|
|
Pylyp Orlyk a mezinárodní vztahy v Evropě 18. století
Poian, Lucie ; Mokryk, Radomyr (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Bakalářská práce pojednává o zahraničněpolitické činnosti Pylypa Orlyka (1672−1742), blízkého spolupracovníka Ivana Mazepy a v letech 1710−1742 ukrajinského hetmana v emigraci. Během pobytu v exilu se Orlyk opakovaně pokoušel naklonit evropské dvory myšlence autonomního kozáckého státu. Práce se zabývá ideovými zdroji jeho politické orientace, analyzuje cíle jeho diplomacie a rovněž prostředky, pomocí nichž jich bylo dosahováno. Hetmanovy snahy jsou zasazeny do širšího kontextu evropské diplomacie první poloviny 18. století a kontextu (proto)ukrajinské tradice zahraniční politiky. Práce má potenciál přinést nové poznatky o historickém vnímání ukrajinského prostoru v Evropě, což ji činí hluboce aktuální. Vychází z relevantních monografií ukrajinských i zahraničních autorů a z editovaných pramenů. Klíčová slova: Ukrajina, kozáci, 18. století, Ivan Mazepa, autonomie, Rzeczpospolita
|
|
|
Ivan Hrozný v ruském filmu
Filipčenko, Kamilya ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
(česky) Práce se zabývá vyobrazením cara Ivana Hrozného a jeho vlády v ruských filmech. Již od počátku působení kinematografického průmyslu v Rusku historická osobnost prvního ruského cara vzbuzovala mezi filmaři zájem. Jedná se o nejsložitější, nejzajímavější, ale také o jednu z nejkrutějších postav světových dějin. V průběhu let se ve filmových snímcích měnil způsob vyobrazení této postavy, a proto za účelem analýzy probíhající transformace obrazu Ivana Hrozného ve filmech byly vybrány snímky z různých období dějin Ruska - carské, sovětské a současné. Téma je tedy uchopeno pomocí diachronní perspektivy. Práce navíc zkoumá, v jakém historickém kontextu se filmoví tvůrci nacházeli a jaké vnější vlivy působily na ně a jejich tvorbu. Jak práce ukáže, většina vybraných filmových snímků se držela negativního obrazu Ivana Hrozného. Pouze za Stalinovy vlády byl obraz moskevského panovníka v mnoha směrech pozměněn, aby lépe vyhovoval ideologickým požadavkům doby.
|
|
|
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
|
|
|
Polské téma v ruských historických vyprávěních o Smutě první poloviny 17. století
Brůha, Petr ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zkoumání polského vlivu na Moskevskou Rus během období tzv. Smuty, jak jej zachytili ruští pisatelé první poloviny 17. století ve svých historických vyprávěních. V první části práce je charakterizováno období Smuty jako fenomén, který se výrazným způsobem zapsal do paměti všech jejích současníků. Dále práce věnuje pozornost pramenné základně, příčinám a okolnostem jejího vzniku a taktéž některým jejím autorům. V nejobsáhlejší části práce jsou na základě rozsáhlého pramenného materiálu rozebrána jednotlivá témata zaměřená na působení polského faktoru na Moskvu v daném období. Zmíněna je polská podpora samozvanců, kteří se ucházejí o carský titul, vojenská intervence polského krále Zikmunda i konečné vítězství ruské domobrany nad zahraničními interventy. V závěru práce jsou pak porovnána jednotlivá historická vyprávění mezi sebou, zda se vzájemně odlišují tématy, která popisují, nebo zda ten který prvek polské intervenci popisují stejně anebo zda existuje souvislost mezi životními osudy autorů a jejich dílem.
