|
| |
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Historie sportovní redakce Československého/Českého rozhlasu
Charvát, Martin ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce pojednává o historii sportovní redakce v podstatě za 95 let existence rozhlasu. Sportovní přenosy začaly být součástí vysílání hned po pár letech od začátku vysílání a staly se jeho nedílnou součástí. Tyto přenosy reportoval nejprve Josef Laufer, později vznikla samostatná redakce. Ta byla do roku 1990 výrazně ovlivňována komunistickým režimem, přestože ten neměl přímý vliv na samotné vysílání. Sportovní redaktoři byli pro svou univerzálnost obsazováni i na význačné nesportovní akce, stejně jako se významně podíleli na vysílání srpnových událostí roku 1968. Po revoluci musela být redakce přebudována a zároveň se vyrovnávala s nástupem nových médií, která rozhlasu brala jeho exkluzivitu co do rychlosti informování o sportovních výsledcích. Sportovní redakce se v současnosti potýká s tvrdou konkurencí v online světě a internetové komunikaci, ale zároveň musí tvořit obsah také pro tato nová média.
|
|
|
Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií
Trachtová, Zdeňka ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Postavení a funkce rozhlasu veřejné služby v éře multimédií pojednává o proměnách produkce Českého rozhlasu od roku 2005 do současnosti v souvislosti s nástupem multimediálních technologií. Stěžejní kapitoly teoretické části práce představují definice základních pojmů, o které se opírá analytická část: multimédií, mediální konvergence, koncepce aktivního publika, interaktivity a digitalizace. Další kapitoly se zabývají médii veřejné služby v České republice a technologickým a kulturním vývojem rozhlasu na našem území. Záměrem výzkumné části je za pomoci metody případové studie analyzovat technologické změny, ke kterým v Českém rozhlase došlo s nástupem multimédií. Cílem je co nejkomplexněji představit multimediální platformy, prostřednictvím kterých rozhlas nabízí svoji tvorbu. Diplomová práce také pojednává o způsobu, jakým multimédia ovlivňují interakci mezi rozhlasem a rozhlasovým publikem. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu sociálních sítí, prostřednictvím kterých Český rozhlas komunikuje s publikem. Práce se také zabývá otázkou, zda se nástup multimédií nějakým způsobem odrazil na podobě tradičních formátů pořadů, případně zda vznikly nové formáty.
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
|
|
|
Rozhlasové vysílání České národní rady v období pražského povstání v květnu 1945
Kuropata, Ondřej ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Tato práce se zaobírá Pražským povstáním v květnu 1945. Hlavní oblastí výzkumu je rozhlasové vysílání České národní rady, což byl vrcholný orgán, který k organizaci celého povstání využíval právě rozhlas. A to jednak Český rozhlas a jednak i pražský pouliční místní rozhlas. Práce se zaobírá způsobem, jak Česká národní rada komunikovala s rozhlasem, jak mu předávala zprávy k odvysílání, kdo byli lidé, kteří takové vysílání měli na starost, a významný prostor se v práci věnuje samotnému obsahu odvysílaných zpráv, které jsou rozděleny po jednotlivých dnech. Dílčím cílem této práce je také prohloubení znalostí samotného Pražského povstání, neboť má autor textu dojem, že je tato událost nepříliš známá, ačkoli boje na pražských barikádách se řadí mezi největší bitvy českých dějin, když během pár květnových dní roku 1945 zemřelo na 2 tisíce bojovníků.
|
|
|
Specifikace práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávních stanicích
Fivebrová, Tereza ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky práce rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První stať vymezuje historii veřejnoprávního rozhlasového vysílání, zaměřuje se na specifika moderování a pr velmi využívaným žánrem ve vysílání, přibližuje formáty rozhlasových stanic a následně charakterizuje jednotlivé stanice. Druhá kapitola se pak věnuje metodologii, která představuje cíl diplomové pr postupem při zpracování praktické části a definuje metody sběru dat a techniku celého výzkumu. Třetí oddíl se opírá o poznatky získané z moderátorů ve vybraných veřejnoprávních stanicích Českého r Radiožurnálu zkoumá pořad Dvacet minut Radiožurnálu Českém rozhlasu Dvojka analyzuje pořad Káva o čtvrté pořad Českého rozhlasu Sever se zabývá pořadem Dáme řeč ěřuje se na to, jakou roli mají moderátoři ve vysílání, jaká jsou podle nich specifika této práce a jakou funkci plní ve vysílání při rozhovorech s rozhlasových moderátorů ve veřejnoprávním rozhlasovém vysílání a zda je možné tato specifika určit.
|
|
|
Televizní redaktor a publicista Zdeněk Velíšek
Čermáková, Michaela ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce s názvem Televizní redaktor a publicista Zdeněk Velíšek pojednává o osobním a profesním životě českého novináře, publicisty, tlumočníka a překladatele Zdeňka Velíška. Text práce je seřazen chronologicky podle jednotlivých časových období, od narození v roce 1933, dětství přes vysokoškolská studia, překladatelskou a tlumočnickou práci až po působení v České televizi do roku 2019. Kapitoly jsou uvozeny společensko-historickým kontextem doby, na který navazuje nástin vývoje televize v Československu. Oba kontexty ovlivňovaly Velíškovo směřování životem. Důležitými zdroji byly osobní hloubkové rozhovory se Zdeňkem Velíškem a práce s materiály z archivu České televize a Českého rozhlasu, stejně jako s Velíškovými knihami komentářů i překladů. Stěžejní kapitola je věnována Velíškově působení v Československé (a následně České) televizi od 90. let, přičemž je popsána jeho práce redaktorská, komentátorská, moderátorská, dramaturgická a scenáristická. Na televizní část navazuje stať o několikaleté spolupráci s Českým rozhlasem. Neméně důležitými jsou kapitoly věnující se jeho překladatelské a tlumočnické práci v minulém století, odborným překladům z francouzštiny z posledních let či získaným oceněním. Diplomová práce obsahuje osobní výpovědi Zdeňka Velíška a jeho profesní působení doplňují...
|
|
|
Proměny Českého rozhlasu po nástupu Webu 2.0
Tichá, Lucie ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje nástupu Webu 2.0 v Českého rozhlase a změnám, které tento modernizační proces přinesl. Zkoumání bylo provedeno z pohledu zaměstnanců Českého rozhlasu z pražských i regionálních stanic ČRo, kteří mají zkušenost s prací v Českém rozhlase před i po nástupu Webu 2.0. Předmětem výzkumných otázek byl způsob adaptace zaměstnanců, vliv změn na obsah vysílání nebo etické principy a v neposlední řadě jejich obecné důsledky pro Český rozhlas v digitálním věku. Odpovědi na stanovené otázky byly následně v praktické části vysvětleny na základě kvalitativního výzkumu s využitím metody polostrukturovaných rozhovorů a metody zakotvené teorie pro následnou analýzu nasbíraných dat. Z analýzy dat vyplývá, že na počátku sice stojí technologický vývoj, ke změnám by ale nemohlo dojít, pokud by zde nebyli aktéři, kteří je dali do pohybu. V rámci proměn spojených s novým komunikačním prostředím Webu 2.0 hraje významnou roli také zpětná vazba, která působí na zaměstnance Českého rozhlasu, kteří v souladu se zpětnou vazbou působí na změnu obsahu, změnu jeho prezentace a částečně i témat. Adaptační proces se na úrovni pozic lišil, nicméně důležitou roli v něm hrála pozice webeditorů, kteří měli vliv na adaptaci dalších členů.
|
host ::
RSS.