|
|
Mapping the Proliferation of Strategic Partnerships
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Faude, Benjamin (oponent)
Od konce studené války se státy stále častěji uchylují k vytváření neformálních spojenectví, v čele se "strategickými partnerstvími," zatímco počet formálních vojenských aliancí stagnuje. Navzdory rychlému šíření těchto partnerství-vedle jiných forem neformální spolupráce-věnovala dosavadní literatura o mezinárodních vztazích tomuto fenoménu jen omezenou pozornost. V této disertační práci představuji a analyzuji první soubor dat o bilaterálních mezivládních strategických partnerstvích (BISP) založených členy skupiny G20 v letech 1993 až 2020. S využitím poznatků z literatury o mezinárodních spojenectvích a institucionalismu se snažím: (1) poskytnout první empirický popis rozsahu, v jakém se strategická partnerství rozšířila mezi členy G20 a v průběhu času; (2) identifikovat faktory, které vedou státy k vytváření strategických partnerství; a (3) určit, zda tato partnerství fungují především jako doplněk stávajících aliančních struktur, nebo existují místo nich jako "nízkonákladové" alternativy. Zaprvé jsem zjistil, že jen členové skupiny G20 do konce roku 2020 navázali přibližně 382 strategických partnerství, což překonává předchozí odhady. Za druhé jsem zjistil, že vznik strategických partnerství koreluje s faktory, jako jsou ekonomické zájmy, rostoucí mocenský status a podobnost režimů. A konečně...
|
|
|
EU response to hybrid threats: the national position of the Slovak Republic
Ilkova, Alexandra ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Hlavním cílem této magisterské práce je objasnit postoj Slovenské republiky vůči boji proti hybridním hrozbám ze strany EU. Národní postoj je ilustrován prostřednictvím 9 polostrukturovaných rozhovorů vedených se státními úředníky a experty pracujícími pro státní instituce a případně pro nevládní organizace v oblasti hybridních hrozeb. Zmínění státní úředníci zastupují resorty, jako například ministerstvo vnitra, ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí, ministerstvo obrany nebo Úřad vlády. Heterogenita profesního zázemí respondentů z různých struktur státních institucí vede ke komplexnější analýze národního postoje. Práce zároveň poskytuje ucelený přehled o přístupu EU a Slovenska k boji proti hybridním hrozbám. Zatímco reakce EU je zmapována prostřednictvím úpravy politického a právního rámce, vzniku nových institucionálních orgánů a meziinstitucionální spolupráce, slovenská reakce je demonstrována na vývoji národních bezpečnostních a obranných strategií a vzniku resortních útvarů zaměřených na hybridní hrozby. Objasnění přístupů k boji proti hybridním hrozbám z pohledu obou aktérů (EU a Slovenské republiky) je nezbytné pro další pochopení provázaných institucionálních vazeb, kterými se národní představitelé během rozhovorů zabývali. V závěru diplomové práce jsou nastíněna...
|
|
|
Obraz nepřítele v současných vojenských operacích: komparace zásahů v Iráku a Libyi
Trojáček, Jan ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Obraz nepřítele v současných vojenských operacích: komparace zásahů v Iráku a Libyi" se zabývá událostmi po teroristických útocích z 11. září 2001 a válkou v Iráku a s ní spojenou vojenskou operací Irácká svoboda, a vojenskou intervencí koaličních sil NATO v Libyi s názvem operace Unified Protector. V neposlední řadě práce zkoumá koncept tvoření obrazu nepřítele, který je z velké části vykonstruován pomocí diskurzu významných politických představitelů Spojených států a Velké Británie. Sekuritizace, jakožto výzkumná teorie, je přesvědčivým doplňkem výzkumu obrazu nepřítele a funguje přes negativně konstruovaný obraz hrozivého nepřítele. Skutečný proces sekuritizace začíná sekuritizačním pohybem a je také výchozím bodem konstrukce nepřátelského obrazu. Práce analyzuje pomocí oficiálních tiskových vyjádření a dokumentů rétoriku amerických prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy a premiérů Velké Británie Tonyho Blaira a Davida Camerona. Při výzkumu byla uplatněna diskurzivní analýza výroků jednotlivých představitelů ve vztahu k iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi a plukovníkovi Muammaru Kaddáfím. V první části práce se autor zabývá konceptem konstrukce obrazu nepřítele, který úzce souvisí s teorií sekuritizace. Druhá část práce se zaměřuje na válku proti globálnímu teroru a...