|
|
|
Image of Foreigner in Moscovian Texts about Time of Troubles of 17th Century
Leshkova, Olga ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Čermák, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami obrazu cizinců v moskevských textech ze 17. století, popisujících Období zmatků (tzv. Smuty), a specifickými rysy soudobého vnímání vlivu cizinců na duchovní a politický vývoj Moskevského státu v kontextu ideje pravoslavného carství. Jelikož soudobý pohled na cizince je bezprostředně ovlivněn náboženským a historickým myšlením Moskevské Rusi, v práci se rovněž uvádí přehled geneze jeho klíčových konceptů. Pomoci diskurzivní a komparativní analýzy autorka se snažila naplnit následující cíle: 1) rekonstruovat proces geneze náboženského a historického myšlení v Moskevské Rusi do začátku 17. století; 2) pečlivě zanalyzovat různé aspekty vybraných moskevských textů o Smutě z první poloviny 17. století z hlediska pohledu na cizince; 3) zařadit problematiku vnímání cizinců na Rusi do širšího kulturního a historického kontextu, zejména s ohledem na soudobou písemnou a myšlenkovou tradici. Práce se zakládá na pramenech sepsaných během samotné Smuty a pozdějších textech (až do poloviny 17. století), reflektujících události Období zmatků s určitým časovým odstupem, což umožňuje uplatnění komparativního přístupu. Zároveň se používá relevantní sekundární literatura zaměřená na uvedenou problematiku. Klíčová slova: Smuta, Období zmatků, cizineс, literární památky, Moskevská...
|
|
|
Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského)
Novotná, Anna ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Anna Novotná Období tzv. Smuty 1605-1613 očima novodobé ruské historiografie (od Karamzina po Ključevského) Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá reflexí událostí tzv. období zmatků "Smuty" v Rusku přelomu 16. a 17. století v novodobé ruské historiografii 19. století a počátku 20. století. Pozornost je věnována vývoji názorů vybraných historiků (N. M. Karamzin, N. G. Ustrjalov, S. M. Solovjov, N. I. Kostomarov, D. I. Ilovajskij a V. O. Ključevskij) na tři fenomény v událostech: roli panovníka, roli církve a vztah k cizincům. Historiky je možné rozdělit do tří skupin. První generace historiků (Karamzin, Ilovajskij, Ustrjalov) představuje přechod mezi osvícenským dějepisectvím k dějepisectví obrozeneckému (Kostomarov). Historik Solovjov představuje předěl na cestě k vědecké historiografii. Vyvrcholením moderního přístupu k látce v pojednávaném období je dílo Ključevského. Sledování proměn vnímání pojednávaných fenoménů u jednotlivých autorů odráží změny ruského myšlení v průběhu 19. století. Klíčová slova: Rusko; historiografie; 16. a 17. století; Smuta; samoděržaví; samozvanectví, církev, cizinec; Boris Godunov; Lžidimitrij I.; Vasilij Šujskij; patriarcha Germogen; Nikolaj Michajlovič Karamzin; Nikolaj Gerasimovič Ustrjalov; Sergej Michajlovič Solovjov; Nikolaj Ivanovič Kostomarov; Dmitrij Ivanovič...
