|
|
Interpretace varhanní hudby
Bařák, Hynek ; Daněk, Josef (oponent) ; Malý, Břetislav (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se chci zabývat dalším tématem, které je pro mě velmi zajímavé a důležité a tím jsou varhany a celkově varhanní hudby a vše co k nim patří. Od historie, výroby, údržby až po samotné hraní. Ve většině předchozích pracích a to nejen na vysoké škole, ale i dříve, se v mých obrazech objevují fragmenty tohoto nástroje (hlavně píšťal, které jsou vlastně nejviditelnější a jejich rozsah určuje velikost celých varhan a je to jejich prazáklad), i když jsem se věnoval zrovna jinému tématu, tyto fragmenty jsem měl nějakou potřebu tam zasadit. Varhany jsou označované jako královský nástroj, jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj. Právě tu složitost bych chtěl vyjádřit ve svých obrazech, nemyslím tím složitost, jakou mají varhany po technické, stavební stránce, ale hlavně složitost hraní. Potřeba správných kombinací různých rejstříků s různě zabarvenými tóny a nástroji. Střídat manuály se hrou nohami na pedál atd. Tohle všechno je pro mě naprostá fascinace. V této diplomové práci chci zužitkovat témata, které vyšly na povrch mnohdy jako druhotné nebo jsem jim nekladl takový důraz nebo byly hlavním tématem jen např. jeden semestr, ale vlastně i nadále jsem s nimi byť podvědomě stejně pracoval, např . Spodní vrstvy, Vrstvení, Recyklace, Reakce na podklady, atd. Dalo by se říct, že takové varhanní skladby jsou i takové vrstvení, například Bachovy nebo jakékoli fugy, u kterých se postupně přidávají, vrství nové a nové tóny až ve výsledku mnohdy končí u plného rozsahu, které jsou dané varhany schopné podat. Vrstvení, se kterým jsem pracoval již dříve, a vlastně pořád se v mých pracích objevuje, se vlastně stalo nedílnou součástí mých obrazů. Chci v obrazech vyjádřit složitost varhanních skladeb, tak jak na mě působí. A to nejen vrstvením, ale také použitím různých technik, nejen, akrylu. I toho jsem využíval u dřívějších prací, a zkoumal, jak mezi sebou navzájem pracují. Reagoval jsem na různě vytvořené podklady. Varhanní hudbu můžeme považovat za složitou už proto, že to všechno co slyšíme, produkuje jeden člověk. Který musí hrát a obstarávat vše ostatní, co je s tím spojené, kromě snad šlapání měchů. Tato série obrazů ve výsledku nebude vyjadřovat vizuálně, na první pohled nic konkrétního, postupem času jsem se dostal k docela abstraktnímu obrazu. Nechci tím říct, že varhanní hudba je abstraktní, hlavně kdybych mluvil o baroku, nebo klasicismu. Možná v romantismu například F. Liszt a jeho varhanní skladby jsou už natolik složité a úžasně šílené, že bych je mohl považovat za docela abstraktní. Ale právě varhanní hudbu Liszta, kterou obdivuju asi nejvíc, myslím, že jinak než abstraktně vyjádřit nejde. Je to šílená, složitá změť různých, tónů, barev, her s rejstříky, žaluziemi atd. a tohle vše chci vyjádřit na plátně.
|
|
|
Téma Šípkové Růženky zpracované dětmi základní školy
NESIBOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou, přičemž praktická část práce, koncipovaná coby případová studie, si klade za cíl získat vhled to toho, jak děti různých věkových kategorií zobrazují příběh O Šípkové Růžence, zjistit, jaké charakteristiky má jejich tvorba a postihnout interpretační potenciál tohoto tématu v projektivně-intervenční arteterapii s dětmi. Ve své stěžejní části se tedy práce zabývá dětskými ztvárněními pohádky O Šípkové Růžence, které vytvořily děti z menší základní školy v hodině výtvarné výchovy. Obrázky jsou zkoumány z hlediska vybraných formálních aspektů, zejména je kladen důraz na vyobrazené fáze příběhu a s nimi související postavy. S některými autory obrázků také proběhly krátké rozhovory, které jsou využity coby doplňková metoda sběru dat. Výzkumné části předchází část teoretická, ve které je jedna celá kapitola věnována právě pohádce O Šípkové Růžence - představen je děj nejrozšířenějších variant příběhu, ty jsou také komparovány mezi sebou, a dále se kapitola snaží o rozbor jednotlivých symbolů obsažených v pohádce a o jejich interpretaci. Další kapitola teoretické části práce se věnuje pohádkám obecně, zejména pak jejich významu v životě člověka, potažmo dítěte. Samozřejmě teoretická část práce také ukotvuje důležité pojmy týkající se arteterapie, kterou představuje jako disciplínu specifickým způsobem pracující s výtvarným projevem člověka; a zabývá se specifiky dospívání zejména z pohledu vývojové psychologie a z pohledu současné pediatrie. Ve své poslední části práce také navrhuje možnosti, jak různá dětská ztvárnění pohádky O Šípkové Růžence pedagogicky využít při reálné práci se žáky ZŠ.
