|
| |
|
|
Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska
Klapal, Ondřej ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Komparace postavení prezidentů Polska a Slovenska" srovnává postavení hlav států těchto dvou sousedních zemí. Důraz je kladen zejména na období třetí Polské republiky a nezávislé Slovenské republiky, ale práce se zabývá i předcházejícími obdobími. Protože jedním z cílů práce bylo zařazení obou zemí k typu politického systému, jedna kapitola se věnuje rovněž teorii demokratických politických systému, konkrétně parlamentarismu a poloprezidencialismu a postavení prezidentů v nich. Kromě ústavních pravomocí obou hlav států ve vztahu k ostatním složkám státní moci se část práce věnuje také reálnému postavení dosavadních prezidentů. Na základě srovnání ústavních a reálných postavení prezidentů Polska a Slovenska byla potvrzena teze o silnějším postavení polské hlavy státu. Platí to ale pouze pro reálné postavení, ústavní pravomoci obou jsou podobné.
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Magna Charta and It's Road Through English (British) Constitutional History
Černík, Přemysl ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat nejdůležitější stopy, jež Magna Charta zanechala během své zvláštní cesty napříč konstituční historií. Taktéž analyzuje fakta, motivy a dobové názory týkající se tohoto dokumentu skrze prizma moderní kritické perspektivy a snaží se retrospektivně propojit historické události za pomoci vědomostí, které shromáždili současní historikové, politologové a sociologové. Hlavním záměrem je vyobrazit Magna Chartu ne pouze jakožto právní dokument, který ve svém důsledku výrazně přispěl ke vzniku a kodifikaci základních individuálních lidských práv, ale také jakožto metamorfický fenomén, který se v mnoha situacích stal v rukou dobových myslitelů účinnou pacifistickou zbraní. Tato práce používá jako platformu tři historická období, během nichž byla Magna Charta vytažena na světlo světa, adaptována na aktuální situaci a použita k tomu, aby pomohla změnit politické uspořádání. Krom historického, politického a právního významu Magna Charty se tato práce věnuje i jejím hodnotám filozofickým a sentimentálním. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část se týká vzniku Magna Charty v roce 1215 a poskytuje historické pozadí k událostem, jež provázely ratifikování dokumentu a jeho další konsekvence. Text zde zkoumá účel Magna Charty z dnešního pohledu a ten pak kontrastuje...
|
|
|
Vznik Ústavy 1920
Stárková, Jitka ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
a klíčová slova Předmětem této bakalářské práce je vznik první československé ústavy z roku 1920 se zaměřením na roli Antonína Švehly v tomto procesu. V úvodních kapitolách pojednávám o postavě agrárního politika Antonína Švehly. Zde jsem přiblížila jeho politiku před vznikem Československé republiky a poté během prvních třech let fungování nového státu. Dále se zabývám již samotným vznikem a přijetím ústavy z roku 1920. Věnuji se jak neoficiálním jednáním o ústavě, tak postupu ústavního výboru a následnému rokování o ústavní předloze v Revolučním národním shromáždění. Zvolila jsem postup, kdy pracuji s jednotlivými tématickými aspekty ústavy, nikoli s ústavou jakožto celkem. Jsou tak zdůrazněny zejména ty momenty, kdy se ústava "střetává" se Švehlou. Kapitoly o ústavě jsou zakončeny jejím obsahovým zhodnocením. Celou práci pak uzavírám analýzou Švehlovy role při tvorbě ústavy. Klíčová slova: ústava, Antonín Švehla, ústavní výbor, Revoluční národní shromáždění.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Ústavy habsburské monarchie v první polovině 19. století ve srovnání s polskou ústavou 3. května
Burešová, Pavla ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá ústavy první poloviny 19. století v habsburské monarchii (a tedy Pillersdorfovu ústavu, Kroměřížskou ústavu a Stadionovu ústavu) a Polskou ústavu 3. května z roku 1791. První část textu popisuje zvláště pojem konstitucionalismu. Následuje přehled předešlých historických událostí, které měly velký vliv na ústavní vývoj v habsburské monarchii v předchozím období. Třetí kapitola popisuje Pillersdorfovu ústavu, čtvrtá kapitola je věnována Kroměřížskému návrhu ústavy (a Kroměřížskému sněmu) a pátá kapitola pojednává o Stadionově ústavě. Poté následuje krátký úsek, který hodnotí vliv rakouských ústav na následující vývoj konstitucionalismu v habsburské monarchii. Sedmá kapitola je věnována Polské ústavě 3. května a také přirozeně popisuje historické důvody pro přijetí tohoto ústavního textu a vnitřní politickou situaci v Polsku hlavně v 18. století. Poslední, ale také velice důležitá kapitola sestává ze srovnání všech ústavních textů v krátkém shrnutí a snaží se najít jejich hlavní společné prvky a rozdíly.
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Šulcová, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17.století abstrakt Tato diplomová práce se zabývá významným obdobím anglické ústavní historie. Předmět této práce je zaměřen na postavení anglických panovníků a jejich spor s anglickým parlamentem o rozhodující moc ve státě. Tato práce se pokouší popsat hlavní změny v postavení anglického panovníka a zhodnotit význam 17. století především pro pozdější vývoj parlamentní formy vlády v Anglii. Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přibližuje systém anglického práva zahrnující obecné právo, soudcovské právo nebo právo ekvity a dále důležité královské pravomoci jako například právo svolat a rozpustit parlament, jmenovat soudce nejvyšších soudů a královské rádce a také okolnosti předcházejícího století, předně ustavení anglikánské církve za vlády Tudorovců v Anglii. Rovněž je stručně následován historický vývoj parlamentu a jeho pravomocí. Následující kapitoly jsou rozděleny dle tradiční periodizace tohoto století na roky 1600-1640, 1640-1660 a 1660-1700. Jednotlivé podkapitoly se soustředí na období vlády každého stuartovského panovníka. Hlavní pozornost je věnována dramatickému období vlády Karla I. vzhledem k občanské válce a popravě panovníka. Spor anglických panovníků a parlamentu je v prvé řadě zkoumán z hlediska financování, reformy církve, jmenování...
|
|
| |
|
|
Role úřadu prezidenta při vzniku a formování běloruského autoritářského režimu
Tatun, Marina ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Žídková, Markéta (oponent)
Běloruská republika je jedna z 15 zemí bývalého SSSR. Od 1. ledna 1992 je tato země samostatnou republikou. Prvním úkolem nově vzniklého státu bylo vytvoření Ústavy. Tento proces v Běloruské republice trval od roku 1990 do 15. března 1994, kdy byla Nejvyšším sovětem schválena konečná verze. Následně se konaly prezidentské volby, které vyhrál A. Lukašenko a o několik měsíců později volby do Národního shromáždění - Parlamentu Běloruské republiky. V letech 1995 a 1996 v celonárodních referendech byly podpořeny změny Ústavy, které následně vedly ke změně politického systému Běloruské republiky. Tyto změny znamenaly hlavně přechod od parlamentní republiky k autoritářskému režimu pod vedením A. Lukašenka. Po poslední změně Ústavy, schválené v referendu 2004, byl z textu Ústavy odstraněn článek, pojednávající o omezení funkčního období prezidenta. Práce pojednává o současném politickém režimu a procesu jeho formování po rozpadu Sovětského svazu.
|
host ::
RSS.