|
|
|
Role prezidenta v ústavním systému Ukrajiny v letech 1994-1999
Dubecký, Jan ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Mokryk, Radomyr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zpracování, popsání a zhodnocení změn politického systému na Ukrajině v letech 1994-1999 v době prvního prezidentského mandátu Leonida Kučmy. Práce se dotýká jak vztahů prezidenta s parlamentem a následných konfliktů mezi těmito dvěma aktéry, tak i ukrajinské ústavy jako fenoménu na pozadí celospolečenských a ekonomických změn, přičemž důraz bude kladen právě na ústavu z roku 1996. V práci se proto pokusím popsat a zhodnotit politické kroky Leonida Kučmy, které vedly k posílení prezidentských pravomocí, směřujících ke konfliktu s parlamentem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojetí sovětského období v ruských školních učebnicích po roce 2000
Šolle, Cyril ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Leshkova, Olga (oponent)
Práce se zabývá interpretací sovětského období v soudobých ruských učebnicích dějepisu. Popisuje jejich vývoj a politiku ruské vlády v oblasti dějepisného vzdělávání. Zmiňuji také předchozí období - devadesátá léta a glasnosť. Téma je tedy uchopeno pomocí diachronní perspektivy. Jak práce ukazuje, vývoj mezi obdobími je poměrně jednoznačně definovatelný. Po pluralitě dějepisných výkladů v obdobích glasnosti a devadesátých let dochází pod patronátem Vladimira Putina k tendencím unifikovat učebnicové výklady a k akcentování jejich socializační, tzn. identifikační role pomocí důrazu na patriotické interpretace historických událostí. Učebnicové texty jsem zkoumal prostřednictvím narativní analýzy, které se podrobně věnuji v první části práce. Narativní analýza je v práci využita způsobem, který poukazuje na výše zmíněný vývoj - pomocí metody Haydena Whitea zkoumám socializační potenciál učebnicových výkladů, který sílí se změnami podniknutými po roce 2000. Prostřednictvím další metody rozboru narativu, který akcentuje roli jednotlivých aktérů vyprávění, jsem poukázal na aspekt zdánlivě společný pro všechna období, který spočívá ve "zlidšťování" výkladu. V práci jsem také využil pojmy vztahující se ke kolektivní paměti. Dospěl jsem k názoru, že nelze jednoznačně určit podíl tlaku zdola na učebnicové vládní...
|
|
|
Franjo Tudman v chorvatském mediálním diskurzu, na příkladu životopisů a "Feralu Tribune"
Vacík, Ivo ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Příhoda, Marek (oponent)
Tato diplomová práce si vytyčila dvojí cíl. Prvním je na příkladu životopisů Fral'\ia Tudmana a politicko-satirického časopisu "Feral Tribune" ukázat rozporuplné vnímání prvního chorvatského prezidenta chorvatskou společností. Druhým pak na příkladu Franja Tudmana přiblížit českému prostředí chorvatský celospolečenský fenomén, který "Feral Tribune", jako jediná skutečná opozice a největší kritik vlády Franja Tudmana a významný faktor budování demokracie a svobody médií v Chorvatsku, zastával především v devadesátých letech dvacátého století. Zároveň je na obou případech možné velmi dobře pozorovat celkovou atmosféru chorvatské společnosti posledního desetiletí dvacátého století a počátku nového tisíciletí. Součástí této práce je také nástin situace na mediálním trhu v Chorvatsku za vlády Franja Tudmana.
|
|
|
Veniamin a Juraj Križanić v Rusku
Příhoda, Marek ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Práce je formálně rozdělena na dvě samostatné části - "Juraj Križanié v Rusku" a "Veniamin v Rusku". Podobný přístup je dán faktem, že oba zkoumaní autoři žili v různých dějinných epochách a jejich díla vznikala v rozdílné historické situaci a s jiným záměrem. Přes tyto odlišnosti jsme přesvědčeni, že psát o nich v rámci jedné práce má svoje opodstatnění a svůj smysl. Oba působili v Rusku v obdobích jeho historie, která můžeme charakterizovat jako přechodná. V případě Veniamina v údobí vymezeném ukončením formální závislosti moskevského vládce na tatarských chánech (1480), sjednocením velké části severovýchodní Rusi do jednoho celku s centrem v Moskvě a dobou Ivana IV. Hrozného (1547 - 1584). U Križaniée se jednalo o dobu mezi tzv. Smutou (1584 - 1613) a nástupem nové dynastie Romanovců ( 1613) na jedné straně a reformami Petra I. (1689 - 1725) na straně druhé. Jejich názory se utvářely zcela pod vlivem tradice evropského Západu, přesto se oba (každý vlastním způsobem) stali součástí duchovnosti staré Rusi a reagovali na situaci, v níž se moskevský stát jejich doby nacházel. Oba s sebou na Východ přinesli nové impulsy a oba (byť v odlišných podmínkách a rozsahu) ovlivnili (nebo se o to vědomě pokusili) politický a myšlenkový vývoj Moskevské Rusi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.