|
|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Pohádka a sen ve vzájemném vztahu
Vídršperková, Lenka ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent) ; Voldřich, Michal (oponent)
0 ABSTRAKT Disertační práce pojednává o podobnosti či dokonce možné příbuznosti pohádek a snů. Teoretický rámec práce je především psychoanalytický, a v souladu s psychoanalytickou teorií je přejímán předpoklad, že v pohádkách i snech lze pozorovat projevy nevědomí, a také, že pohádky i sny obsahují manifestní a latentní rovinu a lze je interpretovat. Někteří autoři, jako maďarský folklorista G. Róheim, předpokládají, že pohádka vznikla původně z individuálního snu, který byl dále vyprávěn a postupně obohacen o kulturní specifika. Z toho pak vyplývá teorie indukce M. Kučery, že pohádka indukuje sen, který by se zdál každopádně, neboť téma nasedá na nevědomé potřeby i konflikty dítěte. První část práce představuje základní teoretická východiska. V další části je na pohádkovém typu ATU 510B ve verzi B. Němcové Princezna se zlatou hvězdou na čele ukázán možný postup interpretace pohádky. Jsou vyhledány a srovnány dostupné verze, definována základní dějová linie pohádky. Představeny jsou nejznámější interpretace, podle kterých pohádka pojednává o psychice zneužité ženy, a také interpretace, které na pohádku nahlíží jako na oidipskou. Následně je s využitím teorie mýtů C. Lévi-Strausse a s využitím pojmových map pohádka dále analyzována. V další části je téma obohaceno o rovinu snů - představeny jsou sny...
|
|
|
Edukační potenciál sbírky odlitků antické plastiky na zámku Duchcov
Kovalovská, Soňa ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Kepartová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na edukační potenciál sbírky sádrových odlitků antické plastiky, která je vystavena na státním zámku Duchcov v expozici s názvem Okouzleni Antikou. Teoretická část práce se věnuje představení a historii sbírky odlitků antické plastiky patřící Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jejím vybraným paralelám v zahraničí. V této části práce jsou rozebrány i edukační programy a akce v těchto zahraničních institucích. Druhá část práce je věnována současnému stavu edukace k expozici Okouzleni antikou a hlavně analýze edukačního potenciálu této expozice. Součástí je také praktická část věnující se přípravě, realizaci a vyhodnocení pilotního edukačního programu s názvem Na hoře Olympu. Po stopách řeckých bájí a pověstí, který je určen pro 2. stupeň ZŠ. KLÍČOVÁ SLOVA edukace, edukační program, antika, sádrové odlitky, zámek Duchcov, vzdělávání, interpretace, kulturní dědictví
|
|
|
Vybraná díla Josteina Gaardera a jejich kritický ohlas
Benešová, Anežka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dvěma díly norského spisovatele a filozofa Josteina Gaardera, novelou Dívka s pomeranči (2004) a románem Hrad v Pyrenejích (2011), a jejich vybranými kritickými ohlasy. Cílem práce je interpretovat obě díla a začlenit je do kontextu jejich kritických ohlasů. Teoretická část práce představuje osobnost autora, jeho život a znaky charakteristické pro jeho tvorbu a v samostatné kapitole dále vymezuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace. Praktická část je rozčleněná do dvou kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu z vybraných literárních děl - nabízí jeho interpretaci a analýzu kritických ohlasů, do níž byly zahrnuty česky, německy či anglicky psané recenze publikované v denním tisku, online médiích a kulturně zaměřených periodikách či webech. Na rozbor jednotlivých literárněkritických textů navazují samostatné podkapitoly, které shrnují poznatky týkající se společných znaků, či naopak odlišností analyzovaných recenzí.
