|
|
Problematika terciárního vzdělávání v oborech hotelnictví a gastronomie
Burešová, Pavla ; Janiš, Kamil (vedoucí práce) ; Prusáková, Viera (oponent) ; Jakubíková, Dagmar (oponent)
Cílem disertační práce nazvané Problematika terciárního vzdělávání v oborech hotelnictví a gastronomie je na základě analýzy současného stavu profesního vzdělávání ve zkoumané oblasti vytvořit koncept profesních standardů s definováním klíčových kompetencí a vzorový profil absolventa bakalářského a navazujícího magisterského studia zkoumaného oboru. Pro zpracování předkládané studie bylo využíváno kombinace několika metod a technik - komparace prostředí vysokoškolského vzdělávání ve zkoumaném oboru v ČR a v Evropě, dotazníkové šetření zahrnující výsledky od 556 respondentů, pozorování a osobní rozhovory se zástupci zaměstnavatelů. Výsledky z vyhodnocených analýz a syntézy napomohly k formulování závěrů. Vzdělávací model pro vysokoškolskou úroveň hotelnictví a gastronomie umožňuje modifikace v rámci studijního programu - s ohledem na požadavky profesního prostředí. Na základě výsledků šetření jsou definovány kompetence, které jsou od absolventů vyžadovány zaměstnavateli zkoumaného odvětví. Klíčové kompetence se odvíjejí od sociálních a interpersonálních dovedností, od empatie, motivačních schopností, komunikačních dovedností, multikulturní tolerance. Mezi základní odborné kompetence patří systematičnost, kritičnost, analytičnost, organizační dovednosti, kreativita a smysl pro detail, umění predikce,...
|
|
|
Ústavy habsburské monarchie v první polovině 19. století ve srovnání s polskou ústavou 3. května
Burešová, Pavla ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá ústavy první poloviny 19. století v habsburské monarchii (a tedy Pillersdorfovu ústavu, Kroměřížskou ústavu a Stadionovu ústavu) a Polskou ústavu 3. května z roku 1791. První část textu popisuje zvláště pojem konstitucionalismu. Následuje přehled předešlých historických událostí, které měly velký vliv na ústavní vývoj v habsburské monarchii v předchozím období. Třetí kapitola popisuje Pillersdorfovu ústavu, čtvrtá kapitola je věnována Kroměřížskému návrhu ústavy (a Kroměřížskému sněmu) a pátá kapitola pojednává o Stadionově ústavě. Poté následuje krátký úsek, který hodnotí vliv rakouských ústav na následující vývoj konstitucionalismu v habsburské monarchii. Sedmá kapitola je věnována Polské ústavě 3. května a také přirozeně popisuje historické důvody pro přijetí tohoto ústavního textu a vnitřní politickou situaci v Polsku hlavně v 18. století. Poslední, ale také velice důležitá kapitola sestává ze srovnání všech ústavních textů v krátkém shrnutí a snaží se najít jejich hlavní společné prvky a rozdíly.
|
host ::
RSS.