|
|
Vliv přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku
Havířová, Martina ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku. Cílem práce je zjistit vliv edukace v přírodním prostředí na úroveň motorických dovedností a poznatků dětí předškolního věku. V teoretické části se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Blíže seznamuje s rozvojem pohybových dovedností a jejich nácvikem v přírodním prostředí. Dále se zabývá kognitivní složkou osobnosti předškolního dítěte a možnostmi jejího rozvoje v přírodě. Přibližuje problematiku edukace v prostředí lesa, druhy učení a metody nácviku v jednotlivých složkách osobnosti dítěte právě v lesním prostředí. Praktická část je kvalitativním výzkumem, použité jsou metoda dotazníkového šetření mezi učitelkami mateřských škol pro zjištění nejčastěji používaného edukačního prostředí, dále metoda standardizovaného testu pro děti 4-6leté pro zjištění úrovně motorických dovedností těchto dětí, a metoda diagnostického rozhovoru, která zkoumala vliv přírodního prostředí na poznatky dětí. Výsledky ve shodě s doloženou odbornou literaturou potvrzují kladný vliv edukace v přírodním prostředí na rozvoj několika složek osobnosti dítěte.
|
|
|
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
|
|
| |
|
|
Fyzická zátěž organismu jako faktor ovlivňující kognitivní funkce.
Frýbort, Pavel ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Tomajko, Dušan (oponent) ; Seidl, Zdeněk (oponent)
SOUHRN Název: Fyzická zátěž organismu jako faktor ovlivňující percepčně kognitivní funkce Cíl: Zjištění vztahu mezi velikostí pohybového zatížení a vizuálně motorickou odpovědí a správností pohybové odpovědi u juniorských hráčů fotbalu. Metody: Studie se zúčastnilo 42 respondentů (průměrný věk: 19 ± 1,2 roků). Jednalo se o kvaziexperiment jednofaktorový, vícehladinový a vnitroskupinový, ve kterém jsme se snažili odhalit kauzální vztah mezi vizuálně motorickou odpovědí a správností pohybové odpovědi v závislosti na velikosti předchozího pohybového zatížení. Námi navržený diagnostický nástroj, obsahující videozáznam útočných herních situací, umožnil současně hodnocení vizuálně motorické odpovědi (pomocí softwarového programu Dartfish) a správnost pohybové odpovědi (prostřednictvím expertního posouzení). Výsledky a diskuse: Diagnostický nástroj obsahoval 16 videoukázek útočných herních situací podle nejvyšší míry shody panelistů. Pro vyjádření závislosti mezi jednotlivými herními situacemi uvnitř každé skupiny, obsahující čtyři videoukázky útočných herních situací, byla použita polychorická korelační matice. Výsledky matice (v rozmezí -0.437 - 0.306) potvrdily statistickou nezávislost (p < 0.05) mezi jednotlivými položkami (herními situacemi) uvnitř každé skupiny. Výsledky prokázaly věcně významný rozdíl v...
|
|
|
Předškolní schopnosti: Evropská srovnávací studie
Neufussová, Monika ; Münich, Daniel (vedoucí práce) ; Federičová, Miroslava (oponent)
Předškolní vzdělávání zlepšuje kognitivní a nekognitivní schopnosti dětí a jeho efekt přetrvává až do dospělosti. Literatura poskytuje mnohé d·kazy o prospěšných vlivech předškolního vzdělávání, některé z nich dokonce kauzální. Většina studií nicméně pochází z USA a výzkum tak postrádá ucelený obraz předškolního vzdělávání v evropských zemích. K tomuto výzkumu přispívám srovnáním evropských zemí v ohledech předškolní docházky, předškolních dovedností a dosažených výsledk· ve čtvrté třídě. Dále se soustředím na eskou republiku. Výsledky ukazují, že vzdělanější matky mají větší pravděpodob- nost dávat děti do školky. Ve většině zemí děti s lepšími předškolními doved- nostmi dosahují lepších výsledk· ve standardizovaných testech ve čtvrté třídě, což podporuje existenci Matoušova efektu. V eské republice je docházka v předškolním zařízení spojována s nár·stem výsledk· ve čtvrté třídě o 0.3 směrodatné odchylky. Nejd·ležitější dovedností je schopnost číst, která zvyšuje výsledky v matematice o 0.2 směrodatné odchylky. Tyto výsledky přispívají k literatuře ohledně předškolního vzdělávání v Evropě, ale neměly by být interpretovány kauzálně, nebo' tvoří spíše popis evropské předškolní situace. 1
|
|
| |
|
|
Dělení se zbytkem jako diagnostický nástroj kognitivních schopností českých žáků