|
|
|
Didaktická interpretace románu Meta
Lacinová, Kristina ; Komberec, Filip (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavením románu Meta v rámci současné české scény, jeho analýzou, interpretací z žánrového a naratologického hlediska a didaktickým potenciálem. Nejdříve se zabýváme obecným pojetím populární a fantastické literatury, jejím potenciálním významem ve výuce a knižními kategoriemi young adult a new adult, neboť pod tyto žánry a kategorie spadá zkoumaný román Meta. Zasazujeme dílo do kontextu české i světové fantasy literatury a uvádíme, jak je vnímáno literární kritikou. Hlavním cílem práce je vystižení didaktického potenciálu románu a prokázání širokých možností jeho využití při výuce literatury. Sloužit k tomu bude strukturální analýza a interpretace témat a myšlenek. Touto podrobnou literárněvědnou analýzou chceme dokázat, že by se na dílo nemuselo pohlížet pouze jako na populární literaturu bez hlubších myšlenek, ale že by se mohlo svou výstavbou, tématy a celkovým smyslem lišit od většiny novodobé tvorby pro mládež a mladé dospělé. Nejenže dílo zprostředkovává silný prožitek četby, ale z literárněvědného hlediska je text tvořen zajímavými narativnímu postupy, roztříštěnou kompozicí a nabízí kritický pohled na dnešní společnost, její problémy, mentalitu, moderní a technický způsob života. Interpretací hlavních témat chceme prokázat, že jsou mladým čtenářům blízká,...
|
|
|
Literární reportáže se zaměřením na tematiku ztráty blízkých ve vybraných dílech
Nováková, Klára ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje vybraným literárním reportážím se zaměřením na tematiku ztráty blízkého člověka. Žánr na pomezí beletrie a publicistiky v posledních letech nabírá na popularitě, přesto je pro mnohé stále neurčitým pojmem. Práce přibližuje fenomén literární reportáže, charakterizuje ho a uvádí hlavní znaky, zaměřuje se na historii polské reportáže i na současnost polské školy reportáže ve spojení s autory vybraných děl. Následně přináší také teoretické ukotvení ztráty blízkého člověka za použití odborných publikací. V druhé části dochází k intepretaci vybraných děl - Ganbare! Workshopy smrti (2016, česky 2017) Katarzyny Boni, Jako bys jedla kámen (2002, česky 2017) Wojciecha Tochmana a Dvě sestry (2016, česky 2018) Åsne Seierstad se zaměřením na pojetí ztráty blízkých. Posléze se práce věnuje vzájemné komparaci tří děl za účelem demonstrace způsobu psaní o ztrátě blízkého člověka.
|
|
|
Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích
Maděrová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce s názvem Kritická reflexe vybraných děl Karin Lednické a Jakuby Katalpy v českých médiích se zabývá tématem současné české literatury navracející se k historii 20. století. Konkrétně analyzuje kritické ohlasy děl Karin Lednické Šikmý kostel I-II a Jakuby Katalpy Němci a Zuzanin dech. Teoretické kapitoly se zabývají pojmy kritika a reflexe, představením literárních periodik a vybraných autorek, charakteristikou zvoleného literárního fenoménu nebo definicí rozhovorového žánru. V praktické části jsou analyzovány kritické reflexe děl Šikmý kostel I-II, Němci a Zuzanin dech publikované v literárních periodicích, denním tisku, online či jako rozhlasové příspěvky. Cílem práce je zmapovat kritické ohlasy děl, dát je do kontextu a odpovědět na základní výzkumnou otázku - jak kritici a recenzenti hodnotí vybraná díla autorek Karin Lednické a Jakuby Katalpy.
|
|
|
Naučné stezky v CHKO Jizerské hory a interpretace prostředí, ve kterém se nacházejí
Svárovská, Eliška ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Moje diplomová práce se pohybuje v oboru sociální a kulturní ekologie, která zkoumá vzájemný vztah přírody a společnosti. Zabývám se právě zprostředkováním tohoto vztahu formou výzkumu vybraných naučných stezek, které najdeme v CHKO Jizerské hory. V teoretické části popisuji ochranu přírody a krajiny, poté se zaměřuji na Jizerské hory, v nichž výzkum probíhal. Zmiňuji třífázový model učení, který se ke stezkám váže, jelikož nás mají vzdělávat, a neopomenu interpretaci. Nakonec popisuji fenomén naučných stezek obecně. V empirické části zmiňuji podkapitolu o mobilní technologii QR kód a představuji aplikaci Stezkou nestezkou pro návštěvníky naučných stezek. V dalších podkapitolách se už zaměřuji na hodnocení naučných stezek metodikou, jež jsem vymyslela. Hodnotím jak verbální prvky, tak nonverbální prvky, a zaměřuji se zejména na komplexní hodnocení, do kterého zahrnuji přehlednost interpretačních panelů a tématické zasazení do prostředí, kde se věnuji tomu, jak naučné stezky uchopují pojmy přírody a její ochrany jako takové. Naučné stezky poté vztáhnu na model učení a do hodnocení zahrnuji také pět zásad k dodržení správné interpretace stanovené Metodikou o zásadách a metodách interpretace. Na závěr zmíním též můj subjektivní názor na jednotlivé stezky. Při tvorbě mé práce jsem čerpala z expertních...
|
host ::
RSS.