|
|
Ruská 'hybridní válka': 1979-2014
Feryna, Jan ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce si vytkla za cíl odpovědět na otázku, zda je ruské "hybridní vedení války" nové, či nikoliv. V úvodu práce je naznačena struktura práce, jsou představeny případy, které budou v práci studovány a stručně nastíněn důvod výběru tohoto tématu bakalářské práce. Západní pohled je představen jako ilustrace debaty o "hybridním vedení války" a společně s ruským pohledem tvoří koncept. Následuje modelový případ Krymu a východní Ukrajiny. Koncept je poté operacionalizován a použit na případy Afghánistánu a Gruzie. V obou případech je každý atribut diskutován na konkrétních sovětských/ruských akcích. Kapitola výsledků shrnuje pomocí přehledné tabulky zjištění z předchozích případových kapitol. Závěr obsahuje jasnou odpověď na výše zmíněnou výzkumnou otázku.
|
|
|
The future of NATO: between territorial defense and out-of-area operations
Béres, Bianka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
This diploma thesis embraces the development of the North Atlantic Treaty Organization (NATO) emphasizing the Alliance's capability to adequately adapt and react to the rapidly growing number of security challenges in our globalized world. Using the historical turning points and the experiences gained during the various conflicts the dissertation's focus is on the future of NATO in the "era of unpeace" where it is required to "defend against known unknowns" (Jankowski and Stepniewski (ed.) 2021). The first chapter of the thesis consists of an overview of the four main stages of the Alliance's development. The first phase (1949-1990) is the Cold War period, when the member states' emphasis was to build a strong collective defence strategy but at the same time, they established a liberal democratic system and accepted common values from the institutional point of view. The new members have adopted these governance standards and institutions, proved the effective assertion of the liberal institutionalism doctrine but never gave up military realism. The second stage (1990-2001) was represented by emerging new security challenges due to the fact that the bipolar world order had came to an end and the Alliance reacted to this by spreading the "security umbrella" with crisis management policies and...
|
|
|
Understanding Hybrid Warfare Constructivism and Ontological (in)Security
Ostreni, Bruss ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
This thesis aim is to investigate the propagation of the term 'Hybrid Warfare' in world politics, more specifically on NATO's discourses and official texts. Granted the argument that the term is unable to convey a concrete strategic doctrine or strategy due to its lack of conceptual fecundity, we argue that nonetheless, the usage of the term serves NATO as an Ontological Security exercise. The reasoning behind this argument is that Hybrid Threats (or war) have the capacity to make NATO ontologically (in)secure due to the latter's inability to respond efficiently. Thus, disrupting the alliance strategy of 'being' - that is a collective defense alliance in charge of security of all members via the Article V of the treaty - and at the same time its strategy of 'doing' which is the ability of the alliance to provide a peaceful and safe Euro-Atlantic region, inside and out. Following our attempted bridging on Hybrid War and NATO's Ontological Security, we then proceed to explicate policy changes influenced by the former. In order to do so, we chose to employ a three- layered model created by Jakub Eberle and Vladimir Handl which conceptualizes Ontological Security through narratives about the self, the other, and the overall international system. The argument is that when actors are threatened by a...
|
|
|
Disinformation as a Societal Phenomenon: A Case Study of Truth Decay in Slovakia
Húsková, Eva ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této diplomové práce je nabídnout hlubší pochopení dezinformační trendů a jejich příčin ve slovenském informačním prostředí prostřednictvím konceptu Truth Decay, neboli Eroze pravdy, který byl definován americkou výzkumnou organizací RAND Corporation již v roce 2018. Práce se také zabývá analýzou fenoménu Eroze pravdy obecně. Výzkum samotný vychází z předpokladu, že na dezinformace by nemělo být nahlíženo jen jako na nástroj hybridní války. V současné akademické sféře evidujeme narůstající potřebu analyzovat dezinformace jako širší celospolečenský problém, který má značný dopad na společnost. Na základě 11 expertních rozhovorů s odborníky z různých sfér (akademická obec, think tanky, vládní instituce, bezpečnostní instituce, žurnalistika, nebo psychologie), se tato diplomová práce skládá ze dvou analytických kapitol. Ta první analyzuje čtyři trendy Eroze pravdy na Slovensku: zvyšující se neshody o povaze faktů a analytických interpretací faktů a dat; nejasná linie mezi názorem a faktem; narůstající množství obsahu a z toho narůstající vliv názoru a osobní zkušenosti nad faktem; a snižující se důvěra vůči kdysi respektovaným institucím a zdrojům faktických informací. Druhá analytická kapitola řeší možné "hnací motory" těchto čtyř trendů: charakteristika kognitivních procesů, jako například...
