|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
| |
|
|
Vliv konceptu lidské bezpečnosti na proces legalizace a legitimace humanitární intervence
Gřešák, Martin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
1 Abstrakt Humanitární intervence je jednou z nejproblematičtějších otázek současné mezinárodní politiky. Kořeny konceptu humanitární intervence lze vysledovat v teorii spravedlivé války. Při hodnocení praxe států se kloním k názoru, že mezinárodní obyčej legalizující humanitární intervenci dodnes plně nevykrystalizoval. I když přichází realistická škola s několika velmi dobrými argumenty, domnívám se, že existující znění Charty OSN provedení ozbrojené humanitární intervence neumožňuje. Ani dosavadní judikatura Mezinárodního soudního dvůra nepovažuje humanitární intervenci za legální. Koncept lidské bezpečnosti se stal jedním ze základních legitimizačních zdrojů doktríny Odpovědnost chránit. Sloužil rovněž jako jedna ze zásad, na nichž Mezinárodní komise pro intervenci a státní suverenitu tuto doktrínu vystavěla. Principy doktríny Odpovědnost chránit byly přijaty Valným shromážděním OSN na Světovém summitu 2005. O rok později na tyto principy odkázala Rada bezpečnosti v rezoluci týkající se ochrany civilistů v ozbrojených konfliktech. Byť nejsou usnesení Valného shromáždění pro státy právně závazná, jejich autorita vyplývá ze skutečnosti, že vyjadřují názor mezinárodního společenství. Schválení rezoluce Rady bezpečnosti mělo dle mého hlediska spíše význam politický než právní. I když májí členské státy OSN...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
host ::
RSS.