|
| |
|
|
Svoboda projevu, její záruky a limity v praxi českých médií
Šťastný, Ondřej ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Gronský, Ján (oponent)
(K práci pouze volně přikládám, protože abstrakt není vyžadován platným zněním Rigorózního řádu Právnické fakulty Univerzity Karlovy). Mgr. Ondřej Šťastný Rigorózní práce se zabývá vybranými aspekty svobody projevu tak, jak je vymezena v našem právním řádu a v právu mezinárodním a evropském. Zvláštní pozornost věnuje limitům svobody projevu a střetům tohoto politického práva s jinými základními právy. Významná část práce je věnována detailnímu rozboru zásadních judikátů, které v posledním desetiletí formovaly podobu a meze svobody projevu v České republice. Konkrétně jde o vesměs hojně veřejně diskutované kauzy, ve kterých figurovala média. Jsem přesvědčený, že je to právě konkrétní soudcovské dotváření práva, kde lze vysledovat mnoho inspirativních právně-filosofických názorů na to, jak má svoboda projevu v naší (stále ještě mladé) demokracii vypadat. Abstract This work deals with the selected aspects of the freedom of speech as it is guaranteed in Czech, International as well as European law. Special focus is put on the limits of the freedom of speech and its conflicts with other basic freedoms. Important part of the work is dedicated to the core cases, whit traced the shape of the freedom of speech in the Czech Republic in the 2000s. For the most part, these are the frequently discussed cases...
|
|
|
Ústavodárné Národní shromáždění v letech 1946-1948
Tkadlec, Jaroslav ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
ÚSTAVODÁRNÉ NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ V LETECH 1946-1948 ABSTRAKT Rigorózní práce se zabývá činností Ústavodárného Národního shromáždění v letech 1946- 1948. Zaměřuje se na vznik tohoto zákonodárného sboru, a to zejména z hlediska právních základů, na kterých byl tento druhý poválečný parlament založen. Činnost Ústavodárného Národního shromáždění rozděluje práce dle hlediska věcného a časového. Po věcné stránce tak práce rozlišuje činnost zákonodárnou a činnost ústavodárnou, z hlediska časového je pak rozhodným okamžikem politická krize vrcholící v Únoru 1948. Stěžejní část práce je věnována období tzv. boje o ústavu, když tento boj je možno v širším kontextu označit za boj o podobu a další směřování celé země. KLÍČOVÁ SLOVA Ústavodárné Národní shromáždění, boj o ústavu, Únor 1948, Ústava 9. května
|
|
|
Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR
Jandura, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
124 VII. Shrnutí Diplomní práce s názvem Prezident republiky v ústavním systému předmnichovské ČSR se zabývá ústavním postavením prezidenta republiky v době první republiky, tj. v letech 1918 - 1938 a to po stránce formálně ústavní, avšak i z hlediska jeho faktického postavení. Autor v diplomní práci naznačuje slabší formální postavení prezidenta republiky v tzv. prozatímní ústavě z roku 1918 ( zákon č. 37/1918 Sb. z. a n. ze dne 13. listopadu 1918, o prozatímní ústavě ) a jeho poněkud silnější formální postavení v Ústavní listině z roku 1920 ( zákon č. 121/1920 Sb. z. a n. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky ) a dále v práci zdůrazňuje velmi silné faktické postavení prezidenta republiky Tomáše Garrigue Masaryka plynoucí z jeho silné osobnosti, avšak i s ohledem na jeho zásluhy o vznik Československé republiky a z jeho všestranných morálních předpokladů pro výkon této funkce. Silné faktické postavení prezidenta republiky je vysvětleno na jeho vztahu k vůdcům státotvorných politických stran uskupených v neformální koalici zvané " pětka", kterými byl první prezident pro svoji autoritu respektován. Dále se autor věnuje podrobně jednotlivým pravomocem prezidenta republiky, které byly vymezeny především zmiňovanou Ústavní listinou z roku 1920, avšak i dále celou...
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Janda, Pavel ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Resumé - Ústavní aspekty zániku československé federace Práce se zabývá problematikou ústavních aspektů zániku československé federace (České a Slovenské Federativní Republiky), která formálně zanikla k 31.12.1992. Téma své diplomové práce jsem si vybral, protože mi bylo blízké již od prvního ročníku mého studia na právnické fakultě. Poprvé jsem se k němu dostal na vědeckém semináři Doc. Gronského, který se věnoval postavení Slovenska v Československu. V práci jsou využity informace ze zdrojů dostupných studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (monografie, sborníky, učebnice, znění zákonů, časopisecké a internetové články, stenografické záznamy, vysokoškolské přednášky). Práce vychází z většího množství zdrojů tak, aby byla syntézou použitých pramenů (za použití přímých citací i parafrází s důsledným citováním původních autorů) a dostatečně pokrývala zvolené téma. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dělí na podkapitoly. Tyto podkapitoly obsahují ještě jednotlivé části. V úvodu jsem si stanovil cíl práce, popsat zánik Československa z pohledu ústavního práva. Pro lepší kontext je do práce zařazen i vznik Československa a jeho vývoj do roku 1992. První kapitola obsahuje dvě podkapitoly. V jednotlivých částech těchto podkapitol je popsán vznik společného státu Čechů a Slováků -...
|
|
|
Vztah státu a církve v poválečné historii československé a české státnosti. Srovnání právního postavení církví za komunistického režimu a v současnosti
Ptáčník, Michal ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
1. Vymezení předmětu práce Cílem této diplomové práce je popsat situaci církví a náboženských společností v rámci právního řádu v průběhu proměn, které český právní řád postihly za poslední půlstoletí. Protože není možné detailně zohlednit v práci tohoto formátu celé pestré dějiny státu a práva dvacátého století, tato práce se zejména bude soustředit na poslední vývoj, tedy na situaci za období totality. Dále i na novou skutečnost panující jako důsledek převratných změn, které nastaly po pádu komunistické totality. Hlavním účelem je zejména vytvořit srovnání, jedná se o srovnávací práci, s tím, že srovnávány nebudou jenom platné předpisy, ale i praktické důsledky a zejména teoretická ústavněprávní východiska, co se materiálních pramenů práva týče. Není bohužel možné v rozsahu daném formátem magisterské práce zachytit celou šíři, byť jen jednoho období historické české státnosti. Proto budou vybrána témata týkající se objektu práce, která jsou spatřována jako společná a stěžejní pro obě historická období a těmi se budeme zabývat dopodrobna, zatímco ostatní, související témata, jakož i související údobí, budou probírány více obecně. Také není možné dokonale popisovat rozdíly mezi přístupem státu k jednotlivým církvím. V tomto ohledu budou některé zvláštnosti nastíněny, ovšem nikoliv důsledně. Práce se tedy...
|
|
| |
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.