|
|
Morální aspekty v uvažování gymnazistů o dalším profesním směřování
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
Na předmět výzkumu, jímž je profi-volba z posledního ročníku gymnázia, je v této práci pohlíženo z úhlu mravního usuzování. Kvalitativní analýza dvaatřiceti rozhovorů s gymnazisty přináší pohled na jejich profi-volbu jako na podstatného činitele určujícího jejich identitu. Výzkum vychází z předpokladu, že mravní usuzování se realizuje právě na základě identity, resp. na věrnosti sobě samému. Jako základ této profesní identity se ukázaly tzv. zakořeněnosti, na něž respondenti různým způsobem navazují svým budoucím identitním projektem ve snaze učinit autentickou volbu. Povaha kategorizace umožňuje vidět také zápletky, které proces profi-volby komplikují, popř. tzv. problematizace, které znemožňují autentickou volbu. Prostřednictvím tří oborů úvah (domén) je zřetelné, jakým způsobem se v profi-volbě realizuje vztah ke světu, k blízkým a k sobě samému a jaký má tento vztah dopad na identitu samu. Profi-volba se ve výzkumu ukazuje jako kontinuální a komplexní proces, jenž se neomezuje pouze na období podávání přihlášek na VŠ.
|
|
|
Vývoj morálního usuzování v případě imperativu poslušnosti vůči autoritě
Vejdovská, Barbora ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem morálního usuzování. Jedním z nejznámějších teoretiků morálního vývoje je švýcarský psycholog Jean Piaget, jehož výzkumné zjištění o vývoji od heteronomní poslušnosti vůči k autoritě k autonomní morálce je dlouhodobě prezentováno v učebnicích vývojové psychologie, avšak v současné době je často kritizováno. Oproti jeho teorii se vymezuje také William Damon, který ve své knize The Social World of the Child z roku 1977 přímo odkazuje na Piagetovu teorii morálního vývoje a ve své podstatě ji kritizuje, když uvádí, že vytvořil vlastní teorii vývoje dětského pojetí autority a její legitimity. Cílem práce je příspěvek do této diskuse na základě práce se srovnatelnými empirickými daty. Část teoretická východiska shrnuje nejdůležitější poznatky z výzkumů obou autorů a přibližuje nejdůležitější pojmy jejich teorií. Zároveň jsou zodpovězeny první dvě výzkumné otázky, vztahující se ke komparaci výzkumných situací Piageta a Damona. Metodou výzkumu byly zvoleny polostrukturované klinické rozhovory nad třemi příběhy s morální zápletkou, které pojednáva o nespravedlivě úkolující autoritě. Výzkumný vzorek se skládal ze 60 respondentů se skladbou dětí z mateřské školy a dvou tříd základní školy. Výzkum měl za cíl zjistit, zda lze výzkumy zmíněných autorů replikovat dnes a v...
|
|
|
Morální usuzování osob s lehkým mentálním postižením
Hradilová, Tereza ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat a analyzovat, jaké je morální usuzování dospělých lidí s lehkým mentálním postižením, zjistit, jak rozumí abstraktnějším pojmům z oblasti morálky, podle čeho se rozhodují a jaké hodnoty jsou pro ně důležité. V první části práce se zaměříme na to, jak mentální postižení ovlivňuje člověka po stránce kognitivní, emoční či osobnostní, seznámíme se s teoriemi morálního vývoje, morální struktury a hodnot a na závěr budeme prezentovat výsledky zahraničních výzkumů, které se problematikou morálního usuzování lidí s mentálním postižením zabývaly. Ve druhé, empirické části, pak pomocí šesti případových studií představíme morální usuzování vybraných lidí s lehkým mentálním postižením, s nimiž byl proveden hloubkový rozhovor. V závěru práce se pokusíme najít u respondentů shodné významné momenty charakterizující morální usuzování osob s lehkým mentálním postižením a zasadit je do širšího kontextu ostatních výzkumů a teorií.