|
|
|
The American Hybrid War? Operation Enduring Freedom through the hybrid warfare lenses
Pinkas, Šimon ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá schopností Západních demokratických států vést hybridní válku. Hybridní válka byla po celou dobu své existence téměř exklusivně připisována nedemokratickým režimům, které jejích metod používají často velmi agresivně. Ve snaze zpochybnit toto přesvědčení, tato práce reinterpretuje počínání Spojených států amerických během počáteční fáze Operace Trvalá svoboda1 v Afghánistánu roku 2001 "očima" hybridní války. Vzhledem k tomu, že pojem hybridní válka je velmi široký a často špatně definovatelný, se autor této práce rozhodl konceptualizovat široce známý popis Ruské hybridní války, vytvořený Andrásem Ráczem v roce 2015, skrze který bude zkoumaný případ reinterpretovat. Možnost Západního demokratického státu vést hybridní válku je, co se týče dostupné literatury, zhola neprozkoumaná, tato práce se tedy zaobírá naprosto novým tématem. Tato práce se také zamýšlí nad tím, jak může zjištění o schopnosti Západních států vést hybridní válku ovlivnit naše chápání tohoto fenoménu obecně. Autor se skrze tuto práci snaží poskytnout nový, faktuálně zaměřený pohled na hybridní válku, nezatížený předsudky ani emocionálním podtextem, který bohužel zatěžuje mnohé příspěvky do akademické debaty na toto téma. Tato nová perspektiva na hybridní válku dle autora silně přispěje k našemu...
|
|
|
Reakce Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu: Případová studie "Fall Lisa"
Pokorný, Jiří ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reakcí Spolkové republiky Německo na ruskou hybridní hrozbu, jež je zkoumána pomocí případové studie tzv. "případu Lisa" z ledna roku 2016. Cílem práce je zasazení "případu Lisa" do kontextu německo-ruských vztahů a hybridních hrozeb v bezpečnostní realitě 21. století. Německo a Rusko dlouho pojil speciální vztah, který se ovšem po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym propadl do krize. Hlavním cílem ruské snahy o ovlivňování společenského a politického vývoje v Evropě se stalo právě Německo, které se musí s novými metodami a strategiemi hybridního boje vypořádat. Nástup hybridních hrozeb je výzvou nejen pro Německo, ale i pro jeho spojence. Ruský pohled na hybridní hrozby dokazuje, že pro různé aktéry má pojem rozdílné významy. Za jeden z projevů ruské hybridní hrozby je považován i případ třináctileté dívky německo-ruského původu, která byla v Berlíně několik hodin nezvěstná a údajně byla znásilněna migranty. I když byl případ promptně vyvrácen německou policií, zneužila ruská média událost k živení atmosféry strachu a nejistoty, zejména mezi početnou menšinou ruských Němců. Incident se rozšířil i na mezivládní úroveň, když ruský ministr zahraničí S. Lavrov obvinil německé úřady ze zametání stop. Vzhledem k doposud nedostatečné míře zohlednění "případu...