Kotrbatá, Jana ; Kloboučková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kaslová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou algoritmu dělení se zbytkem v souvislosti s rozvojem kognitivních schopností českých žáků. Vzhledem k obvyklému zařazení tohoto tematického celku (dělení se zbytkem) do 3. ročníku ZŠ jsou zde zpracovány teoreticky zaměřené kapitoly věnující se ontogenezi člověka se zřetelem k dítěti, jeho kognitivnímu vývoji a školnímu systému v České republice. Z pohledu tématu práce analyzuje vybrané ucelené řady učebnic pro 1. stupeň ZŠ, kde rozlišuje úlohy od propedeutických přes zavádění a aplikaci až po úlohy nestandardní. Práce zkoumá rozdílné a společné rysy v pojetí autorů analyzovaných učebnic. Jedním z kritérií je hodnocení přístupu k vyučování, a to na základě vyhledávání prvků konstruktivismu nebo transmise. Dalším cílem práce je zkoumání zvolených řešitelských strategií žáků u úloh zaměřených na dělení se zbytkem. Postupy řešení byly získány zadáním diagnostického testu žákům 1. stupně ZŠ. KLÍČOVÁ SLOVA dělení se zbytkem, dítě mladšího školního věku, kognitivní vývoj dítěte, styly výuky - transmise, konstruktivismus, algoritmus, řešitelské strategie
|
|
|
Inovativní přístupy ve výuce na 1. stupni základní školy
Koubíková, Alena ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje inovativním přístupům na prvním stupni základních škol a to konkrétně metodám kritického myšlení. Popisuje teoretická východiska metod kritického myšlení, zabývá se třífázovým modelem učení a programem Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Dále zpracovává jednotlivé metody kritického myšlení využívaných v běžných vyučovacích hodinách na nespecializovaných základních školách. Empirická část je akčním výzkumem, který byl prováděn v Lauderových školách v Praze, kde autorka působí na pozici třídní učitelky. Výzkumným šetřením zaměřeným na žáky autorka zjišťuje, jak konkrétní využívané metody žáci zkoumané školní třídy subjektivně vnímají. Dotazníková forma zaměřená na pedagogy zjišťuje, jak často učitelé tyto metody zařazují do svých vyučovacích hodin a jestli jsou metody kritického myšlení skutečně efektivní. Získané údaje z empirického šetření jsou prezentovány v písemné i grafické podobě a jsou interpretovány s ohledem na teoretická východiska této diplomové práce.
|
|
|
Fyzická zátěž organismu jako faktor ovlivňující kognitivní funkce.
Frýbort, Pavel ; Süss, Vladimír (vedoucí práce) ; Tomajko, Dušan (oponent) ; Seidl, Zdeněk (oponent)
SOUHRN Název: Fyzická zátěž organismu jako faktor ovlivňující percepčně kognitivní funkce Cíl: Zjištění vztahu mezi velikostí pohybového zatížení a vizuálně motorickou odpovědí a správností pohybové odpovědi u juniorských hráčů fotbalu. Metody: Studie se zúčastnilo 42 respondentů (průměrný věk: 19 ± 1,2 roků). Jednalo se o kvaziexperiment jednofaktorový, vícehladinový a vnitroskupinový, ve kterém jsme se snažili odhalit kauzální vztah mezi vizuálně motorickou odpovědí a správností pohybové odpovědi v závislosti na velikosti předchozího pohybového zatížení. Námi navržený diagnostický nástroj, obsahující videozáznam útočných herních situací, umožnil současně hodnocení vizuálně motorické odpovědi (pomocí softwarového programu Dartfish) a správnost pohybové odpovědi (prostřednictvím expertního posouzení). Výsledky a diskuse: Diagnostický nástroj obsahoval 16 videoukázek útočných herních situací podle nejvyšší míry shody panelistů. Pro vyjádření závislosti mezi jednotlivými herními situacemi uvnitř každé skupiny, obsahující čtyři videoukázky útočných herních situací, byla použita polychorická korelační matice. Výsledky matice (v rozmezí -0.437 - 0.306) potvrdily statistickou nezávislost (p < 0.05) mezi jednotlivými položkami (herními situacemi) uvnitř každé skupiny. Výsledky prokázaly věcně významný rozdíl v...
|
|
|
Vliv přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku
Havířová, Martina ; Opravilová, Eva (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem přírodního prostředí na rozvoj pohybových a poznávacích schopností dítěte předškolního věku. Cílem práce je zjistit vliv edukace v přírodním prostředí na úroveň motorických dovedností a poznatků dětí předškolního věku. V teoretické části se věnuje charakteristice dítěte předškolního věku. Blíže seznamuje s rozvojem pohybových dovedností a jejich nácvikem v přírodním prostředí. Dále se zabývá kognitivní složkou osobnosti předškolního dítěte a možnostmi jejího rozvoje v přírodě. Přibližuje problematiku edukace v prostředí lesa, druhy učení a metody nácviku v jednotlivých složkách osobnosti dítěte právě v lesním prostředí. Praktická část je kvalitativním výzkumem, použité jsou metoda dotazníkového šetření mezi učitelkami mateřských škol pro zjištění nejčastěji používaného edukačního prostředí, dále metoda standardizovaného testu pro děti 4-6leté pro zjištění úrovně motorických dovedností těchto dětí, a metoda diagnostického rozhovoru, která zkoumala vliv přírodního prostředí na poznatky dětí. Výsledky ve shodě s doloženou odbornou literaturou potvrzují kladný vliv edukace v přírodním prostředí na rozvoj několika složek osobnosti dítěte.
|
host ::
RSS.