|
|
Masaryk a filosofie
Namyslo, Pavel ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je filosofie Tomáše Garrigue Masaryka. Tato práce si klade za cíl podat ucelený a přehledný vývoj Masarykova myšlení. Chce ukázat hlavní vlivy na Masaryka, jakožto filosofa. Práce zkoumá, čím byl Masaryk ovlivněn, kteří autoři nechali na Masarykovi největší stopy, které jednotlivé životní zkušenosti formovaly jeho celkovou filosofii. Práce postupuje chronologicky, tak jako se Masaryk vyvíjel ve svém životě, četl další autory a filozofy a kladl si nové a nové otázky a k nim hledal odpovědi. Jednotlivé etapy jeho myšlení, však nejsou striktně odděleny, proto se práce pokusí nalézt i průniky v jednotlivých vlivech. I témata, kterými se Masaryk zabývá, jsou mnohdy identická, ale již k nim přistupuje jinak a sám si o nich názor upravuje. Každý samotný vliv na Masaryka a jeho reflexe by vydaly samotnou práci, proto zůstáváme jen u těch nejzásadnějších filozofických bodů. Práce se pokouší o tři roviny. První rovina se nachází u Masarykova zdroje, tedy původního autora, který Masaryka inspiroval. Druhá rovina je samotná Masarykova interpretace a jeho pochopení. Třetí rovina pak odkazuje k Masarykovým komentátorům a autorům analyzující právě Masarykovu tvorbu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Masaryk a jeho význam pro dnešek
Dvořák, Jaromír ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Masarykovu myšlení, které svým přesahem má význam i pro současnost. Především jde o otázky o smyslu lidské existence a směřování celé společnosti. Práce se dále věnuje českému národu a jeho vztahu k pravdě, německému elementu a evropské společnosti. Autor při zpracování textu vycházel z hlavních Masarykových děl, na jejichž základě uceleně představil Masarykovy názory na danou problematiku. Následně je doplnil o svůj komentář, čímž celou problematiku vztáhl k současnosti. V této části práce se snažil ukázat, že Masarykův program založený na víře v Boha není již pro současnou společnost nosný. Přesto si z něj můžeme vzít jeho rozměr morální. Naproti tomu Masarykův důraz na všelidský program, demokracii a lidský práva můžeme převzít beze zbytku.
|
|
| |
|
|
Masarykův koncept demokracie
Kuchař, Roman ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je normativní koncept demokracie, s nímž se setkáváme v myšlení Tomáše Garrigua Masaryka, výrazné postavy českých dějin na úrovni společenské (politické) i vědecké. Práce si klade za cíl zachytit co nejvěrněji Masarykovu představu o demokracii, jakožto jistou syntézu morálního a politického názoru (přesvědčení) dotčeného autora. Tento koncept je dokreslen prostřednictvím jeho kritické interpretace osobnostmi navazujícími na tradici českého filosofického humanismu, jakož i zasazením do kontextu vybraných teorií demokracie. Uskutečnění zmíněného cíle povede k ujasnění hodnot, nabízejících odpověď na stále trvající otázku krize moderního člověka. Přestože Masarykovo řešení je silně normativní a v dnešní době již v mnoha ohledech zastaralé, jde o jeden z mála skutečně promyšlených návrhů, které byly v otázce krize moderního člověka předneseny. Tato práce předkládá názor, že Masarykův koncept demokracie je stále inspirativním, nicméně si žádá nutnou aktualizaci na základě historické zkušenosti minulého století.
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
|
Sebevražda - Masarykův životní problém
Kotek, Martin ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na téma sebevraždy v podání T. G. Masaryka. Autorovou snahou je zmapovat Masarykův život takovým způsobem, aby postihl to, jak téma sebevražednosti prochází Masarykovým životem a jak se odráží do jeho práce a názorů na moderní společnost. Poukázáno je také na to, jak se toto téma na pozadí Masarykovy filosofie, sociologie a teologie prolíná do všech těchto oblastí a propojuje je. První část práce je věnována dětství mladého Masaryka a jeho počínání v počátcích jeho akademické dráhy. Je zde nastíněno, jak se Masaryk s tématem setkal a jak jej pojal za své. Další část je věnována jeho osobnosti a názorům na svět. Podstatnou část pak tvoří výklad náboženství a moderního vývoje společnosti v podání Masaryka a jeho teorie sebevražednosti. V návaznosti na to se pak autor věnuje nejen samotné práci předestírající morální rozklad společnosti, ale také dalším Masarykovým pracím, do které problém sebevraždy promítl. Poslední část je pak věnována kritice Masarykova pojetí z úst minulých i současných autorů a vyjádření o platnosti Masarykovy teorie pro společnost dnešní. Autor tak krom prezentace toho, jak téma sebevraždy provázelo celý Masarykův život a většinu jeho názorů na společnost, nastiňuje také hodnocení této teorie s ohledem na současnou podobu moderní společnosti.
|
|
| |
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Fašistické hnutí v Československá ve 20.-30. letech 20. století
Balšánek, Aleš ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce postihuje fašistické hnutí v Československu v meziválečném období. Hlavní důraz se klade na organizační a programovou roztříštěnost Národní obce fašistické a jejích předchůdců. V textu nalezneme i další organizace určitým způsobem s fašismem spjatých, přičemž je sledován jejich vývoj a aktivity. Relativně velký prostor je také věnován vůdčí osobnosti fašismu v první republice, kterou byl gen. Radola Gajda i dalším zejména politickým osobnostem, které zasáhly do vývoje čs. fašismu. Cílem bakalářské práce je nalézt příčiny neúspěchu českých fašistů, které vycházely od nich samotných.
|
|
|
Konstanty a proměny náhledu Jana Patočky na odkaz T.G. Masaryka
Bálek, Jindřich ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Jindřich Bálek Konstanty a proměny náhledu Jana Patočky na odkaz T. G. Masaryka Tato práce si klade za cíl předvést, jakou podobu má Patočkův zájem o Masarykovo myslitelské dílo a jak se v průběhu života mění. Přihlédnout přitom musíme jak k povaze jednotlivých textů a jejich konkrétnímu určení, tak k obecným tezím a motivacím, které Patočku vedly k zájmu o Masaryka. Povaha textů znemožňuje jednoduché systematické členění. Po části rozvržené historicky podle roku vniku textů nabízí systematičtější pohled na tři vybrané ústřední motivy: Patočkova kritika Masarykova pozitivizmu, filosofie náboženství a vztah teorie a praxe.
|
host ::
RSS.