|
|
|
Jak žáci na prvním stupni vnímají spravedlnost? Morální usuzování žáků 1. stupně ZŠ v rámci výuky vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Síbrová, Radka ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnímáním pojmu spravedlnost žáky prvního stupně základní školy. Cílem této práce je blíže poznat způsoby, jakými děti na prvním stupni základní školy uvažují o spravedlnosti a co považují za spravedlivé a nespravedlivé. V teoretické části jsou popsány přístupy k tématu z hlediska psychologie, pedagogiky i etiky. Teoretická část se skládá ze tří hlavních kapitol. První kapitola se věnuje pojmu spravedlnost a možným výkladům tohoto slova. V druhé kapitole si čtenář přečte o různých koncepcích morálního usuzování. Práce seznamuje čtenáře s koncepcí morálního vývoje od Jeana Piageta a se stadiálním modelem Lawrence Kohlberga. Dále jsou v práci popsány teorie morálního usuzování některých Kohlbergových následovníků či kritiků. Třetí kapitola identifikuje některé determinanty, které mohou ovlivnit morální usuzování u žáků prvního stupně základní školy. Předmětem praktické části je výzkumná sonda týkající se morálního usuzování žáků. Tato výzkumná sonda pracuje s morálním dilematem od Jeana Piageta. Morální dilema se týká vnímání spravedlnosti a pracuje se spravedlivým trestem. Toto dilema je s žáky probíráno v rámci skupinových rozhovorů. Výzkumná sonda byla realizovaná se žáky druhé a třetí třídy základní školy. Výstupem práce jsou doporučení a náměty pro učitele.
|
|
|
Morální aspekty v uvažování gymnazistů o dalším profesním směřování
Lukášová, Hana ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Vacek, Pavel (oponent) ; Kirovová, Iva (oponent)
Na předmět výzkumu, jímž je profi-volba z posledního ročníku gymnázia, je v této práci pohlíženo z úhlu mravního usuzování. Kvalitativní analýza dvaatřiceti rozhovorů s gymnazisty přináší pohled na jejich profi-volbu jako na podstatného činitele určujícího jejich identitu. Výzkum vychází z předpokladu, že mravní usuzování se realizuje právě na základě identity, resp. na věrnosti sobě samému. Jako základ této profesní identity se ukázaly tzv. zakořeněnosti, na něž respondenti různým způsobem navazují svým budoucím identitním projektem ve snaze učinit autentickou volbu. Povaha kategorizace umožňuje vidět také zápletky, které proces profi-volby komplikují, popř. tzv. problematizace, které znemožňují autentickou volbu. Prostřednictvím tří oborů úvah (domén) je zřetelné, jakým způsobem se v profi-volbě realizuje vztah ke světu, k blízkým a k sobě samému a jaký má tento vztah dopad na identitu samu. Profi-volba se ve výzkumu ukazuje jako kontinuální a komplexní proces, jenž se neomezuje pouze na období podávání přihlášek na VŠ.
|
|
|
Mravní usuzování dětí staršího školního věku
Oborná, Denisa ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním mravního usuzování dětí staršího školního věku, tj. dětí ze skautského oddílu ve věku dvanácti až patnácti let. Data pro práci jsem získala díky pravidelnému docházení do skautského oddílu, kde jsem skrze pozorování, rozhovory s dětmi a především rozhovory s vedoucími získala ucelenou představu o mravně dilematických situacích, se kterými se děti v oddílovém životě setkávají. V důsledku toho jsem si vymezila oblast mého zkoumání. Společně s vedoucími jsme následovně vymysleli aktivitu, v rámci níž jsme prostřednictvím skautského zákona diskutovali s dětmi, se snahou poznat povahu jejich mravního usuzování. Teoretickou citlivost a náhled na obecnou problematiku jsem získala především z prací Jeana Piageta a Lawrence Kohlberga.
|
|
|
Morální argumentace juniorů a seniorů - možný vliv na mezigenerační vztahy
Pilátová, Soňa ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Trusinová, Romana (oponent)
Existuje nějaký morální základ či normativní systém, který by byl součástí kolektivního vědomí současné české společnosti? Nahlíží nejstarší generace na morální problémy stejným pohledem jako mladá generace? Takové otázky si pokládá práce, jejímž cílem je prozkoumat morální argumentace obou generací. Výzkum probíhal formou focus groups, při kterých skupiny reprezentující různé generace rozebíraly některá morální dilemata. Výsledná zjištění ukazují, že různé generace současné doby uvažují o stejných morálních hodnotách, avšak v některých případech skrze různé etické teorie.
|
host ::
RSS.