|
|
|
Plnění závazků v NATO: free-riding "nových členů"
Slánský, Jan ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá příčinami fenoménu free-ridingu a přístupem k plnění závazků vůči NATO a burden-sharingu obecně u "nových" členů NATO. Pro výzkum bylo zvoleno období 2015-2019 a metoda kvalitativní komparativní analýzy (QCA) v kombinaci se třemi případovými studiemi. QCA se zaměřila na čtyři nezávislé proměnné - ekonomickou situaci, vnímanou míru hrozby, strategickou kulturu (atlantismus/evropeismus) a ideologickou orientaci vlády (levice/pravice). Vnímaná míra hrozby se ukázala být nezbytnou a potenciálně i dostatečnou proměnnou. Mezi zkoumanými případy však nebyl takový, který by dostatečnost empiricky potvrdil. Nejjednodušší kombinací proměnných, která vedla k plnění závazků a byla podepřena existujícím případem, byla kombinace intenzivně vnímané míry hrozby a strategické kultury charakteristické atlantismem. Neboť již existující výzkumy na téma freeridingu naznačují, že se jedná o multikauzální fenomén, autor se kloní k názoru, že tato zmíněná kombinace proměnných je nejjednodušší dostatečnou. Ekonomická situace se ukázala bez významnějšího vlivu. Výsledky QCA rovněž označují ideologickou orientaci vlády jako bez významného vlivu. Případové studie však naznačují, že charakteristiky vlády jako je autoritářství, populismus a regionální ambice mohou zapříčinit nárůst v plnění závazků i...
|
|
|
Inverting Peace: The Bottom-Up Role of the Mine Action Community in Postliberal Peace-Building
Emery, Rupert Nicholas Ruscombe ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
This thesis explores the role of the humanitarian mine action (HMA) sector in peacebuilding and post-conflict reconstruction. Mine action is widely believed to be an integral component of peacebuilding, and its conduct has evolved significantly through the 20th and 21st centuries. Through the lens of postliberal international relations theory, HMA - and its practices and practitioners - is examined as a contributor to peace. To accomplish this a Bourdiesian field analysis of the HMA sector was conducted; along with a more in-depth case study of mine action in Sri Lanka which draws upon data from in-depth interviews and policy analysis. The results shed light on certain power relations in the HMA field relating to knowledge, expertise, and legitimacy; and provides a preliminary exploration of the contributions of mine action to a postliberal conception of peace. These results highlight both the potential of the method, and the need for further ethnographic study.
|
|
|
Komparace české a francouzské bezpečnostní politiky v Mali
Zelenka, Jan ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Komparace české a francouzské bezpečnostní politiky v Mali" se zabývá zahraničněpolitickou analýzou jednání České republiky a Francie v Mali. Hlavním zaměřením je reakce států na bezpečnostní hrozby, především mezinárodní islamistický terorismus. Metodologií práce je Foreign policy analysis (FPA), která zkoumá genezi a vývoj zahraniční politiky na základě vládních dokumentů, bezpečnostních zpráv a vyjádření vládních a armádních představitelů. Výzkum je založen na teorii racionální volby, jež vychází z neorealismu a racionalismu v mezinárodních vztazích. Podpůrnou teorií je poté normativní koncept resposibility to protect. Práce představuje bezpečnostní politiku ČR a Francie, definuje jejich domácí a zahraniční souvislosti a popisuje aplikaci této politiky během vojenské intervence v Mali. Oba aktéři v Mali působí v rámci operací Barkhane a Takuba a spolupracují na misích EUTM Mali či OSN MINUSMA. Cílem práce je komplexní komparativní analýza bezpečnostních politik a definice hlavních motivů intervenujících aktérů.
|
|
|
The Trade Policy Review Mechanism: Shedding light on non-compliance?
