|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Wise wizards and wicked witches? An Analysis of Magic Users in Terry Pratchett's Discworld
SEDLÁKOVÁ, Anna
Náplní této diplomové práce je prozkoumat několik prací ze série Úžasná Zeměplocha od sira Terence Davida Johna Pratchetta, se zřetelí na magii a postavy ji používající. Práce začíná prozkoumáním čarodějů a čarodějnic v Anglické tradici. Také zahrnuje magii a jak je nahlížena v populární literatuře skrz dvacáté století. Hlavní náplň práce spočívá v analýze magického systému, čarodějů, čarodějek a stereotypů s nimi spojených v pracích Terryho Pratchetta.
|
|
| |
|
|
Svět kýče a možnosti Ecovy sémiotiky masové komunikace
Sedláková, Anna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá fenomén kýče. Jedním z cílů práce je představit významné teorie (H. Brocha, M. Kundery, P. Rezka a T. Kulky) a dále je analyzovat ve vztahu k ústřední koncepci Umberta Eca, který definuje kýč jako komunikaci. Kýč podle něj neurčují jen strukturální vlastnosti díla, ale i záměr, s nímž ho autor tvoří a způsob, s nímž k dílu později přistupuje publikum. Práce se tedy pokouší zaměřit pozornost nikoliv na kýč jako na definici určitého typu objektu a jeho estetické hodnocení, ale na postoje a interpretace, které objekty i myšlenky v kýč proměňují. Dalším cílem práce je popsat možný posun v pojetí kýče v souvislosti se změnami, které přinesl věku nových médií, a které radikálně mění způsob komunikace i nastavení společnosti. Tyto změny nahrávají využívání kýče, emocionálnímu i zjednodušujícímu přístupu k informacím, a kýč se tak ve svém širším pojetí stává fenoménem aktuálním a všudypřítomným. Kromě charakteristiky nových médií využívá práce koncept kyberkultury Pierra Lévyho i teorii tekuté doby Zygmunta Baumana. V závěru se předložená práce pokouší nastínit důležitost způsobu, jakým ke kýči jakožto příjemci a případně tvůrci sdělení, přistupujeme.
|
|
|
Vampires in English Literary History
SEDLÁKOVÁ, Anna
Náplní této bakalářské práce je přezkoumat tři upírské příběhy napsané prominentními anglickými autory během devatenáctého století, kdy literární žánr gotiky začal a stal se populárním. Dotyční autoři jsou John Polidori a jeho dílo The Vampyre, Joseph Sheridan Le Fanu a jeho dílo Carmilla a Bram Stoker a jeho slavné dílo Dracula. Tato práce se soustředí na porovnání příběhových elementů a na porovnání postav upírů samotných.
|
|
|
Žák 2. stupně se speciálními vzdělávacími potřebami v hodinách občanské výchovy: případová studie
Sedláková, Anna ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na druhém stupni základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Pozornost je při tom zaměřena na hodiny společenskovědních předmětů, zejména občanské výchovy. Proces učení je popsán v širším kontextu, do něhož jsou zahrnuti především asistent pedagoga, učitelé a rodiče nebo zákonní zástupci. Teoretická část shrnuje zejména prameny popisující podmínky integrace/inkluze v českém školství. Stručně jsou uvedena vybraná zjištění o reálných efektech asistence. Empirický výzkum byl proveden jako série případových studií založených na kvalitativním přístupu. Ke sběru dat byla využita analýza dokumentů, rozhovory s aktéry a pozorování hodin. Analýza dat byla provedena formou mezipřípadového srovnání. Výsledky výzkumu naznačují, že situace v hodinách společenskovědních předmětů bývá odlišná od jazykových předmětů nebo matematiky, např. v nich žáci nemívají k dispozici asistenta pedagoga. Tato nepřítomnost však může mít pro integrované žáky jak negativní, tak pozitivní důsledky (např. větší příležitost k interakci s učitelem a spolužáky). KLÍČOVÁ SLOVA: Asistent pedagoga, žák se speciálními vzdělávacími potřebami, inkluzivní vzdělávání, občanská výchova, výzkum
|
|
| |
host ::
RSS.