|
|
| |
|
|
Cyber Attacks against Iran as Instruments of Hybrid Warfare
Utinková, Hana ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Kybernetická bezpečnost se rychle stává jedním z nejdůležitějších témat v oblasti globální politiky. Z tohoto důvodu je nezbytné věnovat tématům z této oblasti pozornost, protože mohou zásadním způsobem ovlivnit mezinárodní vztahy. Inspirována touto skutečností se práce zaměřuje na analýzu, charakteristiku a kategorizaci kybernetických útoků, které byly od roku 2007 zaměřeny na Íránskou islámskou republiku. Cíl práce je dvojí: poskytnout komplexní obraz těchto incidentů a také rozhodnout, zda lze tyto útoky považovat za důkaz hybridní války některých států proti Íránu. Data a zprávy o kybernetických útocích byly analyzovány pomocí taxonomie AVOIDIT s cílem nastínit jejich základní charakteristiky. Tyto charakteristiky byly následně porovnány s definicí hybridní války. Konečným výsledkem analýzy je, že kybernetické útoky proti Íránu nelze považovat za hybridní válku, protože nesplňují základní principy konceptu hybridní války. Aspirací této práce je poskytnout jasnější vhled do tématu kybernetických útoků a globální politiky a aby sloužila jako vodítko pro budoucí diskuse, neboť téma hybridní války se stalo velmi rozdělujícím.
|
|
|
Russian Hybrid Warfare in Ukraine: Comparative Analysis of Two Cases and Identification of Critical Elements in the Successful Application of Hybrid Tactics
Starodubtseva, Albina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Po vojenské intervenci na Ukrajině v roce 2014 a rychlé nekrvavé anexi Krymu uznalo mezinárodní společenství Rusko jako experta v oblasti hybridní války. Probíhající konflikt na Donbasu, který rozpoutala Moskva během druhé méně úspěšné hybridní kampaně, však zůstává bolestivou otázkou nejen pro Ukrajinu, ale také pro Rusko, které musí zvládat nákladným důsledkům, aby neprohrálo na východě Ukrajiny a nejdůležitější ve své nehlášené válce se Západem. Tato diplomová práce provádí komparativní analýzu dvou ruských modelů hybridní války: (1) na Krymu; (2) na východní Ukrajině a zaměřuje se na následující výzkumné otázky: Proč byla ruská hybridní válka na Krymu úspěšnější než na Donbasu? Jaká opatření může stát přijmout, aby zlepšil svou schopnost čelit hybridním útokům? Zjištění ukazují, že navzdory přítomnosti společných faktorů, různé stupně úspěchu a výsledky obou případů přičíst skutečnosti, že úspěšné využití celého spektra hybridní války závisí nejen na určitých nezbytných podmínkách, ale také na příznivých charakteristických rysech zóny konfliktu a několika kritických prvcích. I když se hybridní taktiky v jednotlivých zemích a regionech liší, je postavena na využívání zranitelnosti nepřítele, jeho slabých stránek v politickém systému, správy, ekonomiky, vojenské sféry a společnosti, které mohou...
|
|
|
The re-securitization of Russia: an analysis of the assertive shift in Norwegian security policy in the aftermath of the Russian annexation of Crimea
Syberg, Louise Savalov ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Laryš, Martin (oponent)
Vztah mezi Ruskem a Norskem je dán asymetrickou povahou a ideologickými rozdíly mezi nimi. Už od studené války měli vztah založený na vzájemné spolupráci a komunikací, zároveň označený duální politikou Norska a neustálou rovnováhou mezi asertivitou a ujištěním. Po ruské anexi Krymu se norská bezpečnostní politika zdánlivě posunula asertivním směrem. Rusko bylo znovu seřízeno z politiky normální na politiku extra prostřednictvím sekuritizace. Tato diplomová práce si klade za cíl ukázat, jak se Rusko stalo resekuritizováno po ruské anexi Krymu. Empirické důkazy předložené v této práci ukazují, že tento asertivní posun, ke kterému došlo po resekuritizaci Ruska, je spíše výsledkem ruské demonstrace modernizované armády, než přirozeným důsledkem nepřátelského aktu, kterým byla anexe. Snaží se prokázat, že důvodem této změny norské bezpečnostní politiky je měnící se bezpečnostní klima s novými ruskými způsoby války, neboli tzv. hybridní válčení, spolu s klesajícím zájmem USA o Alianci.
|
host ::
RSS.