Rosendorf, Ondřej ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tématem monitorovacích mechanismů a jejich schopností identifikovat porušení závazků. Specifickým případem, kterým se práce zabývá, je pak mechanismus pro prověrku obchodní politiky (TPRM) ve Světové obchodní organizaci. Cílem práce je rozšířit dosavadní empirické poznatky o fungování zmíněného mechanismu, a dále pak rozbor toho, do jaké míry je mechanismus schopný odhalovat porušení pravidel před tím, než dojde adjudikaci, a které faktory ovlivňují tuto schopnost. Z teoretického hlediska vychází práce především z racionálního institucionalismu a dalších přístupů spojených s výzkumem transparentnosti a dodržování závazků. Specificky se pak práce zaměřuje na koncept tzv. informačních systémů v mezinárodních režimech. Po metodologické stránce práce spoléhá na metodu obsahové analýzy, jejímž cílem je získání empirických poznatků o výskytu záležitostí souvisejících s porušením pravidel v prověrkách obchodní politiky. Tyto empirické poznatky jsou následně podrobeny statistické analýze s využitím logistické regrese. Práce dochází k závěru, že TPRM zachycuje překvapivě vysoké množství záležitostí, které se posléze stávají předmětem soudně potvrzených porušení pravidel ve WTO. Až 72% záležitostí, které se posléze dostanou k soudu, je zmíněno v prověrkách obchodní politiky. Dalším...
|
|
|
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...
|
|
|
The Study of Use of Heavy Armoured Vehicles by Non-State Actors in Syria Conflict
Kotrbáček, Adam ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Užití těžkých zbraní, kupříkladu tanků, v konfliktech nedávných i současných je téma, jemuž nebylo dlouho věnováno dostatečné pozornosti. Podobně opomíjen zůstal i koncept konvenčního válčení, či konvenční války. V souvislosti těmito tématy byly dávány do popředí spíše otázky prevence ozbrojených konfliktů, případně postupy jejich deeskalace. Tato diplomová práce jde proti tomuto trendu a zaměřuje se na taktiku nasazení těžkých zbraní v konfliktu v Sýrii, konkrétně těžkými zbraněmi v rukou nestátních aktérů v této zemi. Diplomová práce se snaží plně zužitkovat faktu, že konflikt v Sýrii je jedním z nejlépe zdokumentovaných válek, a pracuje s širokým spektrem převážně primárních zdrojů na sběru dat relevantních k užití těžkých zbraní v konfliktu. Za užití těchto zdrojů práce analyzuje a posléze formuluje jednoznačné modely nasazení těžkých zbraní v měnících se podmínkách konvenčního konfliktu. Práce využívá dvou případových studií, dvou konkrétních vojenských operací, k zjištění, zda existuje kausální spojení mezi modely nasazení těžké techniky a výsledkem vojenského střetnutí.
|
|
|
Venezuelská migrační vlna a její dopad na Kolumbii
Potocká, Eliška ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá dopady venezuelské migrační vlny na Kolumbii. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má venezuelská migrační krize na situaci v Kolumbii a jaký vůči ní zaujímá kolumbijská vláda postoj. Za účelem zodpovězení těchto výzkumných otázek byla aplikována kvalitativní obsahová analýza, v rámci které byla zkoumána data poskytnutá mezinárodními organizacemi, politickými institucemi nebo kolumbijskými vládními orgány, popisujícími stav v zemi. Hlavním teoretickým konceptem, na kterém tato diplomová práce staví, je push-pull teorie migrace, která vysvětluje migraci na základě mechanismu "vytlačujících" a "přitahujících" faktorů, jež obyvatelstvo motivují k přesunu. V důsledku analýzy zkoumaných dat byla potvrzena hypotéza, která předpokládala, že migrační krize má negativní vliv na kolumbijskou vnitrostátní situaci, a to konkrétně v oblasti institucionální, ekonomické a sociální. Výsledky obsahové analýzy odhalují významné negativní dopady na všech třech zmíněných úrovních a na jejím základě je zároveň nastíněn možný budoucí vývoj. Dále výsledky analýzy odkrývají historický i současný přístup Kolumbie vůči venezuelským migrantům a potvrzují hypotézu, která předpokládá, že postoj kolumbijské vlády k řešení otázky migrace je nestabilní, neefektivní a v současnosti nenabízí žádné...
|
host ::
RSS.