíců duben až srpen roku 1946, které byly pro toto soudní přelíčení klíčové. S tématem úzce souvisí problematika poválečných retribucí jako prostředku vyrovnání se s minulostí. Poválečné období, které následovalo po květnu 1945, bylo příznačné snahou státu po obnovení politické a hospodářské stability válkou poznamenaného státu, ale také všudypřítomnou snahou po pomstě a potrestání zrádců a kolaborantů. Mimořádnost soudního procesu s protektorátní vládou se projevovala v řadě odchylek od řádného soudního procesu. Nestandardní byla například aplikace dekretů prezidenta republiky, forma obžaloby, přítomnost soudců lidu v senátech mimořádných lidových soudů aj. Jednotlivé deníky se k procesu vyjadřovaly s různou intenzitou a k osobám obžalovaných či představitelům soudu zaujímaly odlišná stanoviska. Veliký mediální ohlas vzbudilo především vyhlášení rozsudku a snahy o revizi znění rozsudku.
|
host ::
RSS.