|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Vývoj anti-homosexuální legislativy na ruském území
Borůvková, Tereza ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá vývojem protihomosexuální legislativy na ruském území a zaobírá se podmínkami dekriminalizace homosexuality v nově ustavené Ruské federaci, a tím jak byla provedena. Věnuje se snahám o pořádání festivalu Gay Pride v Moskvě z roku 2006 a let nadcházejících, zamítavým reakcím ruských úřadů a následné žalobě. Informuje o změně rétoriky k LGBT komunitě, která byla způsobena medializací aféry Gay Pride a zároveň nastolovanému konzervatismu. Popisuje ruský konzervatismus, který se vymezuje vůči Západu svými tradičními hodnotami, se kterými je právě homosexualita v údajném rozporu. Toto směřování vyvrcholilo v roce 2013 přijetím ruskou společností podporovaného anti- propagačního zákona na federální úrovni. Zkoumány budou také bezprostřední reakce na přijetí zmíněné legislativy a dopady legislativy. Práce využívá akademických článků, které vznikly po přijetí zákona, a zejména novinových článků, které zachycovaly toto dění přímo. Zpracování této problematiky umožňuje vidět ostrakizaci homosexuálů v Rusku jako dlouhodobý společenský trend, který je utužován státním zpravodajství a legislativními kroky. Vysvětluje postihovatelné chování podle nedávno přijatého anti-propagačního zákona a důvod jeho přijetí. Zároveň i jakým způsobem je tento zákon kritizován LGBT aktivisty po celém světě....
|
|
| |
|
|
Konzervatismus a liberalismus jakožto přežitý koncept?
Pour, Marek ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Konzervatismus a liberalismus je v americkém psychologickém výzkumu dominantně zkoumán jako unidimenzionální škála jednoznačně určující dva protichůdné póly ideologické orientace. Výsledky současných relevantních studií však čím dál častěji ukazují, že jednoduchý unidimenzionální přístup k ideologii je příliš zjednodušující. Propojení ideologické orientace s vlastnostmi osobnosti přináší rozporné výsledky. Z podrobnější analýzy relevantních nástrojů měřících konzervatismus zase vyplývá, že existují dva na sobě relativně nezávislé aspekty konzervatismu. Zejména z velkých populačních výzkumů je však patrné, že ideologická orientace v populaci má mnohem komplexnější strukturu, než se může na první pohled zdát, a že konkrétní agendy jednotlivých ideologických směrů jsou relativně nezávislé na obecné ideologické sebeidentifikaci jedinců. Multidimenzionální modely konzervatismu a liberalismu tak při použití přinejmenším sociální a ekonomické agendy dokáží přesněji vysvětlit ideologickou orientaci mnohem větší části populace. V empirické části práce je navržena částečná replikace dvou amerických studií, která umožňuje ověřit tezi o obdobné multidimenzionalitě levopravého ideologického dělení v českém prostředí, a zároveň může poskytnout relevantní americko-české ideologické srovnání.
|
|
|
Konzervativní hodnoty a český stranický systém
Vaněk, Přemysl ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Sociálně konzervativní hodnoty nejsou na české politické scéně často protěžovaným tématem, přesto se několik parlamentních politických stran k konzervatismu hlásí. Konzervativní myšlení je častokrát zaměňováno s pravicovostí politických stran, což může vést k nejednoznačné identifikaci politických subjektů. Práce se zabývá sociálním konzervatismem, který je umístěn mimo pravo-levou identifikaci politických stran a pokouší se analyzovat jeho specifika a kořeny. Sociální konzervatismus prosazuje etické otázky související s křesťanskou morálkou. Studie tyto etické otázky analyzuje a pokouší se zhodnotit jejich relevanci v rámci české společnosti a stranického systému. Z analýzy sociálně konzervativních hodnot a jednotlivých konzervativních stran a hnutí vyplývá, že sociální konzervatismus není v české společnosti a politice tak zásadním tématem, aby mohl konkurovat tématům socioekonomickým. Přesto je toto smýšlení v české společnosti přítomno. Hlavním relevantním reprezentantem sociálního konzervatismu je parlamentní křesťansko- demokratická KDU-ČSL, která však vzhledem k míře liberalizace české společnosti prosazuje sociálně konzervativní hodnoty velmi opatrně. Přítomny jsou i radikální nábožensky fundamentalistické názory, těm však není věnována větší pozornost. Deklarovaný český konzervatismus některých...
|
|
| |
|
| |
|
|
Examining the causes of the recent rise in right-wing terrorism within the Western world
Collins, Jonathan ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Nárůst pravicových teroristických incidentů je nový fenomén, který se šíří po celém západním světě. Zvýrazněním této události je exponenciální nárůst incidentů spojených s krajně pravicovými útočníky za posledních pět let. Práce využívá k prozkoumání těchto rostoucích výskytů klíčovou teorii Davida Rapoporta o moderních vlnách terorismu. Rapoport tvrdí, že určitelné cykly extremismu jsou tvořeny podtržením společenských, ideologických a politických tlaků. Proto se projekt pomocí Rapoportových kritérií zaměřuje na zjištění, zda nárůst extrémně pravicového násilí představuje novou vlnu terorismu. Studie poskytuje rozsáhlou analýzu s využitím Globální databáze terorismu a propojuje výzkum zaměřený na porozumění domácímu výskytu pravicového terorismu s obecnými vzory a tématy probíhajícími v západním světě. Nadnárodní (Německo, Skandinávie, Spojené království a USA) srovnávací povaha pátraní dále vicově extremistické případy hodnocením charakteristik útočníků a incidentů v různých socio národních prostředích. Závěrem z empirické analýzy smíšených metod je, že společná témata a vzorce dat splňují Rapoportovi charakteristické vlnové podmínky v rámci mezinárodní povahy fenoménu, množství aktivity, pobídky a společné převládající energie. Výzkum navíc prokazuje existenci mnoha vzájemně propojených a zahrnujících...
|
|
| |
|
|
Komparace britské Konzervativní strany a Občanské demokratické strany v letech 2005 až 2016
Pískačová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Projekt Bakalářské práce Jméno : Tereza Pískačová Email : 81359738@fsv.cuni.cz Semestr : Letní Akademický rok : 2020/2021 Název Práce : Komparace britské Konzervativní strany Občanské demokratické strany v letech 2005 až 2016 Předpokládaný termín dokončení : Letní semestr, 2020/2021 Vedoucí bakalářské práce : PhDr. Josef Mlejnek PhD. Základní charakteristika tématu : Konzervativní strany jsou tradičními stranami napříč Evropou, většinou se jedná o strany s velkou voličskou základnou a tudíž disponují velkým vlivem. Conservative Party ve Velké Británii je jednou ze dvou nejsilnějších stran. V roce 2005 se do vedení strany dostal historicky nejmladší vůdce a premiér David Cameron a spolu s ním došlo i ke změně ve směřování strany. Do popředí se dostala sociální politika a také ochrana životního prostředí. V České republice je myšlenka pravicového konzervatismu reprezentována stranou ODS, která vznikla na začátku devadesátých let minulého století v čele s Václavem Klausem. Ten dlouhou dobu určoval směřování této strany a stál v jejím čele řadu let. Václav Klaus je známý svým euroskepticismem a kritikem environmentalismu - jeho vliv na stranu je dodnes patrný. Cílem práce bude porovnat programy obou konzervativních stran a to především v oblasti environmentální politiky, sociální politiky a ochraně tradičních...
|
host ::
RSS.